logo SDS
Dnešní datum: 14. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 536x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 531x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 489x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 444x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 51
Prům. 39.1
21 denni
Max. 1648
Prům. 498.1

Nyní si čte web : 59 uživ.

* Experiment, který měl spasit svět

Vydáno dne 06. 11. 2007 (5160 přečtení)

Před 90 lety byl v Rusku spuštěn velký sociální experiment, jenž ve svém rozsahu i důsledcích neměl předchůdce. Bolševický převrat měl spasit Rusko i celý svět a do dějin vstoupil jako Velká říjnová socialistická revoluce. Snad žádná jiná historická událost nebyla propagandou vítězů tak zásadně upravena do mýtů, a ačkoli celý experiment zkrachoval, ve skutečnosti byl jeho vliv na vývoj světa ve dvacátém století dalekosáhlý.

Svět se po bolševické revoluci rozpoltil na dva systémy, které existovaly nejen vedle sebe, ale i proti sobě. S tím pak souvisela následná řada historických procesů, které ještě nejsou uzavřeny. Současně se bolševická revoluce stala jedinečným příkladem rozhodujícího účinku jednotlivce na běh dějin. Bez zásahu klíčové postavy – Vladimíra Iljiče Uljanova-Lenina (1870–1924) – by k ní patrně nedošlo a dějiny dvacátého století by zřejmě vypadaly jinak.

Jaký byl Uljanov

Leninova fotografie pro falešné doklady pořízená v červenci 1917.Leninovým jménem povstaly milióny lidí, aby změnily svět. A milióny také pro to zemřely.

V raných letech jeho života přitom nenajdeme nic, co by ukazovalo na jeho pozdější kariéru. Rodák z provinčního povolžského města Simbirsku byl synem guberniálního školního inspektora. Obdobně jako jeho sourozenci byl i Vladimír dobře vychovaný a sečtělý. Získával ve škole zlaté medaile za studium i chování. O politiku se nezajímal.

Mnozí životopisci se shodují v tom, že zlomovou událostí, která ho vrhla do politiky v roli revolucionáře, byla poprava jeho staršího bratra Alexandra v roce 1887 za účast na přípravě atentátu na cara. Americký historik Richard Pipes však Leninův neuralgický bod objasňuje ještě i v jiných souvislostech. Poukazuje na to, že byl následujícího roku bez problémů přijat na kazaňskou univerzitu a jeho spolužáci ho vtáhli do tajné politické organizace. Vladimírovo členství vyšlo najevo při nevinné studentské akci na protest proti jakýmsi univerzitním předpisům. Výsledkem bylo jeho vyloučení a zákaz vstupu na jakoukoli jinou univerzitu.

Následující čtyři roky strávil zatrpklý mladý muž nucenou nečinností. „Byl v tak zoufalém rozpoložení,“ konstatuje Pipes na stránkách své knihy Dějiny ruské revoluce (česky vydané nakladatelstvím Argo, 1998), „že se jeho matka, která se marně snažila jednat s úřady, aby ho znovu přijali, obávala, že spáchá sebevraždu. Právě během tohoto období se seznámil s radikální literaturou a stal se z něj fanatický revolucionář, rozhodnutý zničit státní zřízení a společnost, která se k němu zachovala hanebně. Kořeny jeho radikalismu netkvěly ani tehdy, ani později v idealismu, ale v osobní zatrpklosti.“

V roce 1891 mu úřady umožnily složit univerzitní zkoušky v Sankt-Petěrburgu a stal se právníkem (profesi vykonával jen krátce). Připojil se k marxistickému politickému proudu a jeho doktrínou se stala třídní válka, důkladná a neústupná, usilující o celkové zničení a vyhlazení nepřítele. „Tato myšlenka se naprosto shodovala s Leninovým vztahem k okolí,“ poznamenává Pipes. „Lenin nenáviděl nejenom existující autokracii (cara) a byrokracii, nezákonnost a svévolné policejní předpisy, ale i jejich protivníky – liberály a buržoazii. Celou svou psychikou se Lenin lišil od typického ruského příslušníka inteligence, který mohl být buď Hamletem nebo Don Quijotem, neúspěšným snílkem nebo šíleným hrdinou. Tato povaha Lenina odcizovala většině lidí, zároveň mu však získávala oddané skupiny stoupenců ochotných jej následovat.“

Radikální doktrína

Příslušnice ženského praporu přísahají věrnost na ikonu. Nebyly nasazovány do bojových akcí a nejblíže se k tomu paradoxně dostaly při útoku bolševiků na Zimní palác.Za distribuci letáků mezi dělníky byl Uljanov v roce 1895 zatčen a poslán do vyhnanství na Sibiř. Tam se oženil s Naděždou Krupskou a poté, co byl propuštěn, odešel v roce 1900 do exilu. Přijal pseudonym Lenin a formuloval svou doktrínu – odmítnutí demokracie, nezbytnost diktatury proletariátu a existence její strany jako předvoje revoluce.

