logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 772x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 688x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 616x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 475x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 13.3
21 denni
Max. 350
Prům. 287.8

Nyní si čte web : 72 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Marx ve stavu beztíže

Vydáno dne 15. 04. 2005 (5823 přečtení)

Recenze knihy „Erich Fromm, Obraz člověka u Marxe“ (Přel. Michael Hauser, Luboš Marek, Brno 2004, brož., 150 stran), jejímž autorem je Martin Škabraha

„De omnibus dubitandum est.“ - O všem je třeba pochybovat.
oblíbené motto K. M.

České vydání knihy Ericha Fromma Obraz člověka u Marxe zaujme již svou obálkou. Je na ní autoportrét Egona Schieleho z roku 1910. Vidíme pokroucenou a nahou lidskou postavu v podivném, těžko pojmenovatelném postoji, která se navíc tváří dost nevlídně; celý zjev budí zároveň odpor i soucit; chvíli si divák říká, že taková kreatura nemá nárok na život, a pak se v něm zase ozývá touha jít a podat tomu nebohému stvoření pomocnou ruku - bez ní zcela jistě pojde.

Při pohledu na obrázek nás bezděčně napadne slovo deformace. Chce se tím naznačit, ptáme se, jak pomýleně Marx uchopil lidskou přirozenost? Taková odpověď se nabízí na první pohled. Již při čtení úvodních odstavců je ale jasné, že první dojem klame. Skutečnost je přesně opačná. Pokroucen nebyl podle autora člověk Marxem, ale Marx člověkem. Ta obálka je možná trochu obviňující („Podívejte, co jste ze mě udělali!“), ale zcela jistě je také výsměchem - výsměchem naší předsudečnosti, neochotě rozumět a lenosti myslet.

Erich Fromm psal svoji knihu jako apologii a polemiku zaměřenou na obě strany tehdejšího bipolárního světa. Bral si na mušku jak překroucení Marxova odkazu v sovětském impériu (kde se, slovy Kautského, stal ze socialismu státní kapitalismus), tak jeho neznalé odmítání a ideologickou ostrakizaci v impériu americkém. Přitom ovšem Frommova snaha obhájit myslitele co nejvěrněji nemohla dopadnout jinak než jako nahrazení jednoho či více předchozích obrazů jiným obrazem; určitě obrazem vstřícnějším a hlubokomyslnějším, proto ale ještě ne adekvátnějším. Co totiž adekvace znamená? Jak ji posuzovat? Když budeme naším dnešním jazykem vyjadřovat, co chtěl Marx, částečně uvězněný v dobové terminologii, „opravdu říci“, nevyhneme se námitce, že originál překrýváme překladem. A pokud necháme hovořit samotného Marxe, což Fromm zhusta činí, doprovázeje navíc knihu čítankou Marxových textů, narazíme na známou marxistickou poučku, že nelze individuum posuzovat podle toho, co si o sobě myslí, a už vůbec ne epochu podle jejího vědomí.

Sám autor koneckonců přiznává selektivnost své interpretace, když píše, že nechává stranou „sporné momenty jeho /Marxovy - MŠ/ ekonomické a politické teorie (…), neboť tato kniha je věnována Marxovu myšlení filosofickému a dějinnému.“ (s. 9) Navíc se opírá spíše o Marxe raného (zejména Ekonomicko-filosofické rukopisy), v jehož smyslu čte Marxe pozdního (Kapitál). Což mu nebrání trvat opakovaně na tom, že jeho obraz Marxe je celý… Co tedy vlastně Erich Fromm napsal? Jádrem jeho interpretace je vztažení Marxe k prorocké a mesianistické tradici boje proti lidskému (sebe)odcizení. Ale náboženský duch knihy sahá ještě dál. To, co Fromm napsal, je vlastně sekulární legenda. Je to vyprávění o novém světci v době, kdy bůh je již mrtev, ale člověk je (snad) ještě živ…

