logo SDS
Dnešní datum: 18. 01. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5819x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 1037x)

®ádnou válku naąím jménem !
(15. 04. 2018, 880x)

Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 822x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 760x)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM
(23. 04. 2018, 674x)

Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel?
(05. 05. 2018, 628x)

President dr. Hácha odjel do Berlína
(13. 03. 2018, 556x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 27
Prům. 18.6
21 denni
Max. 548
Prům. 306.8

Nyní si čte web : 80 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Odstup nade všechno

Vydáno dne 15. 01. 2005 (8333 přečtení)

Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktika
Není příliš pravděpodobné, že by nám Václav Klaus někdy o situaci, v níž se nacházíme, řekl něco „masarykovsky“ ostrého - a zároveň pravdivého. Spíše nám nabídne, abychom se společně s ním kochali vlastní fasádou.

Devadesátá léta v české politice, to byl hlavně on. Jako první po opadnutí revoluční euforie zdvihl vládní prapor pohozený jakešovci a začal tvořit demokracii jako systém reálně fungující moci. Ze svého konceptu ekonomické reformy učinil veřejné téma číslo jedna. Dokázal, že lidé uvěřili a začali říkat po něm: nejprve si utáhneme opasky, abychom se potom mohli mít lépe. Imponoval svou tehdejší nekomunistickou rétorikou i tím, jak říkal, že žádné recepty na šťastnou budoucnost v podstatě není třeba vymýšlet, protože byly dovedeny k dokonalosti ve „standardních“ západních demokraciích. Budoucnost má tedy v rukou ten, kdo tyto standardy zná, a to jsou hlavně ekonomové, na prvním místě Klaus. Na několik let se pak stal symbolem šetrného hospodaření, s přezdívkou „strýček Skrblík“. Jemu nakloněná média jej pasovala do role národního léčitele, novodobého Aloise Rašína a podobně.

SARAJEVO 29. listopad 1997 - drama na Malé StraněDůležitou součástí Klausova politického stylu však od začátku bylo i přímé atakování občanů. Obracel se k nim bez prostředníků: ve sdělovacích prostředcích často mluvil o tom, kolik dostává dopisů, a naznačoval, že je všechny čte. Připomínal, s kolika lidmi se na cestách po republice a na mítincích setkává. Byl jedním z prvních českých politiků, který po úspěšných volbách řekl svým voličům: Děkuji vám. A představil těmto voličům i jejich vlastní, ideální obraz. Když člověk místo starého spoléhání se na sociální jistoty vezme odpovědnost a iniciativu do svých rukou, zbohatne nejenom materiálně, ale i duchovně, učil. Instituce už si s námi nebudou jako dřív zahrávat, a hlavně stát se nám bude míchat do života co nejmíň. Lidé v tuto vizi uvěřili, neboť viděli, že i sám Klaus je aktivní a sebejistý. Pro řadu lidí se stal jakýmsi vzorem, napodobovaným prototypem rodící se éry, ve které už slovo „kapitalismus“ nebude nadávkou.

Vysoko nad oceánem

Nebylo pochyb o tom, že Václav Klaus je pozitivní člověk a chce, aby se lidem vedlo lépe, aby žili svobodně ve vzkvétající zemi. Politika pro něho nebyla cestou k osobnímu obohacení jako pro tolik jiných. Byla však jedna věc, na které mu záleželo ještě víc než na tom, jak se povede ostatním lidem. Nepřál si být „prvním mezi rovnými“, nýbrž chtěl mít ve společnosti postavení informující všechny už na první pohled o jeho mimořádných schopnostech.

Možná, že nemohl dělat nic jiného, vychovali ho jako premianta. „Ve snaze stihnout samé jedničky na vysoké škole, vidět každý film v pražském filmovém klubu a hrát ligovou košíkovou jsem nebyl člověkem, který uměl s kamarády nebo přáteli chodit do hospody.“ Místo vztahů - knížky, a místo života - práce: kdo víc přečte a víc udělá, musí mít nejvíc pravdy, jinak by ten život ztratil smysl.

DEBATÉR 14. listopad 2000 - předseda ODS argumentujeŽe Klaus svou prací nesměřuje jen k věci, ale že si tím zároveň uspokojuje potřebu nadřazenosti, to se ukázalo hned po jeho vstupu na veřejnost, typicky v článcích, které jako ministr financí a později premiér dodával jednou týdně do denního tisku. Bylo nápadné, jak často se v nich blýskl znalostmi, jež laičtí čtenáři deníku vlastně nemohli ocenit. Nešlo však o to, aby mu rozuměli, nýbrž o pravý opak - aby nechápali, a o to větší úctu k němu cítili. Jednou tak doporučil svému laickému publiku například knihu Beyond Politics, „vydanou v loňském roce v nakladatelství Westview Press“, podruhé seznámil s čerstvou novinkou australského Centra pro nezávislá studia, potřetí sdělil, že „letos na jaře začal v Oaklandu v Kalifornii vycházet nový čtvrtletník, který se jmenuje The Independent Review“. Když si takto Klaus připravil úvod, dokázal pak většinou psát o nějakém důležitém problému. Ale nejdřív se musel uklidnit tím, že řekl: Jsem někde úplně jinde než vy.

