logo SDS
Dnešní datum: 16. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 541x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 534x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 493x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 450x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 1
Prům. 1
21 denni
Max. 1648
Prům. 518.2

Nyní si čte web : 66 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Marxova cesta k vědeckému pochopení světa

Vydáno dne 17. 02. 2004 (5711 přečtení)

Smyslem následujících rozšířených tezí je stručná inventarizace rozsáhlé látky, jejímž cílem jsou podněty ke kritické diskusi.

  1. Otázky marxistické metodologie jsou nedílnou součástí marxistického světového názoru a týkají se cesty k pravdivému teoretickému odrazu zákonů vývoje společnosti, jejich vědeckého pochopení. „K pravdě nepatří jen výsledek, ale také cesta“ (Marx).

Marxovo pojetí „vědeckého pochopení“ společenské objektivní reality je třeba chápat v jednotě s „vědeckým vysvětlením“, s literární teoretickou interpretací pravdy.

  1. V celém Marxově díle nenalezneme systematický výklad jeho metody bádání a výkladu. V jednom z dopisů Engelsovi píše, že by chtěl „základní principy své metody popsat na několika osmerkách“. Pro nedostatek času k tomu nedošlo a vědecký svět přišel o „teze o metodě“, které by byly zřejmě stejně převratné jako „teze o Feuerbachovi“. Toto teoretické vakuum se stalo podnětem k duševní ekvilibristice řady k marxismu se hlásících filosofů a změnilo se mnohdy, jak zejména vyplývalo ze sebekritiky sovětské filosofické fronty, v mlácení prázdné slámy.

  2. Dosavadní vývoj kritického hodnocení Marxova teoreticko- metodologického odkazu přinesl dva extrémy: jednak absolutizaci trvalé platnosti metody a odmítáním teoretického obsahu jako zastaralého a jednak absolutizací obsahu (navíc po dobu, kdy Marx své spisy psal) a popírání metody jako scholasticky - hegelovské, moderní dobou, tj. vědecko - technickou revolucí překonanou. V dalším výkladu se pokusíme dokázat neplatnost obou extrémů.

  3. Otázky poznatků o vnějším světě, tj. kategoriálního teoretického odrazu skutečnosti (včetně společenských vztahů) tvoří s metodou tohoto odrazu jednotu. Trvale platné, nevyvratitelné, společenskou praxí potvrzené Marxovy objevy v oblasti společenských věd jsou tedy zcela přesvědčivým důkazem o trvalé platnosti jeho metody poznání.

Marxův vědecký přínos, jehož historický start započal kvalitativním zvratem ve filosofii, lze rozdělit do dvou vzájemně se podmiňujících a prostupujících okruhů, které svým obsahem tvoří jednotu: jednak objevy, které vysvětlují ekonomický a politický vývoj společnosti jako celku (historický materialismus) a jednak vědecké poznatky, které vyplývaly z jeho více jak čtyři desetiletí trvajících ekonomických studií (politické ekonomie).

V prvním případě jde o následující objevy: hybnou silou rozvoje lidské společnosti je rozvoj výrobních sil, který vede zákonitě ke změnám výrobních vztahů (zákon nutného souladu); s historickými formami výroby jsou spjaty společenské třídy, jejichž vztah v celém dosavadním vývoji lidstva vedl a vede k třídním bojům (otrokářství, feudalismus, kapitalismus); dějiny lidstva jsou tedy objektivně determinovány vývojem ekonomické základny, společenské formy výroby, jež určuje formu společenské nadstavby (politiky, ideologie, morálky); předchozí vztahy určují třídní charakter státu (jako institucionálně organizovaného násilí), jehož konečné odstranění je možno uskutečňovat nastolením lidové moci (Marx ve svém dopise Weidenmeierovi z roku 1852 hovoří o diktatuře proletariátu).

Ve druhém případě jde trvale platné objevy související s jeho ekonomickými studiemi, s jeho kritikou buržoazní politické ekonomie. Ty jsou především obsaženy v jeho životním, světově proslulém díle „Kapitálu“.