V předmluvě je Marxovo myšlení zasazeno do ambivalentních dějin západní modernity, v níž humanistické, v nedávné době např. existencialismem ztělesněné tendence zápasí s procesem zmechanizování a odlidštění, který je důsledkem industriální výroby. Ta má podle Fromma v poválečné době na západní civilizaci rozhodující vliv a to vede nejen k pokroucení mezilidských vztahů a smyslu lidského života vůbec, ale také k zásadnímu nepochopení Marxova díla a jeho pojetí socialismu. Autor trefně poznamenává, že Západ jeho doby, tedy počátku 60. let (ne nepodobný naší zemi po roce 1989), si do svého pojetí Marxe promítá vlastní hříchy, především absolutizaci honby za maximálním ziskem a sobectví jako hlavní ctnost. „Realistický obraz kapitalismu druhé poloviny dvacátého století takřka splývá s karikaturami marxistického socialismu, jež vytvořili Marxovi protivníci.“ (s. 11) Mnozí marxisté ale na tom nejsou lépe: „I když Marxova teorie byla kritikou kapitalismu, v mnoha Marxových stoupencích /leninistech i revizionistech - MŠ/ byl duch kapitalismu zakořeněn tak hluboko, že Marxovo myšlení jim bylo pochopitelné jen na základě ekonomických a materialistických kategorií dobového kapitalismu.“ (s. 13)

Toto nedorozumění pálí Fromma nejvíc a tak největší úsilí věnuje snaze prokázat, že Marxův údajný materialismus je třeba vyložit jinak. Socialismus nemá představovat společnost, v níž se maxima ekonomického zisku dostane všem, zatímco v kapitalismu se dostává jen některým. To by právě bylo tou největší prohrou, neboť lidská práce by paradoxně byla ještě pevněji podřízena kapitálu a jeho akumulaci. Práci je naopak třeba z této vlády osvobodit, což znamená její ne ekonomickou, ale antropologickou a existenciální roli. Materiální zabezpečení a ekonomická spravedlnost mají být v socialistické společnosti nikoliv cílem, ale prostředkem toho, aby člověk mohl žít nemateriálně a jakoby neekonomicky (tj. ne pod vládou materiálních a ekonomických potřeb), osvobozen od slepých determinantů látkové výměny. Když si vypůjčíme termíny jedné z nejznámějších Frommových původních prací, můžeme to formulovat takto: člověk má především BÝT, ne pouze MÍT.

Jaké politické úkoly a ekonomická opatření k tomuto cíli vedou, Fromm neřeší - a je otázka, zda by se nějakého rozumného řešení vůbec dobral. Shodnout se s ním lze v tom, že cílem nemůže být (revoluční) násilí samo o sobě. Žádné násilí nepřivede společnost k tomu, pro co již sama nevytvořila podmínky. Výstižně je to řečeno citátem samotného Marxe: „Násilí je porodní bábou každé staré společnosti, která je těhotná společností novou.“ (s. 23) Na rty se tu ovšem dere ironická otázka: V jakém stupni těhotenství má společnost být? A co přesně je úkolem porodní báby? Klasický porod, nebo třeba i císařský řez a případné „dopěstování“ dítěte v nějakém inkubátoru? Užitá metafora nám žádnou konkrétní, politická rozhodnutí implikující odpověď nedá. A sám Fromm se do ní také nežene.

