logo SDS
Dnešní datum: 08. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 519x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 518x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 481x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 433x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 134
Prům. 20.5
21 denni
Max. 1648
Prům. 554.9

Nyní si čte web : 63 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Už dlouho neplatí, že levice se pozná podle toho, že víc přerozděluje

Vydáno dne 21. 02. 2006 (6546 přečtení)

Rozhovor Alexandra Kramera pro Právo s místopředsedou vlády Jiřím Havlem

* Pane vicepremiére, jak se vám líbí ve vládě? Je to velký rozdíl proti prostředím, v nichž jste se pohyboval doposud?

Na fakultě to samozřejmě bylo klidnější a být poradcem, byť premiérovým, nebylo spojeno s takovou zodpovědností. Každopádně se cítím příjemněji, než když jsem dělal předsedu Fondu národního majetku.

* Nestrádáte osamělostí intelektuála obklopeného praktiky?

To určitě ne, kolegové Zářecký a Bublan jsou přece také výrazní intelektuálové, o mnoha věcech si mohu povídat se Slávkem Sobotkou, s Cyrilem Svobodou, s kolegy Kühnlem, Jandákem... Nemluvě o premiéru Paroubkovi, jenž je pozoruhodně sečtělý a často nás všechny překvapuje zajímavými historickými paralelami. Takže ta vláda rozhodně není nějaká intelektuální poušť.

* Co jako vicepremiér pro ekonomiku vlastně děláte?

Když jsem do té funkce nastoupil, stanovil jsem si tři základní cíle: prosadit zákon o konkurzu a vyrovnání, pokusit se prosadit stropy pro sociální a zdravotní pojištění a přispět ke změně struktury českých středních škol. To jsou hlavní témata, jimiž se zabývám; kromě toho řeším desítky každodenních problémů, které mi přicházejí na stůl, a samozřejmě také čtu a snažím se posoudit materiály, které do vlády předkládají jednotliví ministři.

* Jak si po odborné stránce rozumíte s dalším ekonomem ve vládě, Janem Mládkem, a s premiérovým poradcem Valtrem Komárkem?

S Honzou Mládkem se známe skoro dvacet let a jako ekonomové máme v podstatě stejnou krevní skupinu. S Valtrem se čas od času nad nějakou záležitostí poškorpíme, ale on je velice noblesní a renesančně vzdělaný člověk, takže každá diskuse s ním je krásný zážitek.

* Jste teď vy tou nejvyšší ekonomickou autoritou v ČSSD?

Myslím, že v sociální demokracii je řada dalších lidí, kteří k formulaci její ekonomické politiky přispívají ve stejné míře; vedle těch už jmenovaných jsou to například Slávek Sobotka, Pavel Mertlík, Martin Fassman a další... Všechny návrhy, které předkládáme stranickým grémiím, jsou výsledkem našich diskusí.

* Na rozdíl od svého předchůdce Martina Jahna jste organizovaný sociální demokrat; znamená to, že se budete více než on držet dosavadní stranické linie - třeba v takových záležitostech, jako je spoluúčast pacientů nebo školné?

Vzhledem k tomu, že jsem už asi tři čtvrtě roku garantem ekonomické části volebního programu sociální demokracie, by mi to nemělo dělat potíže.

* Také jste se ale podílel na vzniku tzv. Jahnovy strategie hospodářského růstu do roku 2013, že? Nedrhnou trošku ty dva projekty? Volební program musí být líbivý...

Ujišťuji vás, pane redaktore, že volební program sociální demokracie není ani trochu populistický - troufnu si tvrdit, že to je jeden z nejrealističtějších programů, které kdy byly v Čechách představeny. Když ho pečlivě porovnáte s tou strategií hospodářského růstu, zjistíte, že ty dokumenty jsou plně kompatibilní a vzájemně se prostupují.

