logo SDS
Dnešní datum: 20. 05. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 1099x)

Socialismus a Praľské jaro (2)
(10. 06. 2018, 683x)

Socialismus a Praľské jaro (3)
(10. 06. 2018, 630x)

Socialismus a Praľské jaro (literatura)
(10. 06. 2018, 611x)

Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 604x)

Novčenko nebo babičok?
(31. 05. 2018, 601x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 574x)

Poznámka na okraj
(31. 05. 2018, 541x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 31
Prům. 18.2
21 denni
Max. 535
Prům. 396.9

Nyní si čte web : 89 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Světu vládne finanční oligarchie, říká Egon Bondy

Vydáno dne 12. 07. 2001 (9802 přečtení)

O přelomu tisíciletí v těchto dnech masově filozofují zejména baviči. Proč by na stejné téma nemohl promluvit také filozof? Sedíme v bratislavském bytě Egona Bondyho, jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů uplývajícího století. Není tu telefon, natož počítač. Není tu ani psací stroj. Egon Bondy píše jedině v ruce a studuje odbornou literaturu. A především – uvažuje.

DNES Dala by se nějak obecně charakterizovat situace, v níž se na přelomu tisíciletí nacházíme?

E.B. Naše středomořská spirituální tradice a na ní budovaná civilizace se momentálně dostala do slepé uličky. Není to nic tragického. To se během posledních čtyřiceti tisíc let přihodilo několika kulturním centrům světa.

DNES Jak se nám to stalo?

E.B. Nešlo jen o naše vlastní chyby. Tím, že jsme toho za relativně krátkou dobu, myslím poslední tři tisíce let, tolik udělali, octli jsme se, jak říká Stanislaw Lem, v technologické pasti. Nedostatek zkušeností s prostředky, s nimiž pracujeme, způsobuje karamboly stejně, jako když se někdo učí řídit.

DNES Takže kromě karambolů byly i nějaké úspěchy...

E.B. A velké. Vybudovali jsme racionalistickou filozofii. Zcela nepochybně jsme to byli my, kteří vytvořili vědu. Technologii – tu předávali až do sedmnáctého století světu Číňani. Počínaje trakařem, který způsobil revoluci v evropském stavebnictví. Ale vědu v přísném slova smyslu jsme udělali my, a to velice kvalitně. Začalo to v antickém Řecku, tam to však netrvalo dlouho. Ovšem od Galilea už věda jede jako rychlík.

DNES A jaké největší tragédie se nám za ty dva tisíce let přihodily?

E.B. Odkráčelo nám křesťanství, a to i v zemích, kde se k němu většina nominálně hlásí. Jsou to matriční křesťané, platí církvi daň, ale s křesťanskými hodnotami to společného nemá nic. Jsem v kontaktu se spoustou našich i západních teologů. Jak říká většina z nich, už to, že člověk odmítá participovat na životě církve a místo toho jí platí peníze, je zhoubné. Počet "živých" křesťanů mezi věřícími se v Západní Evropě odhaduje zhruba na sedmnáct procent. Dále však: během posledních zhruba sedmdesáti let pozorujeme, že tradiční vědecké a filozofické paradigma, které jsme používali prakticky od antiky, začíná selhávat. Dá se dokonce říci, že se rozpadlo. Rozvrácen je i systém hodnot, který z něj plynul.

DNES Na budoucí křesťanskou duchovní obrodu nevěříte?

E.B. Moc ne. Ono to křesťanství odchází už od čtrnáctého století. Pokusy o jeho fundamentální záchranu byly velice upřímné a úžasně akcelerovaly náš intelektuální rozvoj. Zejména druhá reformace, která založila naše politické svobody a moderní politické cítění. Ale úbytím křesťanství zabránit nedokázala, naopak - možná je spíš urychlila. Bohužel. Vymizení křesťanství z evropských kultur je nesmírně hluboká rána, řekl bych přímo rána do srdce. Marná sláva. To nemůže nikoho nechat lhostejným. A taky nenechává. Filozofie je od toho, aby to reflektovala jako vážnou věc.

DNES Ztráta křesťanství, technologická past – to jsou spíš opomenutí, řekněme nedbalostní trestné činy. Stalo se to, i když to chtěl málokdo. Má naše západní civilizace na svědomí nějaké vyslovené hříchy?

