Paroubek: Topolánek vládu s parlamentní většinou nesestaví

Vystoupení Jiřího Paroubka v sobotu 3. června 2006

Já bych především chtěl v tuhle chvíli poděkovat našim voličům, kteří nás takovýmto způsobem podpořili. Myslím si, že tento volební výsledek, s výjimkou mne, nečekal skoro nikdo. Já bych chtěl říci, že to byl boj proti všem. Musím říct, že bohužel také proti médiím, aspoň řadě lidí v médiích, novinářům, kteří pracovali v žoldu Občanské demokratické strany, typu pánů Steigerwalda, Tuny, Martina Komárka a některých dalších. Jinak musím říct, že řada lidí v médiích pracovala, myslím si, korektně a musím jim poděkovat. Ještě k těm lidem v těch médiích, kteří pracovali ve prospěch ODS: velice zjevně bych jmenoval pana Kmentu. Byl to tedy boj proti části lidí v médiích, proti jednotné frontě zločinců typu Krejčíře, lhářů typu Kubiceho, mocichtivé ODS. Sociální demokracie získala pět nových poslanců. Téměř 300 tisíc nových voličů od roku 2002. Vyhráli jsme v šesti krajích. Budeme dál prosazovat jistotu a prosperitu pro naše občany, ať už ve vládní nebo jiné úrovni. Rád bych poděkoval všem lidem a především těm, kteří nás podpořili. Děkuji všem kandidátům a lidem, kteří pracovali na volební kampani. Nejvíce chci poděkovat své rodině, která si musela projít těžkým údobím zejména při těch bezprecedentních útocích, které na ni byly v posledních dnech.

Jak vidíte z volebního výsledku, volby v České republice vyhrála Občanská demokratická strana. A vy očekáváte, že jako předseda druhé nejúspěšnější strany přiznám volební porážku a podám ruku vítězům. To bych normálně udělal, ale takovéto gesto dělat nebudu. Sociální demokracie, její funkcionáři i já osobně jsme byli vystavení neuvěřitelnému tlaku. Občanští demokraté v hrůze, že prohrají třetí volby v řadě, použili všech prostředků, aby této prohře zabránili. Ještě loni zjara měli situaci zcela jasnou a pod kontrolou. Sociální demokracie byla za nimi více než o 20 nebo ještě 22 procent preferencí. Vláda pod mým vedením ovšem tuto situaci změnila. Vrátili jsme se k zásadové politice moderní evropské sociálně demokratické strany. Vypracovali jsme desítky významných zákonů, opatření a investičních pobídek. V důsledku dlouhodobě prozíravé hospodářské politiky začala země prosperovat. Lidem se začalo lépe dařit. ODS pochopila, že u občanů mohou mít tyto úspěchy volební odezvu. Zmobilizovala své finanční zdroje a ve spolupráci s většinou periodik, veřejnoprávní televize a rozhlasu rozpoutala nevídanou kampaň. Když ani toto nepomohlo, sáhla ODS k jiným metodám: k projevům násilí, pomluvám, osočování. Převzali v určité absurditě metody manipulace veřejnosti, které využíval totalitní režim před rokem 1989.

V posledních dnech jsme byli svědky bezprecedentní manipulace, která nemá nic společného s čestnou politickou soutěží názorů a vizí. ODS dokázala zastrašováním mocenských složek zamést pod koberec kauzy, které dokazovaly, že někteří z jejích představitelů se dostali do rozporu se zákonem. Ať šlo o úkony pana předsedy Topolánka při možném ovlivňování svědků v kauze Kořistka či o jiné případy. Jak sériové výrobě byli veřejnosti předkládány jedna pseudokauza sociální demokracie za druhou. Když neprokázali svá tvrzení o korupci v kauze Unipetrol, přinášeli další a další kauzičky.

Jako předseda vlády jsem v těch případech, kde bylo důvodné podezření, že se byť jen část tvrzeného prokáže, zachoval razantně a bezodkladně jsem ukončil jakoukoliv formu spolupráce s důvodně podezřelými. Nikdy jsem nezasahoval do práce orgánů činných v trestním řízení, naopak na jednáních vlády jsem vyzýval policii, státní zastupitelství, ale i zpravodajské služby této země, aby tyto kauzy prověřovaly a předložily vládě své návrhy a informace. Když i tento mechanismus u občanů nefungoval, uchýlila se ODS k metodám, jejichž obdobu nenaleznete v naší novodobé historii. Obvinila sociální demokracii a mnohé její představitele z toho, že organizovaný zločin prorostl do nejvyšších vládních míst. ODS se neštítila porušení mnoha zákonů. Učinila tak záměrně čtyři dny před volbami, aby toto evidentní a opakované porušování právního řádu již nemohlo být prokázáno do voleb.

