logo SDS
Dnešní datum: 10. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 525x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 521x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 485x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 435x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 26
Prům. 14.9
21 denni
Max. 1648
Prům. 522.8

Nyní si čte web : 68 uživ.

Okolní události naąima očima

* Levice, radikalismus a extremismus

Vydáno dne 10. 10. 2001 (14186 přečtení)

Článek o rozdílech mezi extremismem a radikalismem pro občasník Emancipace 2001/3

Nebezpečí extremismu kolem nás

V posledních letech můžeme sledovat postupný nárůst fyzického a psychického násilí s rasovým a ideologickým podtextem. Epidemie pravicového extremismu začíná z několika ohnisek zachvacovat Evropu a proniká i do Čech a na Moravu. Chybí individuální statečnost a schopnost přirozené kolektivní obrany společnosti. Pro nás, levicově smýšlející občany, je to velká výzva.

Brojíme proti extremismu, ale neklid by v nás mělo vyvolávat nejen jeho rostoucí násilí, ale zejména neschopnost stávající občanské společnosti se s tímto nebezpečným jevem vyrovnat. Půjdeme-li v myšlenkách ještě hlouběji, nutně dospějeme k tomu, že extremismus je nemocí této společnosti, že je jevovou formou nějaké skryté podstaty.

Tento chronický neduh společnosti není důsledkem předchozího režimu, projevuje se velmi intenzivně i v zemích západní Evropy, kam vliv sovětského modelu socialismu bezprostředně nezasahoval. Jsme si ovšem vědomi toho, že kulturně uzavřený minulý systém posílil v širokých vrstvách lidí některé společenské vlastnosti jako sobectví, nesnášenlivost, netoleraci, neodpovědnost, které jsou dnes substrátem, na kterém se pravicovému extremismu dobře daří.

Smyslem tohoto článku však není boj proti tomuto nebezpečnému jevu ani jeho analýza, ale snaha upozornit na některé aspekty našeho myšlení, které nám možná brání v tom, abychom viděli skutečnost takovou, jakou opravdu je, a abychom proti ní mohli podniknout odpovídající kroky, budeme-li si to přát. Autor by byl rád, aby byl tento článek spíše metodickým příspěvkem k řešení i jiných problémů, které nás obklopují.

Proč je to s extremismem složitější

Média nás denně zaplavují informacemi o občanských násilnostech, které vyplňují logický prostor mezi násilím páchaným jednotlivci a agresí států, a nazývají je náboženským, ekologickým či politickým extremismem. Média nás každý den nejen informují, ale i formují. A to jak výběrem informací, tak i výběrem jazykových prostředků, kterými nám vybrané informace podávají. Jazyk je nástroj, pomocí kterého se člověk chápe světa kolem sebe, je to stavebnice, ze které je tvořeno naše vědomí soukromé i společenské. Exaktní vědy jsou si toho dobře vědomy, a proto věnují zvýšenou pozornost definici jednotlivých pojmů. Věda tak většinou disponuje nástroji, které jsou vhodné pro práci v dané odborné oblasti a které se snadno předávají „z ruky do ruky“, aniž vzniká nebezpečí pojmové nejasnosti.

V běžném životě je to však jinak. Představte si záběr v televizi, která vám ukáže mladíka právě rozbíjejícího výkladní skříň dlažební kostkou. S největší pravděpodobností bude onen mladík v doprovodném komentáři zmíněn. Nečekejte právní kvalifikaci, že jeho čin naplňuje skutkovou podstatu přestupku nebo trestného činu. Dávno pryč je i doba, kdy by bylo na místě očekávat morální hodnocení, že se jedná o neúctu k hodnotám či barbarství. Dostane se vám patrně politického nebo obecně politického hodnocení. Pokud by výkladní skříň patřila Aeroflotu, byl by mládenec označen za „protispolečenský živel“ či za provokatéra. Pokud však půjde o vitrínu MacDonald's, máte před sebou radikála, extremistu, a pokud bude kostka dost veliká nebo bude doprovázena hořící láhví, mohl by se z něj na obrazovce vyklubat i terorista. Uvedený příklad vám měl připomenout důležité zásady, že totiž:

