
Poslední parné letní dny rozvířila atmosféra kolem technoparty CzechTek
na Tachovsku. Pomalu, ale jistě, se z celé události stává součást předvolebního boje.
Na jedné straně se ocitají zastánci zásahu policie pocházející z řad vládní sociální demokracie, poněkud tak i tak z úst ministra imonovského, a naprosto odsuzující reakce z úst senátora tětiny, poslance za ODS Langera a rádoby zdrenlivý postoj prezidenta Klause, který si prý po návratu z dovolené nechá ve vysvětlit, a pak bude ádat o objasnění premiéra Paroubka a ministra vnitra Bublana.
Ač jsou informace ze zásahu zatím rozporné - policie tvrdí, e byl zásah v pořádku, mluvčí a účastníci CzechTek naopak postup policie odsuzují jako nepřiměřený. Faktem jsou zranění na obou stranách. Pachu násilí zůstává. Byl či nebyl zásah adekvátní? Neměla policie raději nechat najet větinu účastníků do prostoru a a pak zasáhnout v případě poruování pořádku, pokozování majetku či jiné trestné činnosti?
Myslím, e dělat kategorické závěry ve prospěch jedné či druhé strany, je vdy to nejjednoduí. Přesto by měla být celá akce řádně vyetřena, a nikoli za kadou cenu politizována těmi, kteří, pokud by na ní byli jakkoli zainteresováni, zřejmě by minimálně váili svá slova. Hodí se i reminiscence s rokem 1989. Myslím, e je to nejen přehnané, ale i neseriózní, a zejména od předsedy Senátu PČR nepříli racionální vyjádření. Jsou zde zkuenosti z let minulých, kdy televize přenáely reakce rozzlobených občanů, naprosto bezradných z toho, e v jejich blízkosti se podobná party děje a má za následek devastaci jejich majetku a nejbliího okolí. Moná by stálo za to pro srovnání zhlédnout či si přečíst reportáe k obdobné akci z let minulých, projít si tehdejí vyjadřování politiků, aby bylo jasné, e ne o problém samotný, jde o politikum, které z něj lze vytěit.
Právě zkuenost z minulých let měla represivní sloky vést k důkladné přípravě na celou akci a veřejné prezentaci připravenosti na celou akci, aby se eliminovalo riziko moných dezinterpretací a pochybností. Např. dopředu sdělit veřejnosti, co podobné akce mj. obnáejí a jak se z hlediska zajitění pořádku a bezpečnosti zachovají v případě, e akce překročí zákonnou mez (ruení veřejného pořádku, ohroení majetku a zdraví občanů apod.). Politici, kteří ji nyní vystupují jako nejlépe informování a přesvědčení o správnosti právě svého názoru na věc, by si moná měli zodpovědět otázku, zda jejich vyjádření jsou skutečně na straně spravedlnosti, anebo jen citlivé veřejnosti nabízejí emocemi podbarvené reakce na nespravedlnost páchanou oficiální mocí.
Haló noviny, 2. 8. 2005, Vlastimil Balín