Po internetu koluje vtípek, na kterém říká ministr Herman:
... tak strýčka uľ znáte,
sedmnáctého listopadu vám představím jeątě tetu ... Sice to považuji spíše za černý humor,
ale také proto, že jak je z něho patrné, záminka může být libovolná a
nakonec se vždycky nějaká vhodná najde, pokud bude potřeba (cenzura v
televizi, vyznamenání, či nevyznamenání, vyvěšení, či sejmutí nějaké
vlajky, strýček nebo tetička atd.). Podstatná ale přece není záminka,
ale fakt, že to vypadá, jako kdyby se u nás postupně vytvářela a sem
tam také zkoušela zdánlivě volná a neviditelná, ale dobře
organizovaná struktura, která se jako na povel dokáže zaktivizovat a
zmobilizovat své síly, ale také část veřejnosti. Sice poměrně malou,
ale o to více slyšitelnou, viditelnou a propagovanou. Právě díky
tomu, že do této struktury jsou zjevně zapojeni důležití lidé z
významných médií, nevládních (ale z vládních a jiných veřejných peněz
bohatě sponzorovaných) struktur a organizací, ale i politici a
veřejně známé osobnosti.
Jsem přesvědčen, respektive všechno
tomu nasvědčuje, že taková struktura je u nás už léta trpělivě
budována (minimálně od tzv. první televizní krize, i když tehdy šlo
asi v první řadě o to, kdo z umělců a producentů si víc ukousne z
velkého koláče koncesionářských poplatků a o to, aby se do toho
nepletlo k tomu určené vedení televize). No a cílem je pak, aby tato
menšina byla schopna, až to bude potřeba, dát hlasitě najevo
nespokojenost s výsledky standardních postupů, nebo demokratických
procedur, a pokud to bude žádoucí, tak je nátlakem zvrátit, nebo
alespoň zpochybnit.
Všechno také nasvědčuje tomu, že
významná finanční a odborně-metodická pomoc pochází také ze
zahraničních zdrojů. Vždycky si v této souvislosti vzpomenu na
nejrůznější přiznání a fakta, která už teď vyplula na povrch ohledně
budování podobných, nebo k podobným účelům určených organizací a
struktur například na Ukrajině. I když, jak jsem zmínil, my jsme na
tom lépe, protože máme nepoměrně více financí i odborníků z
vlastních, českých zdrojů.
Nedávné divadlo kolem „strýčka z
Kanady“ a oslav státního svátku proto považuji do značné míry
také za další praktickou zkoušku, chcete-li trénink praktických
dovedností.
Dost dobře ale v takové situaci nechápu
jak je možné, když od předcházející generálky tohoto "stroje na
demokratické vyjadřování občanského neklidu a nespokojenosti s
výsledky demokratických procedur v tomto státě" uplynuly už dva
roky, že v žádné zprávě BIS není ani slovo o tom, že se zřejmě
vytváří nějaká taková struktura. Struktura, která zpochybňuje
demokratické procedury a útočí na jejich výsledky, že není
analyzováno, kdo za tím stojí, kdo je organizuje, kdo finančně,
mediálně a jinak podporuje atd. Přitom zejména ta předchozí
"aktivace" v listopadu 2014, která byla možná neplánovaná a
(ne)úmyslně vyprovokovaná prezidentem Zemanem, takže si ještě
nedávali pozor, byla poměrně snadno zmapovatelná. Červené karty,
které si občané údajně „spontánně“ přinášeli z domova
byly před televizními kamerami rozdávány z krabic na kterých byla
ještě vidět adresa jak odesilatele, tak adresáta, takže se daly i na
televizní obrazovce přečíst z gauče v obýváku, natožpak v
analytických kabinetech našich tajných služeb a podobně, bylo jasně
možné sledovat jak a které součásti a lidé se postupně připojují a
zapojují, bohužel včetně veřejnoprávních médií a tak dále. Přitom ve
zprávách BIS se pořád do omrzení píše jen o nebezpečí levicového
extremismu, něco málo o DSSS, ze zahraničí tu rejdí jen čínští a
ruští agenti, jediná ambasáda, která tady má špióny je opět jen ta
ruská a čínská atd. Jakoby o nás nikdo jiný nejevil žádný zájem,
jakoby demokracii u nás nehrozilo žádné jiné nebezpečí.
Jsem přesvědčen, že když už to zřejmě
nezajímá BIS, tak by se měl alespoň příslušný výbor Poslanecké
sněmovny zajímat o to, proč to BIS nezajímá. Obávám se totiž, že
vedle míru a suverenity patří právě demokracie dnes stále více mezi
ohrožené druhy a její obrana se stává stále více a více naléhavým
úkolem.
Abychom se pak všichni nedivili, až
tetička jednou skutečně přijede.
Lubomír Ledl, 12. 11. 2016