Základem důchodové reformy by měl být celospolečenský konsensus

Tyto hlavní změny, které mají být součástí I. etapy důchodové reformy, znovu potvrdil i v nedělním pořadu Václava Moravce 15. 7. 2007 na ČT 1. Rada ČMKOS tyto záměry na zasedání v červenci znovu důrazně odmítla. Stejně jako některé další připravované změny. Mezi ně např. patří započítávání náhradní dob do doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod pouze v rozsahu 80%, což může mít při prodloužení minimální doby pojištění na 35 roků za následek, že někteří zaměstnanci, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, minimální dobu pojištění nezískají a nevznikne jim proto nárok na důchod.

Jinou změnou, která by výrazně snížila úroveň důchodů, má být zrušení zápočtu doby studia jako náhradní doby pro důchod. V souvislosti se zvyšováním důchodového věku znovu zazněl v nedělní debatě na ČT 1 argument, že se v České republice za posledních 15 let zvedla střední délka života o čtyři roky a že lze předpokládat, že by se za každých dalších 6 let prodloužila zhruba o jeden rok. Nedodalo se však již, jak na to opakovaně upozorňuje ČMKOS, že se sice průměrná střední délka života v ČR prodloužila, ale přesto v ní stále o několik roků zaostává za původními členskými státy EU, které mají zaveden důchodový věk 65 let.

A také se neřeklo, že Česká republika má v rámci EU jeden z nejvyšších ročních fondů skutečně odpracované doby, což představuje vyšší fyzickou i psychickou opotřebovanost českých zaměstnanců. Přitom není ani dostatečně řešen problém zaměstnanců, kteří pracují dlouhodobě ve fyzicky náročných pracovních podmínkách a ze zdravotních důvodů mají problém setrvat v zaměstnání až do dosažení zvýšeného důchodového věku již dnes. To se týká např. horníků a některých dalších profesí. Jak také zaznělo na Radě ČMKOS, byla by Česká republika skutečnou raritou ve světě, kdyby horníci odcházeli do důchodu až v 65 letech.

Za nedostatek ČMKOS rovněž považuje, že dosud nebyl návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, rozeslán do vnějšího připomínkového řízení, aby se k jeho konkrétním ustanovením mohli vyjádřit také sociální partneři. V této souvislosti byla kritizována skutečnost, že ministr práce a sociálních věcí prezentuje záměry vlády v důchodové reformě bez předchozího projednání s nimi.

Na základě usnesení vlády z května 2007 byla sice ustavena politická komise pro důchodovou reformu, složená ze zástupců politických parlamentních stran, ale jak zaznělo i v neděli 15. 7. 2007 v diskusním pořadu na ČT1, konkrétními výhradami a protinávrhy k ministerstvem zpracovanému návrhu paragrafovaného znění zákona se má tato komise zabývat až v srpnu. Navíc i kdyby došlo k politické dohodě, což je nepravděpodobné pro značně odlišné názory na některé navrhované úpravy nejen v opozici, ale i uvnitř koalice, jak bylo připomenuto i v uvedené debatě na ČT 1, hledat je třeba současně celospolečenský konsensus. Ten by měl být základem každé reformy, která se tak zásadním způsobem dotkne občanů, jako důchodová reforma.

Českomoravská konfederace odborových svazů, Praha, 24. 7. 2007