O to intenzivnější je jeho výklad duchovního rozměru Marxových myšlenek. Klíčovým bodem je tu nauka o odcizení. V rámci Marxova myšlení je svázána s pojetím práce, jež „není jen prostředkem k nějakému účelu, k výtvoru, nýbrž je účelem sama o sobě, smysluplným projevem lidské energie.“ (s. 34) Prací se člověk jako tvořivý duch zmocňuje přírody a vtiskává jí svou ideu, aby tak realizoval své fyzické i duševní síly. Tento prvotní akt práce jako tvorby je v kapitalistické výrobě sám sobě vyvlastněn, když je dělník odtržen od produktu své činnosti jakožto výrazu ducha a je přinucen vidět jen výrobek, zcela zvěcnělý objekt, nenesoucí žádné stopy prvotního tvůrčího ducha. Výrobek je v rámci tržní funkcionální specializace nenahraditelný jiným typem výrobku (musí být přesně splněna objednávka, aby výroba nesla zisk), zatímco pracovník je nahraditelný jiným pracovníkem (obsluhou). Naproti tomu v komunistické společnosti by byl individuální pracovník nenahraditelný, nezastupitelný v autentickém prožitku své seberealizace, a výrobek, jemuž se zrovna věnuje, nahraditelný jakýmkoliv jiným - neboť všechny jsou výrazem činorodého ducha, bez ohledu na to, jak jsou či nejsou poptávány v ekonomickém provozu. Jinak řečeno: práce se má v ideálním případě vymknout z ekonomických vazeb, které z ní v posledku činí zboží, prodávané za mzdu, a stát se způsobem, jak člověk dochází k nejpravdivějšímu výrazu sebe sama.

V pozadí této koncepce stojí Hegelovo pojetí vztahu subjektu a objektu v kontextu vývoje ducha. Duch má v poslední fázi své cesty rozpoznat, že to, co vnímá jako vůči sobě vnější, totiž objekt, není nic než výraz jeho samotného, jež se však sobě odcizil. Duch je hybnou silou světa, a vnímá-li tento svět, jež je ve skutečnosti jeho (spolu)výtvorem, jako něco cizího a vnějšího, nerozumí ani světu ani sám sobě.

Fromm sice neuvádí konkrétní paralely mezi Hegelovým schématem a koncepcemi pozdně antických novoplatoniků nebo J. S. Eriugeny, jejichž podstatou je, stručně řečeno, vyjití tvořivého ducha (Boha) ze sebe (vznik světa) a jeho návrat k sobě samému (aktem kristovské spásy). Alespoň rámcově však Fromm toto pozadí celého konceptu zná - odkazuje ostatně k biblickému motivu vyhnání z ráje a potřebu znovu pak nalézt ztracenou jednotu se světem; může proto uvést: „Neznamená toto vše, že Marxův socialismus je uskutečněním nejhlubších náboženských podnětů, společných všem velkým náboženstvím minulosti? Ano, znamená, pokud si jen uvědomíme, že Marx, podobně jako Hegel a mnoho dalších, vyjadřoval svou starost o lidskou duši jazykem filosofickým, nikoli teistickým.“ (s. 47)

Pojem odcizení jako v posledku úhelný kámen marxismu (neboť co jiného je zde úhlavním zlem kapitalismu než odcizení?) tím ale získává komponentu, jež ho takříkajíc štěpí. Je to vidět ve Frommových formulacích, jako je tato: „Hlavní proud poreformačního mesianismu však /na rozdíl od toho středověkého - MŠ/ už neměl podobu myšlení náboženského, nýbrž filosofického, historického a společenského. (…) Svůj poslední a nejplnější výraz pak nalezla /mesianistická myšlenka - MŠ/ v Marxově pojetí socialismu, (…) zvláště prostřednictvím Spinozy, Goetha a Hegela.“ (s. 48) Všimněme si v citovaném úryvku formulace „neměla už podobu“. Ta formulace je přání, jež se snaží stát otcem myšlenky - zůstává ale impotentní. Ať už podoba či jazyk ztrácí explicitně náboženský charakter a stává se filosofií nebo vědou, stále je řeč o mesiášství. Což je výraz, který do žádného jiného jazyka než náboženského přeložit nelze. Ducha, který plně přichází k sobě samému („Je vyřešenou záhadou dějin a ví o sobě, že je tímto řešením,“ praví Marx), si nelze představit jinak než jako Boha.

