
Rozhovor redaktora Práva Alexandra Mitrofanova s předsedou vlády Jiřím Paroubkem
* Pane premiére, detailní volební program ČSSD vychází z předpokladu, e roční růst HDP v přítích letech bude více ne 5 procent. Co vás vede k té jistotě?
Nae ekonomika je postavena na bázi modernizované výrobní základny, roste výroba a zvýí se i počty zaměstnaných. Kromě toho jsem přesvědčen, e se rozběhne německá ekonomika a poroste někde mezi dvěma a třemi procenty. U nás se to projeví silněji neli tempem růstu německé ekonomiky. Jsem přesvědčen, e hospodářský růst je udritelný nejméně v koridoru 4 a 6 procent. Bude se také projevovat aktivní zahraniční politika ve vztahu k naim hospodářským prioritám, to znamená kromě naich tradičních partnerů v EU ve vztahu k zemím, jako je Rusko, Indie, Čína, Japonsko, postupem času Brazílie, Mexiko, země severní Afriky, Izrael. Nejde jen o výměnu zboí, ale i o investice, které mohou z těchto částí světa přicházet.
* Ke kadé tezi ale existuje antiteze. Naposledy pokazilo dobrý obraz to, co se stalo továrně LG. Philips Displays.
My přece neijeme v plánovitém hospodářství, my ijeme v kapitalismu a to je druhý projekt v rámci investičních pobídek z 260 projektů, který, řekněme, končí nezdarem. Jetě tedy není úplně jisté, e skončí nezdarem, ale připoutím, e to tak můe být. Kolik podnikatelských záměrů ale končí zdarem? Padesát procent?
* Vy jste podnikal, měl byste to vědět.
Kladu to spí jako řečnickou otázku. Je běné, e se v kapitalistické ekonomice některé projekty nepovedou. Dva projekty z 260 je minimum. Minimum. Ale to nesniuje efekt, který se tady stal ve vztahu k přiblině 1300 lidem. Samozřejmě budeme hledat takové řeení, aby ti lidé byli zaměstnáni buďto v rámci dosavadního projektu, anebo abychom přivedli do Hranic jiného investora.
* Zpět k vaemu volebnímu programu: ačkoli jste několikrát řekl, e se za vaich vlád nebude zvyovat spoluúčast pacienta, ani se nebude zavádět kolné, pochybnosti hlavně ohledně spoluúčasti se objevují i mezi vaimi spolustraníky. Říkají, e se vae případná nová vláda můe dostat do situace, kdy finanční stav zdravotnictví ji prostě k nutnosti zvýené spoluúčasti přinutí.
Kadý slib, který v tomto směru soc. dem. dá, je slibem, na kterém bude trvat. Dokud já budu mít vliv na politiku soc. dem., tak to tak prostě bude. Platí to o spoluúčasti pacienta, a pokud jde o kolné, odmítám mylenku, e bychom připustili jeho vznik v přítím volebním období. Chci, aby se také upravila formulace ve volebním programu na zcela jednoznačnou, která neumoní ádný jiný výklad. Myslím si, e to byla určitá neobratnost těch, kteří to formulovali, přes můj zcela výslovný názor, který jsem projevil, e to prostě musí být takto. Umím si představit, e kolné bude i na veřejných kolách za nějakých deset let, kdy budeme mít na jiné úrovni průměrnou mzdu, a tady vzniknou početné střední vrstvy. Pak můete uvaovat o státem podpořených půjčkách, bankovních úvěrech pro ty studenty, kteří by jinak nemohli vystudovat. To ale není moné v situaci, kdy průměrná mzda je 19 500 hrubého, nebo kdy počítám s tímto rokem, tak 20 000 hrubého a kdy 80 procent lidí je pod touto průměrnou mzdou.
* K těmto pochybnostem můe přispívat i to, e vá současný a případný budoucí ministr zdravotnictví David Rath se přímému ujitění, e zvýení spoluúčasti pacientů nebude, zřetelně vyhýbal.
Je to troku jinak. Řeknu poctivě, e my jsme si uměli představit některé věci typu placení za jídlo v nemocnicích nebo za návtěvy lékaře lidmi produktivního věku. Ale to vyaduje společenský konsensus. Pokud není a pokud největí opoziční strana říká, e nepřipustí nic takového ani k diskusi, nebudeme přece první, kdo o tom bude diskutovat. Ve své programové výbavě jsme vdycky měli, e nebudeme zvyovat spoluúčast občanů. Diskutovat o tom jsme chtěli, proto ministr Rath i s mým vědomím ty věci nechával otevřené, ale ODS na jedné straně říká přes pana Julínka, e bude spoluúčast, na druhé straně říká přes pana Tlustého, e spoluúčast nebude. Nám to vyřeilo do značné míry dilema, protoe my si myslíme, e prostředky se dají do tohoto resortu dostat jiným způsobem.