  • je sice důležité, jaká je věc ve skutečnosti, neméně podstatné však je, kdo a kdy danou věc hodnotí a jak se věc jeví
  • říká-li nám někdo něco, chce nás tím buď informovat nebo formovat
  • běžně používaný jazyk často používá pro jednu a tu samou věc různé pojmy, které jsou obecně vnímány jako synonyma, i když historicky synonymy nebyly
  • zatímco věda obsah slov zpřesňuje, obecný jazyk a myšlení mají tendenci zplošťovat a zjednodušovat

Analýzu jevu musíme začínat historicko-genetickou analýzou pojmu

Při formulaci stanoviska k jakémukoliv problému musíme začít jeho analýzou. Analýzu problému je ovšem třeba zahájit analýzou pojmu, zvláště je-li tento pojem konfúzní a mlhavý jako v případě radikalismu a extremismu. Konfúznost pojmu často souvisí se složitostí jeho vývoje, který probíhal přibližně paralelně s neméně složitým vývojem samotného problému a který tudíž zanechal v hlavách lidí i několik původních významů. Pojmový odraz skutečnosti je specificky lidským a společenským odrazem, který je podmíněn dobovým prostředím, a to jak základnou, tak společenským vědomím.

Každá analýza problému i pojmu (který se snaží problém lidsky uchopit) tedy musí začít historickou analýzou, historicko-genetickým rozborem. Je třeba mít na zřeteli, že dějiny problému extremismu a dějiny pojmu extremismu nejsou jedno a totéž, neboť v různých dobách a různých myšlenkových směrech se „extremismem“ nemuselo rozumět totéž, jinými slovy, s pojmem extremismu mohou být spojeny různé problémy.

Jak se historicky vyvíjely pojmy radikalismu a extremismu

Prvním problémem při zpracování pojmu „extremismus“ musí být nalezení nejstaršího výskytu a obsahu tohoto pojmu.

V anglosaské literatuře je slovo extremism doloženo v roce 1865. Označovalo tehdy ovšem obecnou vlastnost nebo stav být extrémní. Vlastní pojem „extrémní“ vznikl asi v 15. století, kdy se do Middle English dostal z Middle French z latinského extremus, tedy superlativa přídavného jména exter, exterus, které znamenalo být na vnější straně. Stará angličtina používala výrazu extrémní (extreme) pro označení vysokého stupně nějaké vlastnosti nebo velké vzdálenosti od centra. Nějakou dobu bylo patrně toto slovo vnímano jen jako superlativum ve smyslu nejvzdálenější či časově nebo prostorově poslední, později již jen jako krajní, končící, na hranici stojící. V každém případě souviselo toto slovo s popisem formy a ne obsahu.

S postupem doby se ovšem slovo extreme začalo stále více používat k označení zvýšeného stupně nějaké vlastnosti, zejména pokud se její rozsah vymykal běžným zvyklostem. Obsahově by se dalo použít českého překladu značný nebo mimořádný. Slovo extreme se v té době začalo znovu stupňovat a běžně se používalo ve tvaru extremest, tedy „nejextrémnější“.

Pojem extreme se začal zároveň po sto letech používat jako podstatné jméno ve smyslu něčeho, co je situováno prostorově na okraji nebo má vlastnost s okrajovou hodnotou, tedy ve smyslu námi používaného slova „extrém“, „krajnost“. V tomto smyslu vytlačoval pojem extreme starý výraz extremity, který se používal pro označení nejvzdálenější části či bodu nebo speciálně pro označení okrajů těla, tedy rukou a nohou, popřípadě tykadel, ploutví apod. Je zajímavé, že tento význam má i německé slovo Extremität. Všimněte si = naše „končetina“, tedy místo, kde naše tělo končí, místo, které jse vůči tělu krajní.

Pojem extreme se začal postupně používat jako přídavné jméno k popisu toho, co se velmi široce nebo důkladně rozvinulo. V tomto přeneseném smyslu se tedy začal dotýkat i postaty věcí a začal konkurovat (tedy stal se synonymem) slova radical, česky „radikální“.

