Rád bych na tomto místě především poděkoval České televizi, že mi umožnila sledovat průběh víkendového 19. sjezdu Občanské demokratické strany. Záznam ze sjezdu bych doporučoval rozšiřovat do základních škol jako povinný multimediální materiál. Myslím, že by to nepochybně přispělo ke konečnému řešení otázky ODS.
«Ils n'ont rien appris et rien oublié», tedy „nic nepochopili a nic nezapomněli“, prohlásil prý Talleyrand po návratu Bourbonů k moci v roce 1815. Ludvík XVIII. pokračoval v politice svých předchůdců a nezměnila se ani myšlenková výbava emigrantů, kteří se po 25 letech vraceli do Francie. Přesně takhle na mne působily diskuse účastníků právě skončeného sjezdu ODS, jimi přijaté usnesení i volba staronového vedení strany.
Když se ODS po dvou volebních obdobích vrátila k moci, stalo se tak podle mého názoru ne kvůli jejich neoliberálnímu programu a vypjatému antikomunismu, ale kvůli totálnímu znechucení lidí z politiky ČSSD. Program Modré šance znamenal skryté nebezpečí, na které SDS dopředu upozorňovala. To byl i důvod, proč SDS naléhala - marně - na spolupráci ČSSD a KSČM.
Česká společnost začala důsledky nástupu ODS chápat asi až po přijetí vládního reformního balíku - snižování podpory ODS pak nedokázala zabránit ani její antikomunistická rétorika. A teď ještě začínají občané ČR vnímat blížící se finanční a obecně ekonomickou krizi. Zkrátka a dobře - znovu se ukázala stará pravda, že žebříček zájmů lidí začíná u zajištění materiálních podmínek jejich života.
Tato skutečnost snad není neznámá ani členům ODS. Jejich strana se však jednoznačně orientuje na příjmově vyšší skupiny obyvatel a střední vrstvy obvykle získává zdůrazňováním dalších stupínků hodnotového žebříčku. Nic proti těmto hodnotám - s většinou z nich se i já ztotožňuji. Jenom se jejich obhajoba nesmí stát pláštíkem, za nímž probíhá nespravedlivé přerozdělování hodnot.
Sjezd ODS nyní prohlásil, že se všeobecná orientace strany nebude měnit, že je třeba vést účinnou pragmatickou politiku a současně hájit hodnoty, na nichž je ODS postavena. Ideově extrémní křídlo ODS takový přístup evidentně nenadchnul - prezidentu Klausovi to dokonce poskytlo možnost, jak potápějící se loď elegantně opustit -, ale výsledný politický kurz kocábky ODS se v zásadě nemění. Zůstávají i staré tváře.
Talleyrand by si asi smlsnul.
Milan Neubert, 8. 12. 2008