Krize v sovětských systémech od Stalina ke Gorbačovovi

Místo abychom knížku (monografii) sami uvedli, předkládáme Vám autorův

Úvod ke 2. vydání

První vydání této práce bylo napsáno roku 1982 – a to nikoli pro československého, nýbrž pro západního čtenáře. Práce vznikla v rámci výzkumného projektu, který jsem zpracovával v Rakouském ústavu pro mezinárodní politiku v Laxenburgu u Vídně. Vyšla tehdy německy pod titulem „Krisen und Krisenbewältigungen Sowjetblock“, Köln – Wien 1983 a současně také česky v exilovém nakladatelství Index v Kolíně n. Rýnem. Knížka nebyla ani tehdy a není ani dnes určena širokému publiku; je to práce pro publikum odborné a hlavně pak pro studenty, pokud se zabývají politologií či příbuznými obory.

Přesto se však domnívám, že alespoň pro určitý okruh československých čtenářů může být tato práce i dnes zajímavá. Proto jsem souhlasil s jejím novým vydáním v češtině a původní text jsem místy upravil a hlavně rozšířil o poslední kapitolu, zabývající se už aktuálním vývojem po příchodu M. S. Gorbačova k moci v SSSR. Úpravy původního textu se vztahují v podstatě jen k závěrečné části II. kapitoly, která byla věnována podrobnějším, tehdy aktuálním a dnes už zcela zbytečným úvahám o možném vývoji v Polsku a ke IV kapitole o vývoji sovětských systémů v 80. létech. Z této kapitoly jsem ponechal jen ty části, které charakterizují moje tehdejší obecné úvahy a prognózy, a vynechal jsem podrobnější zpracování dohadů o perspektivách pro 80. léta, nebo dnes už nejde o dohady o budoucnosti, ale o historii skutečnou a známou. Závěrečná V. kapitola pojednávající o této nejnovější historii, je napsána pro toto vydání nově.

Je pochopitelné, že dnes bych i ty části práce, které jsou tu ponechány v původní verzi z roku 1982 leckdy v některých ohledech psal jinak Rozhodl jsem se však přesto do jejich textu nezasahovat. Dnešního našeho čtenáře může totiž zajímat právě to, jak byly problémy vývoje krizí sovětských systémů analyzovány téměř před deseti léty, v posledním roce Brežněvova života, kdy povaha, tempo a často i sama reálná možnost změn zdaleka ještě nebyly jasné. To, co se dnes jeví jinak, si čtenář bez obtíží sám doplní.

Smyslem celé práce v době jejího vzniku bylo odůvodnit předpoklad, že k zásadním systémovým změnám v SSSR a v zemích sovětského bloku dojde a dojít musí – a to zhruba někdy v 80. létech. Byl jsem o nutnosti tohoto vývoje přesvědčen z důvodů jak systémové, tak historické analýzy. Nebylo to však tehdy pojetí zdaleka všeobecné a běžné. Skutečný vývoj, jakkoli v mnoha zásadních otázkách překonal moje hypotézy a analýzy, celkově podle mého soudu tehdejší můj rozbor problematiky potvrdil. Realizovala se ovšem vývojová varianta, kterou jsem považoval za krajní (došlo ke zhroucení sovětských systémů ve velmi krátké době) a tedy nikoli nejpravděpodobnější. Myslím však, že to neubírá nic na užitečnosti toho způsobu kritické analýzy, který čtenář v této práci najde, a nemění to také minulost, jíž se tu převážně zabývám.

Pod pojmem „sovětských systémů“ rozumím v této práci sociálně politické systémy v zemích někdejší Varšavské smlouvy. Nejsou tu tedy analyzovány problémy systémů podobných, zejména systém jugoslávský na jedné a čínský na druhé straně. I tak jde o práci koncipovanou tak široce, že nemůže obsáhnout více, než analýzu několika vybraných problémů. Výběr těchto problémů byl určen hlavním záměrem – analyzovat příčiny dosavadních a nutnost budoucích systémových krizí a meze pro jejich překonání v rámci dosavadního systému.

Pod pojmem krize systémů sovětského typu tu rozumím funkční poruchu systému takového významu, že daný systém ztrácí schopnost dosahovat některé důležité cíle, které si sám klade. Překonání krize pak může být dosaženo buď jen na čas, relativní stabilizací systému, anebo překonání krize vyžaduje zároveň systémovou změnu. Smyslem této práce bylo ukázat, že sovětské systémy stojí před tímto druhým úkolem, že možnosti jejich relativní stabilizace se vyčerpaly. Tím je ovšem určena i vysoko míra abstrakce a v zásadě funkcionalistický přístup k analýze hlavních problémů. Předkládaná práce je tak nutně zatížena zjednodušením sociálně politické reality. Ani při pohledu na minulost není tato práce prací historickou: z mnohostranné historické skutečnosti si vybírá jen to, co považuje za závažné z hlediska systémově podmíněných vlastností sovětských systémů. Podobně to platí i o analýze vybraných problémů mezinárodních vztahů, tj. světové politiky. Také rozdíly, které často hrají v praxi podstatnou roli při vývoji systémů sovětského typu v jednotlivých zemích, jsou v mé analýze mnohdy potlačeny a pomíjeny.

Tato práce nehledá odpověď na otázku, zda systémy sovětského typu jsou „skutečně socialistické“, jaký je jejich vztah ke koncepcím Marxe či k hodnotovým orientacím socialistického hnutí apod. Otázka „obrody socialismu“ tu není kladena, a tedy tu na ní není ani odpověď.

V Praze, září 1991, Zdeněk Mlynář

OBSAH

Úvod ke 2. vydání

Kapitola I.
Vnitřní krize politických systémů sovětského typu v létech 1953–1968

1. Hlavní rysy sovětského systému před rokem 1953
2. Pokusy o překonání vnitřní krize sovětského systému v létech 1953–1964
3. Reformně komunistická koncepce překonaní krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968

Kapitola II.
Relativní stabilizace sovětských systémů v 70. létech a její zhroucení v Polsku 1980

1. Ekonomické a sociální opory relativní politické stabilizace
2. Relativní stabilizace oficiálních politických struktur
3. Zhroucení stabilizačních mechanismů sociálně politického systému v Polsku roku 1980–1981

Kapitola III.
Mezinárodní souvislosti vývoje sovětských systémů v létech 1953–1980

1. Krize „světové socialistické soustavy“ a mezinárodního komunistického hnutí
2. Koexistence sovětských systémů s konkurenčními sociálně politickými systémy

Kapitola IV.
Předpokládaný vývoj sovětských systémů v 80. létech

1. Hlavní tendence v procesu překonávaní nové vnitřní krize sociálně politických systémů sovětského typu
2. Mezinárodní souvislosti nové krize v sovětském bloku

Kapitola V.
Gorbačovův pokus o reformu a rozpad sovětských systémů

1. Politika „přestavby“ v SSSR a její důsledky do roku 1989
2. Rozpad sovětských systémů v létech 1989–1991
3. Mezinárodní souvislosti rozpadu sovětských systémů

Poznámky