logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 772x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 688x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 617x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 475x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 13
21 denni
Max. 350
Prům. 288

Nyní si čte web : 76 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Národní identita není trauma, ale potřeba

Vydáno dne 12. 02. 2016 (2441 přečtení)

Ne, ľe by otázky "postavit se čelem k historii", které staví Václav Bělohradský ve svém článku "Identita je trauma!" (Právo, 4. 2. 2016, s. 7) nebyly důleľité, ale způsob, jak se jimi zabývá, je zavádějící. Zjednoduąeně řečeno, "s vaničkou vylévá i dítě". Za okolností, kdy je společnost ohroľená nebo rozloľená, dělat rozumné zákony proti hanobení národa nemusí být nutně zatracení hodné, pokud jde o hanobení republiky, záleľí na tom, jaká je. Na druhé straně kritické přístupy nemusí být jeątě hanobením. Kaľdý extrémní přístup je nebezpečný.

Bělohradský nedoceňuje entitu národa pro úroveň lidí. Od osvícenství stoupal jak respekt k národům, poskytujícím prostor pro politickou participaci veřejnosti, tak úsilí i respekt k pravdě a to i historické, která s tím souvisela. Toto demokratizační úsilí bylo plné konfliktů a násilí, nebo» mocenské vrstvy, zvláątě katolická církev, tento vývoj potlačovaly. V současnosti se nám tento konflikt vrací. Pravda není nikdy ani absolutní ani černobílá. Záleľí na úhlu pohledu a na poctivosti nositelů pohledů, zda vysvětlí své základní filosofické východiska a proč se problémem zabývají. Příčiny, důsledky a důleľité souvislosti nesmí být pominuty. Z tohoto hlediska jsou názory Bělohradského spíąe spekulacemi, nebo» názor musí být opřen o dostatečná fakta.

Je politování hodné, ľe autor neuvádí zdroje svých informací, pokud jde o českou historii. Jeho útok na Palackého interpretaci husitství odráľí tradiční přístupy katolické církve, Habsburků a ąlechty a opomíjí znemravňující a hluboce represivní podstatu jejich přístupů k neprivilegovaným, k myąlence spravedlnosti, k pokroku. Někdy jsou revoluce nutné. Není přece moľné pominout, ľe výsledkem husitských válek se poměry více jak na sto let zlepąily a ľe v českém království zakotvila náboľenská tolerance, o které se ostatním evropským zemím jeątě dlouho ani nesnilo. I umění po husitských válkách vzkvétalo, podobně časem i vzdělání. Dokonce v době české reformace nebylo v Evropě tolik válečných konfliktů jako předtím a po Bílé Hoře. Bělohradského daląí úvahy je nutné vnímat v kontextu toho, co nazývá „identitární panika“ a „groteskní vlna strachu z uprchlíků“ a „protiunijní národovectví“. V kontextu skutečnosti, že demokracie ani sociální úroveň v Evropě a EU nevzkvétá, ale naopak, je jeho postoj hodně nepřiměřený. Jeho připomínka Schauerových dvou otázek, týkajících se kulturní ceny české národní existence a identity či její bezcennosti, už hraničí s nihilismem, s pohrdáním pozitivním potenciálem lidí i národa. O deset let později po Schauerově vystoupení byla česká kultura, včetně politické, na vyšší úrovni než rakouských Němců.

Předkládat jako alternativu úrovně národa a stability střední Evropy jeho poněmčení je absurdní, projevem hluboké neznalosti dějin 19. století, neznalostí podmínek nutných k rozvoji demokracie. Bělohradského přesvědčení, že: „To, co nazývám archaicky vyšší kulturou, jsou díla, která prolamují dobře střežené hranice hegemonických verzí národní identity a morálky“, je prostředkem k „léčivé odpovědi na nějakou traumatizující otázku“, spíše svědčí o neznalosti české literatury, v níž takové literatury není nedostatek, naopak mnohá již delší dobu podemílá křehké sebevědomí Čechů. Jen bych ji nenazývala vyšší kulturou, pojem má tradičně jiný význam. Ale, že nám chybí hodnotná syntetická díla ať již v krásné literatuře či historické, je pravda. Příčiny jsou složité, v nichž stoupající vliv konservatismu a podceňování národní dimenze hraje velkou roli. Spisovatelé jakoby se báli myšlenky, že kolektivní identita, zvláště národní, je zrovna tak důležitá jako individuální. Jako by nechtěli uznat, že literatura má i výchovný a inspirační sílu, ať autor chce nebo nechce.

