logo SDS
Dnešní datum: 25. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 695x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 654x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 609x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 551x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 539x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 531x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 515x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 410x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 34
Prům. 20.6
21 denni
Max. 534
Prům. 463.9

Nyní si čte web : 81 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Krize tradičních politických ideologií-ekonomické aspekty

Vydáno dne 27. 01. 2005 (7290 přečtení)

Nadpis příspěvku je více než ambiciózní. O tomto tématu byly napsány nejen knihy, ale celé knihovny. Proto půjde v mém případě o práci omezenou nejen co do rozsahu, ale i co do hloubky. Protože se necítím být v tomto oboru autoritou budu se spoléhat, kde to jen bude možné, na autority. Podobně to udělali ekonomové v Rusku, když ustavili internetovou stránku (http://rusref.nm.ru) kde soustředili kritické hlasy laureátů Nobelovy ceny na transformaci ruské ekonomiky.

Motto:

  Všechny teorie závisí na předpokladech, které nejsou zcela pravdivé. To je to, co je dělá teorií.
 

Robert M. Solow, laureát Nobelovy ceny

  Když problém, přes veškeré výzkumné úsilí nám odolává, musíme zpochybnit výchozí předpoklady. Potom představivost je důležitější než znalosti.
 

Albert Einstein

  Kapitalistický individualismus je velmi zfalšovaný individualismus. Nepřináší moc tomu, kdo má nadání, píli a energii, ale tomu, kdo má peníze.
 

Ferdinand Peroutka v článku"Liberálové a zlaté tele" (1926)

Posledních necelých třista let se v interakci s reálným vývojem společnosti, vystřídala řada ideologií, něco podobného jako např. v atomové fyzice se vystřídaly modely atomu N. Bohra, A. Sommerfelda, A. Einsteina apod. Když teorie se nevyvíjela v interakci s okolím a začala si nárokovat neomylnost a ignorovat realitu, skončilo to neslavně.

Světové hospodářství jako celek, ale také většina národních ekonomik, neposkytuje mnoho příležitostí k jásání. Vzniká dojem, že znepochybnitelné poučky a dogmata nemají na růžích ustláno. Po implozi "jediného vědeckého plánovitého způsobu řízení společnosti a hospodářství" se rozšířil jako mor jeho protipól, liberální laissez-faire (tj. liberální tržní hospodářství, budu používat tento "anglo-francouzský" termín,), jako opět "jediná možná cesta".

Důkazem toho, že teorie odcházejí, je vznik mnoha směrů s předponou „post“, což dokazuje současně, že autoři neví přesně kam následné teorie směřují, proto se pohodlně schovávají za  minulé teorie. Tak vzniklo post-keynesiánství, post-marxismus, post-fordismus, post-modernismus, atd. James Petras (www.marxiste.com/index.htm) dokonce napsal marxistickou kritiku post-marxismu.

Klasická a neo-klasická ekonomická teorie

Tato teorie vznikla pod vlivem deterministické Newtonovy teorie a z ní vyplývajícího redukcionizmu. Je  založena na čtyřech ideách a to:

  • hybnou silou ekonomického systému je zištnost, která ale nakonec způsobuje sledování společného zájmu společnosti v důsledku působení „neviditelné ruky“. Soudobí  studenti A. Smithe, autora pojmu neviditelná ruka říkají, že nyní kapitalistická společnost je  řízena dvěma neviditelnýma rukama, které se navzájem potírají. Jedna je neviditelná ruka morálního cítění občanské společnosti a druhá ruka řídí sobeckost komerční společnosti. Centrálním problémem soudobého kapitalismu je jak přivést morálku do působení trhu (M. E. Sharpe)
  • ekonomický systém je regulován soutěží mnoha firem, která ustanovuje ceny na trhu. Nikdo nesmí ovlivňovat ceny, protože by to byla „regulace regulátoru“(trhu).
  • V důsledku regulační moci soutěže, stát má regulovat málo, jen pro zajištění zákona, pořádku a obrany. Narozdíl od mnoha ekonomů a politiků, A. Smith nikdy nezpochybňoval úlohu státu. Doporučoval mu úlohu v ustavení disciplíny, zabránění zlu a nevhodnému jednání, předepsání pravidel zakazujících "způsobení vzájemné újmy", atd.
  • Protože soutěž a trh přináší nejlepší možné výsledky, je dobré usilovat o maximum z obou.

Neo-klasici doplnili, že podnik bude zvyšovat výrobu do té doby, než náklady na dodatečnou jednotku výroby nebudou rovny důchodu z této jednotky produkce tj. do tzv. meze (marginální náklady). Za přítomnosti konkurence to bude rovné ceně této jednotky výroby.

