logo SDS
Dnešní datum: 22. 05. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 1104x)

Socialismus a Praľské jaro (2)
(10. 06. 2018, 685x)

Socialismus a Praľské jaro (3)
(10. 06. 2018, 632x)

Socialismus a Praľské jaro (literatura)
(10. 06. 2018, 612x)

Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 606x)

Novčenko nebo babičok?
(31. 05. 2018, 603x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 576x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 544x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 23
Prům. 15.2
21 denni
Max. 535
Prům. 396.2

Nyní si čte web : 89 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Podpisy pod prezidentskými dekrety

Vydáno dne 27. 03. 2006 (8325 přečtení)

Do dějin vešel soubor 144 právních norem jako tzv . Benešovy dekrety. Tento pojem je věcně nesprávný a svůj název získal podle toho, že byly vydávány v letech 1940–1945 tehdejším československým prezidentem Edvardem Benešem – jak během jeho pobytu v exilu, tak po návratu do vlasti.

Dekrety byly formou zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly působit ústavní orgány Československé republiky. Jejich platnost dodatečně potvrdilo Prozatímní národní shromáždění – právě před 60 lety-a všechny dekrety byly od jejich počátku prohlášeny za zákony. Na originálu usnesení z 28. března 1946 je 29 podpisů nejvyšších představitelů státu.

Prezident republiky Edvard Beneš podepisuje v přítomnosti členů vlády 24. října 1945 jeden ze čtyř znárodňovacích dekretů.

Záležitost těchto dekretů se čas od času vynořuje ze záhrobí. Výrazněji například v roce 2002 v souvislosti s tehdejším procesem vyjednávání o přičlenění České republiky k Evropské unii, kdy velkou pozornost vyvolala otázka eventuálního zrušení dekretů či teorie o jejich „vyhasnutí“.

Právě tehdy znovu vypluly na povrch různé mýty. Byly to údajně akty spojené s autoritativním režimem prezidenta Beneše a on a londýnské prozatímní státní zřízení (ani poválečná vláda) neměli legitimitu k vydávání takových norem. Podle jiného mýtu existoval dekret o odsunu (vyhnání) německé menšiny z Československa, nebo byl dokonce „právním podkladem“ pro genocidu či etnickou čistku Němců a Maďarů v poválečném Československu. Další hlasy se snažily tvrdit, že se v případě některých dekretů jedná zčásti nikoliv o právo, ale o protiprávné akty, čili že tvoří vážnou překážku vstupu ČR do EU.

Jaká byla skutečnost? Jak a proč vznikly před 60–65 lety ony mimořádné zákonné akty známé jako dekrety prezidenta republiky?

Hitlerův výnos

Nacistickým Německem rozpoutaná druhá světová válka byla založena na koncepci „totální války“ zaměřené na fyzické i duchovní ničení civilního obyvatelstva a protivníka a to s cílem získat tzv. životní prostor (Lebensraum). Československo se stalo první obětí. Mnichovská dohoda, mající za následek odtržení části území republiky ve prospěch Německa, a následná okupace zbývajícího českého a moravského území potvrzovaly cíle nacistického Německa.

Východiskem právního řádu na okupovaném území (tj. Protektorátu Čechy a Morava) byl výlučně Hitlerův výnos z 16. března 1939 se zvláštními předpisy pro Němce, které garantovaly jejich privilegia a chránily jejich „čistotu krve“, a s dalšími odlišnými předpisy pro jiné kategorie obyvatelstva, založenými na rasové teorii.

Emil Hácha (zvolený Národním shromážděním 20. 11. 1938 prezidentem Česko-Slovenské republiky) a vláda v čele s Rudolfem Beranem přestali být orgány československého státu. Jejich funkce zanikly a oni se stali orgány dosazenými cizí mocí.

Ačkoli Československo nemělo hlavu státu a svou vládu, právně nezaniklo. Anexe jeho území byla mezinárodně uznána. Zůstalo členem některých mezinárodních organizací a v zahraničí působili jeho diplomatičtí zástupci. Od počátku okupace působilo odbojové hnutí, které organizovalo trvalý odpor. V zahraničí byl čs. politický a vojenský odboj spojen především se vstupem Francie a Velké Británie do války s Německem a jeho spojenci.