Pod heslem vítěz bere vše, spoléhá ODS, že se rychle ujme moci a spolu se svými agenty přisluhovači zajistí těmto osobám beztrestnost. Toto já a sociální demokracie, jímž jsem předsedou, nedopustím. Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita. Pokud by občané uvěřili kampani ODS a jejím experimentům, jsou sami strůjci svého osudu a nelze nic namítat. Pokud volebního vítězství dosáhli nečestně, nemůžeme to v zájmu tohoto státu tolerovat. ODS však argumentovala za pomoci ředitele ÚOOZ Policie ČR Kubiceho. Ústy pana Topolánka, Langera a Vidíma i dalších neprokázanými absurdními pomluvami, informacemi o údajném sexuálním zneužívání nezletilé dívky mojí osobou, zapojení členů sociální demokracie i mé do údajné, údajné zapojení členů sociální demokracie i mé do vraždy pana Mrázka a další smyšlenosti. Zakrývala, že její politici, například pan Tlustý, se se zavražděným Mrázkem prokazatelně stýkal. Zkrátka ODS a některé útvary Policie ČR se dostaly zcela do vleku šedé ekonomiky, přání pánů Krejčíře a dalších. Věrna své tradici různých fondů a pana Koženého.

Sociální demokracie považuje za nesporné a snadné osvědčit, že tato tvrzení jsou smyšlená a nepravdivá a také, že tato tvrzení zásadně ovlivnila hlasování voličů.

Zákon 245 z roku 95 o volbách do Parlamentu České republiky v platném znění uvádí v paragrafu 16 odstavec 2, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. To se prokazatelně v mém případě skandálním způsobem stalo. Zákon o volbách pak umožňuje ve smyslu paragrafu 87 odstavec 4 podat návrh na neplatnost voleb, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Prověříme možnost podat žalobu na neplatnost voleb u Nejvyššího správního soudu, a to bezodkladně. To je nutno podat do deseti dnů od vyhlášení výsledku voleb Státní volební komisí.

Zdůrazňuji, prověříme. Činíme tak s vědomím odpovědnosti za zachování demokracie v naší zemi. Taková bezpříkladná manipulace se nesmí opakovat. Chtěl bych ještě připomenout panu prezidentovi, že v tuto chvíli podle propočtů, které jsou, má levice 101 mandátů z 200, to je většina. Já jsem připraven v tuto chvíli jednat také se Stranou zelených a předpokládám, že tato jednání nějakým způsobem proběhnou, ale v tuto chvíli nepředpokládám, že by pan Topolánek byl schopen sestavit vládu, která by měla v Poslanecké sněmovně 101 mandátů, které potřebuje. Prostě on tu vládu nesestaví s potřebnou parlamentní podporou, to je fakt. A myslím si, že pánové Klaus a Topolánek to musí vzít na vědomí.Děkuji.

(pozn. redakce: tisková konference probíhala ještě před definitivním sečtením hlasů)

Klaus: Paroubek neunesl prohru ve volbách

Prohlášení prezidenta republiky Václava Klause na mimořádné tiskové konferenci na Pražském hradě v sobotu 3. června 2006 ve 22.00 hod.

Je velmi neobvyklé, aby prezident republiky vystoupil dvakrát za večer na tiskové konferenci. Je to však nezbytné.

Před půldruhou hodinou jsem byl spolu s miliony občanů naší země svědkem vystoupení předsedy ČSSD Paroubka, který neunesl prohru ve volbách a nebyl schopen přijmout svou porážku. Jeho výroky, kterými tyto volby přirovnal k únoru 1948, jsou něčím, co v naší zemi nemělo nikdy zaznít. Jsem tím naprosto šokován, nemohu se s tím smířit a nesmířím se s tím.

Vzhledem ke své ústavní zodpovědnosti prohlašuji, že jako hlava státu nedopustím, aby demokracie a výsledky svobodných voleb byly pošlapány, a že nedopustím, aby bylo hlasy voličů takto pohrdáno. Takovým způsobem nelze klást osobní zájem jednoho člověka nad zájem země. Věřím, že dnešní večerní vystoupení pana Paroubka nebylo stanoviskem české sociální demokracie, kterou i přes toto vystoupení jejího předsedy považuji za demokratickou stranu.

Letošní volební kampaň byla mimořádně konfrontační, až nepřátelská a byl bych raději, kdyby taková nebyla. Nejsem ale určitě sám, komu v této chvíli přichází na mysl ono známé kdo seje vítr . Kdo takto konfrontační a nepřátelský styl do české politiky přinesl, mnozí dobře víme.

Znovu opakuji to, co jsem řekl dnes večer ve třičtvrtě na osm. Respektuji volební výsledek a v pondělí začnu jednat s předsedou vítězné politické strany.

Haló noviny, 5. 6. 2006, (jad)