V roce 1873 Francouz Léon Walras (1834-1910) ve švýcarském Lausanne přišel s principem obecné rovnováhy ekonomiky, která se vytvoří tak, že výrobce ohmatá trh (francouzsky „tâtonment“) a postupně se dopracuje k rovnovážné ceně. Posledního do neoklasického mariáše nutno vzpomenout Francouze J. B. Saye (1767-1832), který ve Francii propagoval teorii A. Smithe. Jeho idea byla, že když se něco vyrobí a prodá, někdo musel dostat mzdu, zisk nebo rentu, za kterou si ten výrobek koupil. Důsledkem byl názor, že výroba si nějak vytváří poptávku. Tento princip byl velmi populární. J. K. Galbraith řekl, že do poloviny 30tých let na Harvardu nikdo nemohl dostat doktorát pokud nevěřil v Sayův zákon. Po polovině 30tých let nikdo nedostal doktorát, kdo v něj věřil. Tento zvrat způsobil brilantní ekonom, který se narodil tentýž rok co Marx zemřel - J. M. Keynes (1883-1946).

Bylo to poté co neviditelná ruka A. Smithe dala americké ekonomice takovou facku,  že burzovní makléři padali z oken mrakodrapů. Jak se totiž ukázalo, ekonomika dovede docílit rovnováhu nejen při plné zaměstnanosti, jak ekonomové předpokládali, ale i při podstatně nižší. Keynes vysvětlil co to může způsobit a navrhl, že ten rozdíl v zaměstnanosti by se měl vyplnit pomocí státních zásahů. Keynes totiž ukázal, že rovnováhu lze docílit nejen snižováním cen, ale i snižováním výroby a rostoucí nezaměstnaností, proto doporučil, aby se centrálně upravoval vztah mezi náklonností spotřebovávat a pohnutkami investovat. Hned však dodal, že to nezvyšuje důvod pro socializaci výroby.

Mnoho pozitivního se připisuje Keynesovi, od Rooseveltova Nového údělu, po dvě desetiletí poválečného růstu. Aby se zabránilo opakování krize, byl koncem druhé světové války navržen finanční systém známý podle místa jeho schválení v červenci 1944 - Bretton Wood. Velkou zásluhu má na tom sám Keynes, který je nyní kritizován jak zprava, tak zleva. Přitom se zapomíná na jeho heslo "omezovat nadvládu spekulace nad podnikáním".

Inflace a „stagflace“, která dle jeho teorie vůbec nemohla nastat, však žel, počátkem 70 let nastala a byla zdrojem pochyb o všemohoucnosti keynesiánství a také koncem Bretton Woodského systému.

To přivedlo na scénu monetaristy vedené M. Friedmanem (Nobelova cena). Jeho teorie se dá shrnout populárně asi takto:

  • stát je nepřítel hospodářství,
  • za nezaměstnanost mohou odbory,
  • úrokovou míru a kurz měny má určovat trh,
  • jediný legitimní cíl hospodářské politiky je stabilita měny.

Uskutečnil se tak sen M. Friedmana již z r. 1953 o pružných kurzech měn ("The Case for Flexible Exchange Rates" (publikováno v Essays in Positive Economics).  Konečný výsledek však byl přesně opačný, než navrhovatelé předpovídali. Říkali totiž, že flexibilní kurzy měn budou plnit funkci "tlumiče" (buffer), který ochrání domácí hospodářství před vnějšími šoky. Nyní ani spojené národní banky nedokážou odvrátit útok spekulantů. Léky proti tomu jsou známy, např. Tobinova daň navržena v r. 1978 laureátem Nobelovy ceny Jamesem Tobinem ve výši asi 0,5% za mezinárodní převod peněz. Přes rozsáhlou diskusi se zatím o jejím zavedení neuvažuje.

Nicméně sám Friedman řekl již v roce 1986, že jeho politika se zdá být „skličujícím selháním v praxi“, zejména že vývoj ve světě praxe se výrazně liší od vývoje ve světě ideí. Od publikování jeho knihy Kapitalizmus a svoboda v r. 1962 se prý USA vzdálilo od pravé liberální společnosti, protože v r. 1986 výdaje vlády byly 43,8% národního důchodu, zatímco v r 1962 to bylo 34,7% a v r. 1930, před programem New Deal, jen 15%.

