logo SDS
Dnešní datum: 26. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 695x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 654x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 609x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 553x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 539x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 532x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 516x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 410x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 23
Prům. 21.5
21 denni
Max. 514
Prům. 442.6

Nyní si čte web : 82 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Gottwald – padouch nebo hrdina?

Vydáno dne 26. 11. 2006 (6970 přečtení)

110. výročí narození Klementa Gottwalda by mělo být příležitostí jak tuto rozpornou osobnost našich dějin zbavit mýtického nánosu. Na jedné straně z něj v bývalém režimu udělali oficiální legendu velkolepého vítězství československého proletariátu, na straně druhé se stal pro odpůrce minulého režimu symbolem jeho zločinných praktik. Padouch nebo hrdina?

Odpověď by neměla alibisticky znít tak i tak. Přes to, že nám chybí větší časový odstup, který umožňuje objektivněji hodnotit (viz např. strůjci jakobínského teroru po francouzské revoluci), vodítkem je zobecnění opřené o konkrétní historická fakta. Demytizovat naši nedávnou minulost včetně postavy Klementa Gottwalda je proto především úkolem pro historickou analýzu. Svou odpovědnost za stav historického vědomí národa ale mají jako spolutvůrci veřejného mínění i politici, včetně těch komunistických. Odbýt toto výročí stereotypem pietních či naopak hanlivých rituálů je rozhodně málo.

Pohled na Klementa Gottwalda je neodmyslitelně spjat s pohledem na vývoj české levice v 20. století. Už secese šmeralovské většiny od ČSSD v roce 1921 bylo výsledkem objektivních diferenciačních procesů po I. světové válce. Příchod Klementa Gottwalda však souvisí až s dalším posunem čs. komunistů od původních šmeralovských ideálů, které se lišily od elitářské strategie ruských bolševiků. Gottwald totiž od roku 1928 pracoval v exekutivě moskevské Kominterny a v zdejších podmínkách v podstatě absorboval určitý mocenský kompromis se sílícím moskevským centralismem. Ten se po prohře německé radikální levice a v souvislosti s mocenským stabilizováním sovětského Ruska převzal roli hegemona hnutí. Rozpor mezi zkušeností dělnického vůdce sbírající politické zkušenosti v podmínkách první republiky a stalinistickými direktivami Gottwalda už provázel po celý život.

Když v roce 1929 Gottwald se svými příznivci vnutil KSČ na tzv. bolševizačním V. sjezdu moskevskou politiku třídy proti třídě, spadl počet členů KSČ ze 150 tisíc na 25 tisíc a způsobil KSČ konflikt s levicovou inteligencí. Jenom neschopnost sociálních demokratů vypořádat se s následky velké krize a Gottwaldova taktická obratnost oživila perspektivu KSČ a její domácí podporu. Schopnost šikovně manévrovat mezi direktivami Moskvy a domácími vlivy osvědčil při realizaci taktiky lidové fronty proti fašismu v 30. letech minulého století. V ní se Gottwald inspiroval pro pozdější specifikum svého pokusu o československou cestu k socialismu, tj. politiku národní fronty. Po roce 1945 se Gottwald stal předsedou Národní fronty, v poválečných podmínkách však už nenaplnila svou úlohu nástroje politické plurality a v době zavedení jednotných kandidátek po roce 1948 se stala pouhým převodním mechanismem tzv. diktatury proletariátu realizované mocenským monopolem KSČ (šlo spíše o diktaturu strany a represivních složek státu).

Myslím, že za vrchol osobní politické kariéry Klementa Gottwalda lze označit období spojené s Košickým vládním programem. Mezi jeho devizy patřil rozhodný odpor vůči fašismu a boj s mnichovským diktátem. Po krachu paktu Molotov – Ribbentrop, během kterého vedení KSČ nesrozumitelně manévrovalo, Gottwald vsadil zcela na úspěch osvoboditelské mise SSSR, který se zapojil do protihitlerovské koalice. Kredit prosovětských komunistů posilovala i statečnost domácího komunistického odboje. Příznivou poválečnou atmosféru pak dotvářely radikální vize nového počátku, spojené s návrhy na znárodnění a hlubokou pozemkovou reformu (uznávané i v jiných evropských zemích). Košický vládní program byl pokus jak budovat stát Čechů a Slováků na lepším základě, než kterým byla první republika. Těmto tendencím také odpovídal volební program KSČ, se kterým zvítězila v demokratických volbách v roce 1946. A Klement Gottwald se stal „prvním dělnickým premiérem“. Na této vlně ještě vytyčil VIII. sjezdu KSČ lidem otevřenější československou cestu k socialismu. Ne náhodou statě Gottwalda z období 1946-1947 v jeho pozdějších spisech chybí.

