Základy nového tunelu na majetek hlavního města?
V mumraji, který způsobily »velké« body projednávané na minulém (prosincovém) zasedání pražského zastupitelstva, jako například rozpočet, odvolávání ředitele Magistrátu, nebo tunel Blanka, tak trochu zaniklo, že tam zřejmě byly nepozorovaně položeny základy úplně nového i když tentokrát o něco menšího tunelu na majetek hlavního města Prahy. O co jde? Tentokrát o distribuci plynu.
Počátkem devadesátých let byla postupně privatizována pražská distribuce plynu, elektřiny, tepla a vody ve prospěch takzvaných strategických partnerů s tím, že hlavní město si i přes privatizaci mělo udržet nad jednotlivými sítěmi kontrolu. My jsme tuto privatizaci vždy kritizovali a minimálně ve dvou případech už nám vývoj dal za pravdu. O rozhodující vliv v Pražské teplárenské, a. s., prostřednictvím Pražské teplárenské holding, a. s., už bylo hlavní město připraveno Energetickým průmyslovým holdingem pana Křetínského a zpackaný (jistě neúmyslně) pronájem distribuce vody stál Prahu nejen ztracené peníze za pronájem, ale také ztrátu možnosti žádat o dotaci zhruba čtyři miliardy korun na výstavbu ústřední čistírny odpadních vod z fondů Evropské unie.
V případě plynu byla takovým strategickým partnerem německá společnost E.ON, která se stala majitelem většiny akcií (a zisků) v obou pražských plynárenských firmách. Praha si ale přesto udržela rozhodující vliv prostřednictvím těsné většiny v Pražském plynárenském holdingu, a. s.
Na první pohled výhodná nabídka
Když tedy v listopadu přišla Rada HMP složená výhradně ze zastupitelů TOP 09 na jednání zastupitelstva s návrhem přistoupit na nabídku E.ON a využít předkupního práva na jeho akcie, zdálo se, že náš klub by měl být první, kdo návrh podpoří. To by totiž znamenalo obnovení prakticky 100procentní kontroly nad oběma společnostmi, tedy prakticky stavu před privatizací. Bylo nám sice trochu podezřelé, že s takovým návrhem přichází zrovna topka, ale proč hned podsouvat vládcům města nečisté úmysly.
Chtěli jsme ale některé věci přece jen vyjasnit. Protože realizace návrhu by znamenala další zadlužení Prahy o přibližně šest miliard, požadovali jsme předložení přehledu o skutečném stávajícím i budoucím »už nasmlouvaném« zadlužení města. Zajímalo nás také, od koho by si Praha chtěla případně půjčit. To by jistě také signalizovalo skutečné úmysly. Pokud by to byla například Evropská investiční banka, vypadal by záměr bezesporu důvěryhodněji, než kdyby půjčoval například pan Bakala, nebo pan Křetínský. To by asi naopak signalizovalo, že nakonec vše asi nějakým »nedopatřením« spadne věřiteli do klína. Nebyly také jasné další plány do budoucna a podobně. Stručně řečeno, nebylo jasné, jestli navrhovaný postup je veden zájmy města a jeho obyvatel, nebo spíše zájmy osob město reprezentujících. Protože většina těchto a dalších otázek zůstala tehdy bez odpovědi, listopadové zastupitelstvo návrh neschválilo. Vzhledem k dalšímu vývoji stojí za pozornost také skutečnost, že nejrezolutnějším odpůrcem návrhu byli zastupitelé ČSSD.
Zjevná inspirace již uskutečněnými tunely
Hned na následující, tedy to prosincové zastupitelstvo, přišla Rada hl. m. Prahy s novým návrhem, který sice už počítal s odkupem jen části akcií, tentokrát už jen za 2,1 miliardy, ale byl ještě podezřelejší. Nejenže neodpověděl na žádnou z otázek, které v listopadu vyvstaly, navíc neodpovídal nabídce E.ON, obsahoval skrytou podmínku, že E.ON bude muset prodat zbytek svých akcií pouze Energetickému průmyslovému holdingu (ano právě tomu, který už Prahu připravil o majoritu v Pražské teplárenské), nebo partneru s podobnou pověstí – KKCG, prostě celkově vyvolával dojem, že Rada hl. m. Prahy vodí zastupitelstvo za nos. Stručně řečeno, že se spíše hledá cesta, která nakonec povede k zašantročení akcií nestandardně vybraným partnerům, ale může také vážně poškodit dobré jméno Prahy. A jestli inspirací bude nakonec metoda použitá u Mostecké uhelné, nebo u prodeje-neprodeje (nakonec prý jen zprostředkování) Becherovky, nebo jiný z nepřeberného množství triků vymyšlených u nás v minulosti, to už je nakonec jedno.
To byly také hlavní důvody, proč náš klub návrh odmítl. Podobně, i když možná z jiných pohnutek odmítly návrh i kluby ODS a nezařazených (většinou bývalých členů klubu ODS). Bohužel z nepochopitelných důvodů (alespoň pro mne) klub ČSSD, který byl o měsíc dříve rezolutně proti a nás kritizoval, že vůbec připouštíme další diskusi, byl tentokrát téměř jako jeden muž pro tento návrh. Díky společnému hlasování TOP 09 a ČSSD tak byl nakonec tento první krok schválen.
Budeme se mít na pozoru
Nedá se nic dělat, nám teď nezbývá, než bedlivě sledovat další vývoj, neustále se ptát, kontrolovat další kroky a snažit se hrozícímu zašantročení akcií zabránit.
A kdoví? Třeba další vývoj naše obavy nepotvrdí, třeba se nebude opakovat zkušenost s Pražskou teplárenskou a s Veolií (distribuce vody) a já se budu moci, alespoň v duchu a alespoň protentokrát protagonistům tohoto kšeftu v čele Prahy a klubu ČSSD omluvit. Obávám se ale, že to dopadne stejně, jako to posledních 24 let u nás s veřejným majetkem dopadá vždy. Tedy špatně pro Prahu, dobře pro ty, kdo stojí v jejím čele.
Lubomír LEDL, člen SDS, zastupitel ZHMP za KSČM
Hrozí Praze nová Blanka?
