Krach provokačních pokusů cizích agentů v Berlíně

Zvýšení norem však bylo jen záminkou pro provokatéry z řad cizích agentů zahnízděných v západním Berlíně, kteří organisovali přerušení práce v průmyslových podnicích a srážky v berlínských ulicích.

V této souvislosti uveřejnila v odpoledních hodinách dne 17. června vláda Německé demokratické republiky prohlášení, v němž se praví:

„Na opatření vlády Německé demokratické republiky, směřující ke zvýšení životní úrovně, odpověděly fašistické a jiné reakční živly ze západního Berlína provokacemi a vážným porušováním pořádku v demokratickém sektoru Berlína. Účelem těchto provokací je ztížit obnovení jednoty Německa. Včerejším usnesením o normách odpadl pro stavební dělníky důvod k zastavení práce. Nepořádky, k nimž došlo, jsou dílem provokatérů a fašistických agentů cizích mocností a jejich pomahačů z řad německých kapitalistických monopolistů. Tyto živly jsou nespokojeny s demokratickým řádem v Německé demokratické republice, který pečuje o zlepšení životních podmínek obyvatelstva.“

Téhož dne večer uveřejnila vláda Německé demokratické republiky prohlášení o krachu piklů cizích zaprodanců v Berlíně. V tomto prohlášení se praví:

„Zatím co se vláda Německé demokratické republiky všemožně snaží, aby závažnými novými opatřeními zlepšila hmotné podmínky obyvatelstva a věnuje zvláštní péči zlepšení podmínek dělnictva, pokusily se prodejné živly, agenti cizích států a jejich pomocníků z řad německých monopolistů podkopat vládní opatření. Bylo zjištěno, že včerejší stávky v některých průmyslových podnicích a provokativní výtržnosti několika skupin fašistických agentů v ulicích demokratického sektoru Berlína byly vyvolány na základě jednotného plánu, který byl vypracován v západním Berlíně a přesně časován. Výtržnosti skončily naprostým nezdarem, poněvadž narazily na odpor velké části obyvatelstva a úřadů. V průmyslových podnicích se přechází opět k normální práci. V ulicích se udržuje pořádek. Výtržnosti provokatérů a kriminálních živlů nebudou trpěny.“

Rudé právo, 19. června 1953

Zajímavá úvaha ze stránek Armádního technického magazínu:

Moskva brání NDR

K prvnímu použití Sovětské armády k řešení vnitropolitické krize ve východoevropské zemi došlo v červnu 1953. Ve východní části Berlína došlo tehdy k rozsáhlým stávkám a nepokojům, k jejichž potlačení byli kromě východoněmecké policie nasazeni též sovětští vojáci. Sovětské ztráty byly v tomto případě minimální (pouze dva vojáci byli raněni). Z nejnovějších historických výzkumů vyplývá, že nepokoje byly do určité míry vyprovokovány východoněmeckým politickým vedením. To se totiž obávalo, že vedení SSSR po smrti Stalina výměnou za zlepšení vztahů se Západem a rozsáhlou západní hospodářskou pomoc umožní sjednocení Německa i za cenu „obětování“ NDR, což by znamenalo konec východoněmecké politické elity.

V sovětském vedení tuto politiku údajně plánoval mocný člen politbyra ÚV KSSS a ministr vnitra SSSR L. P. Berija. Protisovětsky orientované nepokoje v Berlíně však v Kremlu vyvolaly obavy, že Německo by po případném sjednocení nebylo neutrální, ale postavilo by se proti SSSR. Berlínské povstání tak významně přispělo ke svržení L. P. Beriji, který byl ještě v roce 1953 fyzicky zlikvidován.

http://www.atmagazin.cz/zobraz_clanek.php?id=280&cislo=5_2003