
Berlín 16. září. (CER.) Zahájení zasedání říšského sněmu v Norimberku bylo očekáváno německou veřejností s velkým napětím a to tím spíše, že se proslýchalo, že říšský kancléř promluví o vnitřní situaci říše a strany, ale též o aktuálních zahraničně-politických otázkách. V Berlíně byly všechny velké podniky, které ohlásily přenos schůze, hustě obsazeny.
Tím větší bylo překvapení, když po krátké řeči říšského kancléře, když byl ohlásil předložení zákonů, přenos byl přerušen a místo přenosu schůze rozhlas vysílal hudbu z gramofonových desek. Německá veřejnost dozvěděla se obsah tří zákonů teprve z ranních listů. Překvapující stručnost projevu říšského kancléře, jenž se obvykle velmi podrobně zabývá aktuálními problémy, působila dojmem improvisace. Zdá se, že v kruzích říšské vlády panovala nerozhodnost v tom, zda při norimberském zasedání říšského sněmu mají býti zdůrazňovány vnitropolitické či zahraničně-politické problémy. Zdá se, že v poslední chvíli se vedoucí kruhy rozhodly projednati jak zahraničně-politické problémy, tak i vnitropolitické otázky současně a společně, aby tak i navenek byla dokumentována absolutní jednota, jež panuje mezi říší a stranou.
Po Hitlerově projevu přečetl generál Goering tři předlohy zákonů, které byly jednomyslně schváleny. Jde o říšský vlajkový zákon, zákon o říšském občanství a židovský zákon, oficiálně přezvaný na říšský zákon na ochranu německé krve a německé cti. Dosah posledních dvou zákonů nelze prozatím přehlédnouti. Po studiu obou zákonů musí se nestranný pozorovatel tázati: "Jak dlouho a jak daleko hodlá Německo kráčeti po této cestě?"
České slovo, 17. 9. 1935
Poznámka redakce SDS:
Od přijetí norimberských zákonů právě uplynulo 70 let. Řada lidí už dnes možná ani neví, co se za tímto pojmem skrývá a jaké důsledky s sebou jejich přijetí v minulosti neslo.
Doporučujeme všem navštívit internetovou stránku věnovanou holokaustu: http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/nuremberg_laws.