Tak Vám, soudruzi moji, nevím - totiž rozumím jim, klumpům, ale není čas řvát?
Volené funkce, když už se teda začalo volit, původně byly „čestné“. Výsledek práce liberálních a sociálních demokratů nakonec za dlouhá léta byl, že i nádeník, aniž by se obával o holé živobytí, může v zastupitelském sboru zasednout vedle aristokratů, rentiérů atp., dostane aspoň stravné pro sebe snad i ženu a děti. To přece není žádná odměna ani plat ani mzda, to je a
má být příspěvek na chleba a polívku.
Mzdu pobírají profesionálové, a dobře tak, pokud jsou, ze státní správy, laický prvek nad nimi to dělá za čest a slávu (maximálně ještě proplacení jízdného proti cestovním dokladům a žádná paušální náhrada k tomu - vždyť partaje dostávají každoroční platbu za mandáty, která je právě na jejich, včetně poslanců, činnost určena).
Čili, slušné a správné je, když se u odměn členů těch nejvyšších zastupitelských sborů, t. j. poslanců a případně senátorů, budeme bavit o tom, zda se má částka taková řídit životním minimem nebo minimální mzdou.
Matúš Bóna, 27. 11. 2014
Slovo o pluku Hamáčkově
