Problémy velkých obcí jsou odcizování samosprávy a občana

říká Lubomír Ledl, vedoucí kandidát KSČM do Zastupitelstva hl. m. Prahy v VI. volebním obvodu (MČ P 10, 14, 20, Dolní Počernice, Štěrboholy)

Jako zastupitel na Praze 10 jste neměl možnost pozorovat jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy přímo. Nicméně, co vás rozhodně neuspokojovalo na jeho práci v právě končícím volebním období?

Upřímně řečeno, nebylo by toho asi málo. Ale jako základní problém vidím, že vztah občan – město a město – jeho majetek je stále anonymnější a méně kontrolovatelný. To má řadu příčin (posilování role rady na úkor zastupitelstva, vyvádění majetku města a jeho správy do různých společností apod.), ale hlavně potom řadu negativních důsledků. Jako problém vidím také velmi častou snahu ze strany města, ale i městských částí, obcházet veřejnost při příjímání důležitých rozhodnutí. Jedním z příkladů, který se týkal a týká částečně i naší městské části, byla třeba ťkauza TrojmezíŤ.

Jak se podle vašeho názoru dařilo komunistickým zastupitelům prosazovat svůj program či své návrhy?

Vím, jak je těžké prosadit něco významnějšího v situaci, kdy je vás šest ze sedmdesáti a spojenci se hledají obtížně. A v takové situaci naši zastupitelé v ZHMP byli. Přesto ale bylo z řady usnesení často cítit, že nemlčeli a v některých oblastech (zejména školské a sociální věci) spojence našli. Navíc, protože jako zastupitel městské části jsem výsledky jednání ťna městěŤ sledoval více, tak vím, jak často naši zastupitelé vystupovali kriticky a upozorňovali na nepravosti. Pravda ale také je, že v médiích se o tom člověk prakticky nedozvěděl.

Není vyloučeno, že ODS po komunálních volbách přijde o svou pozici v zastupitelstvu (převaha 42 hlasů), a tedy i ve vedení města, a že její zastupitele vystřídají ťvlčáciŤ z TOP 09, popřípadě z Věcí veřejných. Věříte jejich ujišování, že nebudou pokračovat ve způsobu, jakým vládla ODS?

Nevěřím, a to z mnoha důvodů. Uvedu jen jeden příklad. Kdyby člověk bral vážně předvolební masáže TOP 09, tak by to vypadalo, že tím rytířem na bílém koni by měl být lídr TOPky Zdeněk Tůma. Jak tomu ale má někdo věřit, když víme, že do ČNB přišel krátce poté, co se ťlegálněŤ připravila o zhruba 60 tun měnového zlata (tzv. zlatý poklad republiky). Škody, které tím dodnes vznikly (a nejen finanční), si ani netroufám vyčíslit. A nevzpomínám si, že by nový guvernér někdy, by slovem, zmínil tuto kauzu, že by vůbec bylo nějaké vyšetřování, natož, že by někdo byl potrestán. Naopak všichni, kdo se na tom podíleli, odešli do výnosných funkcí bez ohledu na toto selhání. A ostatní ťčističiŤ na tom nejsou o mnoho lépe.

Jaká potom bude pozice zastupitelů za KSČM, pokud se jim ve volbách podaří prosadit se do zastupitelstva?

Předpokládám, že volby přinesou větší rovnováhu než dosud. To by teoreticky mělo otevírat větší prostor pro vyjednávání, a tudíž i větší váhu každého mandátu, který získáme. Ale nakonec to bude v první řadě záležet na těch, kdo budou zvoleni, a na tom, jak budou fungovat.

Nezbývá, než se smířit s realitou sedmi volebních obvodů v Praze. Jak náročná to pro vás bude práce v případě vašeho zvolení do Zastupitelstva hlavního města?

Předpokládám, že ti, kdo si umějí spočítat, co bylo cílem účelového rozdělení Prahy na sedm obvodů a snížení počtu zastupitelů, si uvědomí, co je v sázce, a v okamžiku volby udělají to, co je třeba pro zachování alespoň nějaké plurality. Každý křížek pro kandidátku nebo i jednotlivého kandidáta KSČM bude hlasem proti fakticky jednobarevnému zastupitelstvu. V každém případě bude pozice našich zastupitelů těžká. Ale to už například znám z Prahy 10, kde jsme na všechno byli jen tři.

Vy osobně do pražského zastupitelstva jste na kandidátce KSČM jako člen, resp. místopředseda Strany demokratického socialismu. Jak se projevuje spolupráce mezi oběma těmito stranami?

Ono se někdy říká, že Praha, a je jakákoli, tak se tam všechno děje jaksi ťo chvilku dříveŤ. Proto jsem rád, že je to právě v Praze, kde prakticky 10 procent kandidátů KSČM do ZHMP je členů, nebo příznivců SDS. Myslím, že je to důležitý signál pro ostatní levicové a další demokratické strany, iniciativy, hnutí apod., že usilujeme o rozvoj akční spolupráce. To je jedna z cest k překonání nepochopitelného rozdělení, které jsme si všichni nechali vnutit. Vždy všem by mělo jít o totéž – zabránit dalšímu prohlubování toho marasmu, do kterého se naše společnost stále více propadá.

Co vy sám byste změnil na práci pražského zastupitelstva?

Nejdříve bych se měl asi ťrozkoukatŤ. Nemám rád lidi, kteří už dopředu všechno vědí nejlépe. Ale myslím si, že závažným problémem velkých obcí, a tedy i Prahy, je odcizování samosprávy a občana. Lidé prostě nevědí, jaká vlastně mají práva, kde a jak si případně stěžovat, nebo se domáhat aktivně nápravy. Často neznají ani ta řešení, která jim jejich město už třeba nabízí. Proto bych chtěl ve spolupráci s ostatními, kteří se mnou budou souhlasit, hledat nějaké řešení. Jednou z cest může být takový pražský ombudsman, nebo něco podobného.

Ve svém programu hovoříte o potřebě větší podpory aktivit v oblasti sportu, kultury, lidové tvořivosti apod. Je to ve finančních možnostech hlavního města? A co vy sám byste pro to chtěl udělat?

Není to vždy v penězích, v jejich množství, ale v tom, jak se využijí. Dokonce v mnoha městských částech v Praze vyrostla řada dobrých a využitých zařízení i za vlád ODS – ale problém je, za kolik to bylo peněz. Za velmi žádoucí považuji také všechny kroky, které povedou ke zpřístupnění kvalitní kultury více lidem. Mám na mysli různá roční předplatná, zvýhodněné vstupné, jednorázové akce apod., které přivedou do muzeí, divadel i knihoven nové návštěvníky.

Co byste chtěl vzkázat pražským voličům, pochopitelně kromě toho, aby dali svůj hlas kandidátům za KSČM?

V první řadě, aby neváhali a k volbám přišli. Aby si uvědomili, že rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů má za cíl monopolizovat Prahu pro dvě strany, a co by to znamenalo pro jejich život. Důsledky takového monopolu v podání jedné strany známe z posledních čtyř let.

No a věřím, že potom by našim kandidátům mohli dát část svých hlasů i ti, kteří nám normálně z různých důvodů tak úplně nefandí.

Haló noviny, 15. 9. 2010, Miroslav KANTEK