logo SDS
Dnešní datum: 18. 10. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 644x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 544x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 429x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 393x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 390x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 326x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 20
Prům. 12
21 denni
Max. 547
Prům. 393.3

Nyní si čte web : 58 uživ.

02. Články, statě, projevy

* K bezpečnosti a stabilitě korporací

Vydáno dne 28. 11. 2005 (6924 přečtení)

Článek Ladislava Žáka, který vyšel v Konkursních novinách pod názvem „Evropa a úpadek 22“ a který by mohl být zajímavý pro mnohem širší publikum. Aktuální název i zvýraznění v textu je dílem redakce SDS.

V dnešním pokračování naší rubriky se chci vrátit otázce bezpečnosti a stability korporací. Tedy ke kvalitám, které by měly stát na prvním místě v řadě při prevenci stavů, které již dále nepřímo či přímo vedou k insolvenci, úpadku a tomu, co se jaksi univerzálně nazývá bankrot. Nemohu se ubránit dojmu, že to, co nazýváme bankrotem, zkoumáme velice málo z hlediska toho, co a kdy se vlastně pokazilo a narušilo v chodu podniku a daleko více se soustředíme na řešení následků.

Dovolím si předložit čtenářům model korporace jako určitého přediva, pavučiny nebo sítě interpersonálních sociálně ekonomických vztahů. Pro stálé čtenáře těchto řádek připomenu, že takové předivo vztahů nazývá pan profesor J. Stiglitz sociálním a organizačním kapitálem. Psal jsem o tom v letních Konkursních novinách číslo 15.

Pohled na korporaci jako na síť sociálně ekonomických vazeb, která vytváří sociální kapitál korporace je jednou z moderních možností chápání korporace. Právě síťové pojetí korporace dává už ze své podstaty jasný názor na vztah mezi aktuálními cíli korporace a časem. Walter W. Powell ve své knize Ani trh, ani hierarchie: Síťové formy organizace píše: „...na trzích je standardní strategií vytěžit největší možný zisk z bezprostřední výměny. V sítích se často dává přednost dlouhodobému pěstování vzájemné zavázanosti a spolehlivosti.“

V síťové ekonomice tedy její účastníci nejsou pouhými nesmiřitelnými soky, z nichž ten nejsilnější přežije, ale jsou stále více partnery. Prvobytně pospolný kapitalismus volné soutěže poloviny 19. století generující nejen sociální darwinismus je touto ekonomikou tak trochu ignorován. Vztahy generované síťovou ekonomikou trvají často velmi dlouho a jsou stabilní. Stabilita těchto vazeb dovoluje společnostem soustředit se na svůj hlavní obor činnosti.

Jak na makroekonomické, tak na mikroekonomické úrovni už nejen síťová ekonomika, ale i síťové modely ekonomiky už řadu let nejen reálně existují, ale mají i svoji velkou budoucnost. Vzájemná finanční závislost, která překračuje hranice států a kontinentů, bude s postupem globalizace jen posílena. Chystá se revoluce managementu. Bude potřeba nový, na sítě orientovaný, nehierarchický pohled na ekonomiku, a aby přechod na nový styl byl hladký, je třeba pochopit, k čemu propojenost vede a kde leží její teoretické i praktické základy.

Stabilita zákonů řídících vznik komplexních sítí se vysvětluje všudypřítomností bezškálové topologie, moderního matematického aparátu, který popisuje tak odlišné systémy, jako je síť v pozadí jazyka, vazby mezí proteiny v buňce, sexuální vztahy mezi lidmi, schéma zapojení počítačového čipu, metabolismus buňky, internet, Hollywood, world wide web, síť vědců propojených spolu autorskými vazbami a složitou pavučinu spolupráce v pozadí ekonomiky, abychom vyjmenovali jen několik příkladů.

Naproti tomu bez ohledu na průmyslové odvětví a obor podnikání má síť v pozadí všech korporací 20. století stejnou strukturu: je to strom, v jeho kořenech sedí výkonný ředitel a jehož rozbíhající se větve představují stále specializovanější nepřekrývající se úlohy manažerů nižší úrovně a dělníků. Když se pohybujete dolů větvemi, zodpovědnost klesá, a na samém konci jsou pasivní vykonavatelé příkazů vymyšlených v kořenech.

