Od ledna se už chystám, že veřejně vyhodnotím svou
rok starou předpověď nezaměstnanosti v naší zemi. Moje „prognóza“ byla součástí článku, v němž jsem mj. vytýkal Václavu Věrtelářovi z Haló novin, že není schopen přiznat malý, ale existující pokles v nezaměstnanosti, zaznamenaný koncem roku 2004, a že si raději nevšímá absolutního počtu nezaměstnaných, který je horší než za velké krize ve 20. století.
Na dalším obrázku využiji svého loňského odhadu, v němž jsem popsal nejpravděpodobnější vývoj (měsíční) nezaměstnanosti v roce 2005 (modře) a naznačil i možný optimistický (zeleně) a pesimistický (červeně) scénář. Nezaměstnanost se v roce 2005 vyvíjela v zásadě podle onoho nejpravděpodobnějšího scénáře - skutečné hodnoty nezaměstnanosti jsou v grafu vyneseny černě:

Vidíte, že počet registrovaných nezaměstnaných - odhlédneme-li od sezónních výkyvů - po celý rok mírně klesal a že se v podstatě držel předpokládaných hodnot. Mohl bych tedy mít ze svého odhadu radost, ale jsou dvě okolnosti, které mi ji výrazně kazí:
- už zmíněný absolutní počet nezaměstnaných (v prosinci 2005 asi 510 tisíc); nelze si v té souvislosti nevzpomenout na Marxovy poznámky o průmyslové armádě nezaměstnaných za kapitalismu;
- deprimující skutečnost, že se počínaje říjnem začaly skutečné hodnoty nezaměstnanosti přibližovat mému pesimistickému scénáři; to je buď ve sporu s informací o reálném posílení růstu HDP v roce 2005, nebo s teoretickými předpoklady makroekonomů o závislosti nezaměstnanosti na růstu HDP.
Domnívám se, že jedním z důvodů, proč ODS přestala mít ve druhé polovině loňského roku zájem na předčasných parlamentních volbách, bylo právě relativní zhoršení situace v oblasti zaměstnanosti. Zhoršení však nakonec nebylo kritické a vůbec se ani nestalo předmětem kritiky ČSSD ze strany médií. Další vývoj teprve ukáže, zda dnes mocné (předvolební?) bušení se v hruď u sociálních demokratů (hlavně kvůli HDP a inflaci, ale zaznívá i sebechvála za pokles nezaměstnanosti) je nebo není oprávněné. Abychom to mohli lépe posoudit, i tentokrát Vás seznámím se svou prognózu vývoje nezaměstnanosti na další rok:

Označení mých předpovědí je stejné jako minule - modře je zakreslen nejpravděpodobnější, červeně pesimistický a zeleně optimistický scénář. Čistě z pedagogických důvodů jsem navíc označil dvě pravidelné roční sezónní vlny, které komplikují průběžné sledování vývoje tohoto klíčového faktoru (sezónní, hlavně stavební práce a příchod nových absolventů na trh práce).
Těsně před volbami zveřejní ministerstvo práce a sociálních věcí zprávu o stavu zaměstnanosti v květnu 2006. Tato zpráva by Vám mohla pomoci rozhodnout, komu dát hlas v parlamentních volbách. Abych byl např. já ochoten říci, že vládnutí ČSSD bylo úspěšné, bude muset být květnová nezaměstnanost (podle nové metodiky) maximálně do 8,0%, v absolutních číslech to činí do 465 tisíc nezaměstnaných.
Jak už jsem psal loni v dubnu, ČSSD zdědila prudce rostoucí nezaměstnanost jako dědictví po vládě Václava Klause. Prudký nárůst nezaměstnanosti v letech 1997-2000 byl důsledkem vlády ODS, nikoliv ČSSD; jí však dnes nikdo neodpáře politickou odpovědnost za současný trend.
Pro mne osobně má kauza nezaměstnanosti ještě jeden háček. Pokud ČSSD zůstane u vlády a pokud se nezmění ani její politika, ani vnější okolnosti (slovy latiníků tedy ceteris paribus), pak bude před dalšími parlamentními volbami v červnu 2010 stále ještě přes 300 tisíc lidí bez práce.
Vám to bude stačit? Mně tedy rozhodně ne. A to říkám jako člověk, který si na druhou stranu myslí, že levice má i podstatně jiné úkoly než jen starat se o sociální otázky.
Milan Neubert, 12. března 2006