logo SDS
Dnešní datum: 23. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 779x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 761x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 676x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 676x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 667x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 637x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 528x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 423x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 24
Prům. 15
21 denni
Max. 403
Prům. 296.3

Nyní si čte web : 59 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Pohled z galerie

Vydáno dne 07. 04. 2005 (5388 přečtení)

Voliči v Čechách a na Moravě nemají už delší čas o svých poslancích a zvláště senátorech valné mínění. Divadlo, které předváděli představitelé všech stran s vydatnou podporou publicistiky, tisku, rozhlasových a televizních komentátorů v posledních týdnech, bylo tak neuvěřitelně trapné, že i dost málo soudný občan musel pochopit hloubku úpadku našeho politického života nejen v oblasti mravní, ale i zcela formální, na úrovni základních pravidel slušnosti v mezilidských vztazích.

Opravdu mohou voliči, čtenáři, posluchači a diváci věřit, že vládní krize vznikla proto, že pan premiér a jeho žena zchrastili sumu, potřebnou k tomu, aby si zařídili domácnost podle svých představ „na úrovni“ způsobem, který se jim zdál výhodný, ale v jejich postavení byl prostě hloupý? Pan premiér se jistě projevil v této věci na veřejnosti jako primitiv a nemotora, to je politování - ale i zapamatováníhodné, ale jsou jeho protivníci a publicisté, kteří se točí na této kuchyňské aféře, o něco lepší? Opravdu neznají přesvědčivější způsob diskreditace politického konkurenta než veřejné propírání položek jeho osobního konta nebo odhalení, jací lidé patří k okruhu jeho přátel? Takové „senzace“ jsou snad vhodné pro bulvár, ale proč je předplatiteli prestižního deníku podstrkován sáhodlouhý rozhovor s podnikatelkou, která pracuje na úrovni, na niž stačí?

Grossovi odpůrci, a to by měl vnímavý novinář chápat, jsou přece v drtivé většině ze stejného těsta jako Gross sám. I pro ně je hlavním cílem dostat se v příštích volbách zase na kandidátku, kterou sestavují jejich kamarádi a spřízněné duše ve stranických grémiích. A sám pan prezident není přece nic víc než o dvě třídy vzdělanější a zkušenější Gross. Jeho vztah k Evropské unii svědčí o tom, že obzor svých předsudků nedokáže překročit a bude vždycky hájit zájmy lidí, kteří s ním byli u moci v době, kdy neexistujícími nebo děravými zákony uplývaly nekontrolovaně desítky miliard. Grossovy neprůhledné půjčky ve statisícových položkách by ve slušných novinách měly být na poslední stránce, pokud neexistuje důkaz, že jednal protizákonně - a na čelném místě by se např. dobře vyjímal článek o tom, kdo je odpovědný za uchvátanou a zmršenou privatizaci televizního kanálu, za niž nakonec všichni občané zaplatili deset miliard. Čtenáři se místo toho dozví nejspíš jenom to, kdo tajně chodil do bordelu v domě, pronajímaném přítelkyní manželky pana premiéra. V řešení vážných problémů, které se týkají všech občanů, se v poslední době nepokročilo ve víru pavlačových vášní ani o krok.

Takové situace, a nejenom u nás, svědčí o tom, že existující formy zastupitelské demokracie, v nichž zásadní roli hrají sekretariáty politických stran, ovlivnitelné korupcí nejrůznějšího druhu, a proto nakloněné nejspíš kandidovat lidi snadno manipulovatelné, jsou v úpadku. Globální problémy a katastrofy si jistě vynutí a převratné komunikační prostředky umožní vznik nových forem demokratické vlády, když dožívající absurdní pseudokonflikty „levicových“ a „pravicových“ seskupení a dnešní vyprázdněné, nevěrohodné instituce už občany nezajímají. Byli jsme svědky, jak totalitní režimy povraždily milióny svých občanů, málem se zmocnily Evropy a ovlivnily světové dění a cítíme, že nic už ani po jejich porážce nemůže být takové, jaké bylo. Na vlastní kůži jsme zažili, že totalitní systém s rasistickým a nacionalistickým programem je porazitelný jenom silou a totalita sovětského typu, i když se zaštiťuje sociální demagogií, je odsouzená ke krachu a je nereformovatelná. Musíme jenom doufat, že klasický typ demokracie, spojený s tržním hospodářstvím a hůře či lépe praktikovaný vyspělými státy, bude přece jenom možné rozumně reformovat. A reformu potřebuje: v uplynulém století umožnil svou cynickou, bezohlednou honbou za ziskem, hypertrofovaným individualismem a bezcharakterní tolerancí vznik dvou světových válek. Ta první vytvořila podhoubí, na němž vybujely dvě zločinné diktatury. Ta druhá odevzdala Stalinovi půl Evropy.

