logo SDS
Dnešní datum: 25. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 692x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 653x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 605x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 549x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 537x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 530x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 513x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 407x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 25
Prům. 21.3
21 denni
Max. 534
Prům. 444

Nyní si čte web : 80 uživ.

Okolní události naąima očima

* Jan Šverma

Vydáno dne 10. 11. 2004 (5330 přečtení)

(* 23. 3. 1901 Mnichovo Hradiště, + 10. 11. 1944 hora Chabenec v Nízkých Tatrách)

český novinář a československý komunistický politik

Jan Šverma pocházel z rodiny vlasteneckého advokáta, který byl krátce i starostou města. Od svých deseti let však žil Šverma s rodinou v Praze, maturoval tam na reálném gymnáziu a začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia však nedokončil, věnoval se intenzivně politické a žurnalistické dráze.

Spolu s Václavem Kopeckým se účastnil aktivit Marxistického sdružení, určeného mladé inteligenci. Roku 1921 se stal zakládajícím členem KSČ. Ve 20. letech byl funkcionářem Komunistického svazu mládeže a redaktorem Rudého večerníku. Patřil mezi mladé komunisty, kteří zcela přijímali myšlenku Kominterny o nutnosti tzv. bolševizace komunistických stran. Bylo to v době, kdy začal vliv KSČ na společnost slábnout a kdy byl v jejím čele Bohumil Jílek - strana tehdy začala spolupracovat s ostatními socialistickými stranami. Ve straně se formovala levá opozice, k níž patřil vedle Klementa Gottwalda, Rudolfa Slánského, Josefa Gutmana i Jan Šverma.

V letech 1926-28 studoval na Leninské škole v Moskvě, účastnil se jednání v orgánech Kominterny o situaci v KSČ. Levá opozice pak na pátém sjezdu strany v roce 1929 dosáhla většiny a generálním tajemníkem KSČ se stal K. Gottwald. Opozice vyčítala levici, že se postarala o manipulaci usnesení. Strana se přihlásila k programu bolševizace politické scény a postupnému převzetí moci pomocí třídního boje. Jejím vedoucím funkcionářem se stal i Šverma; byl členem Ústředního výboru a politbyra ÚV KSČ. Jinak pracoval jako redaktor Rudého práva a spolu se Zápotockým, Zýkou a Dolanským byl i vedoucím činitelem Rudých odborů.

Jan Šverma měl svým zázemím i vzděláním blízko k levicovým intelektuálům a méně podléhal některým jednoduchým heslům, která působila v podmínkách rozvinuté středoevropské demokratické země velmi zvláštně. Na rozdíl od Václava Kopeckého nebo Bruno Köhlera mnohdy interpretoval politiku Kominterny. Švermova znalost české historie byla podstatně hlubší než u jeho spolubojovníků. Přicházel i s vlastním marxistický vysvětlením české otázky a počátků české politiky v revolučních letech 1848-49. Tím se mnohdy dostával do konfliktů, protože se odlišoval od hlavního bolševického proudu.

Už v polovině roku 1933 byl Šverma přinucen k sebekritice za příliš „tvůrčí“ přístup k sociálním demokratům a za své pochybnosti o správnosti politiky německých komunistů v době nástupu Hitlera k moci. Zanedlouho se ale situace pro něj zklidnila - v roce 1934 byl na Gottwalda a Kopeckého vydán zatykač a ti se uchýlili na dva roky do Moskvy. Šverma se stal v Praze vedoucím politikem KSČ - 19. května 1935 byl zvolen poslancem Národní sněmovny. Již o měsíc později vystoupil v parlamentě se svým prvním projevem, publikovaným pak pod názvem „Socialistické souručenství - základ lidové protikapitalistické a protifašistické politiky“.

Šverma zastával stanovisko, že základní otázkou se pro komunistické hnutí zemí střední Evropy stává ne rozvrat demokratického režimu, ale jeho obrana proti vnitřnímu i vnějšímu fašistickému ohrožení. V polovině 30. let pak společně s Rudolfem Slánským a Ottou Synkem aktivně podporoval politiku široké lidové fronty proti fašismu. Po VII. kongresu Kominterny, který v létě 1935 jednal o politice lidové protifašistické fronty, se zdálo, že nové a doma přijatelnější komunistické politice nic nebrání.

V prosinci 1935 Šverma svým přístupem ovlivnil přístup komunistické strany k prezidentským volbám. Přispěl tak k vítězství demokratického bloku při volbě E. Beneše prezidentem v prosinci 1935. Vstřícnými kroky vůči demokratickým seskupením - zvláště sociálním demokratům - však musel Šverma narazit, a to jak na vedení Kominterny, tak na nervóznějšího Gottwalda, který pozoroval Švermovy politické úspěchy, ale i na četné členy KSČ, kteří se domnívali, že opouští „starou dobrou dělnickou politiku“. Jednání ve vedení Kominterny v Moskvě na přelomu let 1935-36 toto období formálně ukončilo; Šverma přichází s novou sebekritikou (a podobně i Rudolf Slánský). Gottwald po svém návratu na Švermovu politiku částečně navázal.

