
Poslední parné letní dny rozvířila atmosféra kolem technoparty CzechTek
na Tachovsku. Pomalu, ale jistě, se z celé události stává součást předvolebního boje.
Na jedné straně se ocitají zastánci zásahu policie pocházející z řad vládní sociální demokracie, poněkud tak i tak z úst ministra Šimonovského, a naprosto odsuzující reakce z úst senátora Štětiny, poslance za ODS Langera a rádoby zdrženlivý postoj prezidenta Klause, který si prý po návratu z dovolené nechá vše vysvětlit, a pak bude žádat o objasnění premiéra Paroubka a ministra vnitra Bublana.
Ač jsou informace ze zásahu zatím rozporné - policie tvrdí, že byl zásah v pořádku, mluvčí a účastníci CzechTek naopak postup policie odsuzují jako nepřiměřený. Faktem jsou zranění na obou stranách. Pachuť násilí zůstává. Byl či nebyl zásah adekvátní? Neměla policie raději nechat najet většinu účastníků do prostoru a až pak zasáhnout v případě porušování pořádku, poškozování majetku či jiné trestné činnosti?
Myslím, že dělat kategorické závěry ve prospěch jedné či druhé strany, je vždy to nejjednodušší. Přesto by měla být celá akce řádně vyšetřena, a nikoli za každou cenu politizována těmi, kteří, pokud by na ní byli jakkoli zainteresováni, zřejmě by minimálně vážili svá slova. Hodí se i reminiscence s rokem 1989. Myslím, že je to nejen přehnané, ale i neseriózní, a zejména od předsedy Senátu PČR nepříliš racionální vyjádření. Jsou zde zkušenosti z let minulých, kdy televize přenášely reakce rozzlobených občanů, naprosto bezradných z toho, že v jejich blízkosti se podobná party děje a má za následek devastaci jejich majetku a nejbližšího okolí. Možná by stálo za to pro srovnání zhlédnout či si přečíst reportáže k obdobné akci z let minulých, projít si tehdejší vyjadřování politiků, aby bylo jasné, že než o problém samotný, jde o politikum, které z něj lze vytěžit.
Právě zkušenost z minulých let měla represivní složky vést k důkladné přípravě na celou akci a veřejné prezentaci připravenosti na celou akci, aby se eliminovalo riziko možných dezinterpretací a pochybností. Např. dopředu sdělit veřejnosti, co podobné akce mj. obnášejí a jak se z hlediska zajištění pořádku a bezpečnosti zachovají v případě, že akce překročí zákonnou mez (rušení veřejného pořádku, ohrožení majetku a zdraví občanů apod.). Politici, kteří již nyní vystupují jako nejlépe informování a přesvědčení o správnosti právě svého názoru na věc, by si možná měli zodpovědět otázku, zda jejich vyjádření jsou skutečně na straně spravedlnosti, anebo jen citlivé veřejnosti nabízejí emocemi podbarvené reakce na nespravedlnost páchanou oficiální mocí.
Haló noviny, 2. 8. 2005, Vlastimil Balín