Slovo radical převzala stará angličtina rovněž z latinského radicalis, od radix = „kořen“. Tímto přídavným jménem se původně ve 14. století označovala odvozenost od něčeho, popř. se tím poukazovalo na kořeny dané věci. Jednoznačně se jím popisovala podstata věci. Postupně se ale význam posouval do přenesené polohy, ke konstatování, že věc vyrůstá z nějakých základů, z kořenů, z fundamentu. Dalším posunem byl konečně posun k vyjádření, že daná věc se vyvíjí odchylně od jiných, že se vzdaluje od něčeho, co je běžné či tradiční. A právě v tomto významovém posunu se stal pojem radical synonymem pojmu extreme.

Radikalismus a extremismus v dnešním jazyce

Po této odbočce ke kořenům už nás snad nepřekvapí skutečnost, že na přelomu 19. a 20. století souvisel pojem extremism s podporou nebo obhajobou extrémních názorů a kroků, zejména v politice, kdy se významově kryl s pojmem radicalism nebo ho přesahoval. Uveďme si příklady, jak je dnes různými zdroji definován „extremismus“, popř. jeho subjekt „extremista“ ve srovnání s „radikalismem“ a „radikálem“. Seznam zdrojů je dám možnostmi, které měl autor poruce.

Merriam-Webster's Collegiate Dictionary extremismus je obhajoba extrémních politických kroků radikalismus jsou doktríny nebo principy radikálů; radikál je ten, kdo chce uskutečnit velké změny v existujících názorech, zvycích, podmínkách či institucích nebo kdo je členem politické skupiny spojené s názory, praktikami a politikou extrémních změn nebo kdo obhajuje extrémní kroky při udržení či obnově určitého politického stavu
Infoplease Lycos extremismus je tendence nebo náchylnost jít do extrémů nebo konkrétní příklad takového konání, zejména v politice; levicový extremismus, extremismus nacistů radikalismus je dodržování či následování radikálních či extrémních názorů nebo principů; radikál je buď extremista nebo osoba, která obhajuje fundamentální politické, ekonomické a sociální reformy přímými nebo často nekompromisními metodami
Webster's Revised Unabridged Dictionary extremista je stoupenec extrémních doktrín nebo jednání, ten kdo si udržuje extrémní názory radikalismus jsou doktríny nebo principy radikálů v politice či sociální reformě, zejména s cílem vyrovnat třídní nerovnosti
Masarykův slovník naučný extremista je krajní radikál, stoupenec nejradikálnějších názorů a nauk náboženských, politických, sociálních apod. radikalismus je politický směr, usilující o nekompromisní uskutečnění akčního programu, zpravidla levé křídlo stran, zvláště extrémních
Sovětský encyklopedický slovník extremismus je příklon ke krajním názorům a krokům, obvykle v politice  
New Expanded Webster's Dictionary extremista je podporovatel extrémních doktrín a praxe radikalismus jsou principy radikálů v politice; radikál je ten, kdo obhajuje extrémní politickou reformu
Slovník cizích slov, Encyklopedický dům extremismus je krajně radikální, výstřední postoj; extremista je stoupenec, přívrženec krajního řešení; krajní radikál radikalismus je důslednost, nekompromisnost jít na kořen věci, bezohlednost, nesmiřitelnost, řešení za každou cenu; radikál je průbojný nekompromisní člověk, stoupenec radikalismu
The Collins English Dictionary extremista je ten, kdo dává přednost nebo se uchyluje k přemrštěným, nekompromisním nebo fanatickým metodám či chování, zejména tak, že je politicky radikální radikalismus jsou principy, touhy nebo praktiky politických radikálů, popř. radikální hnutí v politice; radikál je ten, kdo dává přednost extrémním či fundamentálním změnám v existujících institucích nebo politických, sociálních nebo ekonomických podmínkách
Encyklopedie Diderot 2001 extremismus je politický postoj, který na běžné pravo-levé politické stupnici zaujímá krajní pozici radikalismus je směr, teorie či hnutí usilující o zásadní, nekompromisní (často až extrémní) řešení problémů; lze rozlišit hnutí, která jsou radikální buď svým cílem (teoretický radikalismus) nebo svými prostředky (praktický radikalismus)
WordNet 1.6 extremismus je každá politická teorie upřednostňující přemrštěnou, nekompromisní politiku radikalismus je politická orientace, která upřednostňuje revoluční změny ve vládě a společnosti
The American Heritage extremista je ten, kdo zejména v politice obhajuje nebo se uchyluje ke krokům mimo normu radikalismus jsou doktríny a praktiky radikálů; radikál je ten, kdo obhajuje fundamentální nebo revoluční změny v běžné politice, podmínkách či institucích, chce svrhnout sociální pořádek
Wordsmyth extremismus je tendence jít zejména v politických záložitostech neumírněně do extrémních poloh radikalismus je obhajoba radikálních politických nebo sociálních změn nebo víra či aktivita politických radikálů; radikál je ten, kdo podporuje fundamentální či extrémní sociální a politické změny
Newbury House Dictionary extremismus je extrémní radikalismus v myšlení či akci, je synonymem fanatismu radikál je osoba s velmi silným netradičním přesvědčením, zejména ten, kdo chce změny v politice či náboženství
Encarta World English Dictionary 2001 extremismus znamená chovat extrémní politické či náboženské názory nebo provádět extrémní akce na jejich základě radikalismus je politika obhajující důkladnější politické, ekonomické nebo sociální změny oproti tradičním politickým stranám hlavního proudu nebo je to podpora této politiky nebo této změny; radikál je ten, kdo upřednostňuje nebo provádí ekonomické, politické nebo sociální změny důkladné nebo extrémní povahy
Ilustrovaný encyklopedický slovník - Academia   radikalismus je úsilí o rozhodné řešení problémů, zpravidla politických a sociálních, často prosazuje zásadní změny bez ohledu na podmínky a prostředky, a proto nerealisticky opomíjí nezbytnou taktiku a strategii
Grolier Encyclopedie   radikalismus je politický postoj obhajující fundamentální změny v existujícím politickém, ekonomickém a sociálním pořádku, který se opírá o kořeny považované za fundamentální hodnoty