* Přesto se zeptám, jak byste vy hospodařil se státními penězi, kdybyste se nemusel ohlížet na volby - „pustil“ byste jich v poslední době tolik na zvýšení platů, důchodů, dávek, na snížení daní?

Začnu důchody: když mám být upřímný, musím říct, že se před českými důchodci stydím, že jsme nebyli schopni přidat jim víc. Pokud jde o zvýšení platů zaměstnanců rozpočtových organizací, mám pocit, že bychom měli poděkovat odborářům za to, že vládu netlačili ještě mnohem dál. Před volbami pro to měli výhodnou pozici, přesto k tomu přistoupili velmi odpovědně. Asi bych si dokázal představit trochu jinou konstrukci rodičovského příspěvku. Ale když o něčem rozhodne Poslanecká sněmovna, musím to vzít prostě jako fakt, maximálně k tomu mohu utrousit nějaký varovný komentář.

* Kdesi jste utrousil, že kdyby záleželo jenom na vás, dal byste o něco méně na spotřebu a o něco více na investice do růstu...

Podívejte se, já to beru tak, že jsem nasedl do rozjetého vlaku, jehož jízdním řádem je konvergenční program a jehož cílová stanice se jmenuje euro. S radostí konstatuji, že ten jízdní řád zatím dodržujeme s tak úžasným předstihem, že se mi nad tím skoro tají dech.

* Neměli bychom v době konjunktury hlavně co nejvíc umazávat dluhy?

Makroekonomy na dluzích zajímá především jejich relativní výše - čili jejich podíl na hrubém domácím produktu. Z tohoto pohledu je Česká republika nejméně zadlužená ze všech stejně velkých a větších zemí v Evropě. Dalším důležitým faktorem je trend, ale ani tady nemáme důvod ke znepokojení. Dluh České republiky už třetí rok stagnuje a loni se dokonce mírně snížil.

* Která ekonomická úvaha má teď u nás blíž k pravdě: že stát se má tím lépe, čím víc na občanech ušetří, nebo naopak, že by k nim měl být hodně štědrý, protože ekonomiku pohání spotřeba?

Obě ty teze jsou velice zjednodušené, a proto se nemohu ztotožnit ani s jednou. Hlavním úkolem státu v ekonomické oblasti je nastavit pravidla tak, aby bylo dosaženo maximálního efektu. V našich současných podmínkách je podle mne zapotřebí stimulovat především školství a výzkum a zároveň motivovat práci. To vláda udělala v závěru minulého roku, když prosadila snížení daní pro nižší a střední příjmové skupiny. Na druhé straně už předtím učinila několik kroků, jimiž stimulovala podnikání - především snížením daní u právnických osob. Mimochodem: kdybyste mermomocí trval na jednoznačné odpovědi na tu svou otázku, tak by se ta odpověď před časem určitě dost lišila podle toho, jestli byste mluvil s levicovým nebo s pravicovým ekonomem. Dnes už to není jisté, protože už dlouho neplatí, že levice se pozná podle toho, že víc přerozděluje.

* Přiznám se, že já pořád žiju v tom, že právě to je hlavní rozdíl mezi levicí a pravicí.

V této chvíli v Evropě nenajdete stát, který by se řídil tímto pravidlem. Levicové Švédsko v posledním desetiletí snížilo přerozdělování zhruba o deset procentních bodů. Británie se za vlády socialistů dostala v míře přerozdělování výrazně pod průměr Evropské unie. Takže toto kritérium je skutečně zastaralé.

* V čem se tedy moderní levice liší od pravice?

Především v tom, že se snaží zajistit všem občanům rovný přístup k veřejným službám: ke zdravotní péči, ke vzdělání, k sociální péči. Že chce všem schopným lidem poskytnout šanci a slabým ochranu.

* Podle premiéra Paroubka jsme na tom teď ekonomicky nejlépe od příchodu praotce Čecha do české kotliny. Je to pravda?

Pravicový ekonom Kohout říká, že jsme na tom nejlépe od dob Karla IV. Tak si vyberte. Tak či onak, při pohledu z historické perspektivy jsme na tom velice slušně.