V letech 1936-38 se Šverma podílel dále na politice KSČ jako šéfredaktor Rudého práva a jako přední funkcionář strany. V říjnu 1938 po zákazu KSČ odchází z pověření strany do Francie. Je přitom členem desetičlenného zahraničního vedení KSČ, ve kterém byli také Rudolf Slánský a Bohumír Šmeral. Od června 1939 Šverma řídí činnost zahraničního byra KSČ v Paříži a vydává zde časopis „Světový rozhled“. Po uzavření sovětsko-německého paktu v srpnu 1939 vzniká situace, kdy řada komunistů tuto skutečnost odsuzuje. Vladimír Clementis o správnosti sovětské politiky zapochyboval ve francouzském exilu veřejně. Vyšetřování tehdy vedl právě Šverma s V. Širokým a B. Köhlerem - výsledkem bylo vyloučení Clementise z KSČ.

Po porážce Francie v roce 1940 odchází do Sovětského svazu. Tam se podílí na čs. vysílání moskevského rozhlasu „Za národní osvobození“, rediguje „Československé listy“ a od 1941 pracuje ve Všeslovanském výboru. Spolu s Gottwaldem se zúčastňuje na vytváření československé jednotky v Buzuluku. S ním, s Bohumírem Šmeralem a s Václavem Kopeckým pracuje na přípravě budoucího Košického vládního programu.

V září 1944 je vážně nemocný Šverma vyslán jako zástupce zahraničního vedení KSČ na povstalecké Slovensko. Na letišti Tri duby u Banskej Bystrice byl vysazen 28. září spolu s Rudolfem Slánským, Markem Čulenem a skupinou sovětských důstojníků vedených plukovníkem Aleksejem Nikitičem Asmolovem. Velitelem povstalecké armády byl tehdy generál Ján Golián, velitelem partizánských oddílů Karol Šmidke. S tím posledním Šverma navštívil na počátku října výrobu jednoho ze tří pancéřových vlaků, které měly povstaleckou oblast chránit. Podílel se i na udržování chodu osvobozeného území. Po porážce povstání odmítl odletět do Kyjeva či Moskvy a spolu s Rudolfem Slánským se přesouval se skupinou českých a slovenských účastníků povstání z Banské Bystrice přes Donovaly na hřeben Nízkých Tater až do tábora I. čs. partizánské brigády. Zemřel vysílením při 15-hodinovém pochodu ve sněhové bouři při přechodu hory Chabenec jako jeden z 84 lidí.

Hodnotíme-li ve zpětném zrcátku Švermovu politickou cestu „mírného pokroku v mezích“ neustále se měnícího „zákona“ Kominterny, lze ji považovat za částečně úspěšnou v demokratickém prostředí 1. republiky. Ta samá taktika však vedla později - po převzetí moci KSČ ve 40. letech - k tragickým důsledkům. Sebekritiky komunistů přestaly být dočasnými taktickými ústupky, ale staly se počátkem monstrprocesů s „nepřáteli uvnitř strany - s agenty buržoazie“. Toho se však Šverma naštěstí nedožil. Přesto se i jeho smrt stala položkou nenávistných prokurátorských spisů - jedním z bodů žaloby proti Rudolfu Slánskému bylo i obvinění, že smrt Švermy zavinil Slánský, když mu schválně podstrčil „malé boty“.

Nejznámější díla Jana Švermy:

Rok 1948 v Čechách (1933), Na okraj lipanského výročí (1934), Proti panské jednotě (1936), Hus, Tábor a naše doba (1937), Role českého národa v historii (1939)

K pomníku Jana Švermy:

K 25. výročí smrti Švermy byla v Praze u jednoho z mostů (Štefánikův, dříve Švermův) instalována jeho bronzová socha, jejímž autorem byl akademický sochař, účastník protifašistického odboje Antonín Nykl. V listopadu 1999 byla socha odstraněna z nábřeží a převezena „k restaurování“. Jako obvykle se Češi zachovali ke své minulosti dosti svébytným způsobem. Lišíme se tím i od Slováků. Slovenské Slovo č. 10/2001 položilo otázku velvyslanci SR v Prahe: „A čo Šverma? Položil život v slovenských horách. Zabudneme?“ L. Ballek odpověděl: „Ak by mala socha ležať pohodená kdesi v lapidáriu, previezli by sme ju radšej k nám, do Lomnistej doliny alebo Banskej Bystrice.“

Socha Jana Švermy byla nakonec převedena do majetku Městské části Praha 1, která později vyjádřila ochotu poskytnout sochu k nové instalaci mimo oblast památkové rezervace na Praze 1. Obnovení pomníku Jana Švermy žádal Český svaz bojovníků za svobodu, Občanská iniciativa Vděčnost a další organizace a občanská sdružení účastníků protifašistického odboje. Hlavní město Praha vyšlo nakonec těmto žádostem vstříc a souhlasilo s novým umístěním sochy Jana Švermy v areálu čestného vojenského pohřebiště na Olšanských hřbitovech.

Záštitu nad setkáním 8. 11. 2004 při obnovení pomníku poslance Národního shromáždění Jana Švermy převzal místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vojtěch Filip a poslanec Evropského parlamentu a místopředseda GUE/NGL Miloslav Ransdorf. Setkání se zúčastnilo asi 200 osob, většinou členů KSČM. Kytici rudých karafiátů položili k pomníku i zástupci Strany demokratického socialismu.

Milan Neubert, 10. 11. 2004

Hezký portrét Jana Švermy z pera Romana Janoucha ZDE.


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Milan Neubert | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
188 (188 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
157 (157 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
126 (126 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
118 (118 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
107 (107 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
134 (134 hl.)
Prohnilý humanismus !!
106 (106 hl.)

Celkem hlasovalo: 936


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.