Na počátku reforem by neměly být programy politických stran, ale celonárodní (eventuálně celoevropská) diskuse a obsáhlý průzkum a odpověď na otázku, jakou vládu chce většina občanů za své peníze mít. Jestli chce trvat na tom, aby stát zaručoval v plné míře základní sociální jistoty a měl porozumění pro lidi, kteří nechtějí obětovat život jenom stresujícím ambicím, nebo chce stát s prioritou maximální ekonomické prosperity i za cenu zvětšování sociálních rozdílů.

To by měla být kardinální otázka pro celostátní referendum, které by mělo být uskutečněno vždy tenkrát, když jde o záležitosti, které mohou na dlouhý čas ovlivnit osudy národa, státu a tisíců občanů; když se dotýkají zasutých zkušeností generací, instinktů, třeba i nedefinovatelných pocitů, které spoluvytvářejí povědomí identity a sounáležitosti, a proto o nich nemohou rozhodovat jenom exponenti politických stran a zájmových a nátlakových skupin.

Například k rozdělení bývalého československého státu zcela určitě měli mít možnost vyjádřit se obyvatelé obou částí státu v oddělených referendech. Také o podobě územního členění České republiky neměli rozhodovat sekretariáty politických stran, poslanci a byrokrati, aniž by zjistili, jestli by občané nedali přednost tradičním zemským a okresním celkům před úpravou, kterou kdysi velmi účelově zavedla vítězná komunistická strana. A samozřejmě, že by občané měli mít možnost rozhodnout se, jestli si chtějí platit dvě komory a množství zbytečných centrálních ministerstev, úřadů a institucí a chtějí přímo volit prezidenta republiky, případně i představitele zemí nebo krajů a primátory měst. Naproti tomu je zcela nadbytečné jednorázové referendum o tzv. evropské ústavě, když občané už jednou zásadně rozhodli o vstupu do EU a celý objemný dokument není než souborem více či méně dobrých receptů, jak učinit EU jako produkt kompromisů různorodých národních a názorových kuchyní pro Evropana standardně poživatelný a nakonec i zdraví prospěšný. Nebude ovšem nikdy všem stejně chutnat.

Národní zájmy a státní suverenita dostanou jistě záhy jiný význam, než na jaký jsme zvyklí. Vzhledem k tomu, že téměř veškerý tisk, televizní stanice i nejproduktivnější část průmyslu jsou z valné části majetkem mezinárodních společností, není dost dobře zřejmé, o čem vlastně naši odpůrci evropské integrace mluví. Jediné, co si můžeme a musíme uhájit, je jazyk a kultura, duchovní dědictví, které nám zanechali naši předchůdci a které bychom měli umět cílevědomou výchovou předat dalším generacím v celé šíři, jedinečnosti, se vším, co je už dnes vnímáno jako originální součást evropské kultury.

Být Čechem nebo Moravanem musí být pro naše potomky specifickým způsobem atraktivní, mělo by být vnímáno jako záruka všestranného rozvoje informované a sebevědomé osobnosti. Jenomže investice do vzdělání a kultury jsou pořád nejméně preferované položky státního rozpočtu bez ohledu na pokrytecké vlastenecké řeči politiků.

Výsledkem reforem by měla být nová verze Ústavy ČR, která by respektovala většinové mínění občanů a byla na míru šitá možnostem malého státu, jenž si natrvalo nemůže dovolit přepych dvoukomorového parlamentu, přebujelý byrokratický aparát a víc než bohatě odměňovat činnost politických stran.

Sjednocená Evropa by pak měla časem předložit Evropanům ke schválení dobře napsaný dokument, který by s přijatelnou dávkou emocionality velmi stručně zdůvodňoval smysl Unie a práva a povinnosti občanů tak srozumitelně, aby mohl být vytištěný na prvních stránkách v učebnicích základních škol.

Vraťme se na počátek. Lídři většiny politických stran i pan prezident vidí východisko z krize našeho politického života v předčasných volbách. Ve skutečnosti ovšem předčasné volby nevyřeší vůbec nic. Na kandidátkách stran se objeví zase jenom nechvalně známé tváře a charaktery, které už voliči znají z projevů ve Sněmovně, v Senátu i z trapných televizních vystoupení. Jeden druhého tam, skoro vždycky právem, obviňují z nekompetentnosti, ze lži, podvodů a bohapusté demagogie.

Těžko za těchto okolností předpokládat, že by se občan, který není zainteresovaným členem některé z politických stran, dostavil k volební urně. Ať zvolí kteroukoliv z kandidátek, vždycky bude mít pocit, že se stal spoluviníkem.

