Co s tím?

Dnes již víme, že systém tržního kapitalismu, je cesta do pekel. Je to jakoby jsme topili pod parním kotlem, který má určitou kapacitu množství vyrobené páry. Je však třeba stále více a více páry. Jak všichni víme, každý parní kotel, jestliže nebudeme udržovat tlak páry v normě a stále ji budeme chtít více a více, bouchne. K tomu nesmí dojít. Je třeba přibrzdit, ustálit tlak páry do normy a v klidu pokračovat v cestě dál.

Blíží se volby a my půjdeme volit, ale koho?

ODS = Modrá šance nám pracujícím lidem žádnou šanci nedává. Celkově řečeno, starej se o sebe, plať si zdravotní, sociální, důchodové a jiné pojištění jak chceš. Když nebudeš platit, tak se nic neděje, až onemocníš, tak budeš platit na dřevo a do nemocnice tě přijmou po ujištění, že máš z čeho zaplatit, případně máš majetek, který lze exekuovat. No a ti nemajetní, to nikoho nezajímá. Když si neplatili, tak nebudou přijati do soukromých nemocnic, nebudou brát důchod, nebudou bydlet. No a hit Modré šance – rovná daň. Bohatí budou bohatší a chudí chudší. To je ve zkratce demokracie ala ODS.

KDU – ČSL = Tahle strana ani nemusí mít žádný zvláštní program. Ona se vždy přidala k vítězům voleb a pak jí stačilo lavírovat mezi pro a proti, případně dělat že sice oni ne, ale koalice je koalice. Tato strana žije proto, že mnoho jejích křesťanských voličů si neuvědomuje základní věc. Věřící v jakoukoli církev je svým myšlením buď kapitalista, socialista, komunista, anarchista, feudalista atd. Takže většina volících tuto stranu upřednostnila víru před svým myšlením.

KSČM = Tato strana žije z absence levicové nekomunistické strany na našem politickém nebi. Přesto, že za vlády této strany se udály mnohé křivdy a nepravosti (nyní se dějí také a možná ve větší míře), nelze jí upřít, že minimálně 60% občanů si žilo ekonomicky lépe než nyní. O sociálních jistotách nemluvě.

ČSSD = Strana deklarující se jako levicová. Strana, která před volbami naslibuje kde co. Strana, která se chlubí tím, že zprivatizovala to, co ODS nestihla. Žádná levicová strana by nerozprodala takové strategické odvětví, jako je vodohospodářství, ropný průmysl, železnici, výrobu a distribuci elektřiny, atd. Zdravotnictví kolabuje, ve školství mají větší práva žáci než učitelé. Neslavně dopadl její bývalý předseda Gross. Ovšem největší trhák, co se straně podařil, je vstup do EU. Nyní již nejsme samostatný svéprávný stát. Nyní jsme stát třetí kategorie a nesmíme dělat skoro nic bez požehnání EU.

Co s tím, koho tedy volit?

Je na čase vytvořit novou stranu, případně přetvořit některou stávající. Stranu, která není zkorumpovaná, není zatížená minulostí. Její stanovy musí být ke svým členům přísné, ale spravedlivé. Stanovy, které nedovolí členům jakékoliv korupční, či jiné neetické jednání. Tato strana by měla mít tyto zásady.

1. Hájit slabé (narovnat zákony, nehájit podvodníky, podnikavce, spekulanty a jim podobné).
2. Hájit státní zájmy před evropskými (Evropská unie v této tržně kapitalistické podobě nemá budoucnost. Brzy nás čekají větší nepokoje na západ od našich hranic než dosud. Jediné východisko, sdružení svéprávných, sociálně zaměřených Evropských států).
3. Stát nesmí být vysáván (státní zakázky bude stát provádět sám, vytvoří státní stavební podniky, kde bude zaměstnávat občany tohoto státu).
4. Stát upřednostní naše zemědělce před ostatními.
5. Zdravotnictví bude většinově státní (stát bude mít vlastní výrobu léčiv).
6. Pokusíme se vrátit státu, a tím všem lidem, co jim od přírody patří (energetika, plynárenství, vodní hospodářství, naftový průmysl).
7. Vrátíme do politiky moudrost, a ta jak víme, přichází s věkem (placeným politikem nesmí být člověk, který si neodpracoval nejméně 20 let v reálném životě, ať již jako podnikatel, státní zaměstnanec, či zaměstnanec v soukromém sektoru).

Toto jsou některé z bodů, které musí tato strana mít. Nejdůležitější je, abyste tam byli vy. Lidé ze střední a nižší třídy, živnostníci a malopodnikatelé, zemědělci i dělníci. Lidé se zdravým selským rozumem, nezkorumpovaní, lidé, kteří ví, jak se v podzámčí žije. Jen tak se můžeme stát hlídacími psi sociálně demokratického státu.

Karel Lajtkep, 21. 1. 2006