

V pondělí 9. dubna časně ráno zemřel v nemocnici v Bratislavě-Ružinově český
filozof a básník Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Narodil se 20. ledna 1930 v Praze jako syn generála čs. armády a otcovo netuctové pochopení bylo pro začínajícího básníka určující.
Divoká léta dospívání sice znamenala kromě jiného přerušení studia na gymnáziu, ale zároveň jej přivedla mj.k surrealistům a k přátelství se Závišem Kalandrou. S Ivo Vodseďálkem reprezentoval Egon Bondy na začátku 50. let první vlnu českého undergroundu (samizdatová edice Půlnoc) a v 70. letech se stal pro jeho novou generaci uctívaným učitelem, který jí nabídl i tvorbu, s níž se mohla ztotožnit (především prózy Invalidní sourozenci a Sklepní práce).
Mezitím patřil spolu s Vladimírem Boudníkem k nejbližším přátelům Bohumila Hrabala, v 60. letech s jasnozřivou podporou Milana Machovce vystudoval na Univerzitě Karlově filozofii a studie Útěcha z ontologie z roku 1967 patři k nejčtenějším původním českým filozofickým textům druhé půle 20. století.
Manifestačně se hlásil k marxismu, právě proto však odmítal sovětský model společnosti, nepovažoval jej (nejpozději od roku 1950) za životaschopný a jeho glosy i analýzy mají z dnešního pohledu podobu naplněných předpovědí. Totéž platí o Bondyho vizích české společnosti po pádu komunistického režimu.
V 90. letech ztratil ale podobně jako celý underground i Bondy půdu pod nohama a na změny v české společnosti reagoval odchodem do Bratislavy. Tam pokračoval v dosavadní práci, přednášel na vysokých školách, věnoval se literární tvorbě a studiu Tao te ťingu, ale hlavně až do nedávné hospitalizace své nejvlastnější filozofické disciplíně - ontologii. (zp)
Právo, 10. 4. 2007
Na stránkách SDS naleznete:
Vzpomínková stránka na Egona Bondyho
Bondyho práce:
Redakční článek Práva k Bondyho 75. narozeninám
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)