Jiří Franěk si v Právu ve sloupku oblobování „zaspekuloval“ o možných vysvětleních odvolání ředitele Národní knihovny. Nechci s ním polemizovat, naopak se mi to docela líbilo. Chtěl bych ale zmínit jiný pravděpodobný aspekt, který ale nevylučuje ty ostatní.
Když druhého března loňského roku představil Vlastimil Ježek vítězný Kaplického návrh, objevila se spousta kladných názorů, ale také řada výhrad k návrhu, k velikosti, barvě, vlivu na panorama Prahy a podobně.
Nikdy jsem si ale v té době nevšiml, že by někdo zpochybňoval, že místo schválil pražský magistrát, že o rok dříve odsouhlasil pozemky a vůbec, že se s knihovnou na tomhle místě prostě počítá.
Potom, asi po měsíci, ale udělal ředitel Ježek tu, podle mne rozhodující, chybu. Zmínil se na veřejnosti, že už má určitou představu o výběrovém řízení na dodavatele, a že dokonce má představu, jak by mělo všechno dál probíhat. Myslím si, že v tu chvíli se asi rozhodlo. Řada důležitých lidí si asi v tu chvíli uvědomila, kdo bude vyhlašovat, hodnotit, zadávat, podepisovat, fakturovat a tak dále a že oni prostě nebudou „účastníky zájezdu“.
Myslím, že teprve v tu chvíli se vyrojily skutečně „objektivní“ překážky, které nakonec vyústily v to, že jestli bude Kaplického návrh někdy uskutečněn, tak ne na magistrátních pozemcích na Letné.
Jistě, i k mé úvaze lze říci, že je to spekulace, ale myslím, že jak se budou blížit volby do sněmovny a s nimi spojené předpokládané výdaje, myslím, že u stále více projektů bude důležitější ne to, k čemu jsou dobré, ale spíše to, kdo budou účastníci zájezdu.
Lubomír Ledl, SDS Praha
Účastníci zájezdu