Hovoří-li se v současnosti o zastaralém, mrtvém Marxovi, pak se argumentuje jeho „Kapitálem“, který odráží kapitalismus předmonopolní, vývojem překonaný. Zapomíná se, že obecná podstata kapitalismu je bez ohledu na jeho vývojové fáze a formy zřejmá, že spočívá na vyvlastňování duševně a fyzicky pracujících námezdních dělníků o relativně (někdy i absolutně) stále větší část výdělků z jejich práce. Jde tady o trvalou platnost teorie nadhodnoty (vyúsťující do všeobecného zákona kapitalistické akumulace) obsažené především v prvním díle, dále o objevy týkající se teorie reprodukce (především vztah mezi I. a II. skupinou společenské výroby) ve druhém díle a konečně o trvale platný popis forem způsobu rozdělování výsledků kapitalistické výroby (zisk, pozemková renta) ve třetím díle.

Při hodnocení Marxova ekonomického odkazu se dále opomíjí jeho závěry o narůstajících prvcích nové vývojové fáze kapitalismu, poznatky, kterých teoreticky využil V. I. Lenin (Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu).

Před Marxovým vědeckým odkazem se dnes nesklánějí pouze přesvědčení marxisté, kteří berou za svůj Engelsům záměr, že Marxovo „určení překoná věky“, ale řada západních sociologů a ekonomů (W. Sombart, P. Baran, účastníci mezinárodního kongresu sociologů v Uppsale v roce 1978, francouzští sociologové u příležitosti výročí vydání Marxova Kapitálu v roce 1997 atd.).

  1. Z předchozích závěrů vyplývá klíčová otázka: jak zvládnout Marxovu cestu k pravdě v oblasti, jejíž předmět bádání a výkladu (zákony vývoje společnosti) patří k nejobtížnějším, a to jak
  1. z hlediska gnozeologického (kategoriální odraz smyslově nepostižitelných společenských vztahů, projevujících se dosud jako vztahy věcí)
  2. i z důvodů objektivně existujících společenských překážek, jež plynou z ohrožených hmotných zájmů vládnoucích tříd, případně jim sloužících stranicko - politických vrstev, jak v oblasti moci zákonodárné tak i výkonné. Svobodné bádání v oblasti společenských věd je v třídně - antagonistických společnostech iluzí.

Navíc k tomu přistupuje obtíž poněkud odlišná od obou předchozích, jde o vztah společenské teorie a praxe, o náplň Marxovy myšlenky, že svět nestačí pouze vykládat, ale že je třeba jej změnit. Aby se teorie stala hybnou, materiální silou dějin, musí ovládnout masy. Vědecký výklad tedy musí být dvojjediný, teoreticky náročný pro jeho interprety a populárně - vědecký, srozumitelný.

Pro zmíněné bezprostřední aktéry dějin, pro lid, jehož jádrem vždy byli, jsou a budou ti, kdož svojí produktivní prací, ať již stále ještě fyzickou anebo duševní, vytvářejí základní materiální podmínku života: hmotné bohatství společnosti, společenský produkt (souhrn výrobních prostředků a spotřebních předmětů).

  1. Východiskem k tomu, abychom se alespoň částečně přiblížili k vědeckému pochopení Marxovy metodologie, tj. k jeho způsobu bádání a výkladu látky, je usilovná práce a zvládnutí jeho odkazu v oblasti politické ekonomie. Zde je třeba mít na mysli tři spolu navzájem související spisy:
    1. Rukopisy „Grundrisse“ (1857 – 1859),
    2. „Kapitál“ (1859 – 1867) a
    3. „Teorii o nadhodnotě“ (1862 - 1963).

    Uvedené tři spisy je třeba ve vzájemných souvislostech pokládat za teoreticky vysoce náročnou učebnici marxistické metodologie.

