logo SDS
Dnešní datum: 15. 10. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenější/rok zelený nadpis
Používá generální štáb naše vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 640x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 539x)

V jaké kondici je naše školství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 426x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 390x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 388x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 325x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žžádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 29
Prům. 17.6
21 denni
Max. 563
Prům. 433.9

Nyní si čte web : 57 uživ.

Z historie SDS

* Poznámky k postavení a historii SDS

Vydáno dne 02. 02. 2000 (8379 přečtení)

Strana demokratického socialismu (SDS) nese své jméno od IV. sjezdu v prosinci 1997. Strana vznikla politickým sloučením bývalé Strany demokratické levice (SDL) a Levého bloku (LB) v červnu 1997, nejprve pod názvem LB-SDL. Současné postavení, perspektivy a vývoj SDS lze pochopit nejlépe na pozadí historie (post)komunistické levice.

Česká levice 1989-1999

Zjednodušeně lze vývoj rozdělit do čtyř fází:

Od listopadu 1989 až do parlamentních voleb 1992: hledání nové tváře bývalé KSČ (nyní KSČM).

Reformně orientovaní komunisté měli většinou lehkou převahu, ale přeměna strany byla pro mnoho bývalých členů KSČ (blízkých sociálně demokratické orientaci, mnohdy dokonce ažž ve směru „Blair-Schröder”) nedostatečná. Počet členů strany se proto rychle snižžoval, ze strany vystupovaly skupiny jako „Demokratické fórum komunistů”, „Demokratická strana práce” i mnoho jednotlivých členů. Markantním znakem této diskuse bylo první referendum o přejmenování strany, které se vyslovilo pro zachování přívlastku „komunistickᔠzhruba poměrem 60:40. Vedení strany (předseda strany Jiří Svoboda) mezi oběma tendencemi dovedně manévrovalo a uchovalo rovnováhu za stálého provádění vnitřní stranické reformy. Toto období končí dosti neočekávaným volebním úspěchem, k němužž vedlo i založžení Levého bloku. Toto označení se použžívalo jednak pro volební koalici KSČM a DL (Demokratická levice, malé levicové uskupení, formálně politické hnutí), jednak pro volné seskupení levicových sdružžení a seskupení (často jen s jednotlivými členy), které sloužžilo jako zárodek vznikající levicové federace (pod faktickou hegemonií KSČM).

Od parlamentních voleb 1992 do olomouckého sjezdu strany (červen 1993): nástup tradicionalistů a štěpení KSČM.

Po volebním úspěchu se aktivizovala řada členů strany, mezi nimi velké množžství oponentů reformního kurzu Jiřího Svobody. Zvláště silní byli v Praze („Marx-leninská platforma”, znovupřijetí M. Štěpána do strany). Rovnováha se udržžovala stále obtힾněji a bylo jasné, žže Jiří Svoboda svou pozici na nadcházejícím sjezdu strany v Kladně nedokᾞe obhájit. Vše se (zdánlivě) změnilo po atentátu na Svobodu - v době sjezdu byl v nemocnici a delegáti mu vyjádřili silné sympatie. V pozadí však byly věci jinak - tradicionalisté si své postavení ve vedení strany posílili. (Prorokovat se to dalo ze zápasu o pojem „demokratický socialismus”, který byl po opakovaném hlasování z dokumentů vyškrtnut.) Po návratu do normálního žživota se Svoboda pokoušel tyto závěry změnit - to ale pouze zhoršilo jeho postavení ve straně. Rezignoval fakticky ještě před sjezdem strany.

Od olomouckého sjezdu do parlamentních voleb 1996: nepřátelské štěpení.

V lednu 1993 se rozdělilo Československo, a to do strany přineslo ještě další napětí - určitý antagonismus mezi federálními (např. Svoboda, Grebeníček, Ransdorf, Mečl, Valenčík) a republikovými poslanci (politici Ortman, Hájek, Stiborová, Řezáč). Federální poslanci očekávali, žže by měli být po rozdělení republiky transformováni na senátory (jak rozhodl federální parlament před rozdělením). Poslanci českého parlamentu však neměli chuť oslabovat svou moc a pracovat znovu jako „druhá liga”. Senát se stal prázdnou konstrukcí ažž do senátních voleb na podzim 1996. Pro KSČM byl tento problém obzvlášť t쾞ký: jako opozice bez reálné moci si strana nedokázala zajistit žžádné pozice v exekutivě (na rozdíl od vládních stran), a tak si stranická špička obsadila z psychologických důvodů volební listiny do federálního parlamentu. (Např. ODS poslala své špičky do republikového parlamentu.) Proto byla politická debata pro mnohé současně osobním střetem, a tak je sjezdové vítězství Grebeníčkovy skupiny rozčarovalo. Přímo na sjezdu se jedna skupina delegátů pod vedením prof. Mečla oddělila a vyhlásila své rozhodnutí vytvořit novou stranu. (Ještě před sjezdem se uskutečnila separátní setkání obou skupin, přičemžž v obou dominovali bývalí federální poslanci.) Členové českého parlamentu (kteří chtěli držžet centristické stanovisko) byli překvapeni a nedokázali uspořádat protiútok. Nová vedoucí skupina byla orientována v zásadě politicky podobně jako lidé kolem Ortmana, ale protožže získala své vedení s pomocí (umírněných) tradicionalistů, více mluvila o stranické disciplíně a ideové jednotě. Na druhé straně vyloučil sjezd z KSČM M. Štěpána (vlastně to bylo podruhé), který pak založžil svou vlastní stranu (SČK, pak KSČ). Mečl a další (Valenčík, Masopust, Řezáč) vstoupili do DL, která se změnila v SDL.

