Zakázat neonacisty? ptají se opět Němci

Německem otřásá aféra s poslanci ultrapravicové Národnědemokratické NPD, kteří v saském parlamentu bojkotovali minutu ticha za oběti hitlerovského Německa a fašismu. Poté přirovnali bombardování Drážďan v únoru 1945 spojeneckými letadly k Osvětimi.

Skandál v Sasku zároveň oživil diskusi o možném zákazu této ultrapravicové formace a politici rovněž hodlají zabránit plánovanému pochodu neonacistů před berlínskou Braniborskou bránou, kde se má 8. května sejít na pět tisíc radikálů z celé země.

Spolková vláda a ministerstvo vnitra se již jednou pokusilo NPD zakázat, ovšem neúspěšně. Ústavní soud v Karlsruhe v roce 2003 žádost odmítl poté, když se ukázalo, že řada funkcionářů NPD jsou ve skutečnosti agenti-provokatéři. Na novou iniciativu postavit formaci mimo zákon ministr vnitra Otto Schily pohlíží spíše skepticky.

NPD o bombardování Drážďan: Holokaust

Skandál se odehrál minulý pátek. NPD nejdříve bojkotovala minutu ticha za oběti nacismu a opustila sál. Vzápětí šéf frakce Holger Apfel označil západní spojence za masové vrahy a hovořil o gangsterské anglo-americké politice.

Když ve svých výpadech, které doslova vykřikoval, nepřestal a nereagoval ani na výzvy k ukázněnosti, musel mu šéf parlamentu Erich Iltgen odpojit mikrofon.

NPD hodlá uctít pouze památku obětí bombardování německých měst spojenci, nikoli všechny oběti. K 60. výročí bombardování Drážďan Spojenci v noci ze 13. na 14. února 1945, které extremisté přirovnali k Osvětimi, hodlá pět tisíc neonacistů demonstrovat před parlamentem v saské metropoli. Další shromáždění plánují 8. května v Berlíně před Braniborskou bránou, které chtějí úřady zakázat.

O zákaz NPD se politici již jednou pokoušeli. Neúspěšně. Protože se obávají nové blamáže, přistupují k dalšímu pokusu o zákaz zdrženlivě.

Výroky jako „bombový holokaust“ se staly předmětem doličným v šetření prokuratury, zda tím nebyla porušena ústava. Jak včera oznámilo státní zastupitelství, toto chování nelze vykládat jako podněcování k trestné činnosti a nebude mít trestněprávní důsledky. Poslance totiž nelze pronásledovat trestněprávně ani jinak kvůli vyjádřením učiněným na půdě zemského parlamentu.

Ústřední radu Židů v Německu skandál v Drážďanech šokoval. „Vstup NPD a DVU do dvou zemských parlamentů jen potvrzuje, že v Německu se opět dostaly do politiky antisemitské a xenofobní formace. Že se tak stalo 60 let po osvobození světa od nacistické diktatury, lze považovat za bankrot politiky,“ uvedl generální tajemník rady Stephan Kramer.

„Nesmíme sice zapomenout na drážďanské peklo, ale ani na to, co mu předcházelo,“ varují politici ostatních politických stran a opět zvažují pokusit se o zákaz extremistů. Ten se však jeví jako nereálný, což nepřímo potvrdil i spolkový ministr vnitra Otto Schily. „Bohužel snaha o zákaz NPD u Spolkového ústavního soudu již jednou ztroskotala. Na druhé straně však nelze připustit, aby podobné ultrapravicové ataky poškozovaly pověst demokratického Německa,“ zdůraznil Schily, který alespoň navrhuje zpřísnění práva na shromaždování.

Chování poslanců z řad ultrapravice pobouřilo politiky napříč celým spektrem. „Hnědý marast nesmí dostat v Německu již nikdy žádnou šanci,“ připojil se předseda vládnoucí sociální demokracie Franz Müntefering. U Gerharda Schrödera se výstupy NPD setkaly s opovržením. „NPD podlým způsobem relativizuje holokaust,“ reagoval kancléř. Předseda bavorské CSU Edmund Stoiber žádá další pokus, který by vedl k zákazu formace.

Od prvního ledna platí v zemi nový zákon o přistěhovalectví, který umožňuje rychlé vypovězení islamistů. K vyhoštění postačí pouhé podezření z činnosti odporující ústavě. Zákon bohužel nedovoluje vypovědět neonacisty, kteří si v Sasku zahráli na malé Goebbelse.

Možná však vystoupení NPD v Drážďanech bylo k něčemu dobré. Mohlo by totiž otevřít oči těm, kteří loni na podzim dali radikálům 9,2 procenta hlasů a pomohli jim ke dvanácti křeslům v saském parlamentu.

MF Dnes, 25. 1. 2005