Politika M. Friedmana se slila s dřívějším proudem liberalizmu a vzniklo to, co je známo pod různými jmény jako neo-liberalizmus, neo-konservatismus s místními odstíny ve významu.

Hlavním guru neo-liberálů byl F. Von Hayek, který organizoval světové hnutí této ideologie a od 1 do 10 dubna 1947 svolal liberály (celkem 39) do Hotel du Parc na hoře Mont Pelerin nad městem Vevey ve Švýcarsku. Tak vznikla Mont Pelerin Society ve které v r 1990 přednášel i V. Klaus.

Vzniklo období, kdy v ekonomice se moci ujali opět finančníci, jak tomu bylo do druhé světové války (G. Duménil a D. Lévy).

Ekonomika která aplikací těchto principů vznikla, docílila v rozvinutých zemích ohromný růst výroby a produktivity, uspokojila miliony lidí, dovolila podstatně zvýšit počet milionářů a miliardářů, ale dovolila také zvýšit rozdíly ve společnosti, postupně prakticky eliminovat tzv. střední vrstvu, vytvořit stamilióny nezaměstnaných a 800 miliónů ve světě, kteří dle odcházejícího Presidenta Světové banky Jamese D. Wolfensohna uléhají večer hladoví. Navíc zatížila globální životní prostředí. Aikido aktivizmus, hnutí údajně navazující na budhizmus (Tribe_net.htm), lapidárně argumentuje, že žijeme v období dospělého kapitalizmu, který ač dosáhl ohromných úspěchů, trpí třemi neduhy a to:

  • zvyšuje schopnosti a pravomoci, zatímco minimalizuje zodpovědnost,
  • privatizuje zisk, ale zespolečenšťuje nebo často ignoruje vyvolané náklady,
  • otupuje vědomí a znehybňuje společnost usměrňováním vlády, médií a veřejného mínění na užší samo-rozvíjející se pohled, který hlásá, že je v zájmu společnosti, ale často zahaluje vyvolané tragické důsledky pro společnost. Dospělý kapitalizmus podporuje nevědomost společnosti, činíc jí tím efektivnější. 

A co na to emeritní profesoři?

Samozřejmě, že se situace nelíbí také prestižním ekonomickým autoritám. V projevu k životnímu jubileu (80 let) Prof. R. Heilbronera (USA), zazněly vtipné postřehy od laureáta Nobelovy ceny P. Samuelsona, učitele celé generace ekonomů. Ten řekl k současnosti, že když boha marxistického socialismu, který selhal, nahradíme obstarožním bohem liberalismu a laissez-faire, musíme být na pozoru. V současnosti pro globální ekonomický chaos je relevantní bůh liberálního kapitalismu a vysvětluje dál: Hodně lidi se dívá na studenou válku jako částečně řízený laboratorní experiment. Liberální hrdina bojoval s divochy a zasadil jim konečný knock-out, nyní se můžeme obrátit k výrobě energie zadarmo, ovládnutím řízené jaderné fúze. To je dle Samuelsona, pěkná naivita. Hospodářský zázrak Japonska v létech 1945-90 nebyla nikdy obstarožní laissez-faire utopií Frederika von Hayeka.

Brutální fakt hrubých ekonomických dějin je, že smíšené tržní ekonomiky předstihly v rychlosti vývoje socialistické země. Jak Keynes řekl o kapitalismu v době jeho nejhorší patologie v třicátých létech:"Není estetický a nedodává co slíbí" by bylo možno říci i o bývalých socialistických zemích.

V roce 1990, dvojité akcie a prasknutí bubliny cen nemovitostí v Japonsku vyvolalo desetiletou stagnaci. V polovině 1997, většina zbytku Asie se náhle dostala z výsluní do hluboké noci mocnou ukázkou makro-neefektivních organizovaných trhů. Pohyby mezinárodního kapitálu jaksi nebyly vedeny neviditelnou rukou trhu do definovatelného Pareto optima. Potud Samuelson.

Heilbroner sám ukázal, že signálním přínosem Marxe bylo odhalení, že tržní síly používají moc se stejnou účinností jako instituce nevolnictví, i přes svobodu sociálních vztahů, které tak hrdě hlásají. Rozdíl je v tom, že tato moc byla ve feudalismu otevřeně aplikovaná, zatímco v kapitalismu je to maskované "tržní volbou".  Na oslavách svých 80 narozenin pokračoval: „ekonomické texty trpí nedostatkem jednoho slova - a to slovo je kapitalismus. Zato jsou plné slov jako "model, systém, tržní systém, atd". John K. Galbraith ihned dodal, že je to „nevinný podvod, nevinný proto, že ti kteří jej používají nemají pocit viny. Záměnou pojmu kapitalismus za "tržní systém" se minimalizuje, ve skutečnosti vynechává, role peněz a bohatství v usměrňování ekonomického a sociálního systému. Místo řídící role vlastníků kapitálu, nebo jimi pověřených, dostáváme obdivuhodně neosobní roli tržních sil“. Galbraith pokračoval, že těžko by bylo možné vymyslet změnu terminologie, která by byla více v zájmu těch, kterým peníze poskytují moc. Nyní požívají funkční anonymity.