A tak třeba v říjnu 1996 v reportážním duchu popsal, jak se při psaní článku nachází na palubě letadla, „vysoko nad Atlantickým oceánem, kdesi mezi Amerikou a Evropou. Je hluboká noc, většina cestujících v supermoderním Boeingu 777 už dávno spí a jen já si čtu. Po prvních pár přečtených řádcích však rychle sahám pro svůj vždy připravený blok a začínám psát tento sloupek...“ Bral se vážně skoro jako Egon Ervín Kisch. To se může stát mnoha lidem, kteří berou svoji práci doopravdy. Klaus však ztratil odstup od sebe sama nejenom v pracovních věcech, a navíc dlouhodobě.

Muž bez stínu

Spisovatel Milan Uhde v roce 1998 přirovnal Václava Klause k Shakespearovu Coriolanovi - tedy k postavě, jejímž prokletím je to, jak vysoko přečnívá dobovou normu, v dobrém i zlém. „On nemá sebereflexi,“ řekl Uhde. „Je to muž, který nemá stín. Neumí své velké činy oddělit od činů problematických. Je to postava, o které se dá přemýšlet dlouhá léta.“

Člověk bez sebereflexe je víc než jiný závislý na názorech okolí, je snadnější se mu vlichotit. Zejména po vítězných volbách v roce 1992 tak Klause obklopili lidé, kteří pak v následujících letech mizeli z politiky často za pohnutých okolností (Petr Čermák, Jiří Kovář, Miroslav Macek a další).

Stejně jako bylo množství lichotek, jimž byl i na veřejnosti vystaven, nadprůměrné, přitahoval také ty, kdo pochopili, jak snadné je vymezit se vůči němu negativně. Dar nevnímat cizí názory, který ho jindy oslaboval, mu teď přišel vhod a dodal mu do polemik nezbytný krunýř. V textech jeho protivníků časem převládla podobně zoufalá rétorika, s jakou se ve Francii v šedesátých letech psávalo o de Gaullovi. Mnohý z Klausových oponentů končil zápas s ním pozdním poznáním, že zkřížil meč s dinosaurem.

Zájmy a principy

Ani jeho největší nepřátelé mu nemohli upřít, že je naprostý politický praktik. Bylo fascinující, jak rychle se uměl orientovat ve složitých situacích, uhodnout momentální rozložení zájmů a vlivů a začít se podle toho chovat. Někdy tím zaskočil i své obdivovatele. V roce 1996, když cítil, že ve společnosti sílí rovnostářské nálady, řekl na téma peněz: „Nikdy jsem bohatý nebyl a ani být nehodlám, zbohatlictví je mi nesmírně protivné a snažím se kontakty s lidmi tohoto typu minimalizovat.“ Od šéfa pravicové vlády a strany zněla tato štítivá slova povážlivě - podobně jako když Klaus, už jako prezident, vyzval k narýsování tlusté čáry za (komunistickou) minulostí. Jeho výzva k vzájemnému odpuštění totiž směřovala jen k nekomunistům - protože co z totality by měli odpouštět komunisté? Aby odstranil poslední pochyby, jak má takové celonárodní smíření vypadat, udělil pak Klaus státní vyznamenání režisérovi Otakaru Vávrovi, symbolu národního konformismu.

UMĚLI TO SPOLU Kosatík o Klausovi: „Snad proto, že sám byl majitelem křehkého a narcistního ega, uměl se intuitivně napojovat na obdobně strukturovaná ega ostatních státníků a politiků. S Mečiarem nebo Zemanem to nikdo neuměl jako on.“

Snad proto, že sám byl majitelem křehkého a narcistního ega, uměl se intuitivně napojovat na obdobně strukturovaná ega ostatních státníků a politiků. S Mečiarem nebo Zemanem to nikdo neuměl tak jako on. Někdy si však neuvědomil správnou míru této mazanosti a například se svým vynálezem z druhé poloviny devadesátých let, opoziční smlouvou, situaci překombinoval: tím, jak v ní zrušil rozdíl mezi pravicí a levicí, zničil v očích mnoha lidí důvěru v politiku přinejmenším na několik let. Od té doby se u nás obnovilo lidové přesvědčení, že „ti nahoře“ se bez nás vždy nějak dohodnou, a tak se musíme zařídit bez nich, sami.

