
Podivné „řízení“ se vede nyní s ministrem vnitra Františkem Bublanem, a to i v bezpečnostním výboru Sněmovny. Týká se prvomájového předvedení Jana Šinágla z Letenské pláně, kde se sešlo na deset tisíc příznivců KSČM.
Ti své shromáždění řádně ohlásili, nebylo zakázáno, a přítomná policie jako u jiných ohlášených shromáždění dozírala na pořádek.
Podle zákona o právu shromažďovacím se přestupku dopustí ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění. Policie tu je od toho, aby zasahovala proti přestupkům. Pokud někdo protiprávního jednání nezanechá, je podle zákona policisty předveden na policejní oddělení. Ani antikomunisté nepožívají trestní či přestupkové imunity.
Jan Šinágl bránil účastníkům v plnění účelu shromáždění, jímž nepochybně byla oslava Svátku práce tradičním způsobem - projevy představitelů KSČM. Srovnání oslavy s bohoslužbou v kostele, jejíž rušení by bylo také protiprávní, je případné. Použil ho ministr vnitra, který býval katolickým knězem, takže to musí vědět. O tom, jak Jan Šinágl opakovaně vykřikuje při projevu Miroslava Grebeníčka, existuje audiovizuální dokumentace. Způsob jeho předvedení považuji za přiměřený, měl-li být předveden. Neviděl jsem, že by ho bili, okopávali či smýkali jím po zemi.
Názor, že policie měla Jana Šinágla nechat, a sama proti shromáždění zasáhnout, protože bylo komunistické, je názorem toho, kdo neuznává liberálnědemokratický ústavní pořádek a právní stát. Jeho základem je totiž devíza komunistky Rosy Luxemburgové, že svoboda je vždy svobodou jinak smýšlejícího. Její sen o svobodě jsme uskutečnili - bohužel proti vůli místních komunistů. Svobodu slova a shromažďování zde požívá každý, i komunista, pokud nepřekročí meze zákona.
Takovým překročením by mohlo být - uvádím to pro úplnost, protože antikomunisté tím často operují - hlásání třídní nenávisti nebo třídního boje či výzvy k násilí. I Jiřina Švorcová si dala jistě pozor, aby nerecitovala Jiřího Wolkera („nejhlouběj, chudý, vidím nenávist“) nebo dokonce Petra Bezruče („přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu“). Komunisté pečlivě volí svá slova...
Antikomunisté musejí vzít na vědomí, že existence KSČM je legální a že hlásit se k socialismu a komunismu (v jeho nenásilných formách) není protiprávní. Kdybych neznal duševní rozpoložení Jana Šinágla z jeho projevů - denně posílá na stovky adres své zprávy elektronickou poštou, myslel bych si, že si ho komunisté objednali, aby jim zvýšil popularitu vyvoláním nespravedlivých opatření vůči nim.
Policie se zachovala podle zákona, a to je dobře. Bude-li antikomunistům umožněno porušovat zákony, propadne se naše společnost do neprávních poměrů.
Právo, Petr Uhl, 11. 5. 2005