Stojí za to uvést doslovný popis liberálního kapitalizmu od zesnulého ekonomického génia W. Leontieva (Nobelova cena), jak jej představil americkému Kongresu v r 1982. Leontiev řekl ekonomicky méně vzdělaným kongresmanům: "Kapitán propustí velkou část své posádky a nařídí natáhnout plachty tak, aby plátno zachytilo plnou sílu větru, tj.  pro sledování největšího možného zisku. Nařídí také kormidelníkovi, aby pustil kormidlo, čímž loď nebude zpomalována snahou jí řídit, loď popluje ve směru, kterým jej vítr požene. Většina cestujících, zdá se, vychutnává jízdu, ovšem kromě chudých, starých a nemocných, kteří jsou spuštěni v děravých člunech přes palubu. Tohle kapitán vysvětluje tím, že je to nutné, aby loď byla lehčí.

Ovšem nálada se změní a myslím celkem brzy, když každý pocítí a uslyší jak skály škrábou dno lodě. Nouzová opatření jsou sice přijata, ale po té co loď bude odvlečena do hlubších vod, máme obnovit experimentování se stejným druhem ekonomické politiky, založené na stejném druhu teorií, které dovolily Americkému hospodářství dosáhnout dnešního stavu? Doufejme že ne. Vody do kterých vstupujeme jsou mnohem zrádnější, než kterými jsme proplouvali dosud."

Podobně argumentuje publikace rakouské sociální demokracie (2003). V ní, ministerský rada, Dr. Andreas Hoeferl píše:“Neoliberalizmus je politickou ideologií.“ Dále pak:“Tento tržní fundamentalizmus se stal svého druhu světovým náboženstvím-které se však nehlásá v kostelích, ale na univerzitách a vysokých školách.  Je obhajován s horlivostí náboženství. Milující Bůh však byl vyměněn za Boha trhu a ten neodpouští svým dlužníkům“. Hoeferl také říká, že by bylo vhodnější tuto ideologii nazývat ne neoliberalizmem, ale neo-samolibostí a neo-nelítostí, protože tyto dvě vlastnosti převedl do principů lidské činnosti.

Prezidenti z Latinské Ameriky na poradě v Monterrey v Mexiku, za přítomnosti amerického prezidenta, 12-13 ledna 2004 řekli (Luíz Inacio Lula de Silva) „jménem obětí loupeživých volno-tržních politik, které byly vnuceny lživými argumenty, že privatizace a tržní reformy přináší prosperitu. Není to pravda“, řekl Lula. „Devadesátá léta byla desetiletím beznaděje. Byl to perverzní model, který chybně oddělil ekonomické od sociálního, postavil stabilitu proti růstu a oddělil zodpovědnost od spravedlnosti“.

Závěrem

Výše uvedené názory a citace jsou jen jistou „momentkou“ situace a mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jde například o to, jakou vinu na negativním ekonomickém vývoji má sama teorie a jakou ti, co jí zavádějí v život. Nedávno jsem četl rozsáhlou práci, která prokazovala, že mnozí, ač se často oháněli A. Smithem nebo Keynesem jej pořádně a hlavně celého, nečetli. Pak jim mohlo ujít varování Solowa, který uvádím v mottu. Na levici to nebylo o nic lepší. Je známo jak díla mladého Marxe nejen nebyla doporučována, ale ani překládána. Jaké problémy měl R. Richta když propagoval vědu a techniku, atd.

Jedna práce z Latinské Ameriky mne přivedla na myšlenku zda překonané ideologie nezkoumáme překonanými metodami. Do očí bijící je, slušně řečeno, asymetrie v přístupu. Když selže vládní program doporučí se tržní mechanizmus, ne lepší vládní program. Když selže trh, doporučí se více trhu. Jihoameričané upozorňují na to, že mnoho levicově orientovaných vlád bylo poraženo vojensky, ne jako výsledek jejich levicové politiky, přesto se to zneužívá k propagaci názorů o neschopnosti levicových  politik. Uvádí například porážku demokracie ve Francii Hitlerem za 38 dní v červnu 1940, což nikdo dosud nevyužil k propagandě proti nemohoucnosti  demokracie a její politiky, která navíc byla nám za první Republiky vzorem.

