
Voliči německého svobodného hanzovního města Brémy o víkendu poněkud otřásli velkou koalicí a umožnili Zeleným a Levicové straně dosáhnout historického úspěchu. Zejména pro Levici je to pozitivní signál o možnosti jejího vstupu do
dalších zemských parlamentů v západní části Německa.
Českému čtenáři je možná zapotřebí Levicovou stranu poněkud přiblížit - jde o stranu, která již dva roky vzniká sjednocováním převážně východoněmecké PDS (Strany demokratického socialismu) a převážně západoněmecké WASG (Volební alternativa za práci a spravedlnost).
Německá média k Brémám hlásí, že podle předběžných oficiálních výsledků získala SPD 36,8% (-5,5%) hlasů, CDU 25,6% (-4,1%), Zelení 16,4% (+3,6%), Levice 8,4% (+6,7%) a FDP 5,9% (+1,7%) - čísla v závorkách označují změnu oproti volebním výsledkům v roce 2003. Parlamentní křesla si strany rozdělí následovně - SPD 33, CDU 23, Zelení 14, Levice 7 a FDP 5. Do celkového počtu 83 křesel chybí ještě jedno - to podle zvláštního volebního zákona získá DVU (Deutsche Volksunion - Německý lidový svaz), který lze asi nejlépe popsat předvolebním heslem: „Kriminální cizinci ven!“.
Volební výsledek asi nejvíce otřásl sociálními demokraty, pro které jsou Brémy tradiční politickou baštou. Šéf SPD Kurt Beck řekl, že jeho strana bude muset s ohledem na posilování Levicové strany více dbát na sociální spravedlnost, aby „hospodářský rozvoj neopominul velké množství lidí“. SPD hodnotí uvnitř strany svůj volební pokles jako důsledek existence velké koalice. Teď však bude muset jako volební vítěz přes veškeré ztráty rozhodnout, zda bude pokračovat v dlouhodobě vládnoucí velké koalici, nebo zda vytvoří červeno-zelený kabinet. Generální tajemník Hubertus Heil oznámil, že v tom budou mít „brémští sociální demokraté jako vítězové volnou ruku. Přihlédnout se bude muset k tomu, se kterou stranou se bude moci prosadit více politiky SPD“.
Ze strany CDU v souvislosti s brémskými výsledky zaznělo, že se „obě velké lidové strany budou muset pořádně snažit“. Generální tajemník CDU Ronald Pofalla však ze vstupu Levice do brémského parlamentu obvinil jednoznačně SPD, která prý diskusí o minimální mzdě dala Levici šanci, aby ta mohla „mlátit svými levicovými frázemi a stávat se tak přijatelnou“. Druhou strategickou chybou SPD je pak podle něj zřeknutí se jasného příklonu k velké koalici. Čistě jen pro potěchu čtenářů znalých němčiny je třeba uvést Pokallovu použitou slovní hříčku, že podle něj SPD stojí před rozhodnutím, zda dá přednost „koalici úkolů“ před „koalicí výdajů“ (Aufgabenkoalition x Ausgabenkoalition).
Zástupci SPD a CDU se dnes scházejí v Berlíně na společné schůzce grémií obou stran, aby se nad výsledky voleb poradili. Zelení v této souvislosti prorokují velké koalici v Berlíně „zesílené rozmíšky“ a považují výsledky v Brémách za projev znechucení občanů z velké koalice SPD a CDU, která „zdaleka nemá takovou kompetenci řešit problémy, jakou si osobuje“. Zelení vyzvali SPD, aby novou vládu v Brémách vytvořila s nimi.
Jenomže výsledky voleb patrně nejsou jen výsledkem znechucení z existence velké koalice. Ředitel berlínského „Forsa-Institut“ Manfred Güllner je dnes vyložil jako pokračování eroze obou velkých stran SPD a CDU. Ve své analýze doslova řekl: „Podobně jako v dalších městech a obcích dnes počet nevoličů překračuje počet voličů obou ještě tak zvaných lidových stran - 206 tisíc brémských oprávněných voličů nešlo volit a jen 172 tisíc jich dalo hlas SPD nebo CDU. Zatímco se 42 ze 100 oprávněných nezúčastnilo voleb, pouhých 36 z nich dalo hlas SPD (21) nebo CDU (15). Tento hubený základ důvěry v brémských volbách je tak dalším upozorněním, že erozivní proces obou velkých stran pokračuje. Příčina tohoto erozivního procesu však v Brémách není - jak se v předvečer voleb mnozí ukvapeně domnívali - v první řadě dána 12 let trvající koalicí na řece Weser.“ Ve své analýze pak Güllner na historických číslech ukazuje, jak CDU, SPD, ale i FDP postupně ztrácejí své voliče nezávisle na existenci velké koalice, a fakticky chválí Zelené a Levicovou stranu, že dokázali lépe mobilizovat své voliče, aniž by je přebrali velkým stranám.
V tomto smyslu má možná pravdu předseda frakce Levice v Bundestagu Oskar Lafontaine, který prohlásil, že se bude v Německu „stranická krajina trvale měnit“. Posilování jeho strany je prý „zřetelným důkazem, že spojená Levice může působit lépe než někdejší PDS či WASG samostatně“. Jeden jeho zástupce Bodo Ramelow (Levice.PDS) k tomu dodal, že Levice chce položit důraz především na témata solidarity a spravedlnosti, a druhý zástupce Klaus Ernst (WASG) zase prohlásil, že vládní svazek Levice s SPD je „ve střednědobém horizontu“ možný, pokud SPD učiní opět zadost svému jménu v oblasti sociální a daňové politiky. Ta však podle něj hraje např. v otázce minimální mzdy falešnou hru, když na jednu stranu vystupuje veřejně za zákonnou úpravu, ale na druhé straně hlasuje v současném Bundestagu proti tomu, aby se toto téma vůbec zpracovalo.
Pro Levicovou stranu byly volby v Brémách důležitým mezníkem před konečným sjednocením PDS a WASG v půli tohoto června. Německé zkušenosti ze sjednocování sil levice jsou podobně jako např. poznatky z postupu italské levice jedním ze zdrojů pro strategická rozhodování Strany evropské levice, jejíž sjezd se bude konat na podzim tohoto roku v Praze.
Ze zpráv agentur AP a dpa vybral a přeložil Milan Neubert, 14. 5. 2007