V následujícím období ale už začínají nabývat tragické rysy Gottwaldovi životní dráhy navrch. Tehdy se v Československu rozhodovalo jak o geopolitickém začlenění země, tak o tom, jak má proces založený košickým vládním programem pokračovat. Ukazovalo se, že buď bude v zemi uniformní socialismus převzatý od sovětských stalinistů a nebo žádný. Československá cesta byla opuštěna. I volnost KSČ doznala omezení – v roce 1947 bylo založeno moskevské Informbyro, které plnilo v podstatě úlohu Kominterny jako centrály. Velmocenské prsty SSSR byli znát i v době ústavní krize – viz nabídka velvyslance V. Zorina. Tyto změny ale lidé vnímali zprostředkovaně. I když preference KSČ od voleb 1946 začaly klesat, lze říci že na přelomu roku 1948 ještě stála většina národa na straně Gottwaldem navrhovaného socialistického řešení a vnímala ho jako možnost života vyšší sociální kvality.

Únorem 1948 se Gottwaldovi splnil sen – definitivní převzetí moci a cesta k budování vytouženého socialismu. Gottwald tehdy ještě využil poválečné prestiže KSČ a obratně legalizoval převzetí moci. Přes mimoparlamentní nátlakové akce a politické využití bezpečnostních struktur nelze mluvit o tzv. Vítězném únoru jako o neústavním puči. Budovatelský étos řady lidí se však záhy začal mísit s projevy revoluční tyranie, která zejména v 50. letech měla často rysy státního terorismu, zakrývající neadekvátním pleonasmem lidově demokratický režim. Tomu odpovídal i charakter voleb v květnu 1948.

V červnu 1948 následovala vynucená a v podstatě likvidační fůze se sociální demokracii - s jejím fierlingerovským křídlem. Gottwald jistě vnímal posun od ideálů socialismu, omezení modelu socialismu vnucovaného i se sovětskými poradci. Ale nemohl a nejspíš ani nechtěl vynutit si na Moskvě změny. A tak stále více popíral i sám sebe. Na konci svého života se z něj stal zlomený, v alkoholu se utápějící člověk.

Vrcholem tragedie bylo, když se začal zneužívat zákon na ochranu republiky v zinscenovaných politických procesech. Vzhledem k naprosté absence práva na spravedlivý soud lze doslova hovořit o justičních vraždách a tehdy už prezident Gottwald byl pod rozsudky smrti podepsán. Šibenici tak v roce 1950 dostala Milada Horáková, do roku 1948 poslankyně za národně socialistickou stranu, jejíž pohled na socialistickou cestu se pochopitelně od sovětského vzoru lišil a svůj nesouhlas dávala jasně najevo. Na popraviště v roce 1950 kráčel i levičácký intelektuál Záviš Kalandra, do roku 1936 členem KSČ (vedl v mládí Komunistickou studentskou frakci), ale vyloučený za kritiku stalinských monsterprocesů v 30. letech v SSSR. Šlo o lidi s levicovými názory, lidi kteří strávili II. světovou válku v nacistických vězeních, aby nakonec skončili na komunistickém popravišti. A rozjetá mašinérie požírala další a další oběti. V roce 1952 byl popraven i bývalý generální tajemník KSČ a Gottwaldův rodinný přítel Rudolf Slánský spolu s dalšími předními komunistickými funkcionáři.

Gottwald umírá v roce 1953 bezprostředně po pohřbu J. V. Stalina, zřejmě mu v letadle z Moskvy praskla pod tlakem výduť srdeční aorty. Zemřel tak muž, který zavedl v Československu režim, jenž nabídl lidem celou řadu sociálních jistot, dokázal provést razantní industrializaci a vyrovnat rozdíly zaostalé východní části země. Ale také režim, který se zdiskreditoval tím, jak se udržoval násilím, jak se vytrácely ideály spravedlnosti a svobody a nakonec se vytratila i schopnost dynamického rozvoje. Okřídlené „bičem do ráje“ nemohlo fungovat a také nefungovalo.

Gottwaldovi se stal jeho mocenský kompromis se stalinismem osudným.