Co z toho plyne pro levici?

Porovnáním použití pojmů „extremismus“ a „radikalismus“ v jednotlivých zdrojích jsme si ověřili, že v myšlení lidí objektivně existuje trend smazávání rozdílů mezi původními obsahy obou pojmů. Současně však vedle sebe existují dlouhodobě v populaci různě zabarvené obsahy těchto pojmů, které nepochybně souvisejí s názorovou pluralitou společnosti. Tuto pluralitu pojmů musí levice chápat jako genetický fundament vyvíjejícího se společenského vědomí, který je zárukou jeho dlouhodobé stability a životnosti. Proto musí levice tuto pluralitu pojmů podporovat a bránit komukoliv, kdo by měl tendenci tuto pluralitu násilím omezovat.

Současně však musí levice, která chce společnost nejen vykládat, ale i měnit, sama pro své potřeby pracovat s pojmy, které jsou dobře definované a snažit se demokratickými prostředky prosadit svoje pojetí na „trhu idejí“. Její snaha musí být intenzivní všude tam, kde považuje daný jev za společensky nebezpečný. Tak je tomu i v případě extremismu.

Pro naše potřeby navrhuji pracovat s následující definicí. Radikalismus je politický postoj obhajující fundamentální změny v existujícím politickém, ekonomickém a sociálním pořádku, který se opírá o kořeny považované za základní hodnoty. Jeho smyslem je přizpůsobit budoucí stav společnosti těmto hodnotám za použití přiměřených prostředků, které jsou nutné k tomu, aby bylo tohoto stavu dosaženo a aby byl tento stav dlouhodobě životný a stabilní. Obsah i forma radikalismu se proto mění s měnící se společností, zejména s dosaženým stupněm poznání. Neustále je třeba mít na paměti Marxova slova: „Být radikální znamená uchopit věc u kořene. Kořenem člověka je však člověk“.