„Ještě žádná společenská třída v dějinách nezískala sama vedení, pokud neměla své vlastní politické vůdce, schopné organizovat hnutí a vést ho,“ napsal ve svém zásadním díle Co dělat. „Je nezbytné připravit muže, kteří obětují revoluci nejen své volné večery, ale celý svůj život.“ Ergo kladívko: revoluci nemůže provést lid, protože je to práce pro profesionály, a proletariát musí být pro své vlastní dobro veden zvolenou menšinou.

Když Německo vyhlásilo v srpnu 1914 válku Rusku a v carské říši byla vyhlášena mobilizace, snad celý národ se semkl z vlasteneckých důvodů kolem cara. Pouze Lenin zahájení první světové války přivítal a byl jediným prominentním evropským socialistou, který volal po porážce vlastní země – kalkuloval s tím, že masy dělníků a rolníků se vzbouří proti krveprolití a pod vedením socialistů přemění mezinárodní konflikt v občanskou válku.

Sám však zřejmě v blízkost revoluce příliš nevěřil. Žil již osmnáctým rokem v exilu, nyní právě v Curychu, a při jedné přednášce k socialistické mládeži v tamějším Lidovém domě vyjádřil počátkem ledna 1917 názor, že tento rok zůstane prologem k blížící se evropské revoluci, ale že by se měla odehrát brzy a dokonce v Rusku, o tom se nezmínil ani náznakem. Dokonce uzavřel svoje vystoupení slovy: „My, naše stará škola, se rozhodující bitvy nadcházející revoluce pravděpodobně nedožijeme.“

Jak se vrátit?

Ale mýlil se. Válečná bída převládla a 28. února 1917 se stalo to, co považoval za nemožné – v Rusku vypukla revoluce. Car se vzdal trůnu a z popudu Státní dumy vznikla Prozatímní vláda. Současně se vynořilo druhé mocenské centrum – Sovět dělnických a vojenských zástupců (ale s pouhými dvěma bolševiky mezi nimi).

Ohromený Lenin se o revoluci dozvěděl až o týden později ze švýcarského tisku. Rázem zapomněl na svoje dva měsíce staré proroctví a vycítil šanci vyzkoušet svoje teoretické vize v praxi. Ve vzniklé situaci rozpoznal jedinečnou příležitost: v sovětech viděl prototyp budoucí diktatury proletariátu.

Z Curychu však nemohl nic dokázat. Rozhodl se proto k okamžitému návratu do Ruska. Ale jak? Vzhledem k jeho proněmeckému a protiruskému postoji by mu spojenci zaručeně odmítli vydat tranzitní víza. Další alternativou bylo projet Německem do neutrálního Švédska a odtud přes Finsko do Petrohradu. Tato možnost by ho však vystavila obvinění ze spolčování s nepřítelem – a to v době, kdy protiněmecké cítění v Rusku bylo velmi silné.

A přece se právě cesta přes Německo uskutečnila.

Parvus na scéně

Izrael Lazarevič Helphand (alias Parvus), který zprostředkovával německé milióny pro bolševickou propagandu a zainteresoval nejvyšší německá místa do přejezdu vlaku s ruskými exulanty v dubnu 1917.Leninova protiruská propaganda a jeho otevřená podpora ruské porážky upoutaly pozornost německé vlády již na počátku války. Jedním z odborníků na ruské záležitosti byl vypovězený ruský radikál Izrael Lazarevič Helphand (známý jako Parvus).

Tento sociální demokrat, rozčarovaný neúspěchem revoluce v roce 1905, usoudil, že pouze německá armáda dokáže Rusko zbavit carismu. Emigroval do Německa, kde navázal styk s ministerstvem zahraničních věcí. Po vypuknutí války prosazoval názor, že zájmy ruských revolucionářů a zájmy německé vlády se shodují v tom ohledu, že revolucionáři dosáhnou svého cíle (svržení carského režimu) pouze za předpokladu, že německá vojska Rusy rozdrtí. S úředním povolením kontaktoval v květnu 1915 Lenina v Curychu, ale ten jeho nabídku odmítl.

