Využití preferenčních hlasů při volbách a vznik menšinové vlády by měly být základními úkoly ČSSD.V mezisváteční diskusi o tom, co nás čeká v příštím roce, Miloš Zeman říká, že jsme se v naší zemi octili v nové situaci, která nastala koncem září, po náhlém odchodu S. Grosse z politiky.
Podle jeho názoru mohou být výsledky voleb následující:
- nejhorší variantou, která by ČR potkala je „velká koalice“ ODS a ČSSD, kterou by však mnozí přivítali, neb by byla „koryta“. ČSSD jako „junior partner“ by se diskreditovala, ODS by prosazovala své Modré šance a v roce 2010 by tudíž ve volbách mohla zvítězit reformovaná KSČM.
- varianta „tvrdá opozice“ by sice znamenala, že by se ČSSD zbavila „vyžírků“, ale stále platí, že „Suchý je chléb opozice“ – Bechyně, resp. „Přednost zájmům státu před zájmem strany“ – Masaryk.
- varianta menšinové vlády ČSSD s tichou podporou KSČM. ČSSD by odmítla spolupráci s ODS – což v minulosti byla „spolupráce s ďáblem“, ovšem výsledkem bylo, že ďábel byl poražen. Je zjevné, že J. Paroubek má šanci být i příštím premiérem pouze v případě, že tato varianta zvítězí.
ČSSD spolu s KSČM by měly získat takový počet mandátů nad 100, aby nevadilo, že někteří poslanci zvolení za ČSSD by menšinovou variantu nepodpořili. To by však paradoxně mohl eliminovat předvolební podpis kandidátů za ČSSD pod tak řečeným Zaorálkovým „Kodexem.“
Základním předvolebním úkolem příznivců ČSSD by mělo být využití tzv. preferenčních hlasů, čili kroužkování kandidátů, dle jejich kvalit, neboť ne ti nejlepší jsou vždy nejvýše, což je samozřejmě věc názoru. Pozn.: na prvé místo kandidátky se dostane ten, koho zakroužkuje 7% voličů (pokud jich nad 7% nedostane též někdo, kdo je před tímto kandidátem). Každý volič může kroužkovat dva kandidáty. Sněmovnou ještě před volbami bude procházet tzv. Koudelkův návrh změny volebního zákona, jehož podstatou je snížení „preferenčních procent“ ze 7% na 5% a rozšíření možnosti kroužkovat ne dva, ale čtyři kandidáty.
Je třeba též připomínat, že tichá podpora ze strany KSČM není v rozporu s „Bohumínským usnesením,“ a zdůrazňovat, že neúčastnit se voleb není správná cesta ale chyba.
Jarní sjezd ČSSD bude mít kromě předvolebního vzedmutí aktivity dva úkoly: zvolit J. Paroubka předsedou strany, neboť prezident po volbách nejedná s volebními lídry, ale s předsedy parlamentních stran a dovolit jednoho chybějícího stranického místopředsedu.
Názor B. Sobotky, že program ČSSD v tomto volebním období nebyl splnitelný, resp. byl nereálný, znamená, že Sobotka tímto porušil „smlouvu s voliči,“ kteří ČSSD podpořili, protože voliči volili ČSSD právě kvůli programu. Sobotka je podepsán na všech neúspěších Špidlova a Grossova předsedování ve straně i ve vládě.
Předvolební aktivity musí být zaměřeny pozitivně k vítěznému finále.
Tato fakta by měli mít voliči a příznivci ČSSD v nadcházejícím období na paměti.
Oldřich Průša, 4. 1. 2006