Originál usnesení Prozatímního národního shromáždění ze dne 28. března 1946 o ústavním zákonu, kterým se prohlašují dekrety prezidenta republiky z let 1940–1945 za zákon. S podpisy prezidenta dr. Beneše, představitelů Prozatímního národního shromáždění a členů vlády.„Pro nás právně není rozbití republiky“

Úsilí emigrace vedené dr. Edvardem Benešem – 5. října 1938 se vzdal prezidentského úřadu a o platnosti jeho abdikace a nepřetržitosti jeho funkce až do poválečného potvrzení v úřadu Prozatímním národním shromážděním se dodnes vedou spory – směřovalo od samého počátku k uznání čs. státu v jeho předmnichovských hranicích.

Základním politickým a právním programem byla nulita Mnichova. Beneš chtěl pro něj získat všechny složky emigrace. Cílem bylo prosadit čs. právní řád, uvést jej v dřívější stav před Mnichovem, vrátit se k jeho zdrojům, které byly založeny 28. října 1918. Usiloval o vytvoření obdobné struktury státních orgánů, jakou zakotvovala předmnichovská ústava.

Po porážce Francie přešla značná část tamní emigrace do Velké Británie. V červenci 1940 uznala britská vláda prozatímní čs. vládu (definitivně tak učinila až 18. 7. 1941). V duchu ústavních zvyklostí jmenoval Edvard Beneš (už jako prezident) Jana Šrámka předsedou vlády i další členy vlády.

Práva parlamentu měla být zatím rozdělena na prezidenta, vládu a Státní radu. Tu – jako poradní sbor prezidenta a jako pomocný kontrolní orgán v rámci zatímního zřízení Československé republiky-ustavil Beneš 21. července 1940 dekretem č. 1. Za tři dny v rozhlasovém projevu do vlasti vystoupil s prohlášením o neuznání mnichovské dohody a trvání československé Masarykovy republiky:

„Celá naše právní soustava mezinárodněprávně a politicky tudíž pokračuje; pro nás právně není mého odchodu z úřadu vlasti, pro nás právně není rozbití republiky, právně a politicky neexistuje nic, co provedl násilnický nacismus u nás po 15. březnu 1939… Prohlašuji dále za neexistující a bezprávné všecko to, k čemuž jsme byli od září 1938 nezákonně a neústavně přinuceni… Vy však nepodléháte žádnému führerovi nebo protektorovi, nepodléháte žádnému oddekretovanému právnímu řádu nacistickému. Nejste vázáni žádnými sliby, závazky a přísahami, jež na vás byly vynuceny.“ K trvání státního zřízení na cizím území se Beneš vrátil v prvním projevu na schůzi Státní rady 11. prosince 1940: „Celé naše odbojové hnutí, od chvíle, kdy docílilo mezinárodního uznání a utvořilo vládu, existuje znovu právně a politicky jako pokračování první republiky, jako Československý stát; a podle toho důsledně postupuje… Zavádíme nové, zákonně platící změny podle norem, podle nichž se dosavadní zákony mají a mohou měnit dekretem prezidenta republiky, vydaným na návrh vlády…“

Nový zdroj práva

Základním předpisem, od něhož se odvíjela další legislativní činnost, se stal ústavní dekret č. 2 ze dne 15. října 1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné. Stanovilo se v něm, že k úkonům prezidenta republiky (k nimž bylo podle ústavní listiny třeba souhlasu Národního shromáždění) bude se vyžadovat dočasně souhlas vlády.

Osobní účast prezidenta republiky na tvorbě dekretů nebyla výlučná a často ani určující. Nesly označení jeho funkce, protože až do 5. dubna 1945 byl prezident republiky jediným nositelem zákonodárné moci. Státní rada byla sborem poradním a vládě příslušelo navrhovat dekrety. Tento mocenský vztah se změnil po vytvoření první domácí vlády v Košicích v dubnu 1945. Státní rada byla zrušena, a ačkoli navenek se dekrety vydávaly stejným způsobem, těžiště jejich tvorby se zcela přesunulo do vlády, která se stala skutečným zákonodárcem.

Ústavní dekret č. 2 vytvořil nový zdroj práva, jehož obsahem bylo ztotožnění se s principy ústavní listiny v podmínkách odporu proti nacismu a v úsilí o obnovu suverenity Československa. Toto právo bylo v rozporu s normotvorbou založenou Hitlerovým výnosem a uplatňovanou v protektorátu vůči českému obyvatelstvu.