Moderní radikalismus vznikl z námitky proti zavedeným privilegiím, ať už bylo takové privilegium založeno na domnělé duchovní autoritě, ušlechtilosti krve nebo obehnáno zákopem bohatství. Projevil se v dlouhé řadě událostí a hnutí od sedláckých povstání v 16. století v Německu až po radikální dělnická hnutí pozdního 19. století. Slovo radikalismus bylo poprvé použito k popisu hnutí za parlamentní reformu ve Velké Británii koncem 18. století. K takovému radikalismu by se měla současná levice přihlásit.

Zatímco pro radikalismus tedy musí být podstatný obsah, podstata jevů, s nimiž se zaobírá, měli bychom pojem extremismu rezervovat pro ta hnutí nebo politické směry, které ve své praktické činnosti používají nepřiměřených, za běžné hranice jdoucích prostředků, které nejsou nezbytné. Podstatná pro extremismus je tedy jeho forma. Pro potřeby levice by bylo patrně správné věnovat se i dalším blízkým pojmům jako jsou fanatismus, dogmatismus a fundamentalismus. To však již překračuje hranice tohoto článku.

RNDr. Milan Neubert
člen předsednictva SDS

Vyšlo v Emancipaci 2001/3


Související články:
(Problémy - extremismus)

Zápalná obě» (03.05.2015)
Vzpomínka na Oděsu 2014 (30.04.2015)
Na lidičky musí být flintičky (06.04.2015)
Vznik faąismu v rozkládající se kultuře (20.12.2014)
Fenomén Bátora (31.08.2011)
Pomatené hlavy? (21.04.2009)
Proti neonacistům politici zleva doprava (10.11.2007)
Pozvánka na film Pobaltský fašismus (15.03.2006)
Otevřený dopis voleným zástupcům Orlové (22.12.2005)
17. listopad - aktivizace extrémů? (15.11.2005)
Demonstrace proti setkání pravicových fundamentalistů (17.10.2005)
O zahraniční politice se v Norimberku nemluvilo (14.09.2005)
Proti terorismu a válce (13.07.2005)
NPD a neonacistická scéna v Německu (29.04.2005)
V Brně proběhne slet nacistů. Je vlajka České republiky žido-zednářsko-bolševickým symbolem? (26.04.2005)
Komunismus, církev a čarodějnice (2) (10.04.2005)
Komunismus, církev a čarodějnice (1) (10.04.2005)
Otevřený dopis senátoru Jaromíru Štětinovi (08.04.2005)
Reakce na „Otevřený dopis“ předsedy SDS Milana Neuberta (13.03.2005)
S antikomunizmem je třeba polemizovat racionálně (13.03.2005)
Reakce na článek „Zůstaneme komunisty!“ (12.03.2005)
Otevřený dopis mladým komunistům ze ZO 0551 Praha 5 (11.03.2005)
Reakce ZO 0551, KSČM Praha 5 na petici Pavla Bobka, Ladislava Smoljaka, Jana Urbana a Jakuba Jareše k poslancům a senátorům PČR (09.03.2005)
Dnešní rolí komunismu je vyvádět svět z míry (15.02.2005)
Osvětim je největší hřbitov na světě (28.01.2005)
Nacistické tábory nejhorší kapitolou dějin (27.01.2005)
Šedesát let po holocaustu: odpuštění? (27.01.2005)
Na Osvětim se zapomenout nedá (27.01.2005)
Zakázat neonacisty? ptají se opět Němci (25.01.2005)
Dělnická strana aneb Republikáni v montérkách (24.01.2005)
Radikální pravice v Německu (08.01.2005)
Tisková zpráva SDS 041015 (15.10.2004)
Historie ještě nad socialismem neudělala kříž (10.02.2003)
Stanovisko SDS k pravicovému fundamentalismu (19.01.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Milan Neubert | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Emancipace

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
287 (287 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
281 (281 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
248 (248 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
233 (233 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
411 (411 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
250 (250 hl.)
Prohnilý humanismus !!
193 (193 hl.)

Celkem hlasovalo: 1903


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.