* Nevadí vám, e ministr Rath není příli oblíben?
Já bych to tak neviděl. Já si myslím, e 35 a 38 procent na začátek není po třech měsících ve vysoké politice patné. Zanechal za sebou velkou část politické elity této země. U člověka, který razantně vystupuje a má udělat pořádek ve zdravotnictví, neočekávám primárně popularitu. Očekávám výkon a k tomu výkonu dochází. Je zřejmé, e ODS si myslí, e zdravotnictví bude tou oblastí, která rozhodne volby v neprospěch ČSSD. Ale kdy se dívám na průzkum veřejného mínění, kdy 64 procent lidí si myslí, e stávka lékárníků je zbytečná, tak si myslím, e je to cesta správným směrem. Nemůeme ustupovat jedné partikulární skupině, která si zvykla na velké zisky, prostě proto, e na to nemáme.
* Viml jsem si v minulých dnech v lékařských ordinacích a v lékárnách letáků, které byly zaměřeny proti ministru Rathovi, potamo proti vaí vládě. Chystá se demonstrace. Vy si ale myslíte na základě průzkumů, e tyto metody na lidi nezapůsobily?
Podle průzkumů veřejného mínění nezapůsobily a my se samozřejmě budeme zabývat tím, abychom se dostali k lidem blízko. Zvauji v těchto dnech, jak budeme postupovat dál. Nemyslím obsahově, ta politika zůstane zcela beze změny. Dokonce si myslím, e před veřejností jetě více ministra Ratha podpořím. Budeme se zabývat tím, jak bychom účinnost naí politiky jetě zvýili. Myslím si, e lidé také chtějí neziskové nemocnice, chtějí mít větí přehled o hospodaření těchto nemocnic, chtějí vědět něco o kvalitě péče v rámci těch nemocnic, chtějí srovnání. My jdeme správným směrem. Problém je, e tyto věci se měly udělat nejméně před třemi lety. Ale to není problém můj.
* Ministr Rath řekl, e stávka lékárníků byla stávkou milionářů. Sdílíte názor, e lékárníci jsou převáně milionáři?
Nevím, jestli převáně nebo nepřeváně, faktem je, e patří k vrstvám obyvatel s nejvyími příjmy. Majitelé lékáren zcela nepochybně. Nemám na mysli nějakou malou lékárnu na venkově, ale myslím si, e i ve venkovských městech se dobře ví, e tito lidé patří k těm, kteří prostě mají. A já jim to přeji! Ale teď jsme v situaci, kdy dva roky po sobě narůstal objem spotřeby léků kadoročně o pět miliard korun. My to prostě musíme zastavit. Růstu zisků, kterých dosahovali v posledních dvou letech, v tomto roce dosahovat prostě nebudou. V přítích letech moná opět, ale jen do té míry, na co budeme mít.
* Lékárníci argumentují právě osudem malých lékáren, které podle nich sníení mare můe zlikvidovat.
Zatím vývoj svědčil spíe o tom, e k nějakému poklesu lékáren nedolo, naopak dolo k dalímu nárůstu. Nemyslím si, e dojde k nějakému větímu úbytku ani nyní. Lékárny, které měly loni hospodářské problémy, je budou mít určitě i letos. Nemyslím si, e je to nějaký dramatický problém. A se mnou si to nemyslí ani větina obyvatel této země. Je vidět, e Čei jsou realističtí.
* ODS předpovídá, e soukromé nemocnice, které se nepřipojí k neziskovým nemocnicím napojeným na zdravotní pojitění podle připraveného zákona, nakonec zaniknou a lidé v místě, kde jiná ne soukromá nemocnice není, zůstanou bez zdravotní péče. Vá protiargument?
Byl jsem v tomto týdnu ve Vrchlabí, kde existuje soukromá nemocnice, které VZP dlouhodobě hradí pouze akutní péči. Jinak se tam platí. Ta nemocnice je v poměrně sluném zisku. Take není pravda, e soukromá zařízení se nemohou dostat do zisku, pokud budou na bázi úhrad lidí, kteří na to mají. Chceme zřídit institut komerčního připojitění pro ty, kteří na to mají, a tím také trochu uvolníme prostředky pro zbývající masu lidí, aby mohly být čerpány v neziskové síti. Nevidím důvod, proč bychom měli odvádět část veřejných prostředků v podobě zisků nějakých soukromých firem nebo do státního rozpočtu. Měly by zůstat v tom resortu a forma neziskových nemocnic je cesta správným směrem, osvědčená v zemích jako Německo nebo Rakousko. Vedle toho můe být 20 a 30 procent privátních nemocnic, které se můou ivit velmi dobře. ODS ve vztahu k tomuto zákonu vsadila na naprosto primitivní, vulgární kampaň, kdy se snaí strait iroké vrstvy lidí tím, e tento zákon povede k ruení nemocnic. Není to pravda. Můe se tam přihlásit jakákoli nemocnice. A pokud se nepřihlásí a povedou ji lidé, kteří to budou umět jako ve Vrchlabí, tak si s tím poradí.
