Ústavní právníci se při hodnocení rozhodnutí Ústavního soudu o pozastavení přípravy říjnových parlamentních voleb shodují z velké části v jednom.
ÚS není oprávněn přezkoumávat ústavní zákony. S jedinou výjimkou! Může tak činit v případech, kdy by tyto měnily podstatné náležitosti demokratického státu .
Má parlamentem řádně přijatý speciální ústavní zákon o zkrácení volebního období současné sněmovny výše uvedenou povahu? Řada ústavních znalců v čele s profesorem Pavlíčkem o tom pochybuje. Na jedné straně je zde právně technická záležitost. Naše ústava zná jen těžkopádný, zjevně nevyhovující způsob jak rozpustit parlament a dospět k mimořádným volbám. Že by ale jeho obejití prostřednictvím speciálního ústavního zákona ohrožovalo demokracii? Je jistě chybou obou komor parlamentu, že dosud nebyly s to upravit v tomto bodě ústavu. Jak se ukazuje, šlo jen o liknavost. Nyní to bude, zdá se, napraveno v rekordně krátkém čase. Na samotné podstatě věci - potřebě dospět k mimořádným volbám po vyslovení nedůvěry vládě, ať už prvou nebo druhou legitimní cestou, to přece nic nemění. Způsob, jakým nyní ÚS po Melčákově stížnosti fakticky torpédoval možnost konání mimořádných voleb ve stanoveném říjnovém termínu má tak - podle mne - spíše povahu svérázného trestu .
Přece už jednou - v roce 1997 - došlo k rozpuštění sněmovny a vypsání mimořádných voleb právě tímto náhradním způsobem. ÚS tehdy nevznesl žádnou námitku. Prý proto, že si nikdo nestěžoval. A jsme u jádra věci! Představme si, že by parlament přijal - chraň pánbůh - nějaký protidemokratický ústavní zákon. Znamenalo by to, že by Ústavní soud - strážce ústavnosti a demokracie musel alibisticky čekat se založenými rukama až na nějakého stěžovatele ? Celá věc má přece ještě jeden háček - vlastně pořádný hák. Ústavní zákon o zkrácení volebního období současné sněmovny byl přijat před několika měsíci. Nejen ÚS, ale i pan Melčák měl proto dosti času reagovat bezprostředně a zabránit tak vzniku současné chaotické situace. Prezident republiky mluví v této souvislosti podle mne správně o rafinovaném vyčkávání . Žádný div, že zde máme spekulace, podle kterých poradil panu poslanci podání stížnosti až na poslední chvíli někdo, kdo měl zájem na zmaření konání voleb ve vyhlášeném říjnovém termínu. Ať tak nebo onak. Nemohu se zbavit dojmu, že se ÚS svým bezprecedentním rozhodnutím zapojil chtě nechtě do nějaké politické hry. Z tohoto úhlu pohledu je svým způsobem příznačná i reakce dvou velkých deníků. Sociální demokracii blízké Právo přineslo ve středu ironicky sžíravou kritiku rozhodnutí ÚS z pera M. Hekrdly. Pravici stranící MfD dala naopak v témže dni průchod ústavně právnímu purismu v komentáři M. Komárka.
Jeden pozitivní důsledek tato ústavní krize nakonec, podle mne, přece jen má. Nastal zlom. K malé radosti všech, kteří vždy hlásali řešení parlamentních problémů na půdorysu tzv. demokratických stran - rozuměj s nedemokratickým vylučováním KSČM. Žádná diskriminace radikální levice se tentokráte nekoná! Ke slovu přišel zdravý rozum a věcné jednání. Už vidím, jak si v redakcích antikomunismu propadlých pravicových deníků lítostivě brousí na toto téma pera.
Haló noviny, 4. září 2009,
Bez žalobce není soudce?