Jenže Bůh je mrtev. A člověk plné vědomí sebe sama nemá a mít nemůže - jak ostatně prozrazuje snaha mnoha neomarxistů „vtáhnout“ do svého učení Freuda a tím eliminovat jeho objev, že „nejsme pány ve vlastním domě“. Ale problém je dalekosáhlejší, nejde jen o podvědomí. Co může u člověka jako konečné bytosti, jež je úplná snad jen v okamžiku, kdy vědomí definitivně ztrácí, znamenat, že je vyřešením záhady dějin a ví to o sobě? Vzpomínám si na jednu scénu z Faulknerova románu Báj, v níž představitel světské moci říká jednomu novodobému mesiáši (parafrázuji): Nejen, že se nedozvíš, jestli jsi měl pravdu, ale věc se má dokonce tak, že ty můžeš mít pravdu jen a jen tehdy, když se vzdáš práva vědět, žes ji měl (tedy: zemřeš jako mučedník, abys zvítězil, ale sám již tomuto vítězství právě proto nebudeš přítomen…).

Pojem odcizení, resp. jeho překonání, má radikální přesah, který zrušit není v lidských silách. Odcizení a aspirace na jeho překonání dělají z marxismu víc, než nějaká teorie společnosti může být, pokud teorií společnosti myslíme to, co má vést ke splnitelným politických závěrům. (Jediné „politicky reálné“ užití pojmu mesiáš, s jakým jsem se setkal, bylo v přednášce jednoho izraelského rabína, který ten pojem pochopil v jeho doslovném historickém původu: jako vše, co pomáhá Izraeli proti jeho nepřátelům - např. izraelská armáda; takto lze ale ten pojem, obávám se, naplnit téměř jakýmkoliv obsahem.)

Nevím, do jaké míry, si toto Fromm uvědomoval. Každopádně ale z nastalé léčky vybruslil tím nejjednodušším způsobem - z nouze udělal ctnost. Náboženskou linii marxistického myšlení se ve své knize nesnaží zamlčet ani přetrhnout, ale dotahuje ji až do konce. V závěrečné kapitole Marx jako člověk je vše řečeno jasně. Její název není ovšem zcela výstižný - měl by znít Člověk jako Marx. Frommovo legendistické vyprávění tu vrcholí stavem, v němž - viděno hegelovsky - přichází duch k absolutnímu (sebe)vědomí, kdy se celá, „subjektivní“ i „objektivní“ skutečnost sjednocuje v pojmu (Begriff).

Originální anglický název knihy zní Marx's Concept of Man - doslova: Marxův pojem člověka. Zůstaneme-li v rámci hegelovského schématu, lze pak spatřovat Frommova Marxe na onom výsostném místě absolutního ducha, který člověka, o němž píše, nutně rozpoznává jako vyjádření sebe sama. „Marx byl plodný, neodcizený, nezávislý člověk, který ve světle svých spisů je předobrazem člověka nové společnosti. Jeho vztah k celku světa, k lidem a myšlenkám byl tvůrčí, a jeho bytí se tudíž shodovalo s jeho myšlením.“ (s. 57; tučně MŠ, kurzíva EF) Český překladatel pak zvolil pro knihu název, který celou legendu vlastně vrací od hegelovského k biblickému jazyku, když se místo o pojmu hovoří o obraze. Člověk se tak stává nejen tím, co je Marxem (resp. něčím, co za jménem Marx stojí) myšleno a tak přiváděno k bytí, ale i tím, kdo je tvořen k obrazu Jeho: „stále aktivní, vždy podnětný, vdechující život všemu, čeho se jen dotkl. (…) Vždyť on byl obrazem člověka, který byl osou jeho myšlení /čtěme: subjekt Marx rozpoznává v člověku jako objektu svého myšlení výraz vlastního ducha; Bůh rozpoznává v člověku svůj obraz - MŠ/. Člověka, který je mnoho a málo; člověka bohatého potřebou druhých lidí.“ (s. 58)

Už ho poznáváte, bratři a sestry?