Právo, 7. 4. 2005


Související články:
(ČR - politika obecně)

Vzpomínka Ondřeje Neffa (10.05.2016)
Slovo o pluku Hamáčkově (28.11.2014)
Ještě Amazon a demokracie "po brněnsku" (či po "jihomoravsku"?) (24.03.2014)
Amazon a demokracie - jak Brno! (20.03.2014)
K hlasování o důvěře Rusnokově vládě (07.08.2013)
Druhé kolo rozhoduje! (18.10.2012)
Mimoparlamentní levice v Politickém spektru (13.04.2012)
Otázky (11.04.2012)
Hierarchie zpupnosti (27.03.2012)
"V této chvíli nevím a tak vám ani neodpovím ..." aneb "I obráceně !" (11.02.2012)
Místo nekrologu ... (21.12.2011)
Parlamentní obstrukce v Politickém spektru (21.11.2011)
SPaS za těch pár měsíců udělal hodně práce (25.10.2011)
Čekání na Jánošíka, nebo Kozinu? (24.06.2010)
Co bylo ukradeno, mělo by být vráceno! (27.05.2010)
Politické spektrum se zástupcem SDS (11.01.2010)
Na levici jednotně? (15.09.2009)
Bez žalobce není soudce? (07.09.2009)
Den poté (26.03.2009)
To jsem zvědav (11.09.2008)
Minulost změnit nemůžeme, ale můžeme a musíme se z ní poučit (19.05.2008)
O pocitu ponížení a nezamýšleném účinku (10.04.2008)
Citát pro tento den aneb život tropí hlouposti (15.02.2008)
Příspěvky vyplacené politickým stranám a hnutím v roce 2007 (14.02.2008)
Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny (08.02.2008)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2008 (01.01.2008)
Unser Traum ist eine vereinigte Linke (19.10.2006)
Naším snem je sjednocená levice (19.10.2006)
Když dva dělají totéž? (22.09.2006)
Volební kampaň s otazníky? (07.09.2006)
NE základnám! (16.08.2006)
Společně to dokážeme (27.03.2006)
Senátor chce kvůli stíhání měnit zákon (22.03.2006)
Dokopec, skopec (07.03.2006)
Ta naše politika česká (05.02.2006)
Idea vs. strategie vs. taktika (29.01.2006)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2006 (01.01.2006)
Novoroční projev předsedy vlády 1. 1. 2006 (01.01.2006)
Projev na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců (21.12.2005)
Srdcem Evropy obchází strašidlo (05.12.2005)
Beze sporu zajímavá otázka (11.11.2005)
Odtikávání mesaliance, když kapitál uzavírá mocenské sňatky z rozumu s lumpenproletariátem (04.11.2005)
CVVM: Ve volbách by získala většinu levice (02.11.2005)
Etický kodex politika (17.10.2005)
Komunistická idylka dle Václava Žáka (07.10.2005)
S komunisty se nemluvilo a už se mluví (05.10.2005)
K čemu je dobrá mobilizace proti rudnutí ČSSD (04.10.2005)
Stav a možnosti české levice před volbami 2006 (02.10.2005)
Technohrátky politické scény (02.08.2005)
Orientace a perspektivy (28.06.2005)
Pomáhá Paroubek KSČM z ghetta? (22.06.2005)
ÚVV se usnesl, že krize skončila - a krize to nevzala na vědomí (25.04.2005)
Gross s Kalouskem před Gottwaldem (21.04.2005)
Komunisté a antikomunisté (13.04.2005)
Česko pohltilo Evropu (12.04.2005)
Neptej se, komu zvoní hrana - zvoní tobě (11.04.2005)
Nemusíme spolu souhlasit, ale musíme se respektovat (23.03.2005)
Sektářství mírotvůrců (22.03.2005)
Vyzýváme KSČM, aby ukončila nátlak na občanskou společnost (22.03.2005)
Mantinely a zákony (22.03.2005)
Jak jsem se mýlil v politice (03.03.2005)
2. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Ideologie v současné české společnosti (29.01.2005)
K Masarykově „České otázce“ (25.01.2005)
Poznámky - Dvě o radikalismu (25.01.2005)
Odstup nade všechno (15.01.2005)
Nestojím o pochopení (12.01.2005)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2005 (01.01.2005)
Pravidla korupčního trhu (04.12.2004)
Pravdy každému přejte (10.02.2003)
Česká cesta k zavřené společnosti (14.09.2000)
Je politika vždycky svinstvo? (30.04.1994)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jan Trefulka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
225 (225 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
226 (226 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
168 (168 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
163 (163 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
143 (143 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
172 (172 hl.)
Prohnilý humanismus !!
136 (136 hl.)

Celkem hlasovalo: 1233


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.