logo SDS
Dnešní datum: 07. 06. 2020   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 39
Prům. 26.4
21 denni
Max. 833
Prům. 702.5

Nyní si čte web : 52 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Sudetští Němci a předválečná KSČ

Vydáno dne 25. 01. 2005 (6769 přečtení)

Předválečná KSČ byla neobyčejným zjevem v tehdejší politické krajině Československa z mnoha důvodů: Především české země byly jedním z nejvíce industrializovaných regionů střední Evropy a díky tomu zde mohlo vzniknout již počátkem 20. století silné sociálně demokratické hnutí. Sympatie ke slovanskému Rusku, zážitky mnohých vojáků rakouské armády a v neposlední řadě též silná bída v naší zemi po první světové válce způsobily, že komunistické hnutí, které se od sociální demokracie odštěpilo, bylo od počátku silné. Byla zde i genialita politického vůdcovství B. Šmerala, který nedopustil, aby hnutí propadlo sektářskému radikalizmu a uchovalo si svůj masový charakter.

Je zde ovšem ještě jeden důležitý moment, na který se obvykle zapomíná: KSČ byla jedinou politickou stranou v Československu, která byla otevřena všem národnostem. Ostatní politické strany byly buď československé (resp. české), slovenské, maďarské nebo německé. Dokonce i sociální demokracie, byly v předválečném Československu dvě: československá a německá. Pokud by se sociální demokraté dokázali sjednotit, nikdy by se nestali agrárníci vůdčí politickou stranou v jedné z nejindustrializovanějších zemí tehdejší střední Evropy. Díky svému mnohonárodnostnímu charakteru měla také pouze předválečná KSČ vyvážený program národnostní politiky v Československu. Předváleční komunisté dokázali střízlivě hodnotit versailesský mír a chápali, že tehdejší stav národnostní politiky nového státu není dlouhodobě uspokojivý.

Nemám v úmyslu popírat názor historičky Broklové, že práva národních menšina v Československu, tak jak byla kodifikována v roce 1918, byla ve svém dobovém a středoevropském kontextu výjimečná z hlediska svého rozsahu, zvláště v souvislosti s faktem, že německá národnostní menšina patřila k poraženému státu v první světové válce. Jsem ale společně s mnohými komunisty první republiky přesvědčen, že Československo později poněkud ustrnulo v rozšiřování těchto práv. Německá menšina vstoupila do vlády sice již v roce 1926, ale bohužel zůstaly neuskutečněny návrhy na decentralizaci státní správy pomocí zřizování žup apod. Také slovenský národ získával svá práva jen velmi pomalu. Za dobu první republiky se nestal jediný Slovák generálem čsl. armády, úřad premiéra získali Slováci v osobě Dr. Milana Hodži až v roce 1935. Přitom právě druhá polovina 20. let byl možná malou, ale zato jedinou šancí na normalizaci vztahů mezi národnostmi Československa. Panovala hospodářská konjunktura, Německo mělo demokratickou vládu, v sudetoněmeckém stranickém spektru se formoval silný aktivistický proud nakloněný spolupráci s Československým státem. Tato příležitost bohužel nebyla využita.

Aniž bych chtěl podceňovat vlastní rozhodnutí podstatné části sudetských Němců proti setrvání v Československu a proti demokracii, ve prospěch Hitlerovy třetí říše a nacizmu, je třeba nalézt odvahu zeptat se: Udělala československá buržoazie všechno co bylo v jejích silách, aby smířila národnosti svého státu? Konečně díky sudetoněmeckým voličům a členům byla také KSČ jednou z nejsilnějších politických stran. Pokud by byla odkázána jen na hlasy české společnosti, byly by její výsledky podobné jako výsledky krajní fašizující pravice, národní demokracie a Gajdových fašistů. Pozici KSČ posilovaly i hlasy ze Slovenska, kde ostatní československé strany měly podporu slabší, vyhrávala volby na Podkarpatské Rusi (téměř 40% počátkem dvacátých let) a nezanedbatelné množství hlasů (stabilně okolo 6%) dostávala od sudetských Němců.

Vedení předválečné KSČ netrpělo nejmenšími nacionálními předsudky, později po druhé světové válce vyčítala dokonce M. Horáková Klementu Gottwaldovi, že jednání ÚV probíhaly v německém jazyce. Předváleční komunisté si dobře uvědomovali, že nejenom ruským bolševikům, ale také německým komunistů vděčila KSČ za svou sílu. Mnozí němečtí emigranti před Hitlerem se usídlili žel na krátkou dobu v naší republice a posílili řady KSČ. Chtěl bych připomenout několik historických postav sudetoněmeckého komunistického hnutí: Byl to Karl Kreibich, který patřil společně se Šmeralem k zakladatelům KSČ a k vydavatelům libereckého listu Vorwärts. Svou odvahu projevil ve druhé světové válce, kdy byl v londýnské emigraci členem exilové Československé státní rady. V padesátých letech byl velvyslancem Československa v Sovětském svazu a nebál se kritizovat zločiny stalinizmu, což mu vyneslo perzekuci státními orgány. Jeho paměti Těsný domov, širý svět patří dodnes k nejlepším vzpomínkám veteránů komunistického hnutí.

Podobně je třeba vzpomenout sudetoněmeckého komunisty Paula Reimana, který pocházel z židovsko-německého buržoazního prostředí, studoval germanistiku a literaturu a stal se jedním z nejlepších komunistických novinářů 20. století. Dodnes jsou neocenitelným pramenem jeho vzpomínky ve 20. letech. Jeho syn prof. Michal Reiman z berlínské university je dnes známým historikem zabývajícím se východním blokem.

Asi třetím nejvýznamnějším československým komunistou německého původu byl F. Beer (pseudonym Kurt Konrad), který byl významným historikem (psal o španělské a husitské revoluci) a novinářem. Jeho loajalita k československému státu jej dovedla až na nacistické popraviště. Připomenu jen, že monografii o něm napsal M. Ransdorf a v českém překladu vyšly i vzpomínky jeho bratra - taktéž předválečného komunisty A. Beera "A tys na ty Němce střílel, dědo?". Je škoda, že řada sudetoněmeckých antifašistů se rozhodla dobrovolně odejít z Československa (ač nemuseli) a podílet se na výstavbě prvního socialistického státu v dějinách Německa - NDR. Jejich rozhodnutí je ovšem pochopitelné ve světle mnoha excesů proti německému obyvatelstvu po roce 1945 stejně jako z jejich osobního studu za genocidní politiku nacistických okupantů vůči českému národu.

Sudetští Němci v řadách KSČ se bohužel těšili malé přízni oficiální historiografie před rokem 1989 a tato situace se po listopadu nijak nezměnila. Teprve vstup České republiky do EU a s ním spojená integrace evropské levice dává naději, že se najdou historici, kteří zahájí kritickou reflexi tohoto tématu. Zajímavým krokem by byla např. společná konference českých a sudetoněmeckých historiků na téma sudetští Němci v řadách KSČ.

Stanislav Holubec


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 4,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Stanislav Holubec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Mladá levice

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
426 (426 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
379 (379 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
353 (353 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
332 (332 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
516 (516 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
363 (363 hl.)
Prohnilý humanismus !!
309 (309 hl.)

Celkem hlasovalo: 2678


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.