E.B. Ovšemže. Během posledních dvou set let jsme svévolně porušili celoplanetární ekologickou rovnováhu. Neméně vážná věc: naše koloniální expanze způsobila, že nás ve všech jiných končinách světa mají rádi asi jako osinu v řiti. Obávám se, že v příštím století tato averze vůči Západu ještě zesílí a ponese trpké ovoce. Už vůbec neodčinitelným, neodpustitelným hříchem západního člověka je, že na teritoriích, která dobyl, vyvraždil skoro všechny představitele odlišných spirituálních tradic. Například tradice šamanistické, která byla neobyčejně sofistikovaná a významná. Dnes hrabeme špendlíčkem, abychom zjistili, o co v ní vlastně šlo.

DNES Jedno se křesťanství nedalo upřít. Poskytovalo věřícím ne-li smysl, tedy alespoň dokonalou iluzi smyslu jejich života. Může je v tomto ohledu něco byť jen zčásti nahradit?

E.B. V dohledné době – odhaduji tak po deset příštích generací – křesťanství z evropských zdrojů nenahradíme.

DNES A z neevropských?

E.B. Mohli bychom přijmout islám, v němž jde až na drobné detaily o totéž. Jako reálnou možnost to však nevidím. Mohli bychom přijmout judaismus, jenže to jsme mohli udělat už před více než dvěma tisíci lety.

DNES Takže tudy cesta nevede. Nějaké jiné možnosti?

E.B. Byla tu snaha dosadit místo náboženství vědu. Začali s tím pozitivisti. Ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století se zdálo, že by víra ve vědu mohla lidem stačit. Nebyla nikterak rozumově podložená, prostý člověk rozumí vědě asi tak jako neposkvrněnému početí panny Marie. Jenže v současnosti věří už asi jen málokdo, že ho věda spasí.

DNES Hojně se též propagují všemožné východní nauky. Je v nich nějaká naděje?

E.B. Já vím. Nejmódnější je buddhismus, začíná se uvažovat o taoismu… Hinduismus moc nezabírá. K tomu asi tolik: kdykoliv se účastním nějaké veřejné debaty s teology, zeptá se minimálně jeden mladý člověk z pléna: co buddhismus? "Ale proč ne, všichni jdeme za společným cílem. Křesťanství nebo buddhismus, to je prašť jako uhoď," odpovídají církevní učenci. To se potom musím přihlásit o slovo a říci: nezlobte se, ale na tohle jsem já větší fořt, jelikož v tom ležím už padesát let, a povídám vám, že niterných buddhistů – nemyslím ty, co používají buddhismus jako módní nátěr – tu nikdy nebude víc než jedno promile. Stejně jako třeba lidí, kteří poslouchají současnou vážnou hudbu.

DNES Proč?

E.B. Je tu bariéra spirituální tradice. Ta nás dělí mnoho tisíc let. Jsou v nás zakódovány určité postoje, které nás vedou někam jinam. Mám teď na mysli především náš proslulý prométheovsko-faustovský komplex. Je v nás posedlost bádat, odhalovat jakési veliké tajemství. Pořád se snažíme dosáhnout stavu, v němž by stálo za to žít. Usilujeme o nebe na zemi i o království boží… Nemůžeme s tím přestat, i kdybychom chtěli. V buddhistické tradici je tento syndrom zastoupen jen stopově, nedá se to vůbec srovnat.

DNES Jak hodnotit tenhle náš komplex?

E.B. Určitě kladně, i když se s ním dost těžko žije. Jsme štvanci, ale přináší to výsledky. Jako sinolog s kontakty na čínské vědce vím, že Číňani se nám v duchu smějí. Vždyť my dokážeme to samé co vy, ale nelopotíme se při tom. Mají pravdu. Podívejte se na jejich kulturu, umění, technologie… Milerád bych byl buddhistou, ještě raději konfuciánem, ale ani po padesáti letech hlubokého zájmu na to nemám.

DNES Čím dál víc západních lidí se utíká k psychotropním látkám. Mohou jim něco dát?

E.B. Jedině závislost. Drogy nemají žádnou pozitivní hodnotu a nic na tom nezmění ani řeči ignoranta Timothy Learyho o rozšířeném vědomí.

DNES Pro spoustu mladých lidí je drogou internet. Někteří dokonce tvrdí, že by jim nevadilo sedět v kriminále, jen kdyby odtud měli přístup na síť.

E.B. I já znám takové. Jsou oslněni novými možnostmi. Surfují, surfují, a nakonec se pendrek dozvědí. Obávám se, že jejich vzdělání je pod úrovní někdejších středoškoláků.

DNES No počkejte, nějaké informace a poznatky snad na internetu jsou.