* Jak moc se o to zasloužila vláda, respektive sociální demokracie?

To je stejné jako v medicíně. Když jste nemocný a uzdravíte se, víte, jak moc za to vděčíte lékaři a jak moc přírodě? Uměl byste to vyjádřit v procentech? Já vám mohu říct jen to, že nejen jako sociální demokrat, ale i jako ekonom jsem přesvědčen, že vlády ČSSD naší ekonomice rozhodně neuškodily - že naopak udělaly celou řadu kroků, kterými jí pomohly.

* Například?

Například již zmíněným razantním snížení daní. A vytvořením systému investičních pobídek, které z této země učinily sedmý nejpřitažlivější stát pro investice na světě. Mohl bych jmenovat další dílčí kroky, ale řekl bych, že vůbec nejvíc udělala sociální demokracie pro českou ekonomiku tím, co je pravice nejméně ochotna přičíst jí k dobru: rozumnou mzdovou a sociální politikou, díky níž u nás dlouhodobě panuje sociální smír.

* Je současný růst naší ekonomiky strukturálně zdravý, když ho táhne hlavně export aut? Co když se automobilový průmysl celosvětově dostane do krize, třeba kvůli stoupající ceně ropy?

Za prvé, krize v automobilovém průmyslu jsou mělčí a mnohem kratší než v jiných odvětvích. Za druhé, jejich cykly jsou asynchronní: když klesá poptávka po větších autech, zvyšuje se poptávka po menších, a my už v této chvíli vyrábíme všechny typy, takže to pro nás není problém. Když v Evropě naposledy došlo ke krizi v automobilovém průmyslu, tak nám to dokonce pomohlo, protože západní výrobci začali hledat cesty ke snížení nákladů a jednu cestu našli v nákupu levnějších a přitom kvalitních dílů z České republiky. Výroba automobilů ale zdaleka není jediným průmyslovým odvětvím, které se u nás prudce rozvíjí. Málo se mluví o tom, že dnes už máme také velice významný elektrotechnický průmysl, patříme k největším evropským výrobcům televizních přijímačů a jsme velmocí ve stavění počítačů.

* Podle čeho se určuje správná míra podpory podnikání -kde je mez, za níž se z investičních pobídek a nižších daní stávají dárky dolních deseti miliónů horním deseti tisícům?

Ta mez je dána konkurencí - je to standardní ekonomická soutěž, stejně jako když vyrábíte boty: buď je dokážete nabídnout za světové ceny, nebo nemáte šanci, v tomto smyslu je globální ekonomika naprosto nemilosrdná. Naše investiční pobídky jsou v této chvíli srovnatelné s ostatními postkomunistickými zeměmi, ba dokonce jsou o něco nižší. To si můžeme dovolit díky tomu, že investorům nabízíme jiné výhody: kvalitnější práci, slušnou infrastrukturu a koneckonců i svou výhodnou geografickou polohu. Daně pro velké podnikání jsou u nás srovnatelné se Slovenskem; jsou o něco nižší než třeba v Polsku, ale vyšší než v Maďarsku nebo v Rusku. Podle našeho názoru jsou pro tuto chvíli nastaveny optimálně jak z hlediska zájmu o podnikání v České republice, tak z hlediska daňového výnosu, z něhož hradíme veřejnou spotřebu.

* Mělo by nám - jako zákazníkům, jako zaměstnancům, jako vlastencům - záležet na tom, v jakých rukou jsou zdejší podniky, zda v českých nebo v „cizích“? Záleží na tom vám jako ekonomovi a členovi české vlády?