Přestože se korporativní strom vyskytuje všude, je s ním spoustu problémů. Zaprvé musí být informace, jak stoupá hierarchií vzhůru, pečlivě filtrována. Je-li filtrování menší, než by bylo potřeba, může se nejvyšší úroveň stromu, kde se všechny větve setkávají, katastrofálně zahltit. Jak se společnost rozšiřuje a strom narůstá.

To vede k nečekané organizační nepružnosti. Typickým příkladem jsou Fordovy automobilové továrny, jedny z prvních výrobních závodů, které hierarchickou organizaci zavedly naplno. Problém byl, že to dělaly příliš dobře. Fordovy montážní linky byly najednou tak těsně integrované a optimalizované, že i nepatrné změny v konstrukci automobilu vyžadovaly uzavření továren na týdny a měsíce. Optimalizace vede k tomu, čemu někteří říkají byzantské monolity, k organizacím tak přeorganizovaným, že jsou naprosto nepružné a neschopné reagovat na změny v podnikatelském prostředí.

Navzdory významné úloze, kterou již existující síťové struktury v ekonomice dlouhodobě mají, věnuje ekonomická teorie sítím překvapivě malou pozornost. Donedávna se ekonomové dívali na ekonomiku jako na soubor autonomních a anonymních jedinců, kteří se navzájem ovlivňují pouze prostřednictvím systému cen. Takovému pohledu se často říká standardní model ekonomiky. Předpokládalo se, že individuální akce firem ovlivňují stav trhu jen minimálně. Stav ekonomiky se |nejčastěji popisoval agregátními veličinami, jako je zaměstnanost, výkon nebo inflace, a přehlíželo se vzájemné provázané chování na nejnižší úrovni, které je za tato celková měřítka zodpovědné. Na společnosti a korporace se nenahlíželo tak, že interagují se sebou navzájem, ale s „trhem“, mytickou entitou zprostředkovávající veškeré ekonomické interakce.

Ve skutečnosti není sám Jeho Veličenstvo TRH nic jiného než orientovaná síť. Společnosti, firmy, korporace, finanční instituce, vlády a všichni potenciální ekonomičtí hráči jsou uzly. Vazby kvantitativné vyjadřují různé interakce mezi těmto institucemi: koupě a prodeje, společné výzkumné a marketingové projekty atd. Vazby jsou orientovány směrem od poskytovatele k příjemci a váha těchto vazeb vystihuje hodnotu transakce. Struktura a evoluce této vážené a orientované sítě určují výsledky všech makroekonomických procesů. Pokud to víme, pak musíme hledat podobné sítě, které mají dostatečnou stabilitu, takovou, která by bránila vzniku sociálních a ekonomických krizí. Poučení můžeme již tradičně hledat v přírodě.

Obecně řečeno mají přírodní systémy jedinečnou schopnost přežít za nejrůznějších okolností. I když vnitřní selhání může mít vliv na jejich chování, často udržují své základní funkce i při vysokém výskytu chyb. To je v ostrém kontrastu s většinou výtvorů lidské ruky, v nichž se závada na jedné komponentě často stane osudnou pro celé zařízení. V poslední době rozpoznali vědci ze všech oborů odolnost přírodních konstrukcí a vzbudili v nás naději, že něco takového dokážeme realizovat ve strukturách vytvořených člověkem. Z toho důvodu je robustnost - což pochází z latinského slova „robus“ neboli „dub“, v antickém světě symbolu síly a dlouhověkosti - stále frekventovanějším problémem mnoha oborů.

Většina systémů s velkou tolerancí vůči selháním má jeden společný rys: jejich funkce je zaručována vysoce propojenou komplexní sítí. Robustnost buňky se skrývá v její komplikované regulační a metabolické síti. Stabilita společnosti vyrůstá z propletené pavučiny sociálních vztahů. Stabilitu ekonomiky udržuje jemná síť finančních a regulačních orgánů. Schopnost ekosystému přežít je zakódována v pečlivě vyvážené pavučině vzájemného působní druhů. Bezškálová síť je pavučina bez pavouka. Není-li tu pavouk, neskrývá se za těmito sítěmi ani žádný důmyslný projekt. Reálné sítě jsou samoorganizované. Představují živoucí příklad toho, jak nezávislá činnost milionů uzlů a vazeb vyústí ve velkolepé emergentní chování. Emergentní chování nebo emergence je takové chování, které nevyplývá z vlastností jednotlivých součástí systému, ale objevuje se jako výsledek složité součinnosti těchto součásti. Jejich nepavoučí bezškálová topologie je nevyhnutelným důsledkem jejích evoluce. Pokaždé když se příroda, neschopná uniknout svým vlastním zákonům, chystá tkát novou síť, vytváří strukturu, jejíž základní rysy se shodují s desítkami jiných sítí usoukaných předtím.