* Můete tedy lidi ujistit, e kdyby jediná soukromá nemocnice v místě zkrachovala, skutečně nezůstanou ve své lokalitě bez zdravotní péče?
Dostupnost péče bude zajitěna. To je věc státu, který se zavazuje k dostupnosti péče. Proto chceme, abychom měli sí nemocnic, na které bude mít stát vliv.
* Vytáhl jste společně s dr. Rathem do boje proti lidem, kteří chtějí ve zdravotnictví podnikat ve velkém. Odporuje takové podnikání vaemu politickému přesvědčení?
To nevidím jako něco nemorálního. Ty systémy klidně mohou být vedle sebe. Ale myslím si, e je správné, a ukazují to zkuenosti ze západní Evropy, e základ systému by měl být postaven na neziskovém principu.
* Kdybyste nakonec řídili zdravotnictví i po volbách, lidé moná budou očekávat citelné zlepení zdravotní péče. Dokáete to zajistit?
Obsahem zákona o neziskových nemocnicích jsou dvě dalí věci. e bude otevřené účetnictví neziskových nemocnic a e bude povinnost vykazovat úroveň kvality poskytovaných slueb, aby lidé získávali porovnání a mohli si vybrat. A to je v zájmu pacienta.
* Ve volebním programu chcete stavět sí ambulantních zařízení na slubách soukromých lékařů. Tato komunita ale momentálně vaim představám není nakloněna. Jak chcete přesvědčit soukromé lékaře, e za vaí vlády budou spokojeni?
Oni slyí od lidí, jako jsou pánové Topolánek a Kalousek, e je chceme vlastně znárodnit. My to nechceme udělat. A i kdybychom to chtěli, jak by se nám to asi mělo povést? Chceme, aby dobří soukromí lékaři - já si myslím, e je to 95 procent z nich - měli své místo v systému. A samozřejmě stejný tlak na kvalitu, který budeme vyvíjet na nemocnice, budeme vyvíjet i na ně. Pojiovny musí vytvořit spolu s ministerstvem zdravotnictví a profesními organizacemi lékařů takový systém hodnocení úrovně praxí, aby bylo zřejmé, kdo z nich je vynikající, kdo z nich je velmi dobrý a kdo z nich je také patný a z toho systému vypadne.
* Pane premiére, proč se vás tolik dotýká, e o vás vycházejí různé titulky v soukromých médiích? Kdy pak opakujete ve svých reakcích, e Paroubek nám močí na boty nebo e je nafouknutá bublina, tak si toho vimne mnohem víc lidí ne původního titulku.
Já se tím docela dobře bavím. To za prvé. Za druhé, jak říkal Talleyrand, co je přehnané, je nedůvěryhodné. A to říkají nahlas: Paroubek, nebo svoboda, to je přece tak nepřiměřené, e tomu lidé nemohou uvěřit. Je důleité to zesilovat, ne být schovaný v koutě a nekomentovat.
* Take vae podráděnost je pragmaticky hraná.
Naprosto.
* Před týdnem jste ujistil účastníky programové konference ČSSD, e s vámi nepřichází ádný diktátor. To bylo v úvodním projevu. Ale ten závěrečný byl propikován něčím, co bych snad popsal jako starokomunistickou frazeologii. Takové signály jsou kontroverzní a vzbuzují různé domněnky.
Předevím si myslím, e to nebyl starokomunistický slovník. Ale i kdybych připustil, e byl, tak co by se stalo ve vztahu k obsahu politiky?
* Vá učitel Jiří Horák rád opakoval, e v politice nezáleí na tom, jaké věci opravdu jsou, ale jak vypadají.
To je pravda. A neříkal to Jiří Horák, ale hrabě Sforza, e někdy je v politice zdání více ne skutečnost. Ale k věci. Ten druhý projev, na který naráíte, zpracovával nějaký tým lidí. Ten první projev jsem si mohl zpracovat já sám. Bohuel v týdnu, který předcházel konferenci, mi můj sekretariát dal program, který znamenal zápřah těch pět dní před konferencí estnáct hodin denně. Take ten jeden projev jsem byl schopen zpracovat sám, ten druhý bohuel ne. A ten druhý projev nebyl takový, jako kdybych ho zpracoval já. Je to tak. Ale ten projev nebyl patný. Koneckonců ovace, kterých se mi dostalo po skončení tohoto projevu, nezail, myslím si, nikdo z předsedů sociální demokracie. Moná naposled Antonín Hampl v třicátých letech.