Přiznám se, že tato otázka mi trochu evokuje nejsmutnější doby v historii naší země, kdy se tady vylepovaly plakáty s heslem Nekupujte u Židů! Jako občan nerozlišuju podnikatele podle národnosti; rozlišuju je podle toho, jak se chovají k této zemi, ke svým zákazníkům a ke svým zaměstnancům. A musím říci, že v podnicích, které jsem poznal koncem 90. let, byly v těch, které patřily zahraničním vlastníkům, většinou lepší platy i lepší pracovní podmínky. Jako člen vlády členské země Evropské unie vám samozřejmě musím odpovědět, že jsem zastáncem férového soutěžního prostředí v jejím prostoru - a dodám, že se mi v této chvíli ani trochu nestýská po panu Koženém, ani po panu Stehlíkovi, ani po panu Soudkovi.

* Díváte se na svět hlavně pohledem ekonoma, nebo jsou pro vás některé společenské statky důležitější než prosperita?

Samozřejmě existují hodnoty, které stojí výš než peníze. Co konkrétně máte na mysli?

* Například kulturu.

Víte, když jsou naplněné koncertní sály, divadla, výstavní síně, tak to znamená dvě věci: za prvé, že pro lidi v této zemi je kultura velice významnou hodnotou v jejich životech, a za druhé, že pro velkou část populace je finančně dosažitelná. Stav památek v majetku státu vypovídá nejen o tom, jak si ten stát váží své historie, ale i o tom, kolik prostředků si může dovolit vydávat na jejich údržbu. Takže ta prosperita a ta kulturnost spolu někdy dost souvisejí.

* Co jako ekonom říkáte názorovému vývoji, který v poslední době prodělala ODS?

Ten vývoj je velice zajímavý, ale já nevím, jestli mu mám fandit, nebo se mu mám smát. Před dvěma lety ODS vystartovala s velmi ambiciózním a silně pravicovým programem, teď prudce otočila kormidlem doleva. Otázkou je, co z toho myslela - myslí - upřímně: nemilosrdnou redukci sociálních výdajů, kterou hlásala včera, nebo všeobjímající „státem zaručený příjem“, který voličům slibuje dnes? V jednom článku jsem si na to téma zavtipkoval; napsal jsem, že ze strany ODS nás už nepřekvapí ani to, když týden před volbami zařadí do svého programu místo nižších daní pro bohaté milionářskou dávku.

* Myslíte si, že Vlastimil Tlustý, jenž je hlavním strůjcem všech těch pružně se měnících projektů ODS, rozumí ekonomice?

Můj dojem je, že odborná ekonomická úroveň v ODS v posledních dvou třech letech dost silně poklesla. Když budu diskutovat se starší generací jejích ekonomických expertů - s Ivanem Kočárníkem, Karlem Dybou, Robertem Holmanem, Jiřím Weiglem - určitě se v mnoha věcech neshodneme, ale budeme mluvit stejným jazykem a věcné problémy pro nás budou mít stejné rozměry. Ve dnešní ODS lidi tohoto formátu nevidím.

* I s panem Tlustým ale máte jednu věc společnou. Uhodnete, co mám na mysli?

Určitě to, že jsme po jistou dobu byli členy téže strany. Já jsem jím ale byl mnohem déle, takže pokud chcete měřit naši vinu podle tohoto kritéria, pak jsem se provinil více.

* Proč jste tam byl?

Nebudu říkat, jako mnoho jiných, že proto, abych mohl dělat svoji práci. V mém případě tato omluva neplatí: vstoupil jsem tam z přesvědčení.

* Kdy to bylo a kolik vám bylo let?

V roce 1976, bylo mi osmnáct. Víte, z dnešního pohledu je to asi směšné, ale mně i mnoha jiným ten rok připadal docela nadějný: Československá socialistická republika podepsala v Helsinkách úmluvy o lidských právech a KSČ na svém XV. sjezdu vyhlásila, že lidem, kteří byli ze strany vyškrtnuti, nebude bránit v návratu, že jejich děti nebudou mít problémy s přijetím na vysoké školy a podobně. Zdálo se, že se Gustáv Husák konečně odhodlal stát československým Jánosem Kádárem... Pak přišla Charta 77 a po ní druhá vlna normalizace. Samozřejmě netvrdím, že za to mohli chartisté - protagonisté toho režimu ve skutečnosti o žádné zásadní uvolnění nestáli.

