Sudetští Němci a předválečná KSČ
(Stanislav Holubec, 02. Články, statě, projevy, 25.01.2005)
Předválečná KSČ byla neobyčejným zjevem v tehdejší politické krajině Československa z mnoha důvodů: Především české země byly jedním z nejvíce industrializovaných regionů střední Evropy a díky tomu zde mohlo vzniknout již počátkem 20. století silné sociálně demokratické hnutí. Sympatie ke slovanskému Rusku, zážitky mnohých vojáků rakouské armády a v neposlední řadě též silná bída v naší zemi po první světové válce způsobily, že komunistické hnutí, které se od sociální demokracie odštěpilo, bylo od počátku silné. Byla zde i genialita politického vůdcovství B. Šmerala, který nedopustil, aby hnutí propadlo sektářskému radikalizmu a uchovalo si svůj masový charakter.

K Masarykově „České otázce“
(Josef Macek, 02. Články, statě, projevy, 25.01.2005)
Nové vydání „České otázky“ (I. vyd. 1894) a „Naší nynější krise“ (I. vyd. 1895) - jež vyšlo před krátkou dobou nákladem Činu a je už rozebráno - přimělo asi mnoho čtenářů k přemýšlení o tom, co se změnilo v našich národních poměrech od napsání těchto knih. Za toho půlstoletí se vskutku od základu změnily naše poměry politické, hospodářské, osvětové, zkrátka sociální, ale některé důležité problémy našeho veřejného života zejí před námi stejně jako tehdy, když je rozebíral Masaryk, ač třeba pod jiným jménem, nebo - možno-li tak říci - v jiné dimensi.

Poznámky - Dvě o radikalismu
(Josef Macek, 02. Články, statě, projevy, 25.01.2005)
Dvě poznámky k radikalismu, zveřejněné Josefem Mackem v Naší době před více než padesáti lety, jsou stále aktuální.

První rozlišuje radikalismus mládí a radikalismus stáří, druhá si všímá souvislosti mezi radikalismem a oportunismem použitím citátu z Mackova oblíbeného Karla Havlíčka Borovského.

Zakázat neonacisty? ptají se opět Němci
(Zita Senková, 02. Články, statě, projevy, 25.01.2005)
Skandální výroky poslanců ultrapravicové NPD v saském sněmu znovu rozvířily diskusi o jejím zákazu
Berlín, Praha - Načasování nemohlo být horší. Jen několik dnů před 60. výročím osvobození koncentračního tábora Osvětim se Němci ptají: Co máme dělat s neonacisty?

Zakázat neonacisty a komunisty, nebo ne?
(Martin Komárek, 02. Články, statě, projevy, 25.01.2005)
Mají být zakázány neonacistické strany? Má být zakázána komunistická strana? Poslanci za neofašistickou NPD odmítli v saském sněmu držet minutu ticha za osvětimské oběti.

Dělnická strana aneb Republikáni v montérkách
(Zdeněk Zewel, 02. Články, statě, projevy, 24.01.2005)
Dělnická strana aneb Republikáni v montérkách Při loňských oslavách 1. máje v Praze na Letné se nám svými novinami „Dělnické listy“ představila nová strana, která si říká dělnická. Na titulní stránce prvního čísla zářil palcový titulek „Dělníci založili stranu a kritizují komunisty“. O této straně jsme mohli slyšet vloni 28. září při demonstraci pořádané Klubem Českého pohraničí v Chebu, kde vystoupil její předseda společně s představiteli KSČM.

Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí
(Mac Intosh, 02. Články, statě, projevy, 21.01.2005)
Článek z levě-komunistickém časopisu Internationalist Perspective zpochybňuje mýtus, že úpadek kapitalismu stojí na nemožnosti dalšího rozvíjení výrobních sil, kritizuje produktivistickou ideologie, která z něj vychází, ale i teze, podle nichž v dnešním světě přestávají kategorie jako hodnota či kapitálový vztah de facto existovat nebo že jsou samy technologie neutrální.

Nestačí myslet to upřímně, musíme poctivě pracovat!
(Zdeněk ©kromach, 02. Články, statě, projevy, 19.01.2005)
Dopis Zdeňka Škromacha z 14. ledna 2005

Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství
(Tomáą Stýblo, 02. Články, statě, projevy, 18.01.2005)
Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem „prvotního hříchu“ vystoupil ve vší své hrůznosti.

