
Přestože ODS nadále vede žebříček volebních preferencí, ve volbách by těsně vyhrála levice. Soc. dem. by tak mohla vládnout s tichou podporou komunistů. Vyplývá to z říjnových dat, která včera vydalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Pokud by volby dopadly, jak tento výzkum naznačuje, získala by v 200členné Sněmovně ODS 79 mandátů, ČSSD 62, KSČM 40 a KDUČSL 19. Těsnou většinou 102 křesel by tedy disponovali soc. dem. s komunisty. Nyní mají ve Sněmovně 111 mandátů.
Představitelé ČSSD považují vznik menšinové vlády za lepší řešení než velkou koalici. Premiér Jiří Paroubek v sobotním rozhovoru pro Právu poznamenal, že by ČSSD nešla do vlády s ODS jako slabší partner.
Velká koalice ODS a ČSSD by podle podle průzkumu disponovala 141 mandáty, což je pohodlná ústavní většina.
Z řad ODS se ozývají hlasy, že by pro tuto stranu byla velká koalice případně takzvaná duhová vláda všech stran kromě komunistů výhodnější než potřetí zůstat v opozici, kde jsou občanští demokraté už od roku 1998.
U prvních dvou stran se podpora podle CVVM proti září příliš nezměnila. ODS by volilo 29 procent dotázaných (+0,5 %) a ČSSD 22,5 procent (-0,5 %).
Pomohli si komunisté na 14,5 procenta (+2,5 %), přičemž tento růst zjevně nebyl na úkor voličů soc. dem. Komunisté nejspíš získávali v řadách nerozhodných voličů. Vliv mohla mít výměna v čele strany, kdy dlouholetého šéfa Miroslava Grebeníčka vystřídal místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
V říjnu si o bod pomohli lidovci na 7 procent. Žádná další strana by povinnou pětiprocentní hranici nepřekročila.
Topolánek stále v klidu
Šéf poslanců ČSSD Michal Kraus pro Právo zdůraznil, že záleží především na trendech. „A ty jsou povzbudivé, ukazují, že důvěra v levici se znovu vrací a myslím si, že je to pro nás dobrý signál do příštích měsíců před volbami,“ uvedl Kraus.
Šéf ODS Mirek Topolánek pro Právo poznamenal: „Myslím si, že to nejsou nějaké významné změny. Máme osm měsíců do voleb, nechává mě to zcela chladným.“
Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika neměla výměna Grebeníčka zásadní vliv na přízeň voličů ke komunistům.
„Ten výzkum to zatím nestačil zachytit naplno. Přeci jde také o to, jak se nový předseda projeví. Pouhý akt výměny to nemůže nějak výrazně zachytit,“ poznamenal Kováčik. Stranu zelených by podle CVVM volilo 2,5 procenta, následují odpovědi lidí, kteří by volili blíže nespecifikované „nezávislé“ (1,5 %), Unie svobody-DEU (1 %) a Evropští demokraté (0,5 %).
Nerozhodnutých bylo 21 procenta, což je o 2,5 bodu méně. Rozhodně by šlo volit 29 procent, spíše 33 procent, spíše by nevolilo 16 a rozhodě ne 15 procent dotázaných. Výzkum proběhl od 10. do 17. října mezi 988 obyvateli. Na výzkum mohly mít vliv například hádky mezi ODS a ČSSD o privatizaci Unipetrolu, respektive chemického průmyslu, či odstoupení vicepremiéra Martina Jahna od úmyslu kandidovat za soc. dem. jako volební lídr v Praze.
Vývoj volebních preferencí podle CVVM
Od října 2004 do října 2005 v procentech
ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL US-DEU
10/04 28,5 19,0 14,5 8,0 0,5
10/05 29,0 22,5 14,5 7,0 1,0
Volební preference v říjnu 2005 v %
ODS 29,0
ČSSD 22,5
KSČM 14,5
KDU-ČSL 7,0
Mandáty
40 KSČM
62 ČSSD
79 ODS
19 KDU-ČSL
Zdroj: CVVM
Právo, 2. 10. 2005, (luk, trj)