Bělohradského úvaha že „kdyby český národ v 19. století přijal němčinu, vznikla by v Rakousku silná rakouská identita, odlišná od říšsko-německé, schopná stát se pevným pilířem ‚ideje státu rakouského‘, který ve 20. století v Evropě tragicky chyběl“ také hraničí s absurditou. Němci v říši netvořili ani polovinu obyvatel. Už rakouská císařovna a česká královna Marie Terezie musela v polovině 18. století respektovat národní identitu národů v říši při zakládání šestileté povinné školní docházce. Dovede si Václav Bělohradský představit stupeň násilí, který by byl potřeba k poněmčení neněmeckých národů v říši? Umí si představit ty devastující následky pro úroveň většiny Čechů a celého národa?

To, že se Češi v 19. století soustředili na rozvoj své kulturní, ekonomické a sociální úrovně z nich udělalo moderní národ. Dokonce národ se státotvornými schopnostmi. To, že Němci nepřijali demokratické Československo po roce 1918 souviselo s jejich tradiční pocitem superiority nad Čechy a Slovany obecně a vírou v právo expandovat na úkor slabších. Svědectvím je početná relevantní německá literatura. Hitler toho dovedl plně využít. Němci snad ani nepostřehli že měli v Československu daleko více práv, politických isociálních, než Němci v Německu. Německo se brzy po sjednocení 1871 začalo připravovalo na válku a na expanzi na východ i na západ. Žádné Rakousko, byť německé, by pokusu o tuto expansi nezabránilo, naopak dobové dokumenty ukazují, že by se jí účastnilo. Podobně tomu bylo s počátkem 2. světové války. Chtěl by snad český národ mít podíl na nacismu a holocaustu? Německý antisemitismus a antislovanství mělo hluboké kořeny v minulosti, nepřišly až s Hitlerem. Ono je třeba rozlišovat, co je více a co je méně důležité z hlediska lidskosti, demokracie, příčin a následků. Nebylo by na místě psát více o potřebě, aby velké státy přistupovaly k malým s respektem a ne jako ke koloniím?

Není jasné jak souvisí strach české veřejnosti z nevyžádané a v Evropě nezvládané masové migrace z Předního východu a tím, co Bělohradský považuje za nedostatečnou reflexi historie českého národa, zdá se, že myslí hlavně negativních aspektů. Mezi svou kritiku zahrnuje i demokratický charakter československé republiky před rokem 1938. Mohl by Václav Bělohradský vysvětlit, který stát ve střední Evropě byl demokratičtější a jak?

Mnohem závažnější se zdá být otázka proč má většina Čechů strach z této migrace uprchlíků. Odpověď není jednoduchá. Především lidé cítí, že nemají patřičné informace ani o imigrantech ani o řešení jejich situace v rámci Evropy a budoucnosti. Mají také podezření, značně oprávněné, že vše je záměrné -- narušit demokratizační a sociální vývoj v Evropě, narušit kulturní a vzdělaneckou úroveň budovanou od středověku důrazem na menšiny. Vývoj a existence národů byla bytostně spjata s demokratizací, s rozvojem demokracie. Národy jsou nejvíce integrovanými význačnými entitami, se kterými se lidé mohou ještě smysluplně ztotožnit, ve kterých sdílí řadu důležitých hodnot – jazyk, území, kulturu, historii, vzdělání, potřeby, zájmy, možnost politické participace, atd. Pocit sounáležitost, rozumět světu, ve kterém lidé žijí je pro rozvíjení demokracie nezastupitelný. Rozdíly v podmínkách, úrovni, kultuře národů, atd. jsou a dlouho zůstanou podstatné a v zájmu demokracie a stability je nutné tuto skutečnost respektovat. Otázkami se zabývá řada seriozních autorů. Samozřejmě malé národy jsou v mnohem zranitelnější pozici než velké. Vývoj jde opravdu jinak a jinam, než lidé věřili po r. 1989 a než jim bylo slibováno.