SE SOKEM 10. březen 2001 - jednání s Milošem ZemanemUměl lépe než jiní ctít v politice zájmy, ale často se zdálo, že nerozumí smyslu principů. Co bylo účelné, chápal zpravidla rychleji než ostatní, ale přemýšlení o tom, co je správné, ho nebavilo. A hlavně: v tom sportem vytrénovaném mužském těle se ukrývala ženská duše, požadující stále nové a nové důkazy o své nepostradatelnosti. Určitě existovali sečtělejší nebo vzdělanější lidé, než je Klaus, ale z nějakého důvodu se právě jeho sečtělost a vzdělanost musela vracet stále znovu do oběhu jako téma. Sotva by se to mohlo stát, kdyby nutnost odstupu nebyla u Klause životním principem. Úspěchy místo vztahů. Proto se Klaus tak rád fotografuje: na snímku, zvlášť když jsou na něm všichni zachyceni v dobré náladě, dodatečně všechno vypadá „jako vztah“.

Z mnoha svých názorů, s nimiž po roce 1989 vstupoval do politiky, slevil, jedna potřeba však zbytněla: distance od všech a od všeho. Ze světa lidí se Klaus vzdálil do světa forem - a z tohoto hlediska pro něho bylo životní výhrou, když se stal prezidentem, protože taková role formální život v podstatě předepisuje, člověk už za něj ani „nemůže“. Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus „zná“ a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy.

Audienční čas lichotníkům

Jako prezident vidí Klaus dva své hlavní názorové protivníky: jednak různé české „intelektuály, elitáře“, jednak sjednocující se Evropu. Spory s první skupinou se zdají absurdní už proto, že sám Klaus se v minulosti mnohokrát označil za intelektuála a z četných zmíněných, publikovaných snímků plyne, že ani mezi „elitou“ mu není zle.

Spíš než konkrétní odlišné názory provokuje zřejmě Klause na některých „intelektuálech“ jejich nezávislost na něm. U voliče, který mu dal mandát, měl Klaus právem pocit převahy, ale před nezávislým člověkem, který dokázal něco vymyslet a obhájil to lépe než on, se Klaus cítil ohrožený: pochopit, že někdo může mít vlastní zajímavou práci, nepotřebovat Klause, nezajímat se o něj a nebýt při tom všem jeho nepřítelem, to pro něj bylo skutečným intelektuálním oříškem. Podobně jako smířit se s procesem evropského sjednocování, který též čerpal svůj pohon odjinud, než kde byl Klaus zvyklý uchvacovat pracovitostí a sečtělostí.

Jako jeden z mála českých politiků si Václav Klaus uvědomil, že skoro žádný evropský národ nebo stát nemá se svou identitou takový problém jako my, takže nás integrace vskutku ohrožuje: netvoříme vnitřně programově propojený celek, nemáme nic velkého, co bychom mohli v Bruselu nabízet nebo požadovat, a tak bychom se skutečně mohli stát jen ideálním palivem EU a ničím víc. Pochopil také, že součástí této národně-státní identity je hrdost. A protože jiná je hrdost člověka, jenž prožil a zná své chyby, a jiná hrdost někoho, kdo se opírá o cizí lichocení, nebylo a není bez významu, jakou strategii prezident v této otázce zvolí. V roce 2004 se zdálo, že si Klaus vybral spíš tvrzení znějící českému uchu vesměs přívětivě, včetně různých nacionálních klišé z meziválečné nebo dokonce ještě starší doby.

Určitě ho ještě mnohokrát uvidíme mezi zpěváky a sportovci, není však jisté, zda ještě někdy vystaví všanc svůj názor. Máme v čele státu člověka, který neomezuje audienční čas svým lichotníkům. Tento prezident nám o nás bude vždy říkat pěkné věci, protože je o sobě chce slyšet i on sám.

Autor je publicista a spisovatel

* * *

Poznámka redakce: Portrét Václava Klause vznikl jako závěrečný díl seriálu Čeští demokraté, který autor psal pro časopis Týden. Vedení Týdne odmítlo tento text publikovat. Pavel Kosatík nabídl text Kavárně. Usoudili jsme, že jde o text hodný veřejné diskuse.

