Státu hrozí rekordní, až 40miliardová sankce
Tři roky poté, co český stát zaplatil americké CME desetimiliardové odškodné v kauze televize Nova, hrozí mu blamáž daleko větších rozměrů. Česko v ostře sledované londýnské arbitráži včera neodvolatelně prohrálo spor s japonskou investiční bankou Nomura.
Ta požaduje po ČR za zmařenou investici do bývalé Investiční a poštovní banky (IPB) 40 miliard korun. Výši částky, kterou bude muset ČR zaplatit, určí arbitři v druhém kole. Právu to včera sdělil mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Nomura, respektive její nizozemská společnost Saluka Investments B. V., vlastnila v IPB 46,2 procenta akcií. Další akcie banky byly pod kontrolou samotné IPB.
Mezinárodní arbitrážní tribunál rozhodl, že Česko porušilo vzájemnou dohodu o podpoře a ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem tím, že očistilo ostatní tři velké české banky, zatímco IPB žádnou finanční injekci nedostala. Tím byla na trhu proti konkurenci státem znevýhodněna. „Arbitrážní tribunál rozhodl, že výše uvedeným jednáním ČR porušila svou povinnost nakládat se zahraničními investory spravedlivě a rovnoprávně,“ uvedl Hrabovský. Dokdy by měli arbitři na základě znaleckých posudků stanovit výši odškodného, nebylo podle něj zatím rozhodnuto.
Sobotka: Naděje na smír stále existuje
Česká vláda se loni na podzim pokoušela s Nomurou mimosoudně dohodnout. I poté, co jednání zkrachovala, ministři věřili ve vítězství ve sporu.
„Dnešní rozhodnutí je nepochybně zklamáním, protože neodpovídá úsilí, které český stát vynaložil nejen na řešení kauzy IPB, ale také při vysvětlování veškerých souvislostí celého případu,“ uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Přesto podle něj nelze ani nyní vyloučit, že po změně stanovisek jednotlivých stran bude s Nomurou uzavřen smír, který vyřeší všechny vzájemné spory.
Vedle arbitráže v Londýně, která začala v roce 2001, totiž vede Česko s Nomurou i další arbitrážní spor, a to v Curychu. Český stát se tam naopak na Nomuře dosud domáhal až 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách jejího působení v IPB. Hrabovský ale včera řekl, že ČR již snížila žalovanou částku na 111 miliard Kč.
Podle běžné arbitrážní praxe se i po prvním verdiktu mohou strany ještě mimosoudně vyrovnat. Hrabovský ale nechtěl na včerejší Sobotkovo prohlášení reagovat.
ČNB v roce 2000 uvalila na IPB nucenou správu a správce prodal veškerý majetek i klientskou bázi do rukou ČSOB.
Tehdejší ministr financí Pavel Mertlík postup státu hájí. „Hrozila rozsáhlá finanční a makroekonomická krize v české ekonomice,“ uvedl.
Podle odhadů centrální banky by krach IPB znamenal snížení hrubého domácího produktu o dvě až čtyři procenta. „Pokud v bankovním sektoru dojde k systémové krizi, nelze ji řešit jinak, než banku udržet v chodu,“ dodal Mertlík.
Ministr financí včera rovněž upozornil, že rozhodčí tribunál zamítl svým výrokem argument Nomury, podle kterého ČR její investici vyvlastnila. Podle jeho dřívějšího prohlášení je pravda jednoznačně na straně Česka, protože IPB neměla v okamžiku uvalení nucené správy žádnou hodnotu.
„Ta banka měla zápornou hodnotu a není žádný důvod, proč by měla ČR cokoli komukoli platit,“ uvedl Sobotka.
Premiér Jiří Paroubek včera sdělil, že je rozhodnutím arbitráže zklamán vzhledem k úsilí, které Česká republika vynaložila na řešení tohoto problému.
„Vláda, které předsedám, se snažila negativnímu výsledku arbitráže předejít právními kroky, i intenzivním jednáním. Věc ještě není zcela uzavřena a proto jsou stále otevřeny dveře ke smírnému řešení. Vláda vynaloží veškeré úsilí, aby k němu došlo. Bude usilovat o to, aby celková bilance sporů, které se vedou v souvislosti s pádem IPB, vyzněla pro ČR pozitivně,“ uvedl Paroubek.
Snahy o dohodu zkrachovaly
Podle zástupců státu, kteří se však nechtějí ke sporu oficiálně vyjadřovat, možnost dřívější dohody s Nomurou zablokovala ČSOB. Ta je do celého sporu zapletena tím, že stát jí v souvislosti s jejím převzetím zkrachovalé IPB vydal záruky, a musel by tak v případě prohry ČSOB v jejích vlastních sporech s Nomurou, předchozím akcionářem IPB, zaplatit nemalé peníze.
ČSOB si podle dobře informovaných zdrojů kladla určité podmínky, při jejichž splnění by na trojstrannou dohodu s Nomurou přistoupila. Stát je však odmítl přijmout. Banka například po ministerstvu financí požaduje, aby jí v rámci systému záruk vyplatilo 1,5 miliardy korun, které musela zaplatit České konsolidační agentuře za vrácení pohledávek za společností J. Ring z doby IPB. „Nejde a nikdy nešlo o rozšíření státních garancí,“ shrnul postoj ČSOB mluvčí banky Milan Tománek.
S tím však ministerstvo financí nesouhlasí a bance platit nechtělo. „Nemůžeme působit jako automat na poskytování prostředků z veřejných rozpočtů,“ prohlásil Sobotka. Zpráva o prohrané arbitráži včera vyděsila českou měnu. Koruna již několik minut po jejím zveřejnění oslabila o několik haléřů na 28,61 Kč/EUR. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance začali zahraniční investoři korunu preventivně prodávat. Důvodem je pravděpodobný prodej korun státem, aby mohl nakoupit zahraniční měnu a vypořádat tak případnou cenu za arbitráž. „Prodej tak velkého balíku korun na devizovém trhu znamená ohromný tlak na oslabení koruny,“ vysvětlila Šichtařová.
S penězi požadovanými Nomurou státní rozpočet nepočítá, připomněla ekonomka. „Dochází tak na varování, že státní rozpočet je nastaven na doraz a nemá vlastně žádné rezervy pro případ živelních katastrof nebo třeba velkých prohraných arbitráží,“ poznamenala Šichtařová.
Právo, 18. 3. 2006, Jakub Svoboda