Zdá se, že příroda se usilovně snaží dosáhnout robustnosti prostřednictvím vzájemné propojenosti. Taková univerzální volba síťové architektury je nejspíš víc než pouhá shoda náhod. Počítačové simulace, které jsme prováděli na sítích vznikajících v bezškálovém modelu, ukázaly, že podstatná část uzlů se dá náhodně odstranit z jakékoli bezškálové sítě, aniž by se rozpadla. Tato neočekávaná robustnost vůči selhání znamená, že bezškálové sítě jsou obdařeny vlastnostmi, které je odlišují od náhodných sítí. A protože internet, web, buňka a lidská společnost jsou, jak známo, bezškálové sítě, znamená to, že jejich dobře známá odolnost vůči chybám je přímým důsledkem jejích topologie - což je dobrá  zpráva pro ty, kdo na těchto sítích závisejí.

Mnohokrát citovaným zdrojem robustnosti v přírodě je redundance, vlastnost zabudovaná ve všech sítích, ale naprosto chybějící ve většině lidských konstrukcí. Ve většině síti existuje obrovské množství alternativních cest mezi většinou dvojic uzlů. Ačkoli vám váš senátor či poslanec může zprostředkovat krátkou cestu k prezidentu republiky nebo předsedovi vlády, není ve skutečnosti vůbec nezbytný. Pokud vás odmítne prezidentovi představit, je tu mnoho jiných cest, často stejně krátkých. Podobná redundance je zabudována v internetu. Jestliže nějaký směrovač nefunguje, přesměrují se zprávy po alternativních cestách. Redundance se vyskytuje i v ekosystémech. Predátor se jen velmi zřídka živí jedním druhem. Poté co se myši úspěšně pozvedly na úroveň domácích miláčků, kočka neochotně přežívá na konzervách. Alternativní cesty jsou důležitým zdrojem redundance a odolnosti k chybám. To znamená, že ve většině přirozených systémů není špatné fungování několika uzlů něčím fatálním, protože cesty vyřazené jejích nepřítomností jsou nahrazeny jednou z mnoha alternativních cest. Mnoho z nás tento jev poznalo na vlastní kůži, když jsme si vybírali alternativní cestu k cíli poté, co rádio hlásilo zácpu na nejkratší cestě nebo když nás špatné počasí či zrušený let nasměrovaly na jiné centrum během naší letecké pouti.

Když uvažujeme o robustnosti, nemůžeme pominout dynamické vlastnosti komplexních systémů. Většina systémů, o nichž se ví, že jsou robustní, má četné řídící zpětnovazební smyčky, které zaručují, že tyto systémy přežijí chyby a selhání. Internetové protokoly byly skutečně navrženy tak, aby „obcházely problémy“ a vyhýbaly se směrovačům, které|mají poruchu. Buňky mají četné zpětnovazební mechanismy pro opravu chyb, které likvidují špatné proteiny a vypínají porouchané geny. Naše počítačové simulace však ukázaly nový prvek v odolnosti proti chybám. Dozvěděli jsme se například, že příroda pečlivě vyselektovala strukturu těch nejsložitějších proteinů a poskytla jim neporovnatelný stupeň odolnosti k chybám a útokům. Jen díky své topologii mají tyto systémy vysokou úroveň  odolnosti - topologickou stabilitu.

