Výši příjmů Čechů ovlivňují hlavně vzdělání, region a renomé firmy
Rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy se podle analytiků v české společnosti v posledních patnácti letech prohloubily, přesto však z hlediska celé Evropy stále patří mezi nejnižší.
Za změnami v platech stojí podle ekonomů hlavně vzdělání, které výrazně zvyšuje šance na vyšší výdělky. Lepší platy jsou ve firmách se zahraniční účastí, ve firmách, které působí celostátně či jsou součástí nadnárodních celků.
Výrazný vliv na výši příjmů má i fakt, kde má firma sídlo. Platy firem se sídlem v Praze jsou řádově o tisíce korun vyšší než platy firem obdobné velikosti v regionech.
Obdobné je to i v Evropě. Vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří plynně hovoří dvěma světovými jazyky a pracují v renomované firmě v Londýně, si vydělají v Británii desetinásobně více než občané, kteří pracují v továrně v malém městě, řekl analytik Petr Gola.
Střední třída zchudla
Dobře placenými zaměstnáními jsou podle Goly počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví. Nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné
a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, zemědělec, pomocník v kuchyni).
Nejchudší i nejbohatší lidé jsou na tom v Česku dnes lépe než koncem 80. let a tato změna se uskutečnila na úkor střední třídy, tvrdí analytik PPF Pavel Kohout.
Míru nerovnosti v příjmech udává tzv. Gini koeficient, který se nyní v ČR pohybuje kolem hodnoty 25. Čím je koeficient vyšší, tím jsou rozdíly v příjmech občanů větší. Nižší číslo než Česko vykázalo ze zemí EU jen Dánsko a Maďarsko.
V posledních 15 letech se česká společnost z hlediska příjmů výrazně rozdělila, uvedl analytik Patria Online David Marek. Část příjmových nerovností má v ČR na svědomí malý podíl vysokoškolsky vzdělané populace, takže poptávka po vysokoškolácích zvyšuje jejich platy více, než je tomu jinde v Evropě, dodal Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE-EI.
Růst příjmů nejbohatších je podle Kohouta logický, protože byla odstraněna komunistická mzdová nivelizace a vznikla třída soukromých podnikatelů. „Růst příjmů nejchudších způsobila velká péče všech polistopadových vlád o sociálně slabé - v tomto směru se nynější kapitalismus ukazuje být sociálnějším než někdejší reálný socialismus,“ prohlásil Kohout.
Největší rozdíly ve výši mezd v jednotlivých profesích jsou ve Velké Británii, Estonsku a Irsku, upozornil Petr Gola ze serveru Měšec.cz.
Nejvyšší průměrné příjmy v Evropě mají manažeři, lékaři, piloti a finanční analytici, jejichž platy jsou mnohonásobně vyšší, než je průměrná mzda v zemi. Největší rovnostáři jsou naopak Dánové a Maďaři.
Zvětšují se také nerovnosti majetkové
Příjem domácnosti ovlivňuje zásadním způsobem životní úroveň rodiny. V Dánsku, Maďarsku či Česku nejsou podle Goly kvůli poměrně nízké mzdové odlišnosti velké rozdíly ve vybavení rodiny osobním automobilem,
internetem, mobilními telefony a jinými spotřebními předměty.
Münich připomněl, že nejde jen o nerovnosti příjmové, ale i o majetkové. Ty rostou pomaleji, jak se akumuluje bohatství vzhledem k vyšším příjmům těch bohatších. Zároveň se prohlubuje souvislost mezi příjmy a vzděláním. „Protože vzdělání rodičů je v ČR extremně důležitý faktor určující dosažené vzdělání dětí, lze u nás očekávat velký nárůst nerovnosti, jak se budou generačně tyto nerovnosti prohlubovat,“ uzavřel Münich.
(zr, ČTK)