* Proč jste tedy zůstal v KSČ i pak?

Protože jsem tehdy pokládal ten svět za svět, který je daný rozdělením sfér zájmů dvou supervelmocí, ostnatými dráty na našich západních hranicích, ruskými tanky v Milovicích... A domníval jsem se, že jediný způsob, jak něco změnit k lepšímu, je zevnitř. Prostě jsem věřil, že ta hra pořád stojí za to, aby byla hrána.

* Panu Tlustému jste nedávno navrhl, abyste si oba jako bývalí komunisté uložili bobříka mlčení k otázce případného podílu KSČM na moci po příštích volbách. To sice zní velice sebekriticky, ale není to zároveň pohodlné, alibistické?

Ne, to není o alibismu, ale o obavě, že moje vyjádření na tohle téma by zněla nevěrohodně. Když řeknu ne, s komunisty spolupracovat nechci, tak se všichni upřímně zasmějí; když naopak řeknu, že si určitou spolupráci představit dovedu, řeknou: bodejť by ne! Čili jakékoli moje vyjádření v tomto směru bude v podstatě kontraproduktivní.

* Máte smůlu, já ho po vás stejně chci. Zajímá mě, nakolik byste jako sociálnědemokratický ekonom považoval za riskantní, kdyby ČSSD šla po příštích volbách do menšinové vlády podporované komunisty.

Určitě si dokážu představit smysluplnou debatu o konkrétních ekonomických záležitostech s kolegou Dolejšem, s nímž se znám dlouhá léta. A dokonce si nejsem jistý, kdo z nás dvou by v té diskusi stál více vlevo. Jiná věc je ale oficiální politika KSČM a její kompatibilita s programem sociální demokracie. Tam samozřejmě vidím zásadní překážky spolupráce zejména v setrvávání komunistické strany v negativistickém postoji vůči NATO a v jejím převládajícím euroskepticismu.

Před dvěma lety ODS vystartovala s velmi ambiciózním a silně pravicovým programem, teď prudce otočila kormidlem doleva. Otázkou je, co z toho myslela - myslí - upřímně.


Doc. ing. JIŘÍ HAVEL, CSc., nar. 20. 8. 1957 v Praze. Od r. 1982, kdy dokončil vysokoškolské studium na VŠE v Praze, působil na této škole jako pedagog. Od r. 1991 je přednášejícím a vědeckým pracovníkem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Absolvoval odborné stáže v Lipsku, Limbourgu, Moskvě, na londýnské LSE a v Cambridge, v letech 2002-04 byl viceprezidentem České ekonomické společnosti. Po roce 1990 se věnoval rovněž konzultační činnosti. Od r. 1993 byl členem orgánů řady akciových společností (Česká spořitelna, Komerční banka, Telecom, Paramo, Unipetrol, ČEZ aj.). V letech 1999-2001 byl místopředsedou a posléze předsedou Fondu národního majetku. Před svým jmenováním místopředsedou vlády pro ekonomické záležitosti v lednu tohoto roku byl poradcem premiéra Paroubka. Před listopadem 1989 byl členem KSČ, počátkem devadesátých let se podílel na vzniku strany Nezávislá levice a později se angažoval v dalších levicových skupinách. V r. 1997 vstoupil do ČSSD. Vdovec, otec tří synů.