Poslanci českého parlamentu zaregistrovali stranu „Levý Blok” (všichni byli zvoleni na kandidátce s názvem „Levý Blok”), zpočátku s myšlenkou, žže tuto stranu použžijí jako „stínovou stranu” a žže tak snad překonají výsledky sjezdu strany. (Proto měl LB tzv. „dvojí členství” a mnoho členů bylo současně členy KSČM.) Vztahy mezi oběma stranami se však záhy zhoršily - nepřátelské pozice byly typické pro všechny. LB profitoval z nového zákona o stranách, protožže se většina poslanců hlásila k LB a protožže se finanční podpora stran určovala na základě počtu poslanců. To byl hlavní důvod silně nepřátelského stanoviska ze strany KSČM - tahle „krádežž” není zapomenuta dodnes. Velmi špatné byly ale i vztahy KSČM k SDL (ta přitom měla jen jednoho poslance, Řezáče, a tudힾ jen malou dotaci). KSČM se pokusila zpochybnit s pomocí bývalého předsedy DL L. Indrucha legalitu SDL a zhoršit tak její finanční situaci. Chladné však byly i vztahy SDL-LB; vedoucí funkcionáři SDL neustále bránili své „první místo” (historické, ale i jako „první liga”), zatímco představitelé LB žžili v iluzi, žže oni (jako „televizní hvězdy”) SDL nepotřebují. SČK se distancovala od všech (a opačně) a začala žžít na politickém okraji jako jediný dědic předlistopadové KSČ.

Neschopnost „reformních komunistů” v LB a SDL nalézt společnou řeč a vytvořit koaliční kandidátku měla osudné důsledky ve volbách, kde mnozí levicově orientovaní lidé ztratili ve stranické špičky LB a SDL důvěru. K tomu se přidal ještě problém 5%-ního kvóra a následná obava, žže hlasy propadnou (LB měl v průzkumech veřejného mínění kolem 4,3%, SDL pod 1%).

Po volbách 1996: knokaut po volební porើce, KSČM sbírá nespokojené.

T잾ká volební porᾞka (LB 1,6%, SDL 0,16% hlasů) měla hluboké psychologické a praktické důsledky, zejména v LB, který do volební kampaně vložžil značné finanční prostředky. V LB i SDL zněly stále silněji hlasy, které požžadovaly přehodnocení stranické politiky, úzkou spolupráci a sjednocení. Přesto musely ještě rok čekat a bojovat. Zklamání v LB bylo tak silné, žže byli nejdůležžitější funkcionáři skutečně paralyzovaní. SDL věnovala ještě hodně peněz a energie do senátních voleb (pro n쾞 získala Jiřího Svobodu), ale bez většího úspěchu. V mezidobí opustila spousta bývalých členů politiku, samozřejmě všichni, kdo si s politickou činností spojovali své existenční plány. Po sjednocení následovalo ještě dlouhé období pasivity a poté problematická volba V. Mohority do vrcholné funkce, která také odpudila mnoho členů. Nyní se snažžíme napravit ty nejhorší škody a využžít současného zvýšení zájmu o politiku k tomu, abychom znovu navázali kontakt s bývalými členy a sympatizanty.

KSČM zažžívá v posledních letech značný nárůst volebních preferencí. (Hlavní příčiny: ztráty ČSSD jako vládní strany, vymizení republikánů jako radikální opozice.) Proto také dochází uvnitř KSČM k renesanci pragmatického úsilí a existuje naděje, žže se naše vztahy zlepší. (Nyní sice užž nejsou nepřátelské, ale stále chladné.)

2. 2. 2000

Německý překlad naleznete ZDE.


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní použité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
Šmeralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír Šmeral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Hudeček | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. až 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bližší informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Došlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle všech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více než 200 těchto pseudokomentářů, které mažeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ž a š?
V uplynulých dnech došlo k technické závadě, v jejímž důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z většiny komentářů) ztratila všechna písmena "ž" a "š" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Olšanech
Jako každoročně, i letos položila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru pražské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na olšanském hřbitově. Při té přiležitosti jsme pietně vzpomněli i padlých dalších armád (včetně československé), kteří jsou na Olšanech uloženi.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani žádní váleční sirotci nejsou.
255 (255 hl.)
Nebrat! Ještě by nás podřezávali.
249 (249 hl.)
Konečně někdo uvažující lidsky.
217 (217 hl.)
Ať se každý stará o sebe, nic nám do nich není.
206 (206 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
381 (381 hl.)
Raději bychom měli zvýšit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
218 (218 hl.)
Prohnilý humanismus !!
163 (163 hl.)

Celkem hlasovalo: 1689


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaše komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír Šmeral - Mučedník ztracených a vysněných příležitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkušební kámen, na němž se dokáže, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohužel se v něm dopustil dehonestujícího přešlapu, když prohlásil, že Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane Šlemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, že již těším na shromáždění, jako posledně na Václaváku. Doufám, že nebude chybět pán Šafr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naši zemi, již dosáhli hranic dalšího materiálního pokroku a jeho další zvyšování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.