V roce 1917 žil Parvus v neutrálním Dánsku a tamějšího německého vyslance ujistil, že pokud dostane protiválečná levice příležitost, zaseje v Rusku sémě takových rozbrojů, že za dva nebo tři měsíce Rusko z války vystoupí. Doporučil, aby pozornost byla věnována Leninovi, o kterém prohlásil, že je „daleko šílenější“ než Kerenskij. S mimořádnou jasnozřivostí Parvus také předpověděl, že jakmile se vrátí Lenin domů, svrhne Prozatímní vládu, ujme se moci a uzavře separátní mír. (Dodejme, že Němci se pokoušeli stejnou taktiku použít i v ostatních nepřátelských zemích – tj. ve Francii, Velké Británii a Itálii –, ale nebyli úspěšní.) Německý vyslanec pod vlivem Parvuse okamžitě telegrafoval do Berlína: „Měli bychom udělat vše, co je v našich silách, a rozjitřit rozpory mezi mírnými a extremními politickými stranami, jelikož je v našem zájmu, aby extrémisté získali vedení, protože revoluce se tak stane nevyhnutelnou a rozroste se do rozměrů, které otřesou stabilitou ruského státu.“

Německou vládu tyto argumenty přesvědčily a skupina 32 ruských exulantů skutečně v dubnu 1917 dostala (švýcarskými socialisty zprostředkované) povolení průjezdu Německem v uzavřeném železničním vagónu ve vlaku, který měl mimořádný statut bez pasových kontrol.

Obezřetný Lenin, který byl mluvčím skupiny, se všemožně snažil, aby nebyli obviněni ze spolupráce s nepřítelem (jízdenku si každý musel zaplatit z vlastní kapsy), ale jinak se choval (nikoli naposledy) v duchu pravidla, že dohodu lze uzavřít s každým, s kým mám dočasně společného nepřítele.

Marky pro bolševiky

Ve Stockholmu očekával vlak z Curychu Parvus a chtěl se s Leninem setkat. Ten ho však i tentokrát odmítl a odkázal ho na svého blízkého spolupracovníka Karla Radka, který měl rakouskou státní příslušnost (a nemohl být tudíž obviněn ze styků s nepřítelem).

Ze schůzky těch dvou neexistuje žádný záznam, ale je nanejvýš pravděpodobné, že spolu dohodli podmínky německé finanční podpory pro bolševiky. Celková suma poskytnutá Berlínem je dodnes předmětem dohadů, ale jeden z dokumentů v archívu německého ministerstva zahraničí (který v roce 1948 celý odvezla spojenecká letadla do Londýna) například prozrazuje, že podle vyúčtování z 30. ledna 1918 šlo na revolucionizaci Ruska 40,5 miliónu marek.

V jiném dokumentu – zprávě německého ministra zahraničí Richarda von Kühlmanna pro císaře Viléma II. z 3. prosince 1917 – můžeme číst: „Rusko se jevilo jako nejslabší článek v řetězu našich nepřátel. Úkolem tedy bylo postupně ho uvolnit a ve vhodné chvíli odstranit. To byl účel podvratných akcí, které jsme podnikli v Rusku za frontovými liniemi – napomáhat odstředivým tendencím a podporovat bolševiky. Avšak teprve tehdy, když od nás bolševici obdrželi různými cestami a pod různým označením trvalý zdroj financí, byli schopni vytvořit svůj hlavní prostředek propagandy, noviny Pravda, a rozšířit původně úzkou členskou základnu…“ V této souvislosti je potřebné poznamenat, že se nenašly žádné dokumenty o tom, že by se Lenin či jiný z významných bolševiků německé vládě nějakým způsobem zavázal, a rovněž neexistují žádné písemné záznamy o tom, že by na základě finanční pomoci bolševici převzali jakékoli závazky, že budou v Rusku působit jako německá agentura.

Proti všem

Malachitový sál Zimního paláce s obránci. Armádní kadeti byli téměř jediným vojenským oddílem, který zůstal za bolševického převratu věrný Prozatímní vládě.Po příjezdu do Petrohradu Lenin všechny ohromil výzvou ke „světové socialistické revoluci“. Ještě tentýž den přečetl svým stoupencům text dokumentu, který byl později nazván „dubnové teze“ a vyžadoval okamžitou orientaci na dobytí moci! Buď není o situaci v Rusku informován, nebo se pomátl, myslela si tehdy většina přítomných v bolševickém sídle.