Marxovy rukopisy „Grundrisse“ zde tvoří hlavní článek, jsou jakousi surovinou k později z nich vytvořeného Kapitálu. Skutečnost, že se nám z Marxova teoretického odkazu zachovaly i jeho Grundrisse, je historicky šťastnou náhodou (byly objeveny po druhé světové válce v archívu německé sociální demokracie), která nám umožňuje nahlédnout do Marxovy „vědecké dílny“, je literárním ztvárněním jeho „ekonomické laboratoře“. Jsou zrcadlem Marxova způsobu bádání, jeho usilovné práce, kterou si dopodrobna osvojoval látku, výrazem úsilí analyzovat její nejrůznější vývojové formy, jakož i jeho usilovného pátrání po nejhlubších vnitřních souvislostech. („Ovšem, způsob výkladu se musí formálně lišit od způsobu bádání. Bádání si musí dopodrobna osvojit látku, musí analyzovat různé formy jejího vývoje a dopídit se jejich vnitřních spojitosti. Teprve když je tato práce dokončena, může být náležitě vylíčen skutečný pohyb.“ [K. Marx])

„Kapitál“ a „Teorie o nadhodnotě“ je třeba chápat z hlediska metodologického v jednotě. V prvním případě jde o logický, tj. o vnitřně skloubený pohyb kapitálu v jednotě samopohybu jeho podstatných a jevových stránek, odrážejících obecné momenty reprodukce, tj. výrobu (první díl), oběh (druhý díl) a rozdělení (třetí díl). Zatímco v prvním díle převažuje výklad vnitřních, podstatných stránek kapitálu (vztahů), ve druhém a ve třetím díle převažuje analytický popis jevových stránek pohybu kapitálu (věcí).

„Teorie o nadhodnotě“ představují, na rozdíl od „Kapitálu“, zobrazení vnější i vnitřní logiky pohybu kapitálu, historické zpracování látky. Všechny tři díly „Kapitálu“ a „Teorie o nadhodnotě“ tvoří ovšem jednotu, poněvadž podle Marxe „jde o historicko-literární zpracování látky, která je opakováním teoretické části (všech tří dílů Kapitálu) v historické formě“. (Marx v dopise Engelsovi 31. 7. 1865).

Z dosavadního výkladu současně plyne podstata Marxova pojetí historismu ve vědě (neodlučitelná jednota logického a historického a naopak); nejvíc sem patří i jeho ilustrace vývoje v podobě konkrétních historických událostí (viz poznámky prostupující celý Kapitál).

  1. Základním předpokladem pro to, abychom plně pochopili Marxovu metodu bádání, je hlubší pohled do jeho zmíněné „ekonomické laboratoře“. Zde lze blíže poznat a sledovat sílu Marxem použité dialektické abstrakce (v jednotě s abstrakcí logickou), aktivní duševní zásah do logické a historické látky, vyvozování kategorií základních pólů vnitřních protikladů, odrážejících skutečné, vnitřně skryté příčiny pohybu, vývoje. Za určitý pokus přiblížit tuto formu Marxovy duševní produkce je možno pokládat stať „Základy vědecké metodologie v ekonomické teorii“ s podtitulem: K českému vydání Rukopisů „Grundrisse“ (Politická ekonomie č. 5, 1972, ročník XX, str. 389 - 410), jež vyúsťuje v souhrn základních Marxových teoreticko-metodologických principů (str. 406 - 407).

  2. Předmět a metoda politické ekonomie sice tvoří neodlučitelnou jednotu, avšak metoda sama a její zkoumání je jedním z dílčích předmětů marxistické filozofie. Z toho také plyne i vzájemná podmíněnost výsledků zkoumání obou součástí marxismu.

Zmínili jsme se již o povrchní, extenzivně zaměřené duševní produkci marxistických filozofů v oblasti metodologie (viz bod 2). Avšak i zde výjimka potvrzuje pravidlo; jde o zcela výjimečné filozofické dílo, které napsal jeden z nejvýznačnějších českých filozofů Jindřich Zelený: „O logické struktuře Marxova Kapitálu“ s podtitulem: Příspěvek ke zkoumání základních logických otázek současného marxismu (Nakladatelství ČSAV, Praha 1962, 238 stran). Ohlas díla byl nevídaný, bylo přeloženo do řady jazyků v rámci tehdejších socialistických zemí a po překladu do angličtiny (Macmillan 1965) nalezlo velký ohlas mezi filozofy a sociology (z přirozených důvodů už méně mezi ekonomy) na Západě.