Aby lidé mohli ovlivňovat politiku ve prospěch obecného dobra, musí rozumět nejen světu, ve kterém žijí, ale i historii. Někteří západní historikové (R. Dahl, J. Dunn, Ch. Tilly atd.) jsou názoru, že bez znalosti historie se společnost rozpadne, že bez znalosti historie, zvláště národní, není možná existence demokracie. Tady platí masarykovské, že negativní stránky historie je nutné znát ne aby se ubíjelo zdravé sebevědomí národa, ale aby se předcházelo opakování problémů. Pozitivní stránky historie je nutné znát, aby byla co největší zodpovědnost za jejich uchování a kontinuitu. Proti té se z různých stran útočí.

EU není a ještě dlouho nebude dostatečně integrovanou entitou a její politika nebuduje skutečnou demokracii, spíše se přiklání k neoliberalismu, v němž migranti mohou mít specifickou roli. Pokud tento stav bude trvat, z národů, zvláště malých, zůstane atomizovaná, nevzdělaná levná pracovní síla, která nerozumí světu, ve kterém žije, která nerozumí historii, neschopná se stát efektivní součástí politiky.

Právo, 10. února 2016, s. 7.


Související články:
(Filozofie)

Rozhovor s Karlem Marxem (05.05.2018)
Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel? (05.05.2018)
Největąím ohroľením Evropy je její netečnost (06.04.2015)
Jak číst Marxův Kapitál (29.09.2010)
Marxova teorie společnosti (poznámky) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (2) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (13.12.2008)
Kdo jsme? Kam kráčíme? (16.06.2008)
Společnost nevolnosti (10.12.2007)
Bondyho vzkaz (22.04.2007)
Z Týnské až do Velryby (22.04.2007)
Zemřel Egon Bondy (10.04.2007)
Theodicea centur. XXI.? (21.10.2006)
Anketa o dekadenci „Západu“ (02.04.2006)
Obránci víry (31.03.2006)
Každý monoteismus je totalitní (30.03.2006)
Pokus o zahájení debaty na skandální téma: Marx (26.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (2) (15.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (15.03.2006)
K postmoderně nelze přistupovat jako k univerzální koncepci (06.03.2006)
Člověk jako fixní kapitál, aneb jak to Karel Marx vlastně myslel (31.01.2006)
O ateismu, pochybnostech a víře (30.01.2006)
Význam marxismu pro model socialismu (05.01.2006)
„Zkrotit kapitalismus“ (29.12.2005)
Zásady komunismu (15.12.2005)
Marxova filozofie dějin (05.12.2005)
Marx a sovětský komunismus (05.12.2005)
Chvála materialismu (30.11.2005)
Kdo filosofuje (06.10.2005)
Válka s plky (11.08.2005)
Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu (19.06.2005)
Profesor Wright: Kapitalismus omezuje demokracii (24.05.2005)
Výzva „sociálního” v sociální demokracii (24.05.2005)
K pojetí svobody u K. Marxe (22.04.2005)
Marx ve stavu beztíže (15.04.2005)
Polemika o „produktivistickém marxismu“ (04.03.2005)
Vědění a víra v čase rizik (11.02.2005)
Atheismus není nové dogma (08.02.2005)
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě (08.02.2005)
Redakční předmluva k českému vydání Grundrisse (06.02.2005)
Marxova cesta revoluční kritiky (06.02.2005)
Rukopisy „Grundrisse“ (06.02.2005)
Buddha (04.02.2005)
1. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí (21.01.2005)
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)
Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství (18.01.2005)
Epocha samovzněcování (13.01.2005)
Filozofie očima přírodního vědce (10.01.2005)
Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje (10.01.2005)
Marxova filozofie dějin (23.02.2004)
Marxova cesta k vědeckému pochopení světa (17.02.2004)
V Den paměti (27.01.2004)
Světu vládne finanční oligarchie, říká Egon Bondy (12.07.2001)
Egon Bondy: "Vyvlastnit vyvlastňovatele" (06.03.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Marie L. Neudorflová | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
142 (142 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1079


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.