E.B. No a? Někdy mi připadá, že internet byl vynalezen proto, aby odnaučil lidi samostatnému myšlení. Taková Encyklopedia Britanica, to už je nějaký pramen poznání. A myslíte si, že kdyby ji nějaký člověk prostudoval řádek po řádku, že by vedl plodný život? Kdežpak! Informace mají cenu pro toho, kdo umí nezávisle uvažovat. Navíc: úlohou internetu je na rozdíl od zmíněné encyklopedie občany spíš oblbovat. V tom se podobá moderním masmédiím. Není vyloučeno, že právě používáním internetu zde vznikne armáda lidí zblblých až k debilitě. A tito lidé budou vykořisťovat internetové analfabety.

DNES Pořád jsme se nějak nedostali k tomu, kudy dál.

E.B. Třetí tisíciletí bude nepochybně stavět na tom, co jsme vybudovali, i kdyby to byly rozvaliny. Nemůžeme ovšem počítat s westernocentrismem, natož s europocentrismem. V příštích dvou, spíše třech staletích bude neobyčejně nutné věnovat se filozofické analýze. Žádná exaktní věda nám v tom nepomůže. Budeme se muset podívat do zrcadla a pečlivě, beze spěchu zkoumat, co vidíme. Bez ní se nepohneme z místa. Pomoci si budeme muset sami. A já věřím, že se to povede.

DNES Filozofická analýza je pěkná věc, ovšem s přenášením závěrů takových zkoumání do společenské praxe máme ty nejhorší zkušenosti. Místo Lockova liberalismu tu máme nadnárodní monopoly a státy ohánějící se Marxem vybudovaly cosi, co se při nejlepší vůli nedá nazvat spravedlivou společností.

E.B. Taková skepse je na místě jedině tehdy, vycházíme-li ze západoevropské zkušenosti posledních několika set let. Podíváte-li se hlouběji, budete muset uznat, že filozofické iniciativy měly v dějinách fundamentální význam. Převod filozofického poznání do vědomí relativně širokých vrstev není nic výjimečného, i když se to neděje každých sto let. Například: předsokratovských filozofů bylo pět a půl, ale na jejich myšlenkách stavělo antické Řecko a vlastně celá Evropa. Dá se říct, že obrátili kontinent na ruby.

DNES To chtěli John Locke, Adam Smith nebo Karel Marx také. Jak to, že došlo k takové ideologizaci, politizaci a vulgarizaci jejich vcelku seriózních učení? V našem parlamentu se jejich citáty šermuje skoro denně.

E.B. Myslím si, že za to může změna, kterou Marx podle mého právem nazval jedinou skutečnou revolucí v dějinách lidstva. Šlo o zavedení strojové výroby. Že se bohatí a chudí nemají příliš v lásce a že ti zazobaní nezacházejí s chudobnými příliš lidsky – to je prastarý stereotyp, odvěký sociální konflikt. Avšak po zavedení strojové výroby se z tohoto latentního napětí stal akutní problém a lidé se ho pokusili řešit. Dnes by málokdo věřil, že Adam Smith byl profesorem morální filozofie, ekonomii dělal spíš levou zadní a rozhodně neměl v úmyslu připravovat podklady pro nějakou politickou partaj. Ale v dramaticky změněných společenských podmínkách prostě nemohlo nedojít k ideologizaci jeho díla.

DNES Který sociální problém Západu vnímáte jako nejakutnější?

E.B. Marxův třídní boj už neexistuje. O tom, že proletariát v původním slova smyslu zanikl, hovoří západní filosofové už od padesátých let. A kapitalisti? Ti doslova před mýma očima přestali být vládnoucí třídou. Vlády nad celým světem se zmocnila finanční oligarchie. Mimochodem, i tohle Marx předvídal, ale měl za to, že by se tomu dalo zabránit.

DNES Nepovedlo se. Je to takový problém?

E.B. Ano. Finanční oligarchie je příliš malou skupinkou na to, aby měla charakter třídy. To považuji za akutní sociální svízel dneška. Američtí sociologové odhadují počet příslušníků této mafie na čtyřicet tisíc osob. Tato situace tu není poprvé. Periodicky se opakovala v čínských dějinách, v naší historii nastala v modelové podobě po panování císaře Diokleciána, kdy se finanční oligarchie koncentrovala u konstantinopolského dvora. Tehdy tvořila méně než jedno procento populace. Ta dnešní představuje jen pár desetin jednoho procenta. Normální je, má-li vládnoucí třída dvě, tři procenta. To mám také od amerických sociologů. Vychýlení od této normy způsobuje vážné společenské poruchy. A pokud počet příslušníků vládnoucí třídy klesne pod jedno procento, společnost ztrácí vnitřní koherenci, soudržnost. Je zle. Hrozí živelné společenské změny, které nemají žádný racionální základ.