„Obě tyto moci si konkurovaly ve vztahu k témuž okruhu obyvatel a jejich právní řád se navzájem vylučoval,“ uvádí profesor Ústavního práva a státovědy na Právnické fakultě UK Václav Pavlíček, o jehož práce se tento článek opírá. „Loajalita preferovaná jedním souborem těchto norem byla z pohledu druhého systému protiprávní nebo zločinná. Oba systémy byly formálně i obsahově zcela konzistentní a výlučné. V této konkurenci právních řádů se díky výsledku druhé světové války prosadilo právo dekretů.“

Schválit doma

Převážná většina ze 46 dekretů vydaných v Londýně se vztahovala k aktuální činnosti zahraničního odboje a k vedení války s Německem a jeho spojenci. Pro poválečný právní řád byl nejvýznamnější ústavní dekret č. 11 z 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku, který vyjadřoval zásadu kontinuity čs. právního řádu. Mimo jiné i stanovil, že všechny dekrety prezidenta podléhají dodatečnému schválení (ratihabici). Tímto požadavkem byla vyjádřena zásada, že veškerá činnost státního zřízení v zahraničí je podřízena vůli svrchovaného lidu doma. Zároveň tím byla konkretizována zásada obsažená již v ústavním dekretu č. 2 z roku 1940, že jde jen o zatímní státní zřízení vynucené nemožností plně postupovat podle ústavní listiny.

Z londýnského období byly velmi důležité ještě dva další dekrety. Prvním z nich byl ústavní dekret č. 18 ze 4. prosince 1944 o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění, druhým dekret z 1. února 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (retribuční dekret). Byl připravován velmi dlouho a značnou pozornost mu věnoval i domácí odboj. V osvobozené republice byl nahrazen stejně pojmenovaným dekretem č. 16/1945 Sb., který přesněji a přísněji postihoval udavačství.

Dekret o odsunu nebyl

Stovka dekretů vydaných na osvobozeném území během sedmi měsíců od dubna do 27. října 1945 představovala doslova legislativní smršť. Vznikaly ve válečné a revoluční atmosféře, v níž se politické cítění společnosti posunulo doleva, a dekrety uskutečňovaly především cíle Košického vládního programu. Poválečné veřejné mínění bylo poznamenáno nacionalismem, důvěrou ve Stalinův Sovětský svaz, ale také představami o zvláštní cestě Československa k socialismu nebo Benešovou koncepcí socializující demokracie.

Dekretální zákonodárství upravovalo celé spektrum poválečného života. Zahrnovalo oblast sahající od retribučních dekretů, dekretů o změnách v ústavě z roku 1920, dekretů o zajištění obnovy a následných proměn v oblasti národního hospodářství a státních financí, vzniku a fungování nových vysokých škol či norem dotýkajících se pracovního práva a postavení státních zaměstnanců, vysokoškolských učitelů, vojáků či soudní soustavy, až po dekrety znárodňovací, dekrety upravující řízení výroby a zahraničního obchodu a dekrety řešící osud německé a maďarské menšiny v ČSR.

Řešící osud – nikoliv odsun. Vysídlení osob německé národnosti se nestalo předmětem dekretů. Mělo jasnou oporu v mezinárodním právu v podobě dokumentu přijatém na Postupimské konferenci v srpnu 1945 (ta požadavek odsunu Maďarů z ČSR naopak odmítla) a československý právní řád hrál v této otázce roli aplikace mezinárodněprávně a politicky přijatých rozhodnutí jak československých, tak spojeneckých vlád. K vlastnímu provedení transferu byla užita vládní nařízení a další předpisy vydané ministerstvy vnitra a národní obrany.

Žádný speciální dekret prezidenta republiky, který by odsun nařídil či právně upravil, vydán nebyl, byť se i o této eventualitě uvažovalo. Byla připravena osnova dekretu o odsunu cizího obyvatelstva a o vnitřním osídlení, ale tato verze neprošla. Výsledný dekret č. 27/1945 Sb. o jednotném řízení vnitřního osídlení se týkal jen organizace. (Dodejme, že v počátečních exilových úvahách se počítalo s odstoupením některých čistě německých oblastí, ale po heydrichiádě tato myšlenka ustoupila do pozadí a sílil tlak na odsun, který požadoval především domácí odboj.)

S odsunem nepřímo souvisel dekret č. 33 z 2. srpna 1945 o úpravě čs. občanství osob národnosti německé a maďarské. Na jeho základě čs. občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nebyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli k 10. srpnu 1945 čs. občanství, pokud neprokázali, že zůstali věrni ČSR nebo trpěli pod nacistickým terorem.

Nebylo náhodou, že tento dekret byl podepsán teprve po vyjasnění stanoviska velmocí v Postupimi.