Za hlavní obsah spisu je třeba pokládat to, o čem jsme se již zmínili: řešení otázky obsahového pojetí „vědeckého vysvětlení“ a „vědeckého pochopení“ u Marxe, jasné obsahové vymezení Marxovy kvalitativní, logické i historické, podle autora strukturálně-genetické analýzy, jež vyúsťuje v řešení otázky, má-li tento typ myšlení obecnou platnost (str. 183 a další).

Dílo je třeba pokládat za vědecké vysvětlení teze vyslovené ve „Filozofických sešitech“ V. I. Leninem: „Marx nám nezanechal logiku s velkým L, ale logiku „Kapitálu“.

  1. Odpověď na otázku, patří-li Marxova metodologie minulosti či budoucnosti, vyplývá tedy z dosavadního výkladu zcela jednoznačně. Tím, že jsme ji nezvládli, že jsme do podstaty vědecky nepoznali a nevysvětlili socialismus, pro jehož vývoj byly charakteristické improvizace v hospodářské politice, tím jsme se i podíleli na jeho obtížích, prvku jeho postupného zániku. Bylo to dáno do určité míry i objektivně: nevyzrálý výrobní způsob produkoval nezralé teorie. Tento závěr se však absolutizoval; hlavním článkem bylo zřejmě selhání ekonomické teorie socialismu, především politické ekonomie socialismu (s jejím bezprostředním negativním vlivem na tzv. úsekové ekonomiky).

Určitý pokus o kritiku, tj. pozitivní výklad možnosti aplikace strukturálně-genetické analýzy na socialismus, viz: K metodologickým otázkám politické ekonomie socialismu, SPN 1977, stran 180.

K závěrům o nutnosti vytvoření vnitřně skloubeného logického (kategoriálního) systému pro socialismus a dát tím solidní, skutečně vědecký základ pro hospodářskou praxi, došla i mezinárodní konference ekonomů ze socialistických zemí, kterou uspořádala Vysoká škola ekonomická v únoru 1988 v Solenicích.

V podobné situaci byla a dosud je politická ekonomie kapitalismu. Leninův důsledný, marxistický teoreticko-metodologický přístup vedl k ucelené teorii imperialismu (Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu) v logickém (pět rysů imperialismu) i historickém (polemika s nesprávnými názory) směru. Napsání uvedeného spisu předcházelo po vzoru Marxe historicko-literární zpracování látky (viz „Sešity o imperialismu“). Jinak vzhledem k tehdy nutné sociální objednávce, tj. stručné a populárně vědecké práce, nenavazuje Lenin do důsledků teoreticko-metodologicky na Marxe (na Kapitál). Tento názor zastávají i někteří ze současných západních marxistických ekonomů (Kemp).

Celkové logicko-teoretické a historicko-literární zpracování o soudobém kapitalismu na marxistické ekonomy stále čeká (viz blíže v rámci Klubu ekonomů zpracovaní tematika o superimperialismu).

  1. Marx v oblasti společenských věd vykonal totéž co A. Einstein ve vědách přírodních. V určitém smyslu stojí svojí duševní produkcí výše než Einstein, uvědomíme-li si nesrovnatelně obtížnější předmět zkoumání. Na tento rozdíl konečně upozornil sám Einstein ve stati „Proč socialismus?“ (Monthly Review, New York, IV /1949/), ve které některé Marxovy závěry přijímá.

Odhalil-li Einstein objevem a odhalením principu ekvivalence tajemství hmoty, pak Marx odhalením principu neekvivalence, spojeným s postavením a s reprodukcí pracovní síly, odhalil tajemství kapitalismu a spolu s tím i tajemství vývoje společnosti vůbec.

Zcela právem byli tedy v roce 1999 v anketách v USA a ve Velké Británii (New York Times, BBC) oba géniové označeni za největší myslitele tisíciletí.