Právo, 21.2.2006 Alexandr Kramer


Související články:
(Politiky - hospodářská a sociální)

Přijďte podepsat petici k lithiu (13.10.2017)
Lithium do českých rukou (05.10.2017)
Politické spektrum o daních (22.03.2017)
Jak proměnit sen ve skutečnost (09.12.2013)
Seminář k problematice "základního příjmu" (12.10.2013)
Mezigenerační solidarita (31.05.2012)
Festival TRANSEUROPA (10.05.2011)
Jak z toho? (14.02.2011)
Politické spektrum o důchodové reformě (31.01.2011)
Systémová změna jako odpověď na Ricardův efekt (12.08.2010)
Proč levice v krizi nezískává? (27.05.2010)
Zaměstnanecké benefity v ČT (25.03.2010)
Přemýšlení o nemyslitelném (02.03.2010)
Vládní exit nebo exitus vládnutí? (10.02.2010)
Exodos (05.02.2010)
SDS podporuje aktivitu odborů (16.05.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (poznámky) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (literatura) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (2) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (1) (19.04.2009)
Spor o ekonomickou kalkulaci (19.04.2009)
Kapitalističtí hlupáci (27.12.2008)
Od krize hypoték ke krizi kapitalismu (26.11.2008)
Na budoucnost světa nemyslím, nechci usínat na práškách (15.10.2008)
Ransdorf, nový spojenec ČEZ (28.03.2008)
Brusel vytáhl proti podivně vysokým cenám (01.02.2008)
Posloupnost a časový rozvrh (transformace čsl. ekonomiky) (17.01.2008)
Co opravňuje vertikální přerozdělování? (1) (06.08.2007)
Kdo je vítěz globalizace? (13.07.2007)
Nerovná daň! (26.05.2006)
Chci celou Zemi a 5% navrch! (26.03.2006)
Česko prohrálo arbitráž s Nomurou (18.03.2006)
Jak to bude s nezaměstnaností v roce 2006? (12.03.2006)
Genetický kód (základná formula) kapitalistickej spoločnosti (27.02.2006)
Klausův boj o minulost (02.02.2006)
SB varuje před vznikajícím dělením postsovětského bloku (01.02.2006)
ČSSD by si populistická gesta mohla před volbami odpustit (12.01.2006)
Budujú v Číne socializmus, alebo skôr kapitalizmus? (03.01.2006)
Žijeme v ekonomickom stredoveku - tak skúsme niečo spraviť, aby sme si priblížili novovek (18.12.2005)
Na velké koalici můžeme dlouhodobě prodělat (10.12.2005)
K bezpečnosti a stabilitě korporací (28.11.2005)
Krach na novoyorské burse (24.10.2005)
Jaká ekonomika bude ekonomikou budoucnosti? (30.06.2005)
Je patnáctiprocentní daň, jak ji navrhuje ODS, pro občana výhodná? (16.05.2005)
Několik úvah o směru cesty…(2. část) (03.05.2005)
Několik úvah o směru cesty… (03.05.2005)
Demografická bublina (17.04.2005)
Nezaměstnanost a předčasné parlamentní volby (15.04.2005)
ČEZ se chystá v elektrárnách pálit obilí (05.04.2005)
Centesimus annus (4) (03.04.2005)
Koleje (19.02.2005)
7. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Krize tradičních politických ideologií-ekonomické aspekty (27.01.2005)
Rozdíly mezi bohatými a chudými rostou (26.01.2005)
Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou (06.01.2005)
Občané, pozor na reformy! (04.01.2005)
V čase rekapitulačním (31.12.2004)
Nad státním rozpočtem (3.) (22.12.2004)
Nad státním rozpočtem (2.) (18.12.2004)
Nad státním rozpočtem (1.) (17.12.2004)
Zděšení kvůli světové ekonomice (04.10.2004)
Reakce na odvolání managera Eurotelu (03.05.2004)
Stanovisko SDS k novele zákona o rybářství (31.01.2004)
Ekonomický a demografický vývoj vede k reformám (22.01.2003)
MMF radí šetřit a slibuje růst (31.10.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Havel | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
286 (286 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
281 (281 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
248 (248 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
233 (233 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
409 (409 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
250 (250 hl.)
Prohnilý humanismus !!
193 (193 hl.)

Celkem hlasovalo: 1900


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.