(na přání autora: publikováno bez jazykové korekce)


Související články:
(Politiky - hospodářská a sociální)

Přijďte podepsat petici k lithiu (13.10.2017)
Lithium do českých rukou (05.10.2017)
Politické spektrum o daních (22.03.2017)
Jak proměnit sen ve skutečnost (09.12.2013)
Seminář k problematice "základního příjmu" (12.10.2013)
Mezigenerační solidarita (31.05.2012)
Festival TRANSEUROPA (10.05.2011)
Jak z toho? (14.02.2011)
Politické spektrum o důchodové reformě (31.01.2011)
Systémová změna jako odpověď na Ricardův efekt (12.08.2010)
Proč levice v krizi nezískává? (27.05.2010)
Zaměstnanecké benefity v ČT (25.03.2010)
Přemýšlení o nemyslitelném (02.03.2010)
Vládní exit nebo exitus vládnutí? (10.02.2010)
Exodos (05.02.2010)
SDS podporuje aktivitu odborů (16.05.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (poznámky) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (literatura) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (2) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (1) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (19.04.2009)
Kapitalističtí hlupáci (27.12.2008)
Od krize hypoték ke krizi kapitalismu (26.11.2008)
Na budoucnost světa nemyslím, nechci usínat na práškách (15.10.2008)
Ransdorf, nový spojenec ČEZ (28.03.2008)
Brusel vytáhl proti podivně vysokým cenám (01.02.2008)
Posloupnost a časový rozvrh (transformace čsl. ekonomiky) (17.01.2008)
Co opravňuje vertikální přerozdělování? (1) (06.08.2007)
Kdo je vítěz globalizace? (13.07.2007)
Nerovná daň! (26.05.2006)
Chci celou Zemi a 5% navrch! (26.03.2006)
Česko prohrálo arbitráž s Nomurou (18.03.2006)
Jak to bude s nezaměstnaností v roce 2006? (12.03.2006)
Genetický kód (základná formula) kapitalistickej spoločnosti (27.02.2006)
Už dlouho neplatí, že levice se pozná podle toho, že víc přerozděluje (21.02.2006)
Klausův boj o minulost (02.02.2006)
SB varuje před vznikajícím dělením postsovětského bloku (01.02.2006)
ČSSD by si populistická gesta mohla před volbami odpustit (12.01.2006)
Budujú v Číne socializmus, alebo skôr kapitalizmus? (03.01.2006)
Žijeme v ekonomickom stredoveku - tak skúsme niečo spraviť, aby sme si priblížili novovek (18.12.2005)
Na velké koalici můžeme dlouhodobě prodělat (10.12.2005)
K bezpečnosti a stabilitě korporací (28.11.2005)
Krach na novoyorské burse (24.10.2005)
Jaká ekonomika bude ekonomikou budoucnosti? (30.06.2005)
Je patnáctiprocentní daň, jak ji navrhuje ODS, pro občana výhodná? (16.05.2005)
Několik úvah o směru cesty…(2. část) (03.05.2005)
Několik úvah o směru cesty… (03.05.2005)
Demografická bublina (17.04.2005)
Nezaměstnanost a předčasné parlamentní volby (15.04.2005)
ČEZ se chystá v elektrárnách pálit obilí (05.04.2005)
Centesimus annus (4) (03.04.2005)
Koleje (19.02.2005)
7. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Rozdíly mezi bohatými a chudými rostou (26.01.2005)
Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou (06.01.2005)
Občané, pozor na reformy! (04.01.2005)
V čase rekapitulačním (31.12.2004)
Nad státním rozpočtem (3.) (22.12.2004)
Nad státním rozpočtem (2.) (18.12.2004)
Nad státním rozpočtem (1.) (17.12.2004)
Zděšení kvůli světové ekonomice (04.10.2004)
Reakce na odvolání managera Eurotelu (03.05.2004)
Stanovisko SDS k novele zákona o rybářství (31.01.2004)
Ekonomický a demografický vývoj vede k reformám (22.01.2003)
MMF radí šetřit a slibuje růst (31.10.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Tibor Vaąko | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
188 (188 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
159 (159 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
126 (126 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
118 (118 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
110 (110 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
135 (135 hl.)
Prohnilý humanismus !!
106 (106 hl.)

Celkem hlasovalo: 942


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.