
Praha 14. prosince (ČTK) -Za mimořádného zájmu československých a zahraničních novinářů, televizních štábů i pracovníků federálního ministerstva zahraničních věcí se dnes dopoledne v Černínském paláci v Praze konala tisková konference s ministrem zahraničních věcí ČSSR Jiřím Dienstbierem. Ten v úvodu řekl, že je ve své funkci příliš krátkou dobu, než aby se mohl detailně vyjádřit ke všem zahraničněpolitickým problémům, a přislíbil další setkání za dva až tři týdny, kdy by měly být definovány priority čs. zahraniční politiky.
Na otázku Československé tiskové kanceláře týkající se zaměření zahraniční politiky Československa v budoucnu a jeho členství ve Varšavské smlouvě a RVHP ministr Dienstbier odpověděl, že politické změny v naší zemi se zásadně projevují také v postavení Československa na mezinárodní scéně. Zatímco podle jeho slov Československo dosud bylo ledovcem ve středu Evropy překážejícím v rozvoji porozumění a evropského procesu, nyní, právě vzhledem ke své poloze v srdci kontinentu a k hospodářské, politické a kulturní úrovni, která se projevila v minulých týdnech, má šanci stát se stabilním faktorem ve středu Evropy, proměnit se v jednoho z nejaktivnějších iniciátorů sblížení na našem kontinentu.
K členství ČSSR ve Varšavské smlouvě uvedl, že naším cílem je přejít od blokového pojetí bezpečnosti k pojetí demokratickému a pluralitnímu, z čehož samozřejmě vyplývá požadavek zrušení vojenských bloků. Toho však nelze dosáhnout jednostrannými akcemi, nýbrž ve všeobecné shodě všech účastníků celoevropského procesu, zdůraznil Jiří Dienstbier. Vyslovil dále názor, že ČSSR nemá důvod vystupovat z RVHP. Tuto instituci je však třeba zásadně přeměnit z organizace vzájemné výměny zastaralého zboží v instituci, která bude schopna stimulovat nejmodernější technický rozvoj. To je ovšem možné jen ve spolupráci se západní Evropou a při otevření se světovému trhu, poznamenal Jiří Dienstbier.
V odpovědi na dotaz, zda čs. zahraniční politika bude i nadále podřízena SSSR a KGB, ministr zahraničních věcí ČSSR řekl, že tato otázka bude vyžadovat řadu jednání. Za nové situace, kdy vládne vláda a nikoliv jiné orgány a kdy státy Varšavské smlouvy odsoudily intervenci do Československa v roce 1968 a prohlásily, že každá země má právo na nezávislý vývoj, se budeme snažit, abychom tuto otázku definitivně vyřešili, zdůraznil.
Připomněl dále, že v současné době se připravují stanoviska ČSSR a SSSR k pobytu sovětských vojsk na našem území. Zatím vycházíme ze situace, kdy byla intervence do Československa odsouzena a v tomto smyslu jsou jak moskevský protokol, tak i smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk v ČSSR z hlediska mezinárodního práva neplatné, protože byly vynuceny pod nátlakem. Znamená to tedy jednat o těchto otázkách znovu a pokud jsme měl o tom zatím rozhovory se sovětskými představiteli, myslím, že v otázce odchodu sovětských vojsk z ČSSR budeme moci dojít v krátké době k porozumění, podtrhl Jiří Dienstbier.
Ke kádrové situaci na FMZV uvedl, že většina pracovníků je velmi kvalifikovaná a schopná. Politický problém však představuje skutečnost, že někteří z nich vystupovali v zahraničí příliš aktivně při obhajobě represívní politiky minulého roku, což se do jisté míry řeší již v návrhu bývalého ministra zahraničních věcí Jaromíra Johanese na odvolání zhruba tří desítek velvyslanců z jejich funkcí. Mluvil jsem s představiteli jiných politických stran i Občanského fóra, uvedl dále Jiří Dienstbier, a zatím jsem se nesetkal s kritikou či odmítnutím svého názoru, že nová politická pluralita v Československu se nebude do ministerstva zahraničních věcí promítat tak, že bychom propouštěli zkušené a dobré pracovníky. Zároveň dodal, že napříště budou do zahraniční služby přijímáni lidé na základě konkursu podle svých znalostí a schopností, bez ohledu na politické názory a přesvědčení. Jde tedy především o to, využít existující potenciál daleko lépe než dosud. V této souvislosti Jiří Dienstbier poznamenal, že se zítra setká s bývalým ministrem zahraničních věcí z roku 1968 Jiřím Hájkem a jeho náměstky. Hodlají vydat prohlášení, že všichni kdo byli propuštěni ze zahraniční služby z politických důvodů mohou opět požádat o zaměstnání na FMZV pokud si udrželi svoji kvalifikaci.
K československo-sovětským vztahům Jiří Dienstbier řekl, že nyní jsou na obou stranách lepší podmínky pro jejich rozvoj než v uplynulých letech, kdy naše politika byla v protikladu k politice Michaila Gorbačova. Za důležitý předpoklad odstranění existujících překážek označil odsouzení vojenské intervence do Československa v roce 1968.
Pokud jde o sjednocení Německa, vyjádřil názor, že perspektivně nelze žádnému národu upírat právo na sebeurčení. Navíc bez ohledu na to, jak se budou vytvářet vztahy mezi dvěma německými státy, dochází v Evropě k velké ekonomické integraci. Domníváme se, řekl Dienstbier, že otázky sjednocení Německa je nutno posuzovat v kontextu integrace celé Evropy a tyto procesy musí probíhat současně. V každém případě však budeme podporovat nenarušitelnost západní hranice Polské lidové republiky, prohlásil čs. ministr zahraničí.
Vyslovil dále přesvědčení, že brzy se bude řešit otázka diplomatických styků s Izraelem. Za cestu k urovnání krize na Blízkém východě označil mírový dialog za účasti všech skupin tamního obyvatelstva.
Na připomínku, proč Eduard Goldstücker nedostal v Londýně čs. vízum, reagoval Jiří Dienstbier slovy: +Byl jsem překvapen, když jsem se dozvěděl, že Eduardu Goldstückrovi odmítli udělit vízum do Československa. Okamžitě jsem vydal pokyn, že kdokoliv odmítne vydat vízum bývalému čs. občanovi, bude okamžitě propuštěn z diplomatické služby pro maření čs. zahraniční politiky. Existuje ovšem tzv. index nežádoucích osob, který nelze zrušit, neboť jsou tam zločinci, mezinárodní teroristé a pašeráci drog. Domnívám se ovšem, že každý velvyslanec či konzul je povinnen znát, kdo je profesor Goldstücker a vůbec kdo je kdo. Ti bývalí čs. občané, kteří dnes nemají občanství žádného státu, mohou do otevřeného Československa cestovat tak, jako do kterékoli jiné země, podtrhl Jiří Dienstbier.
V závěru tiskové konference oznámil, že se v neděli setká na hraničním přechodu Hatě se svým rakouským kolegou Aloisem Mockem. Svou účastí při odstraňování hraničních drátů na čs. i rakouské straně budou manifestovat nové vztahy mezi oběma zeměmi.
ČTK, 14. 12. 2005