Pokud stále ještě pochybujete, nalistujte v knize poslední text přiložené čítanky. Jeho autorem je Bedřich Engels a je nazván Pohřeb Karla Marxe. Nad rakví zní tato slova: „Proto byl také Marx nejvíc nenáviděným a nejvíc tupeným člověkem své doby. (…) A zemřel uctíván, milován a oplakáván milióny (…) Jeho jméno i dílo budou žít na věky!“ (s. 137)

Je to on!

O svém myšlení napsal: „stoupá se tu od země k nebi.“ Vezměme ho za slovo. Již víme, že stoupal, a jistě věříme, že i vystoupal. Kruciální otázka zní: vrátí se?

Britské listy, Martin Škabraha, 15. 4. 2005


Související články:
(Filozofie)

Rozhovor s Karlem Marxem (05.05.2018)
Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel? (05.05.2018)
Národní identita není trauma, ale potřeba (12.02.2016)
Největąím ohroľením Evropy je její netečnost (06.04.2015)
Jak číst Marxův Kapitál (29.09.2010)
Marxova teorie společnosti (poznámky) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (2) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (13.12.2008)
Kdo jsme? Kam kráčíme? (16.06.2008)
Společnost nevolnosti (10.12.2007)
Bondyho vzkaz (22.04.2007)
Z Týnské až do Velryby (22.04.2007)
Zemřel Egon Bondy (10.04.2007)
Theodicea centur. XXI.? (21.10.2006)
Anketa o dekadenci „Západu“ (02.04.2006)
Obránci víry (31.03.2006)
Každý monoteismus je totalitní (30.03.2006)
Pokus o zahájení debaty na skandální téma: Marx (26.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (2) (15.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (15.03.2006)
K postmoderně nelze přistupovat jako k univerzální koncepci (06.03.2006)
Člověk jako fixní kapitál, aneb jak to Karel Marx vlastně myslel (31.01.2006)
O ateismu, pochybnostech a víře (30.01.2006)
Význam marxismu pro model socialismu (05.01.2006)
„Zkrotit kapitalismus“ (29.12.2005)
Zásady komunismu (15.12.2005)
Marxova filozofie dějin (05.12.2005)
Marx a sovětský komunismus (05.12.2005)
Chvála materialismu (30.11.2005)
Kdo filosofuje (06.10.2005)
Válka s plky (11.08.2005)
Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu (19.06.2005)
Profesor Wright: Kapitalismus omezuje demokracii (24.05.2005)
Výzva „sociálního” v sociální demokracii (24.05.2005)
K pojetí svobody u K. Marxe (22.04.2005)
Polemika o „produktivistickém marxismu“ (04.03.2005)
Vědění a víra v čase rizik (11.02.2005)
Atheismus není nové dogma (08.02.2005)
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě (08.02.2005)
Redakční předmluva k českému vydání Grundrisse (06.02.2005)
Marxova cesta revoluční kritiky (06.02.2005)
Rukopisy „Grundrisse“ (06.02.2005)
Buddha (04.02.2005)
1. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí (21.01.2005)
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)
Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství (18.01.2005)
Epocha samovzněcování (13.01.2005)
Filozofie očima přírodního vědce (10.01.2005)
Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje (10.01.2005)
Marxova filozofie dějin (23.02.2004)
Marxova cesta k vědeckému pochopení světa (17.02.2004)
V Den paměti (27.01.2004)
Světu vládne finanční oligarchie, říká Egon Bondy (12.07.2001)
Egon Bondy: "Vyvlastnit vyvlastňovatele" (06.03.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Martin ©kabraha | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Britské listy

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
142 (142 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1079


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.