Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM, přednesl na tiskové konferenci 17. 2. prohláení poslaneckého klubu k aktuální vnitropolitické situaci v souvislosti se spekulacemi kolem financování premiérova bytu. Kováčik nevyloučil vznik vládní krize a vyzval ostatní politické strany, aby v rámci očisty politického ivota v ČR a obnovy důvěryhodnosti provedly a zveřejnily majetková přiznání svých funkcionářů.Zdá se, e se Česká republika po krátkém období působení vlády vedené premiérem Stanislavem Grossem znovu ocitá v situaci, ve které není vyloučena ani vládní krize. Cílevědomě vygradovaná kampaň, která mohla pohodlně vyuít závaných pochybení Stanislava Grosse a jeho manelky, dospěla do stavu, kdy otázka premiérova bytu či problematického podnikání jeho eny přestala být jejich soukromou záleitostí.
Občané ČR předevím vnímají celou záleitost jako názorný doklad vztahů, které zavládly v politickém ivotě v ČR a jako hlubokou mravní diskreditaci celé politické elity současného systému od ČSSD a po ODS. Kořeny tohoto stavu daleko přesahují období, kdy byly u moci sociálně demokratické vlády a sahají a do dob těsně polistopadových, kdy se vytvářely základy propojení ekonomických a politických lobby a kdy si nejeden politik výrazně finančně polepil přisluhováním zájmům těch, kdo se obohacovali v éře privatizace. Je proto více ne pokrytecké, kdy se dnení představitelé ODS a KDU-ČSL staví
do mravně nadřazené pozice ve vztahu k Stanislavu Grossovi, jeho jednání se z obecně zavedené praxe nijak nevymyká. Faktem ovem je, e toto jednání pokozuje obraz ČR nejen u jejích vlastních občanů, ale i v zahraničí. Za těchto podmínek si občan klade otázku, kdo vlastně stojí za celou kampaní a jaké konkrétní cíle sleduje, či jaké účty si vyřizuje. Není zejména jasné, zda bude ve svých odhalováních pokračovat.
Velice znepokojivé jsou předevím informace o situaci v bezpečnostních slokách, informace o prostupování organizovaného zločinu s některými policejními strukturami, o korupci, o nechuti odhalovat pozadí různých afér a nevysvětlitelných sebevradách policistů. Dovedu se vít do pocitů poctivých policistů, kteří za neskutečně obtíných podmínek bojují se zločinem a přitom nemohou změnit nic na nepříznivém světle, které na vechny bezpečnostní sloky vrhají výe uvedené aféry. Svou odpovědnost za atmosféru, ve které se zřejmě nedaří odhalovat temné zákulisí dějů odehrávajících se v bezpečnostních strukturách, nese i Stanislav Gross.
Grossova aféra těce diskredituje i vedoucí garnituru ČSSD, která se pokouí sloučit neslučitelné - udret si levicové voliče a dát jim pocit, e nadále hájí jejich zájmy, a přitom lovit v pravém středu mezi zámonějími strukturami voličů a čelit tam vlivu ODS. Lpění na nedotknutelnosti Stanislava Grosse v obou jeho funkcích ze strany této vedoucí garnitury svědčí dnes o tom, e vůbec nerozumí psychologii voličů a e si zadělává na nové poráky.
V současné době je zřejmé, e pečlivě naplánovaná a stále přiivovaná kampaň proti Stanislavu Grossovi dospěla v minulých dnech do podoby, kdy se jí různé politické síly pokusily vyuít pro své politické ambice. Vlivné kruhy v ODS by zřejmě rády vyuily situace v urychlení svého nástupu k politické moci cestou předčasných voleb. Miroslav Kalousek a jeho KDU ČSL by zase ráda vytloukla ze situace co největí politický kapitál a zviditelnění, ani by ovem opustila pohodlné prebendy ve vládní koalici. Mnozí by zřejmě uvítali, kdyby se vládní krize, která by musela propuknout odchodem Stanislava Grosse, rychle
vyřeila nástupem nového sociálně demokratického premiéra, který by posunul ČSSD jetě více doprava a byl případně spolehlivějí zárukou určité formy povolební spolupráce s předpokládaným vítězem voleb - ODS. Tyto záměry vak nenaly podporu mezi sociálnědemokratickými politiky a také S.Gross zřejmě nelenil a dal svým kritikům na srozumění, e se nehodlá spokojit s rolí obětního beránka a e i oni by se mohli ocitnout v palbě médií za své různé hříchy. Proto splaskly některé nafouklé bubliny a začíná převládat snaha celou záleitost rychle ukončit.
KSČM nepatří k silám, které nesou odpovědnost za vzniklou sféru. Není viníkem společenských zlořádů, které vyvolávají oprávněný odpor občanů. Nehodlá zachraňovat ty, kteří se vlastní vinou dostali do neřeitelné situace a nehodlá ani nijak nahrávat ambicím a snahám těch, kteří ji dnes vyhroují irokým vrstvám občanů svými modrými ancemi.
KSČM poaduje a i nadále bude poadovat důsledné vyetření pozadí znepokojivých afér a také potrestání viníků, bude odmítat destabilizaci a ohroování sociálních jistot občanů. KSČM věří v rozum voličů, kterým bude zanedlouho patřit poslední slovo. Věří, e tito voliči dokáí nejlépe zhodnotit různé souvislosti politických hrátek a vyvodit z tohoto poznání odpovídající závěry.