DNES Doslechl jsem se, že existuje váš dosud nevydaný rukopis, jakási kronika deseti let českého undergroundu, odehrávající se převážně v padesátých letech. Prý chcete, aby vyšla až po vaší smrti.

E.B. Až padesát let po mojí smrti. Je to zakotveno v notářské smlouvě.

DNES Tak to si nepřečtu. A proč vlastně?

E.B. Není tam nic, co by někoho přímo skandalizovalo, ale jedná se o intimissima. Teď vycházejí daleko víc šokující knihy, ale já nemám zájem veřejně se prezentovat, i když mě k tomu přátelé přemlouvají. S mým svolením si rukopis kromě Martina Machovce, u kterého je uložen, přečetli jen dva lidi.

DNES Nedlouho před smrtí vašeho přítele Bohumila Hrabala jste ho navštívil v Kersku. Pak jste požádal přítomné, aby vás nechali spolu pět minut o samotě. Když jste vyšel ven, prý jste plakal…

E.B. Ano. Vždyť jsem se s ním právě navždy rozloučil.

DNES Tomáši Mazalovi pak Hrabal prozradil, co vám tehdy mimo jiné řekl. Máte prý se před smrtí vrátit do Prahy, protože odtud mají básníci do nebe blíž.

E.B. Tak to mu pan doktor Hrabal nelhal.

DNES Uvažujete o tom, že byste jeho doporučení uposlechl?

E.B. Pokud jde o umění, má Praha skutečně nezastupitelnou roli. Ale já už poezii ani beletrii nepíšu, takže je lhostejno, kde zemřu.

MF Dnes, 12. 7. 2001


Související články:
(Filozofie)

Rozhovor s Karlem Marxem (05.05.2018)
Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel? (05.05.2018)
Národní identita není trauma, ale potřeba (12.02.2016)
Největąím ohroľením Evropy je její netečnost (06.04.2015)
Jak číst Marxův Kapitál (29.09.2010)
Marxova teorie společnosti (poznámky) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (2) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (13.12.2008)
Kdo jsme? Kam kráčíme? (16.06.2008)
Společnost nevolnosti (10.12.2007)
Bondyho vzkaz (22.04.2007)
Z Týnské až do Velryby (22.04.2007)
Zemřel Egon Bondy (10.04.2007)
Theodicea centur. XXI.? (21.10.2006)
Anketa o dekadenci „Západu“ (02.04.2006)
Obránci víry (31.03.2006)
Každý monoteismus je totalitní (30.03.2006)
Pokus o zahájení debaty na skandální téma: Marx (26.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (2) (15.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (15.03.2006)
K postmoderně nelze přistupovat jako k univerzální koncepci (06.03.2006)
Člověk jako fixní kapitál, aneb jak to Karel Marx vlastně myslel (31.01.2006)
O ateismu, pochybnostech a víře (30.01.2006)
Význam marxismu pro model socialismu (05.01.2006)
„Zkrotit kapitalismus“ (29.12.2005)
Zásady komunismu (15.12.2005)
Marxova filozofie dějin (05.12.2005)
Marx a sovětský komunismus (05.12.2005)
Chvála materialismu (30.11.2005)
Kdo filosofuje (06.10.2005)
Válka s plky (11.08.2005)
Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu (19.06.2005)
Profesor Wright: Kapitalismus omezuje demokracii (24.05.2005)
Výzva „sociálního” v sociální demokracii (24.05.2005)
K pojetí svobody u K. Marxe (22.04.2005)
Marx ve stavu beztíže (15.04.2005)
Polemika o „produktivistickém marxismu“ (04.03.2005)
Vědění a víra v čase rizik (11.02.2005)
Atheismus není nové dogma (08.02.2005)
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě (08.02.2005)
Redakční předmluva k českému vydání Grundrisse (06.02.2005)
Marxova cesta revoluční kritiky (06.02.2005)
Rukopisy „Grundrisse“ (06.02.2005)
Buddha (04.02.2005)
1. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí (21.01.2005)
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)
Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství (18.01.2005)
Epocha samovzněcování (13.01.2005)
Filozofie očima přírodního vědce (10.01.2005)
Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje (10.01.2005)
Marxova filozofie dějin (23.02.2004)
Marxova cesta k vědeckému pochopení světa (17.02.2004)
V Den paměti (27.01.2004)
Egon Bondy: "Vyvlastnit vyvlastňovatele" (06.03.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Egon Bondy | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: MF Dnes

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
172 (172 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
148 (148 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
117 (117 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
108 (108 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
96 (96 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
121 (121 hl.)
Prohnilý humanismus !!
93 (93 hl.)

Celkem hlasovalo: 855


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.