Kde se tato úžasná topologická stabilita bere? To, co je pro bezškálové sítě typické, je přítomnost center, několika málo vysoce propojených uzlů, které drží tyto sítě pohromadě. Poruchy však nečiní rozdíl mezi uzly, ale postihují se stejnou pravděpodobností malé uzly i velká centra. Jestliže naslepo vytáhnu deset kuliček z pytlíku s 10 červenými a 9 990 bílými kuličkami, v 99 případech ze 100 budu |mít v ruce pouze bílé kuličky. Tedy postihují-li poruchy v sítích stejně často všechny uzly, je mnohem pravděpodobnější, že budou zlikvidovány malé uzly, protože je jich mnohem víc. Podobně v bezškálových sítích postihuje selhání převážně početné malé uzly. Tyto sítě se tedy pří poruchách nerozpadnou. Ani náhodné odstranění jediného centra nebude žádná tragédie, protože kaskáda několika velkých center bude udržovat síť pohromadě. Topologická stabilita vyrůstá ze strukturální nerovnoměrnosti bezškálových sítí: selhání postihuje mnohem více malé uzly. Současné moderní matematické modely a umožňují zkoumat otázku, jakou část uzlů je třeba odstranit z libovolné zvolené sítě, ať už náhodné nebo bezškálové, aby se tato síť rozpadla na kusy. Jejích výpočet především objasnil známý výsledek, že náhodné sítě se rozpadají, jakmile se odstraní kritické množství uzlů. Na druhé straně zjistili, že pro bezškálové sítě zmizí kritický práh tehdy, je-li exponent rozdělení konektivity menší nebo rovný 3. Fantastické na tom je, že zajímavé sítě, od internetu po buňku, jsou většinou bezškálové a mají exponent menší než 3. Takže tyto sítě se rozpadnou, teprve až odstraníme všechny uzly - z praktického hlediska nikdy.

Topologické pohledy na korporace nejsou samozřejmě universální a všeobjímající. Představují, ale nesmírně cenný zdroj poučení, především z hlediska potřeby uchovávání určité nadbytečnosti vazeb. Je tím i přímým varováním před tolik proklamovanou politikou ozdravování korporací pouhým „ořezáváním“ nákladů. Snadno by se mohlo stát, že se nedostatečně robustní síť sociálního kapitálu korporace zhroutí. Volání po určité nadbytečnosti vztahů a vazeb se sice jeví v přímém rozporu s klasickou ekonomickou teorií, ale ta nemohla nikdy předpokládat existenci tak složitých sociálně ekonomických organismů, jakými dnešní korporace bezesporu jsou. A stejně tak netušila nic o moderní teorii sítí. A možná ani nechtěla a nechce.

V dnešním světě jsme každodenně konfrontováni s nutností úspor, šetření, snižování nákladů, jsme neustále negativně i pozitivně motivováni jakýmisi zaklínadly o tom, že něco klesá nebo naopak roste, nějaká křivka nebo agregát zamíří buď nahoru nebo dolů nebo nedej bože či naštěstí stagnuje. Navíc mezi námi šmejdí neviditelná ruka trhu. V naprosté většině případů nemá chování těchto křivek s naším životem vůbec nic společného. Nicméně, tak jak se lidé mohou bát výroků šamanů a kněží, kteří hovoří s nadpřirozenými silami, nechávají se jiní lidé unášet výroky ekonomických analytiků. Možná, že se blíží doba, kdy se tito moderní šamani budou muset přeškolit nebo si dokonce i přiznat, že jim jejich křivkově agregátní kašpárek vyšel z módy.

Nedávno jsem slyšel slova Roberta F. Kennedyho o HDP. Už před 40 lety řekl, že HDP neříká o Americe vůbec nic. A přesto je tu HDP každý den s námi a poměřujeme jím všechno možné. Síla šamanů je obrovská a velice nebezpečná. Přesto si v dnešním světě stále více lidí uvědomuje, že to na čem skutečně záleží je vzájemná důvěra, porozumění a schopnost koexistence. Že záleží na kvalitě dneška a nikoliv na neustálé přípravě na světlé zítřky. Je přece celkem jedno, jestli nás někdo oblbuje tím, že se dnes chystáme pouze na život věčný nebo tím, že dnes pouze budujeme pro své děti lepší společnost nebo tím, že dnes pouze své děti okrádáme. Snaha otrávit nám dnešek je všem šamanům, kněžím, analytikům i politikům víceméně společná. Nedejme se. Carpe Diem, milí čtenáři. A já dodávám společně s mou drahou chotí …et Noctem, carissimi…

Zkusme prostě normálně žít a pečujme o své nejbližší okolí. Přírodní i sociální.