Umožnily kontinuitu právního řádu

Vydávání prezidentských dekretů nebylo ničím výjimečným. Podobným způsobem postupovaly i jiné exilové vlády či představitelé emigrace jiných států – například Nizozemska, Belgie nebo Polska. V poválečném období dekrety naplnily svou funkci, značná část z nich byla následně zrušena a další byly nahrazeny jinými předpisy.

Dnes je součástí právního řádu České republiky pouze devět dekretů vydaných v zahraničí a necelá padesátka vydaná na území ČSR. Důsledky těchto dekretů trvají, stejně jako trvají důsledky jiných zákonů z dřívější doby (například zákona č. 11 z roku 1918, jimž vzniklo Československo, od něhož odvozuje vznik i Česká republika). Jsou výrazem kontinuity čs. státu a jeho právního řádu, a tedy i právní jistoty. Na vznik nových právních skutečností nemají vliv, neboť v České republice existuje zcela jiné právní prostředí.

Právo, 25. 3. 2006, Miroslav Šiška


Související články:
(ČR - historie)

Československo od Května do Února (1945-1948) (20.02.2018)
Největąí český disident – Jan Hus (07.07.2017)
Mír! Suverenitu! Demokracii! (11.11.2016)
14. říjen (29.10.2016)
Ako to s rozbitím Československa popravde bolo (29.10.2016)
Dík praľské německé university (16.03.2016)
Praha v noci na čtvrtek (15.03.2016)
Německo přijímá ochranu nad českými zeměmi (15.03.2016)
Mistr Jan Hus a Svobodova trilogie (04.06.2015)
Československo pod nacistickým panstvím (1939-1945) (18.05.2015)
Co lze nyní napsat (21.04.2015)
Odsun Němců z Československa (22.03.2015)
Sejdeme se 15. března v 15 hodin (12.03.2015)
Tabulky - Svět a Československo ve 20. století (17.01.2015)
První Československá republika (2) (17.01.2015)
První Československá republika (17.01.2015)
Odsun Němců z Československa (3) (19.08.2014)
Pietní akt u Hlávkovy koleje (10.11.2013)
Odsun Němců z Československa (2) (20.08.2013)
Nepřepisujme dějiny (10.05.2012)
Ustavující sjezd KSČ a výtky Kominterny (11.07.2011)
Třetí odboj v "Politickém spektru" (22.10.2010)
Fenomén Rusko (07.05.2010)
Sněhová bouře v polovině března (15.03.2010)
Masarykovi k narozeninám. (09.03.2010)
Dvacátý první srpen potřetí (21.08.2009)
Nástup mladé levice (06.04.2008)
Výnos Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera, kterým se vyhlašuje "Protektorát Čechy a Morava" (17.03.2008)
Všechno je relativní, pane nadporučíku! (05.03.2008)
Beseda o tématu národní identity (13.03.2007)
Setkání v Českém Krumlově (20.10.2006)
Protokol o ukončení platnosti Varšavské smlouvy podepsán (01.07.2006)
Vyhlazení Lidic (10.06.2006)
Atentát pozvedl prestiž českého národa (29.05.2006)
Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa (29.05.2006)
Volby v roce 1946 vyhrál favorit (27.05.2006)
O zlém brouku Bramborouku (12.05.2006)
Pražské květnové povstání roku 1945 (08.05.2006)
Český lid povstal proti okupantům (07.05.2006)
Zemřel bývalý diplomat Rudolf Slánský (18.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (2) (09.04.2006)
Zánik první republiky (1933–1939) (14.03.2006)
Cesty podivných reforem (11.03.2006)
Cesty podivných reforem (2) (11.03.2006)
Svět a Československo ve 20. století (04.03.2006)
Dopis Závodnímu výboru ROH (22.02.2006)
TK ministra zahraničních věcí ČSSR (14.12.2005)
Císař a král František Josef I. zemřel (20.11.2005)
Národní výbor ujímá se vlády v Československém státě! (28.10.2005)
Projev po podpisu mnichovské smlouvy (14.10.2005)
Nobelova cena J. Seifertovi (12.10.2005)
Peněžní reforma a zrušení lístků - cesta k dalšímu rozvoji našeho hospodářství (31.05.2005)
Fakta nejsou důležitá (28.04.2005)
Američané mohli dobýt Prahu (26.04.2005)

[Akt. známka (jako ve škole): 4,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Miroslav ©iąka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
172 (172 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
148 (148 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
117 (117 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
109 (109 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
96 (96 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
122 (122 hl.)
Prohnilý humanismus !!
94 (94 hl.)

Celkem hlasovalo: 858


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.