POLITIKA V SITUACI 100:100.
Především kvůli volebnímu systému a ostrému rozdělení politické scény hrozí zablokování vzniku nové vlády. Také činnost parlamentu může být blokována. Jak k tomuto stavu došlo? Jak se dá vzniklá situace řešit?
Politologové by měli opravit své oblíbené předsudky: že pěkné počasí snižuje účast u voleb, že malá účast je výhodná pro pravicové strany a že členění na levici a pravici ztrácí smysl. Volby ukázaly, že oporu u voličů mají právě jasně pravě a levě vyhraněné strany - volby se podobaly občanské válce vedené jemnými prostředky, rozdělily voliče na dva tábory, v nichž pro malé politické strany s okrajovým či speciálním programem není už moc místa.
Strany, které se zabývají otázkami žen, evropské ústavy, prodeje drog, zábavnou Ostravou, trestem smrti a jinými, jistě zajímavými a důležitými tématy, voliče nezaujaly. Své postavení upevnily strany nabízející komplexnější pohled na správu státu: pravý a levý. Voliči toto členění vzali za své. Své rozhodování jasně vedli po linii velkého pečovatelského státu, velké vládní moci a velkého přerozdělování na straně jedné a po linii svobody, podnikavosti a malého státu dbajícího jen na pravidla na straně druhé.
Výsledkem je remíza a všechna řešení, jak z ní sestavit vládu, nabízejí jen malátné vládnutí, nejistotu a nepřetržitý podzemní boj. Menšinová vláda je stejně mizerné řešení jako velká koalice - výsledkem obého bude jen zatuhlý a zatuchlý vládní stroj. Patovou situaci generují volby už deset let - vyzkoušeli jsme opoziční smlouvu i pravolevé spojení - obé se nevyplatilo. Občané chtějí buďto pořádnou levici, nebo pravici, žádné mezipatlaniny.
Levice už trend pochopila - je sešikována do dvou vzájemně se doplňujících formací, které se v politickém boji neničí, nýbrž spolupracují. KSČM je zpět v politice a s ČSSD tvoří pevný blok. Okrajové levicové útvary zmizely. Žádné Levé bloky a Demokratické socialismy už nemáme.
Pravice to nepochopila. Velká pravicová strana je obklopena malými satelity, které s ní bojují, které bojují také mezi sebou, rozpouštějí se v nicotě a zas znovu pod jinou značkou vznikají. Copak například Železný, Kasl, Zieleniec a spol. nevidí, že jejich útvary mají ve volbách jediný groteskní smysl: zničit pár procent pravicových hlasů a zvyšovat tak v tom velmi těsném souboji podíl levice?
Politici rádi říkají: volič nám dal zadání. Budiž. Ale jediné zadání, které volič bezpečně nedal, je vznik pravolevé koalice či menšinové kulhavé vlády-zajatce. Volič dal zadání jasné: spor je dramatický, nesmiřitelný, ale je to remíza. Je třeba hrát nové utkání. Každý volič si může znovu promyslet svou volbu a posoudit, jestli chce remízu i v novém podzimním kole, v předčasných volbách.
Možná mnoha voličům dojde, že volby nejsou o vytápění uhlím, metru v Plzni nebo o dálnici do Budějovic či o osobní nenávisti k bývalému kamarádovi, Josefe Zielenieci. Jsou o levicovém či pravicovém budování celého státu. K této otázce musí dát voliči svůj zásadní názor. Ano, nebo ne. A to už je nějaká volba. Na podzim bychom ji měli prodělat. A poslední politologický předsudek: že předčasné volby jsou hanba, krize a chaos.
MF Dnes, 6. 6. 2006, Karel Steigerwald