* Pane premiére, troku si moc věříte. Z toho, co si pamatuji já, větí aplaus zaíval Milo Zeman.
Já jsem nikdy neviděl, e by někdo povstal při jeho projevu a aplaudoval mu několik minut.
* Některým vaim lidem se nelíbilo, e připomínky, které povstaly z diskuse v uzavřených programových sekcích, se nikam nezapracovaly. Program u byl toti vytitěn. Jak to bude dál?
Během února bude diskuse v obvodních a okresních organizacích a připomínky z této diskuse spolu s připomínkami z programové konference, pokud je uznáme za rozumné, budou zapracovány. Neříkám, e připomínky, které přily, byly patné, ale není moné měnit koncepci programu, který proel diskusí v odborných týmech a o kterém se diskutovalo velmi odpovědně a podrobně.
* To jste mohli konferenci slavnostně zahájit, rozdat program a slavnostně ji ukončit.
Přece na programu se nepracuje a v pracovních sekcích.
* Tak k čemu jsou?
Ty jsou k tomu, aby se odstranily disonance, aby vichni si mohli říct, co chtějí. Samozřejmě e ty hlavní připomínky budou zapracovány, ale nebude zapracován nějaký výkřik.
* Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vyzval i veřejnost dopisem na vaí webové stránce, aby se zapojila do diskuse nad volebním programem soc. dem. Jaká kritéria uplatníte pro zapracování změn, pokud nějaké budou zapracovány?
Určitě nějaké budou. Pokud to bude rozumné a přiměřené fiskálním monostem, tak ty věci do programu zapracujeme.
* Kdo o tom bude rozhodovat?
Předsednictvo strany.
* Ve středu jste se setkal s exprezidentem Václavem Havlem. Z tónu oficiálního komuniké se dalo odvodit, e lo o schůzku spojenců. Jaký je vá vztah?
Velmi dobrý. Mohu to říct samozřejmě jenom za sebe. Já si pana Václava Havla velice váím. V řadě otázek, předevím v oblasti zahraničních vztahů, můeme velmi úzce spolupracovat a věřím, e se to projeví u v krátké době.
* Pokud platí, e máte zájem i o tzv. středové voliče, je Václav Havel dobrým prostředníkem pro vae poselství těmto voličům?
Nechtěl bych vidět svůj vztah k Václavu Havlovi jako utilitární. Ale samozřejmě je to pro mě partner k diskusi. On by s tím asi nesouhlasil, ale z mého hlediska je to levý liberál. Já, pravicový sociální demokrat, a on, levý liberál... Nemáme prostě k sobě daleko. Samozřejmě chci také ukázat tímto vztahem, e i lidé tohoto zaměření mohou být blízcí politice soc. dem. a e politika soc. dem. můe být v některých aspektech blízká těmto lidem. Například v oblasti evropské politiky.
* Prezident Václav Klaus není nakloněn jmenování vaí případné meninové vlády. Jak by to pak vypadalo?
Ústava zní jednoznačně. Ten, kdo má zajitěny mandáty pro podporu své vlády, by měl být premiérem. Větí manévrovací prostor ústava prezidentovi nedává.
* Co kdy ale prezident bude situaci protahovat?
Pak bude viníkem ústavní krize.
* Je podle vás moný vznik dohody, e prezident nakonec vai meninovou vládu jmenuje a poslanci, případně senátoři ČSSD a KSČM, v roce 2008 podpoří kandidaturu Václava Klause na prezidenta?
Neumím si představit, e by takovéto nízké dohody někdo dělal.
* Platí, e osobním kandidátem Jiřího Paroubka na prezidenta je Milo Zeman?
Ano, to platí.
* A jak je to se stranou?
Strana na to má různé názory. Ale v tuto chvíli to není na pořadu dne.
* ČSSD zachvátila vlna zřetelných emocí spojených s Miloem Zemanem, kdy vai lidé říkají, e odchod z politiky lidí, které Zeman předtím dal na černou listinu, je jeho dílem.
Myslím si, e je to přehnané. Nemyslím si, e Milo Zeman s tím má něco společného.
* Nesdílíte tedy spekulaci, která koluje v soc. dem., e dalí na řadě bude Lubomír Zaorálek a pak Bohuslav Sobotka?
Nemyslím si, e to má jakýkoliv racionální základ.
Právo, 4. 2. 2006, Alexandr Mitrofanov