Lenin však nikoli poprvé a ne naposledy s tvrdošíjnou neústupností prosadil své představy proti vedení strany. Uměl být pružný i tvrdý a měl cit pro míru i exekutivní rozhodnost. V mimořádně komplikované a neustále se měnící situaci několikrát změnil strategii.

Nakonec byl převrat proveden pod rouškou zasedání II. sjezdu sovětů a zvláštním přepadovým jednotkám byl přidělen úkol zmocnit se nervových center Prozatímní vlády. Teoreticky bylo toto opatření dočasné a provedené na příkaz sovětu, ve skutečnosti však bylo trvalé a ve prospěch bolševiků. Sjezd byl postaven před hotovou věc a nad ránem 8. listopadu 1917 (podle tehdy platného juliánského kalendáře se psal 26. říjen) dal schválením Leninova manifestu Dělníkům, vojákům a rolníkům uchvácení moci punc legitimity.

Kdyby neplatí

Ve vzpomínané Kühlmannově zprávě z konce roku 1917 se také uvádělo: „Bolševici se dostali k vládě, což může trvat jen krátce. Je zcela v našem zájmu, abychom toho využili a dosáhli nejprve příměří a pak pokud možno separátního míru.“

To se skutečně podepsáním brest-litevského míru v březnu 1918 stalo, ale Německo to od válečné porážky stejně nezachránilo. Nikoho však tehdy v Německu (ani v tehdejším socialistickém hnutí vůbec) nenapadlo, že bolševici svou moc udrží. Ve zpětném pohledu se umožnění cesty Lenina a jeho druhů ukazuje jako nejdražší vlaková jízdenka v dějinách železniční přepravy a osudový omyl říšské německé vlády. Jiní naproti tomu zastávají názor – jako třeba Michail Gorbačov – že dějiny by se vyvíjely stejně, neboť šlo o „historickou nutnost“. Přesto se přímo nabízí představa důsledků toho, kdyby se před devadesáti lety v Rusku neprosadila Leninova vůle a nedošlo k bolševickému vítězství: nemusel by vniknout komunistický Sovětský svaz, možná by se k moci nedostal Hitler, nebyla by žádná komunistická východní Evropa, studená válka…

Kdyby však – jak známo – v historii neplatí.

Právo, 3. 11. 2007, Miroslav Šiška


Související články:
(Historie - SSSR)

Nová revoluce v Rusku (06.11.2017)
„Absurdní představa“ (17.07.2017)
Otázka národností čili „autonomizace“ (21.08.2008)
Dopis G. V. Plechanovovi (25.01.2008)
Nepravdy, nenávist a nedomyšlenosti (13.11.2007)
Říjnová revoluce a mezinárodní vztahy (08.11.2007)
Ozbrojené povstání (06.11.2007)
Čí je to vina, když loď ztroskotá? (29.10.2007)
Válka a sociální demokracie Ruska (24.09.2007)
Lenin zemřel (21.01.2007)
Krize v sovětských systémech od Stalina ke Gorbačovovi (07.04.2006)
Rusko osudově touží po pořádku (28.02.2006)
Pomoc afghánské revoluci (27.12.2005)
Vzniká společenství nezávislých států - SSSR zaniká (07.12.2005)
Nový převrat na Rusi? (06.11.2005)
Osobnost Lenin (23.04.2005)
Ruští komunisté chtějí rehabilitovat Stalina (18.04.2005)
Dekret RLK o spotřebním družstevnictví (16.01.2005)
Dopis N. I. Bucharinovi (březen-duben 1921) (16.01.2005)
Dekret VÚVV o zavedení naturální daně místo povinného odvádění přebytků potravin a surovin (16.01.2005)
Referát na X. sjezdu KSR(b) o zavedení naturální daně místo povinnosti odvádět všechny přebytky (16.01.2005)
Předběžný koncept tezí o rolnictvu (16.01.2005)
IV/ První kroky Nepu (16.01.2005)
Usnesení VIII. všeruského sjezdu sovětů o upevnění a rozvoji rolnického a vesnického hospodářství (12.01.2005)
Hrdinské období Velké ruské revoluce (12.01.2005)
Referát na VIII. všeruském sjezdu sovětů (12.01.2005)
Pracovní ekvivalent (12.01.2005)
„obrat nebo krach“ (20.10.2004)

Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
292 (292 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
286 (286 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
254 (254 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
237 (237 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
415 (415 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
255 (255 hl.)
Prohnilý humanismus !!
198 (198 hl.)

Celkem hlasovalo: 1937


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.