Konkursní noviny 24/2005, Ladislav Žák


Související články:
(Politiky - hospodářská a sociální)

Přijďte podepsat petici k lithiu (13.10.2017)
Lithium do českých rukou (05.10.2017)
Politické spektrum o daních (22.03.2017)
Jak proměnit sen ve skutečnost (09.12.2013)
Seminář k problematice "základního příjmu" (12.10.2013)
Mezigenerační solidarita (31.05.2012)
Festival TRANSEUROPA (10.05.2011)
Jak z toho? (14.02.2011)
Politické spektrum o důchodové reformě (31.01.2011)
Systémová změna jako odpověď na Ricardův efekt (12.08.2010)
Proč levice v krizi nezískává? (27.05.2010)
Zaměstnanecké benefity v ČT (25.03.2010)
Přemýšlení o nemyslitelném (02.03.2010)
Vládní exit nebo exitus vládnutí? (10.02.2010)
Exodos (05.02.2010)
SDS podporuje aktivitu odborů (16.05.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (poznámky) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (literatura) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (2) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (1) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (19.04.2009)
Kapitalističtí hlupáci (27.12.2008)
Od krize hypoték ke krizi kapitalismu (26.11.2008)
Na budoucnost světa nemyslím, nechci usínat na práškách (15.10.2008)
Ransdorf, nový spojenec ČEZ (28.03.2008)
Brusel vytáhl proti podivně vysokým cenám (01.02.2008)
Posloupnost a časový rozvrh (transformace čsl. ekonomiky) (17.01.2008)
Co opravňuje vertikální přerozdělování? (1) (06.08.2007)
Kdo je vítěz globalizace? (13.07.2007)
Nerovná daň! (26.05.2006)
Chci celou Zemi a 5% navrch! (26.03.2006)
Česko prohrálo arbitráž s Nomurou (18.03.2006)
Jak to bude s nezaměstnaností v roce 2006? (12.03.2006)
Genetický kód (základná formula) kapitalistickej spoločnosti (27.02.2006)
Už dlouho neplatí, že levice se pozná podle toho, že víc přerozděluje (21.02.2006)
Klausův boj o minulost (02.02.2006)
SB varuje před vznikajícím dělením postsovětského bloku (01.02.2006)
ČSSD by si populistická gesta mohla před volbami odpustit (12.01.2006)
Budujú v Číne socializmus, alebo skôr kapitalizmus? (03.01.2006)
Žijeme v ekonomickom stredoveku - tak skúsme niečo spraviť, aby sme si priblížili novovek (18.12.2005)
Na velké koalici můžeme dlouhodobě prodělat (10.12.2005)
Krach na novoyorské burse (24.10.2005)
Jaká ekonomika bude ekonomikou budoucnosti? (30.06.2005)
Je patnáctiprocentní daň, jak ji navrhuje ODS, pro občana výhodná? (16.05.2005)
Několik úvah o směru cesty…(2. část) (03.05.2005)
Několik úvah o směru cesty… (03.05.2005)
Demografická bublina (17.04.2005)
Nezaměstnanost a předčasné parlamentní volby (15.04.2005)
ČEZ se chystá v elektrárnách pálit obilí (05.04.2005)
Centesimus annus (4) (03.04.2005)
Koleje (19.02.2005)
7. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Krize tradičních politických ideologií-ekonomické aspekty (27.01.2005)
Rozdíly mezi bohatými a chudými rostou (26.01.2005)
Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou (06.01.2005)
Občané, pozor na reformy! (04.01.2005)
V čase rekapitulačním (31.12.2004)
Nad státním rozpočtem (3.) (22.12.2004)
Nad státním rozpočtem (2.) (18.12.2004)
Nad státním rozpočtem (1.) (17.12.2004)
Zděšení kvůli světové ekonomice (04.10.2004)
Reakce na odvolání managera Eurotelu (03.05.2004)
Stanovisko SDS k novele zákona o rybářství (31.01.2004)
Ekonomický a demografický vývoj vede k reformám (22.01.2003)
MMF radí šetřit a slibuje růst (31.10.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Ladislav ®Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Konkursní noviny

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
256 (256 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
250 (250 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
218 (218 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
208 (208 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
382 (382 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
221 (221 hl.)
Prohnilý humanismus !!
164 (164 hl.)

Celkem hlasovalo: 1699


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.