MF Dnes, 15. 1. 2005

Autor: Pavel Kosatík, připravují Josef Chuchma, Viliam Buchert a Tereza Boehmová


Související články:
(ČR - politika obecně)

Vzpomínka Ondřeje Neffa (10.05.2016)
Slovo o pluku Hamáčkově (28.11.2014)
Ještě Amazon a demokracie "po brněnsku" (či po "jihomoravsku"?) (24.03.2014)
Amazon a demokracie - jak Brno! (20.03.2014)
K hlasování o důvěře Rusnokově vládě (07.08.2013)
Druhé kolo rozhoduje! (18.10.2012)
Mimoparlamentní levice v Politickém spektru (13.04.2012)
Otázky (11.04.2012)
Hierarchie zpupnosti (27.03.2012)
"V této chvíli nevím a tak vám ani neodpovím ..." aneb "I obráceně !" (11.02.2012)
Místo nekrologu ... (21.12.2011)
Parlamentní obstrukce v Politickém spektru (21.11.2011)
SPaS za těch pár měsíců udělal hodně práce (25.10.2011)
Čekání na Jánošíka, nebo Kozinu? (24.06.2010)
Co bylo ukradeno, mělo by být vráceno! (27.05.2010)
Politické spektrum se zástupcem SDS (11.01.2010)
Na levici jednotně? (15.09.2009)
Bez žalobce není soudce? (07.09.2009)
Den poté (26.03.2009)
To jsem zvědav (11.09.2008)
Minulost změnit nemůžeme, ale můžeme a musíme se z ní poučit (19.05.2008)
O pocitu ponížení a nezamýšleném účinku (10.04.2008)
Citát pro tento den aneb život tropí hlouposti (15.02.2008)
Příspěvky vyplacené politickým stranám a hnutím v roce 2007 (14.02.2008)
Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny (08.02.2008)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2008 (01.01.2008)
Unser Traum ist eine vereinigte Linke (19.10.2006)
Naším snem je sjednocená levice (19.10.2006)
Když dva dělají totéž? (22.09.2006)
Volební kampaň s otazníky? (07.09.2006)
NE základnám! (16.08.2006)
Společně to dokážeme (27.03.2006)
Senátor chce kvůli stíhání měnit zákon (22.03.2006)
Dokopec, skopec (07.03.2006)
Ta naše politika česká (05.02.2006)
Idea vs. strategie vs. taktika (29.01.2006)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2006 (01.01.2006)
Novoroční projev předsedy vlády 1. 1. 2006 (01.01.2006)
Projev na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců (21.12.2005)
Srdcem Evropy obchází strašidlo (05.12.2005)
Beze sporu zajímavá otázka (11.11.2005)
Odtikávání mesaliance, když kapitál uzavírá mocenské sňatky z rozumu s lumpenproletariátem (04.11.2005)
CVVM: Ve volbách by získala většinu levice (02.11.2005)
Etický kodex politika (17.10.2005)
Komunistická idylka dle Václava Žáka (07.10.2005)
S komunisty se nemluvilo a už se mluví (05.10.2005)
K čemu je dobrá mobilizace proti rudnutí ČSSD (04.10.2005)
Stav a možnosti české levice před volbami 2006 (02.10.2005)
Technohrátky politické scény (02.08.2005)
Orientace a perspektivy (28.06.2005)
Pomáhá Paroubek KSČM z ghetta? (22.06.2005)
ÚVV se usnesl, že krize skončila - a krize to nevzala na vědomí (25.04.2005)
Gross s Kalouskem před Gottwaldem (21.04.2005)
Komunisté a antikomunisté (13.04.2005)
Česko pohltilo Evropu (12.04.2005)
Neptej se, komu zvoní hrana - zvoní tobě (11.04.2005)
Pohled z galerie (07.04.2005)
Nemusíme spolu souhlasit, ale musíme se respektovat (23.03.2005)
Sektářství mírotvůrců (22.03.2005)
Vyzýváme KSČM, aby ukončila nátlak na občanskou společnost (22.03.2005)
Mantinely a zákony (22.03.2005)
Jak jsem se mýlil v politice (03.03.2005)
2. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Ideologie v současné české společnosti (29.01.2005)
K Masarykově „České otázce“ (25.01.2005)
Poznámky - Dvě o radikalismu (25.01.2005)
Nestojím o pochopení (12.01.2005)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2005 (01.01.2005)
Pravidla korupčního trhu (04.12.2004)
Pravdy každému přejte (10.02.2003)
Česká cesta k zavřené společnosti (14.09.2000)
Je politika vždycky svinstvo? (30.04.1994)

[Akt. známka (jako ve škole): 4,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Kosatík | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: MF Dnes

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
114 (114 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
92 (92 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
73 (73 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
62 (62 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
57 (57 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
68 (68 hl.)
Prohnilý humanismus !!
53 (53 hl.)

Celkem hlasovalo: 519


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.