Dopis N. I. Bucharinovi (březen-duben 1921)
(Vladimír Iljič Lenin, 02. Články, statě, projevy, 16.01.2005)
Leninův dopis Bucharinovi z roku 1921 se dívá na ústup k NEPu z hlediska teorie. Byl 19. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.

Referát na X. sjezdu KSR(b) o zavedení naturální daně místo povinnosti odvádět všechny přebytky
(Vladimír Iljič Lenin, 02. Články, statě, projevy, 16.01.2005)
Sjezdový referát Vladimíra Iljiče Lenina z 15. března 1921, v němž Lenin navrhoval opatření zamezující dalšímu narušování svazku dělnické třídy a rolnictva. Fakticky to znamenalo příklon k původně zamítnutému návrhu Trockého z února 1920 a začátek NEPu (Nové ekonomické politiky).
Referát byl 18. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.

Předběžný koncept tezí o rolnictvu
(Vladimír Iljič Lenin, 02. Články, statě, projevy, 16.01.2005)
Základní teze k rolnické politice Vladimíra Iljiče Lenina z 8. února 1921, které byly 17. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.

Odstup nade všechno
(Pavel Kosatík, 02. Články, statě, projevy, 15.01.2005)
Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktika
Není příliš pravděpodobné, že by nám Václav Klaus někdy o situaci, v níž se nacházíme, řekl něco „masarykovsky“ ostrého - a zároveň pravdivého. Spíše nám nabídne, abychom se společně s ním kochali vlastní fasádou.

Americká ambasáda informuje
(Jiří Suk, 02. Články, statě, projevy, 15.01.2005)
Kniha depeší z konce roku 1989 více než zajímavě dokresluje tehdejší dění v Československu
V objemném svazku nazvaném Praha - Washington - Praha, který jako svoji první publikaci vydala Knihovna Václava Havla, znovuožívá příběh listopadu a prosince 1989 ve známých obrysech, ale z neobvyklého úhlu pohledu.

Reforma státu. Globální kapitál a národní stát
(John Holloway, 02. Články, statě, projevy, 13.01.2005)
Autor následujícího článku John Holloway se sám označuje za „proti-státního marxistu“, vychází z Marxových tezí o odcizení a  jeho příspěvek ke kritice pozitivistického a objektivistického marxismu je zásadní. Z této kritiky vychází i tento článek:  v souvislosti se současným procesem odbourávání „sociálního státu“ inovátorským a lehce „akademickým“ způsobem zkoumá otázku státu, k níž přistupuje „marxistická ortodoxie“, ale i většina z anarchismu, neadekvátně, fetišizovaně a zjednodušeně. Článek je mimochodem zajímavý i z hlediska našich úvah o budoucí tváři Evropské unie.

Nemilosrdný mlýn
(Zdeněk Jemelík, 02. Články, statě, projevy, 13.01.2005)
Antonín Novotný se kdysi vyjádřil na adresu bývalých vysokých funkcionářů KSČ a bezpečnostního aparátu, jako např. Rudolfa Slánského nebo Bedřicha Reicina, kteří se v padesátých letech stali obětmi nezákonných procesů, že je semlely stejné mlýny, které pomáhali roztáčet.

Epocha samovzněcování
(Václav Bělohradský, 02. Články, statě, projevy, 13.01.2005)
„Všichni, kteří se někdy věnovali důkladněji nějakému problému, brzy vycítili, že ať jsou, kde jsou, bez pohledu nebo dokonce pomoci zvenčí se v určitém momentě už dál nedostanou.“

Referát na VIII. všeruském sjezdu sovětů
(Vladimír Iljič Lenin, 02. Články, statě, projevy, 12.01.2005)
Výňatek sjezdového referátu Vladimíra Iljiče Lenina z 22. prosince 1920, který byl 14. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.

Pracovní ekvivalent
(Stanislav Strumilin, 02. Články, statě, projevy, 12.01.2005)
Stať sovětského ekonoma a statistika profesora Stanislava Strumilina z července roku 1920⁽¹⁸⁾. Byla 13. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.

Československé jaro 1968
(Čestmír Císař, 02. Články, statě, projevy, 12.01.2005)
téze k diskusi, upravený materiál z března 1998

Filozofie očima přírodního vědce
(Boris Cvek, 02. Články, statě, projevy, 10.01.2005)
Zprostředkovat pohled člověka zakořeněného v přírodních vědách na filozofii není de facto možné. Přírodní vědci obecně jsou velice rozmanitou skupinou lidí a v zásadě nelze vytknout snad skoro žádné náboženství, metafyziku či světový názor, který by nikdy nemohli zastávat. To, co je spojuje, není explicitní idea, nýbrž spíše procedura, tedy idea implicitní.

Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje
(Rudolf Převrátil, 02. Články, statě, projevy, 10.01.2005)
Poznámky k monitoru Jana Paula „Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze“.
Sdílím nechuť Jana Paula k naší současné politické „elitě“ a politické „kultuře“, i ke konzumnímu oblouzení, kterým je chronicky nemocná naše společnost a které - dodávám já - nějakým způsobem postihuje nás všechny. Nesouhlasím ale s některými Paulovými vývody. Je v nich příliš mnoho pesimismu, což podle mého názoru plyne z nepochopení situace.

Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992)
(Pavel Kosatík, 02. Články, statě, projevy, 08.01.2005)
Kromě Štefánika asi žádný Slovák neovlivnil český život jako on. Dubčekova éra byla v šedesátých letech krátká, zanechala však hlubokou stopu. Je to zvláštní: lidský život sice nejvíc ovlivňují nové myšlenky, ale k těm, kdo je přinesli, obyčejně cítíme jenom chladnou úctu, která se s odstupem času rovná zapomnění. Na koho nezapomínáme, to jsou spíš lidé naděje a vize.

Věnujme se věcné diskusi, ne levicovému hašteření
(Jiří Doleją, 02. Články, statě, projevy, 08.01.2005)
Vítám každou vnitrostranickou diskusi, která je vyargumentovaná, bez zbytečných emocí a předpojatostí. Jedině diskusí a nikoliv okřikováním názorů můžeme posunout naše poznání. S takovou vnitrostranickou diskusí se nemusíme bát jít ani na stránky novin. Naopak, veřejnost se alespoň na vlastní oči může přesvědčit, že v KSČM jsou myšlenky, o kterých stojí za to diskutovat a že zvládáme i kulturu diskuse, k níž mj. patří tolerance k jiným názorům a schopnost věcné reakce. Obávám se však, že článek Václava Věrteláře, člena ÚV KSČM, nazvaný Ten říká to, ten zas tohle a dohromady neříkají nic (Haló noviny 7. 1. 2005) tyto parametry nesplňuje.

Ten říká to, ten zas tohle a dohromady neříkají nic
(Václav Věrtelář, 02. Články, statě, projevy, 07.01.2005)
Napadla mě tato parafráze písničky z filmu Císařův pekař po přečtení rozsáhlého rozhovoru Ireny Ryšánkové s místopředsedou ÚV KSČM Jiřím Dolejšem na internetových stránkách Česká média (4. 1. 2005) pod názvem Dolejš: Haló noviny nepovažuji za komunistické. Následující řádky nepíšu rád, protože vím, že mnozí naši čtenáři a členové KSČM těžce nesou kritiku nebo polemiku mezi funkcionáři KSČM.

Občané, pozor na reformy!
(Miroslav Opálka, 02. Články, statě, projevy, 04.01.2005)
Naši nejvyšší politici začali nový rok postaru. Lamentováním nad nezbytnými reformami veřejných financí, důchodového systému, zdravotnictví, školství... Ano, podle nich je třeba neustále opakovat to samé, aby se občan ztotožnil a neuvažoval o jiných možnostech, o tom, jak to vlastně všechno je.

S jistotou méně svobody
(Katja Kipping, 02. Články, statě, projevy, 04.01.2005)
Lipský institut pro výzkum trhu zjistil v jednom sociologickém průzkumu právě k 15. výročí pádu berlínské zdi, že by řada západních Němců ráda převzala některé vymoženosti z Východu: třeba polikliniky a celodenní péči o děti. Že jsme se tehdy ve sjednocovacím opojení tohohle východoněmeckého věna zřekli, to by se dalo vysvětlit ideologickými klapkami na očích. Byli jsme však aspoň připraveni získat pro celé Německo poučení z bolestných východoněmeckých zkušeností s centralismem, se sledováním tajnou policií a s omezováním individuálních práv a svobod? Bohužel ne.

Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2005
(Václav Klaus, 02. Články, statě, projevy, 01.01.2005)
text projevu převzat z ČTK

Dvě cesty
(Jiří Hanák, 02. Články, statě, projevy, 21.12.2004)
Mažňák, nebo Losna? Tato základní otázka z Foglarových bouřících se Stínadel koluje dnes českou sociální demokracií. Kdo ji má vést a kam? „Evropané“ Stanislav Gross s Bohumilem Sobotkou do moderních časů, nebo „tradicionalisté“ Zdeněk Škromach s Jaroslavem Palasem „ke kořenům“, to jest zpět do minulosti?