Z uvedeného vyplývá, že společenské vědy měly svého Einsteina o půl století dříve než vědy přírodní. Z tohoto zorného úhlu se také jeví jako zanedbatelná epizoda z druhé poloviny předminulého století, kdy byl Marx všeobecně označován na „Darwina společenských věd“. Marx si tohoto srovnání zřejmě velmi cenil; poslal Darwinovi autorský výtisk Kapitálu s věnováním, který však adresát autorovi obratem vrátil. Příčiny této neomalenosti jsou jasné a proto je lze ponechat bez komentáře.

(text je koreferátem k diskuzi Marxistická metodologie - minulost či budoucnost? konané dne 17. 2. 2004, viz Zpravodaj Klubu ekonomů, 2004, č.2, s.7 - 10, další texty věnované této problematice viz Marathon, 2003, č.5, 2004, č.2, č.3 aj. - http://www.valencik.cz/marathon)


Související články:
(Filozofie)

Rozhovor s Karlem Marxem (05.05.2018)
Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel? (05.05.2018)
Národní identita není trauma, ale potřeba (12.02.2016)
Největąím ohroľením Evropy je její netečnost (06.04.2015)
Jak číst Marxův Kapitál (29.09.2010)
Marxova teorie společnosti (poznámky) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (2) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (13.12.2008)
Kdo jsme? Kam kráčíme? (16.06.2008)
Společnost nevolnosti (10.12.2007)
Bondyho vzkaz (22.04.2007)
Z Týnské až do Velryby (22.04.2007)
Zemřel Egon Bondy (10.04.2007)
Theodicea centur. XXI.? (21.10.2006)
Anketa o dekadenci „Západu“ (02.04.2006)
Obránci víry (31.03.2006)
Každý monoteismus je totalitní (30.03.2006)
Pokus o zahájení debaty na skandální téma: Marx (26.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (2) (15.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (15.03.2006)
K postmoderně nelze přistupovat jako k univerzální koncepci (06.03.2006)
Člověk jako fixní kapitál, aneb jak to Karel Marx vlastně myslel (31.01.2006)
O ateismu, pochybnostech a víře (30.01.2006)
Význam marxismu pro model socialismu (05.01.2006)
„Zkrotit kapitalismus“ (29.12.2005)
Zásady komunismu (15.12.2005)
Marxova filozofie dějin (05.12.2005)
Marx a sovětský komunismus (05.12.2005)
Chvála materialismu (30.11.2005)
Kdo filosofuje (06.10.2005)
Válka s plky (11.08.2005)
Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu (19.06.2005)
Profesor Wright: Kapitalismus omezuje demokracii (24.05.2005)
Výzva „sociálního” v sociální demokracii (24.05.2005)
K pojetí svobody u K. Marxe (22.04.2005)
Marx ve stavu beztíže (15.04.2005)
Polemika o „produktivistickém marxismu“ (04.03.2005)
Vědění a víra v čase rizik (11.02.2005)
Atheismus není nové dogma (08.02.2005)
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě (08.02.2005)
Redakční předmluva k českému vydání Grundrisse (06.02.2005)
Marxova cesta revoluční kritiky (06.02.2005)
Rukopisy „Grundrisse“ (06.02.2005)
Buddha (04.02.2005)
1. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí (21.01.2005)
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)
Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství (18.01.2005)
Epocha samovzněcování (13.01.2005)
Filozofie očima přírodního vědce (10.01.2005)
Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje (10.01.2005)
Marxova filozofie dějin (23.02.2004)
V Den paměti (27.01.2004)
Světu vládne finanční oligarchie, říká Egon Bondy (12.07.2001)
Egon Bondy: "Vyvlastnit vyvlastňovatele" (06.03.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Miroslav Kříľek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
292 (292 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
286 (286 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
254 (254 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
237 (237 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
415 (415 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
255 (255 hl.)
Prohnilý humanismus !!
199 (199 hl.)

Celkem hlasovalo: 1938


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.