Spoluzakladatel levicové frakce ČSSD Vladimír Laštůvka:* Řekl jste po založení frakce, že by se měla stát zárodkem čehosi, co dovolí ČSSD v roce 2010 čelit nebezpečí, které podle vás v té době vznikne. Co je to za nebezpečí?
Ještě než odpovím na vaši otázku, upravil bych jedno slovo - dovolí. Ne. Podle mého názoru tento pokus je něco, co by mělo pomoci tomu, aby se soc. dem. stala alternativou v roce 2010, po zkušenosti s Modrou šancí.
* Takže Modrá šance podle vás zhorší společenské a politické prostředí?
Jsem hluboce přesvědčen, že pokud ODS bude realizovat Modrou šanci v podobě, jak ji popisuje, s razancí, s jakou hovoří a jedná, tak léčba Modrou šancí povede k obrovské sociální a občanské radikalizaci. Přes všechna krásná slova z druhé strany.
* Jakou roli by pak měla hrát ČSSD?
Jsem také hluboce přesvědčen, že po této léčbě společnost bude hledat alternativu, nějakou změnu. A já chci, aby jí byla soc. dem. V případě, že nebude už nyní vnímána jako někdo, kdo by mohl přinést léčbu následků Modré šance -mnohé z těch věcí budou nevratné stejně jako důsledky kupónové privatizace a grandiózního vítězství ODS v roce 1992 - tak přijde jiný subjekt, nedefinovaný, červenohnědý, který se na vlně populismu a radikalizace stane významným subjektem na politickém nebi. Takové příklady můžeme vidět v Evropě: Le Pen ve Francii, Haider v Rakousku, taková místa jsou ve spolkových zemích v Německu. To já považuji za veliké riziko.
* Co konkrétně se stane v roce 2010, že bude zapotřebí razantní alternativy?
V samotném roce 2010 budou, předpokládám, parlamentní volby. Ale čtyři roky zkušeností v oblasti zdravotnictví, sociální, cenové, daňové v součtu těžce dopadnou právě na tu nejpočetnější a zároveň nejchudší část naší společnosti. Ti, co se živí prací, jsou v kategorii průměrných a podprůměrných příjmů. Ale zdá se, že tuto léčbu Modrou šancí musíme vyzkoušet. Ani před ní nevaruji, spíš se připravuji na to, co přijde po ní.
* Pokud se vaše předpověď naplní, pak nastane situace, v níž se podle dějinných zkušeností dobře daří populistickým a nacionalistickým skupinám, stranám, hnutím...
Ale to už jsem, pane redaktore, řekl...
* Já jenom dokončím otázku, když dovolíte. Jak by jim mohla za těchto podmínek konkurovat ČSSD, která je demokratickou stranou?
Teď jste podle mého názoru uhodil hřebíček na hlavičku. I když se na mě mnozí přátelé v soc. dem. budou zlobit, volby v roce 2006 s jejich výsledky jsou mi jasné. Jestliže ČSSD v období do voleb 2006 neprokáže, že je schopna být alternativou, že je schopna činu, že je schopna hájit zájmy skupiny, kterou jsem zmínil, tak v roce 2010 bude vnímána jako opoziční strana, která vstává z popela.
Jistěže vstane, ale současně s ní bude vznikat právě onen populistickonacionální subjekt, který bude daleko razantnější, radikálnější a populističtější, než jsme my. My totiž máme nějakou tradici a odpovědnost a nemůžeme být tak populističtí a radikální. A naše šance je pouze v tom, že zůstaneme alternativou ještě předtím, než tento okamžik nastane.
* Ten nový subjekt nepojmenováváte. KSČM to být nemůže?
Jsem přesvědčen, že hlasy pro KSČM jsou pouze protestsongem. Nevěřím tomu, že by sehrály významnější roli jako alternativa po Modré šanci. Jsem hluboce přesvědčen, že to bude nový subjekt. Proto o tom hovořím.
* Jak lze skloubit dvě věci: volání, abyste ještě před volbami 2006 přesvědčili voliče, že jste skutečná, razantní, leč demokratická alternativa Modré šanci, a fakt, že ČSSD do voleb vystupuje v koalici s nelevicovými stranami?
Víte, že jsem celou dobu byl nepříliš nakloněn tomuto půdorysu. Byl jsem zásadně proti. Ale když už jsme se touto cestou vydali, je třeba dosáhnout toho, abychom v této koaliční vládě hráli významnější roli než doposud. A pokud jsem do závěrečné deklarace ustavující konference levicové frakce vložil slova o jakési naději, kterou vidím v prvních krocích premiéra Paroubka, myslím to opravdu tak, jak říkám.
Myslím si, že premiér Paroubek si uvědomil chyby předchozích vlád, v nichž jsme - alespoň jsme to tak cítili - ustupovali koaličním partnerům. A premiér Paroubek tak konat nebude. To je jedna z cest k tomu, abychom přesvědčili, že jsme stranou, která může být alternativou, která má názor, postoj, a především ho umí prosadit.
Právo, 16. 5. 2005, Alexandr Mitrofanov