Co udělá 40 tisíc francouzských socialistů?
(Karel Koą»ál, 02. Články, statě, projevy, 12.12.2004)
Co udělají francouzští socialisté, kteří se ve vnitrostranickém hlasování vyslovili proti liberální evropské ústavě?

Pravidla korupčního trhu
(Michal Klíma, 02. Články, statě, projevy, 04.12.2004)
Politické strany se u nás staly firmami, které prosazují jen zájmy svých manažerů
České politické strany se stále více odcizují voličům. Stranické ideologie se vyprazdňují, politici se stávají ve značné míře exponenty lobbystických skupin. Můžeme s tím jako občané něco dělat?

Články, statě, projevy na starém webu (O-Ž)
(administrator, 02. Články, statě, projevy, 01.12.2004)
Seznam článků ze starého webu seřazený podle autorů.
Autory (A-N) naleznete ZDE.

Články, statě, projevy na starém webu (A-N)
(administrator, 02. Články, statě, projevy, 01.12.2004)
Seznam článků ze starého webu seřazený podle autorů.
Autory (O-Ž) naleznete ZDE.

Po 15 letech od Listopadu: Z deště pod okap! Nebo taky: Z bláta do louže
(Jaroslav Čejka, 02. Články, statě, projevy, 17.11.2004)
Příspěvek Jaroslava Čejky, připravený na zrušenou konferenci „Co se stalo v listopadu 1989?“, která se měla uskutečnit 15. a 16. listopadu 2004 v Senátu Parlamentu České republiky

KSČM a její vztah k vlastní minulosti
(Stanislav Balík, 02. Články, statě, projevy, 31.10.2004)
Odborný článek Stanislava Balíka v elektronickém recenzovaném čtvrtletníku „Středoevropské politické studie“, který je projektem Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

Komunismus jako materiální lidské společenství
(Loren Goldner, 02. Články, statě, projevy, 31.10.2004)
Amadeo Bordiga dnes
Po mnohá desetiletí chápali revoluční marxisté společenskou realitu Sovětského svazu, Číny a jiných takzvaně „socialistických“ společností jako negaci Marxova projektu emancipace pracující třídy a lidstva. Mnoho teoretiků, počínajíc Rosou Luxemburgovou a jejím spisem Ruská revoluce z roku 1918, kterou následovali Mattick, Korsch, Bordiga, Trockij, Schachtman nebo C.L.R. James (abychom jmenovali alespoň pár), věnovalo své hlavní síly uchopení velké „ruské otázky“: pro marxisty měla porážka ruské revoluce a mezinárodní úspěch stalinismu specifický význam.

Stalinismus
(administrator, 02. Články, statě, projevy, 31.10.2004)
V současném jazyce ztělesňuje slovo „stalinismus“ celou řadu ideologií, zvláštních politických stanovisek, forem společenské organizace a politických tendencí. Dostat se k jádru definice „stalinismu“ je tím ztíženo, ne však znemožněno.

Moje slunce - Stalin
(Pavel Kohout, 02. Články, statě, projevy, 06.07.2004)
Pavel Kohout napsal v roce 2003 speciálně pro Reflex svou vzpomínku na Josifa Vissarionoviče Džugašviliho a jeho dobu. Z jeho textu u nás naleznete jen vybrané pasáže - celý text naleznete ZDE.

Narodila se nová evropská levicová strana... A je to holčička
(Hilary Wainwrightová, 02. Články, statě, projevy, 06.06.2004)
Patnáct stran radikální evropské levice se sešlo v Římě, aby 9. května založily novou celokontinentální stranu, a hned vznikla bitva o duši této organizace. Síly zastoupené na ustavujícím sjezdu Strany evropské levice sahaly od malé SDS (Strana demokratického socialismu) z České republiky až po 70-tisícovou německou Stranu demokratického socialismu (PDS) a 150-tisícovou Francouzskou komunistickou stranu.

Srovnání chápání a významu demokracie v České republice a v Německu
(Petra Rakuąanová, 02. Články, statě, projevy, 22.05.2004)
Příspěvek Petry Rakušanové (SOÚ AV ČR a ISS FSV UK) na konferenci Politická kultura v Praze 22. května 2004. Text byl převzat ze sborníku konference vydaného nakladatelstvím Eva&Milan Nevole.