A v tom je možná hlavní poučení z jeho životního příběhu. Část radikální levice neustále odmítá pojem stalinismu jako nevědecký, jako ideový nástroj anikomunismu. Přitom právě ve stalinismu (ten se sám schovává za umělý konstrukt „marxismus-leninismus“ pocházející z doby Stalina), dochází k vývoji od vědeckosti k mýtu. Stalinismus byl zpracován jako lexikální heslo dokonce už v starém režimu a je jen na nás, zda tento pojem dokážeme bez zbytečných alergií aktuálněji vymezit. Bez systematické kritické reflexe myslím nebude objektivnějšího pohledu na minulost, ani na osobu Klementa Gottwalda. A po tímto břemenem bude trpět i nová perspektiva.

Autor je poslancem KSČM

Britské listy, 24.11.2006, Jiří Dolejš


Poznámky SDS:

  1. Doporučujeme porovnat tento příspěvek s aktuálními články Miloslava Ransdorfa a Karla Klimši.
  2. Připomínáme seriál historika Miroslava Šišky v Rudém právu z počátku roku 1990 Složitá cesta k pravdě.
  3. Nabízíme výňatky z diskuse v politickém byru ÚV KSČ v roce 1962, jak se politbyro dovědělo, že Gottwald byl grázl.

Související články:
(Problémy - stalinismus)

Překonat dědictví stalinismu (26.10.2014)
Oříšek k rozlousknutí (20.08.2009)
Metodologická východiska analýzy prvního historického pokusu o nekapitalistickou společnost - protosocialismu (14.01.2008)
Levicový antikomunismus (05.10.2007)
Nepochopit minulost znamená prohrát budoucnost (18.07.2007)
Antikomunisté a represe padesátých let (03.07.2007)
Co je to „stalinismus“? (03.06.2007)
Několik poznámek k vymezení podstaty stalinismu (03.06.2007)
Pryč se stranou! (30.05.2007)
Československo za stalinismu (1948-1953) (30.05.2007)
Otevřený dopis Raskolnikova Stalinovi (04.02.2007)
Krize v „socialistickém táboře“ a jeho rozpad (18.06.2006)
Remont systému (11.06.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (09.04.2006)
Hlavní rysy sovětského systému před rokem 1953 (08.04.2006)
Levice nikam nezmizela (27.03.2006)
Politický systém oporou nezákonností (10.03.2006)
Gangréna stalinismu (09.03.2006)
Složitá cesta k pravdě (08.03.2006)
KSČM – doleva za Gottwaldem? (07.03.2006)
Československo na cestě destalinizace (1953–1961) (04.03.2006)
Záznam procesu s Horákovou možná bude národní památkou (04.03.2006)
Rozhodný krok k obraně lidové moci v Polsku (13.12.2005)
K událostem v Maďarsku (24.10.2005)
O nedostatcích stranické práce a opatřeních k likvidaci trockistických a jiných obojetníků (16.10.2005)
Je načase vymanit se z pasti antistalinismu (16.10.2005)
Jak vysvětlujeme omyl (13.10.2005)
O Stalinovi a stalinismu (12.10.2005)
Dezorientace z nostalgie (04.10.2005)
V čem jsou jiní? (20.09.2005)
Zinověvovi druhové před soudem mas (16.08.2005)
Opatření vlády NDR v Berlíně, zavedení kontroly na hranicích západního Berlína (11.08.2005)
Radikální levice a stalinismus jsou neslučitelné (25.06.2005)
Krach provokačních pokusů cizích agentů v Berlíně (16.06.2005)
Povstání v NDR 1953 (16.06.2005)
Spravedlivý rozsudek nad rozvratníky (06.06.2005)
O stalinismu (2) (09.05.2005)
Stalin a my (28.04.2005)
O stalinismu (1) (28.04.2005)
O slušnosti a omluvě (16.02.2005)
K otázce stalinismu (30.01.2005)
Komunismus jako materiální lidské společenství (31.10.2004)
Stalinismus (31.10.2004)
Moje slunce - Stalin (06.07.2004)
Socialismus nebo smrt (22.02.2004)
Nejen Horáková, ale i Kalandra (22.10.2003)
Stalin jako produkt systému nekontrolované moci (12.03.2003)
Stalinův dlouhý stín (23.01.2003)
PDS ke 40. výročí postavení berlínské zdi (02.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Doleją | Počet komentářů: 17 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Britské listy

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
188 (188 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
159 (159 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
126 (126 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
118 (118 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
110 (110 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
135 (135 hl.)
Prohnilý humanismus !!
106 (106 hl.)

Celkem hlasovalo: 942


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.