Vystoupení Miloše Zemana ze sociální demokracie nejspíše otevřelo oči mnohým sociálním demokratům, kteří bývalého předsedu vyzývali k návratu do politiky a očištění ideálů sociální demokracie od nánosů kariérismu a podezření z korupce. Zůstala hořká pachuť v ústech a poznání kariérismu osamělého jezevce z Vysočiny. Zůstala pachuť organizované zrady a pokusu o vnitrostranický puč.
Miloš Zeman nikdy nebyl sociálním, ale vždy liberálním demokratem, i když byl lídrem v levicové straně. Miloš Zeman vždy používal demokratické mechanismy k účelovým politickým manipulacím. Miloš Zeman byl nepřehlédnutelnou osobností české politiky právě proto, že jí rozuměl a nedělal si o ní iluze. Miloš Zeman není sociálním demokratem a nyní to, jako konečnou tečku za svou politickou kariérou, dokázal formulovat zřetelně a nad slunce jasně.
Komu ale slouží Zemanův krok nejvíce? Jeho bývalému rivalovi a kolegovi, dnes prezidentovi a čestnému předsedovi ODS Václavu Klausovi, který zase nikdy nebyl pravicově orientovaným liberálem, ale vždy byl pragmaticky konzervativním socialistou, i když lídrem v pravicové straně. Nesoudím podle slov, ale podle činů a Klaus uchoval kontrolu nad bankovním sektorem jako řídícím prvkem ekonomiky v jeho pojetí transformace a Zeman okamžitě po nástupu do funkce premiéra se snažil bankovní socialismus eliminovat a banky odstátnit. Což mělo za následek lavinu tunelů a panických krachů.
Dovedu si představit společně prožívanou nenávist dvou velkých manipulátorů české politiky vůči několika novinářům, policistům a šéfům tajných služeb, kteří cíleně ublížili oběma. Historie roku 1995 a 1996 řekne vše. Dovedu si představit nenávist těchto dvou lidí vůči svým spolustraníkům, kteří se za jejich zády domluvili na generační výměně v čele politických stran. Klaus se stal prezidentem díky politické zradě části sociální demokracie. Stejně jako Zeman miluje zradu, ale pohrdá zrádci. Oba dva si uvědomují prázdnost a falešnost topolů, oba dva ví, jak hloupé a nenasytné jsou jejich ovečky.
Oba dva si uvědomují riziko několikerého zklamání občanů z politických elit a oba dva vidí, že stárnoucí a nyní proamericky angažovaný Havel už neudrží dědictví a závazek sametového převratu z roku 1989.
Dovedu si představit, co oba dva vede ke koordinaci destrukčních kroků vůči svým stranám, jestliže korekce činů jejich nových šéfů nebyla možná.
Dovedu si představit, že ten, který podepsal smlouvu s právníkem Altnerem a jeho kolegy, aby pak odmítl její plnění i odpovědnost, se spojí s tím, kdo prodal Právo lidu za 1 Kč do rukou ruského obchodníka s podivuhodnými kontakty uvnitř sociální demokracie. Vedoucí pionýrského oddílu si vzpomněla na dítě, které s ní jezdilo na letní tábory a ochranná známka skončila v rukou jeho sestry... Zpětný výkup ochranné známky pak stál stranu více než tři čtvrtě milionu. Členové strany se podrobnosti transakce nikdy nedozvěděli.
Stejně tak se nedozvěděli nikdy členové strany, jak to ve skutečnosti bylo s vilou ve Švýcarsku. Ti, co to chtěli vědět do detailů, skončili v kriminále nebo ze strany odešli. Sejně tak se veřejnost nikdy nedozvěděla nic o bezcenných diamantech za desítky miliard, které dodnes straší české banky jako tiché břemeno jejich trezorů a archivů. Transformace a tvorba nových ekonomických elit přišla na tisíc miliard korun.
Dovedu si představit zoufalou snahu dvou důchodců o udržení vlastní moci za jakoukoliv cenu, i za cenu rozbití svých vlastních stran. Občanští demokraté i lidovci budou likvidováni částí archivu Z a dalších archiválií, sociální demokraté pak věčnými odhaleními historických hříchů jejich členů, funkcionářů a aktivistů.
Novináře pokosí zase odhalení jejich minulosti, která mnohdy byla také temná, rudá či alespoň tmavě modrá. Zprava se vrhne smrad komunistických zločinů, zleva se pak tentýž smrad vrátí, neboť část bývalých komunistických kariéristů dnes tvoří páteř ODS i dalších stran koalice, přidají se hříchy agentů tajných služeb několika mocností celé Evropy (o amerických, britských, německých, italských, ale i bulharských a ruských agentech existují také záznamy - česká rozvědka vedla evidenci i agentů spřátelených služeb a vede ji dodnes), odtajní se finanční kanály Nadace Charty 77 jdoucí i prostřednictvím komunistických kont a kont ilegálních struktur československé rozvědky v zahraničí, krytých všelikým způsobem i proti vůli správce chartistické kasy Janoucha.
Odtajní se dluhy jednotlivých stran po celé Evropě, neb v kufrech se ty stovky milionů nevezly nikdy. Jen v kamiónech se vezly se souhlasem komunistické celní správy a kontrarozvědky kopírky Minolta, laserové tiskárny Agfa a počítače na rozmnožení sametové revoluce.
Zeleným se zase připomenou agenti Krjučkovovy KGB, verbovaní pod vlajkami úplně jinými. A až tato špína definitivně rozvrátí veškeré politické strany, vstanou noví bojovníci. Anebo ne? Pošlapaná minulost bude svým bahnem špinit i budoucnost. Protože ideály blednou před praktickou realizací přebírání moci.
Absurdní dramatik Václav Havel se pak definitivně odstěhuje na španělské pobřeží... Se sklopenou hlavou. Václav Klaus nebude mít při druhé volbě nepošpiněného protikandidáta, ale navíc se ukáže jako státník, který bude tlumit rozvášněné emoce ve jménu zachování míru.
Minulost mají zkoumat historici po půl století či ještě později. Živí mají právo na omyly i na změnu názoru, potomci mrtvých zase právo neplivat na své předky. A šíření skupinové nenávisti nemá místo ve společnosti, která chce žít v míru. Balkánský model umělé války je smrtelným nebezpečím i pro Česko.
Komu to vše slouží? Dovedu si to představit. Pouze ten, kdo chce rozbít jednotu Evropy kvůli svým vlastním velmocenským zájmům, je schopen rozpoutat občanskou válku uprostřed Evropy, aby zakryl vlastní neschopnost k vyrovnání se s minulostí válečných porážek.
Britské listy, 23.3.2007, Štěpán Kotrba
SDS doporučuje:
Jak se nejspíše dohodl Klaus se Zemanem, aneb v jednotě je síla