KSČM na počátku 21.století
(Ladislav ®Žák, 02. Články, statě, projevy, 14.05.2004)
Stranické sjezdy vždy vyvolávají nejrůznější vzpomínky a úvahy. Hovoří a spekuluje se o budoucnosti, nových tvářích, programu strany, šancích ve volbách a kdoví o čem ještě. Můj odpor k pamětem všeho druhu, které se zabývají výhradně tématem jak pamětník všechno věděl a posléze zorganizoval, mne přivedl na myšlenku, že snad je možné u příležitosti sjezdu KSČM něco velmi skromného poznamenat. Ano, byl jsem při tom. A nejen já.

Marxova filozofie dějin
(Milan Valach, 02. Články, statě, projevy, 23.02.2004)
Na počátku nového roku se obyčejně zamýšlíme nad rokem minulým i očekáváními, spojenými s rokem nastávajícím. Snad je toto období i vhodnou příležitostí k zamyšlení nad naším společným dějinným osudem a jeho pohnutými okamžiky. Ke konci minulého roku (27. 11. 2003) jsem reagoval na článek Robina Ujfalušiho o Marxovi a jeho vztahu k naší totalitní minulosti. Následující texty dalších autorů ukázaly, že ani pro čtenáře BL není toto téma mrtvé, ale nanejvýš aktuální.

Marxova cesta k vědeckému pochopení světa
(Miroslav Kříľek, 02. Články, statě, projevy, 17.02.2004)
Smyslem následujících rozšířených tezí je stručná inventarizace rozsáhlé látky, jejímž cílem jsou podněty ke kritické diskusi.

Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“
(Karel Dolejąí, 02. Články, statě, projevy, 04.02.2004)
Reakce na článek Pavla Pečínky Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka

V Den paměti
(Václav Bělohradský, 02. Články, statě, projevy, 27.01.2004)
V Česku jako v jiných zemích Evropské unie je 27. leden - výročí osvobození Osvětimi Rudou armádou v roce 1945 - celoevropským Dnem paměti. Připomínáme si holocaust evropských židů a jeho kontext - totalitní stát.

Nové revolty proti systému
(Immanuel Wallerstein, 02. Články, statě, projevy, 30.11.2003)
V 70. letech jsem razil termín „antisystémové hnutí“ jako výraz shrnující dva typy lidových hnutí – historicky a analyticky odlišných a mnoha způsoby navzájem soupeřících, označovaných jmény „sociální“ a „nacionální“. Sociální hnutí vznikala prvotně jako socialistické strany a odbory, které se snažily vést třídní zápas proti buržoazii nebo zaměstnavatelům v rámci jednotlivých států.

Levicová politika pro 21. století?
(Immanuel Wallerstein, 02. Články, statě, projevy, 30.11.2003)
neboli Ještě jednou o teorii a praxi
Jeden jugoslávský aforimus prý říká: „Jedinou absolutně jistou věcí je budoucnost, protože minulost se neustále mění.“ Dnešní světová levice má dvě minulosti, které už skoro úplně vymizely, a to velkou rychlostí. To je velmi zneklidňující.

Globalizace není nová
(Immanuel Wallerstein, 02. Články, statě, projevy, 30.11.2003)
Historický kapitalismus, doslov k druhému vydání
První vydání této knihy z roku 1983 – jejíž francouzský překlad vyšel dřív než její původní verze – vychází ze série přednášek konaných roku 1982. Měl jsem tehdy v úmyslu provést analýzu základních rysů kapitalistického systému od jeho začátků v průběhu dlouhého XVI. století. Chápal jsem ho jako systém celistvý, jedinečný a historický.

Nejen Horáková, ale i Kalandra
(Petr Uhl, 02. Články, statě, projevy, 22.10.2003)
Nevšední bylo vyjádření poslance za KSČM Miloslava Ransdorfa v nedělní Partii televize Prima. Svou sympatii k národněsocialistické poslankyni Miladě Horákové, své kolegyni, popravené v roce 1950, zdůvodnil také její levicovostí. Po válce prý dokonce chtěla vstoupit do KSČ.

Stalin jako produkt systému nekontrolované moci
(Jiří Weigl, 02. Články, statě, projevy, 12.03.2003)
Úvaha nad tím, zda fenomén Stalin byl v dějinách sovětského Ruska náhodou nebo nevyhnutelností, je jistou variancí na téma úloha osobnosti v dějinách. Ve Stalinově případě je nepochybné, že jeho patologická osobnost měla na dějiny sovětského komunismu, národů, obývajících Sovětský svaz, i dějiny celého světa podstatný vliv.