
Sedmadvacetiletá místopředsedkyně PDS Katja Kipping pochází z Drážďan, kde se také poprvé angažovala v „Drážďanské skupině na ochranu životního prostředí“ (Dresdner Umweltgruppe), a v mládežnickém spolku „Červený strom“. Později se účastnila studentských protestů za lepší studijní podmínky.
Při té příležitosti se setkala i s PDS, do níž se zapojila nejprve jako sympatizantka a věnovala se oblasti mládeže a životního prostředí. Od roku 1999 je drážďanská radní. Do Zemského sněmu se dostala díky iniciativě „Mládež do parlamentu“, která měla za cíl přilákat mladé kandidáty na volební listinu.
Je ti teprve 27 let a už zastáváš vysokou stranickou funkci, musela ses politikou zabývat poměrně brzy. Jak ses k ní dostala?
Angažovat se a diskutovat pro mne bylo vždy důležité a bylo mi blízké. Velmi brzy jsem si uvědomila, že politika ovlivňuje rámec mého vlastního života - například tím, že Zemský sněm rozhoduje o tom, kolik může být ve třídě studentů. Kromě toho jsem často narazila na problém, který jsem nemohla jen tak odbýt. Například to, že v zemi, kde je nadbytek bytů, je tolik bezdomovců. Mládežnickému spolku Červený strom jsem vděčná za poznání, že politika může člověku přinést hodně radosti a může být příjemnou činností.
Co tě vůbec ke vstupu do politiky vedlo?
V době, kdy jsem započala se svými studii, začaly právě studentské protesty. Přibližně 10 tisíc lidí demonstrovalo před Zemským sněmem za více peněz na vzdělání. Následně přišly vánoční prázdniny a když jsme z hlavní kanceláře, která tyto protesty spoluorganizovala, navrhli alternativní sérii přednášek k otázce, jak by mohla v budoucnu vypadat universita, nepřišlo nikdy více než deset lidí - tak rychle klesl zájem. V tomto momentě jsem si řekla, že protesty jsou sice důležité, ale nepostačují k tomu, aby se vytvořila dlouhodobě a trvale solidární společnost - a rozhodla jsem se vstoupit do strany.
Má PDS nějaký speciální volební program pro mladé lidi? Jestliže ano, jaký? Nastiň alespoň to hlavní.
Na spolkové úrovni ještě žádný volební program pro mladé neexistuje, ale v rámci příštích voleb do Bundestagu určitě bude připraven. Na zemské úrovni už jsme o krok dál. Mládež PDS ze Saska již před evropskými, zemskými a komunálními volbami v roce 2004 připravila svůj volební program, který byl zvláště připraven tak, aby vyhovoval mladým lidem - byl sepsán pro mladé lidi srozumitelným jazykem, daleko od současné a všudypřítomné „politické němčiny”, například za pomoci komiksů. Hlavními body jsou témata, která mladé lidi zajímají a která jsou spojena s jejich životem. V prvé řadě jsou to, mimo jiné, otázky vzdělávání a vyučení, problematika pravicového extremismu či kultura mladých - například otázky graffiti jako umění. Volební program je od začátku tohoto roku také dostupný ve zvukové formě na CD pro mladé, které nebaví číst.
Jaké PDS pořádá akce pro mladé? A je její mládež organizačně autonomní nebo spíše platformou ve straně?
V Sasku je stranická mládež organizována v Zemském svazu PDS Sasko. Různé místní mládežnické skupiny a struktury s celozemskou působností jsou tak zastřešeny pod Mládeží PDS Sasko. Zemský sjezd mladých členů PDS v Sasku, více méně stranický mládežnický sjezd, je také se svými právy zakotven ve stanovách zemské stranické organizace. Mládež PDS Sasko organizuje ročně minimálně jeden sjezd, v létě organizuje tábor pro zájemce o politiku v Srbské Kamenici a množství dalších akcí, které mají většinou aktuálně politický vztah. Na spolkové úrovni ještě existuje Mládežnický spolek PDS - socialistická mládež.
Kolik má PDS členů mladších pětatřiceti let?
Celkem 4,1 procent, což je asi 2 700 osob. V Zemském svazu PDS Sasko spadá do této věkové kategorie asi 400 členů.
Jaký mají podíl na vedeni a kolik z nich jsou poslanci na různých úrovních?
Podíl mladých lidí na vedení PDS se v posledních letech znatelně zvýšil. Ve Spolkovém představenstvu PDS jsou čtyři lidé mladší pětatřiceti let. V Sasku je sedm poslanců Zemského sněmu a čtyři členové Zemského představenstva mladší pětatřiceti let. Mladí lidé jsou také zastoupeni téměř ve všech komunálních zastupitelstvech.
A jak se je podařilo do těchto funkcí prosadit? Existuje u ve straně nějaký systém kvót pro mladé členy?
Volební kandidáti jsou vybráni na základě regionálního a různého kvótového systému. Například v rámci PDS máme padesátiprocentní kvótový systém pro ženy. Pro postavení kandidáta do zemských voleb v Sasku v roce 2004 jsme zavedli kvótu, na základě které musela být čtvrtina kandidátů mladší pětatřiceti let - nicméně právě při této kvótě pro mladé lidi se nejednalo o právně závaznou kvótu, ale o ukazatel politické vůle.
V České republice vládne všeobecná nechuť mladých lidí vstupovat do politických stran. Je u vás situace podobná? Pokud ano, jak se s tím snažíte vypořádat?
V Německu je situace obdobná. Je zde sice spousta lidí, kteří se o politiku zajímají, ale ti se raději angažují v sociálních hnutích, než v politice. Vstup do politické strany zvažuje v současnosti jen málo občanů. Právě mladí lidé vnímají politické strany často jako nositele velkých struktur, které nabízejí málo podnětů a možností pro vlastní jednání a prosazování „mladých” myšlenek.
Jak slaďujete svůj soukromý život a politickou kariéru?
V prvé řadě bych se ráda ohradila proti slovu kariéra. Nešlo a nejde mi o to, abych po pomyslném kariérním žebříku stoupala stále nahoru. Šlo mi vždy hlavně o to, abych mohla formovat a spoluutvářet mé okolí. V současné době se tomu věnuji na spolkové úrovni. Dokáži si ale velmi dobře představit, že za pár let se opět vrátím na komunální úroveň. Mít vedle politiky dostatek času pro kamarády, rodinu a sebe sama, patří k dobrému managementu času a schopnosti říci občas ne. Ráda bych ještě podotkla, že mne těší pochopení, se kterým se můj plný pracovní kalendář setkává u mé rodiny a u mých přátel.
Katka Konečná, Honza Exner