logo SDS
Dnešní datum: 08. 07. 2020   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 34
Prům. 19.4
21 denni
Max. 597
Prům. 479.9

Nyní si čte web : 34 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu

Vydáno dne 24. 01. 2015 (2146 přečtení)

Třicátá druhá kapitola knihy Pavla Reimanna Dějiny KSČ z roku 1931

Vývoj kapitalistického světa v posledním roce zničil naděje sociální demokracie i očekávání likvidátorů. Místo ohlašovaného »nového rozkvětu« kapitalistické soustavy nastala hluboká mezinárodní krise a skvěle se potvrdily předpovědi Komunistické internacionály, že stabilisování kapitalismu ochabuje čím dále tím více. Potvrdilo se, co pravil soudr. Molotov na 10. zasedání rozšířené exekutivy: Třetí údobí poválečného vývoje stabilisování kapitalismu není odděleno čínskou zdí od revoluční situace. Rozsáhlá hospodářská krise, kterou se armáda nezaměstnaných rozmnožila na 50 milionů, musí přivodit hluboké politické otřesy. Tato krise ukazuje, že kapitalismus se stal neschopný zajistit dělnictvu i jen holé živobytí. Spousty mrznoucích a hladovějících dělníků, nesčetné miliony dělníků pracujících omezeně, a jejichž mzda nestačí ani na nejnutnější, vyhlídky, že přijde ještě horší krise v nejbližších měsících, tak vypadá dnes kapitalistický svět. Průmyslová krise je provázena krisí agrární, která přivádí na mizinu miliony drobných zemědělců ve všech zemích. Kapitalisté a velkostatkáři je kvapně vyvlastňují a třídní protivy se i na venkově velmi přiostřují. Majíc tak pronikavé následky pro život převážné většiny lidstva, vede hospodářská krise nevyhnutelně i k hluboké krisi politické. Ta se již projevuje v řadě zemí. v Číně dospěl boj dělníků a rolníků proti cizímu imperialismu na vyšší stupeň. v krvavých bojích vzniká mladá čínská sovětská moc, která ovládá území s 50 miliony lidí. Také v Indii je boj mas veden na vyšší úrovni. za velikých obtíží se národně revolučně naladěný lid odpoutává od proradného indického měšťáctva. v Evropě je nová situace. Volby v Německu, které velmi posílily revoluční třídní boj a naopak zase zahnaly zklamané maloměšťáctvo do tábora nacionálního fašismu, ukázaly, že celá soustava rovnováhy evropského kapitalismu je rozkolísána. Politická soustava, zavedená versaillskou mírovou smlouvou a Youngovým plánem, založená na porobě poražených států a hospodářském vykořisťování, nemůže už zadržet nynějšího vývoje. Krise německého imperialismu nutí rozvinouti otázku reparací i otázku hranic kolonií a pod., vznikají nové imperialistické svazky, které zhoršují situaci kapitalismu a zesilují jeho rozpory. A mezitím trvá a sílí Sovětský svaz, tvrz socialistického světového proletariátu, v němž se tvoří nový život na podkladu socialistickém. Jeho vývoj dráždí kapitalisty k svržení první dělnické moci intervencí. Samo trvání Sovětského svazu hluboce otřásá kapitalismem. v Německu a v Polsku, kde komunistická strana dozrála k dosažení většiny dělnictva, se hluboce začíná otřásat vládnoucí soustava. Účinky se projeví i v Československu, které je přímo dotčeno vývojem třídního boje v sousedních zemích.

Také v Československu se v posledním roce projevilo politické zahrocení hospodářské krise. Po posledních volbách se československé měšťáctvo pokoušelo zesílit útlak dělnictva tím, že vzalo do vlády sociální fašisty. Sociálfašistické strany se staly nejdůležitější oporou fašistického vyhladovovacího režimu, pokoušely se rozrazit boj dělnictva proti měšťácké politice hladu, »dokazujíce« dělnictvu, že v hospodářské kirisi nelze bojovat, a vštěpovaly mu, že krisi možno překonat jen společnou prací všech tříd. Sociálfašističtí vůdcové se pokoušeli společně s kapitalisty překonat krisi na útraty dělnictva. Jejich vyhladovovací politika ve službách kapitálu ukázala, jak hluboké jsou třídní rozpory i v Československu. Nelze popřít, že sociálfašistickou politikou se prohlubuje propast mezi širokými vrstvami dělnictva a sociálfašistickým vedením. Prozatím zvolna, ale přece nezadržitelně se rozkládají posice sociálfašistů, kteří vymýšlejí nové a nové manévry na oklamání dělnictva a zároveň posilují fašistický režim. Svědčí o tom projevy Bechyně a spol. o nutnosti »silné vlády«, která má zachránit tonoucí loď kapitalismu.

Se zostřujícími se třídními protivami kuje měšťáctvo nové okovy dělnictvu. Fašismus vystupuje zjevně a brutálně jako nacionální fašismus. Fašistické demonstrace před nedávnem svědčí o tom, že se československé měšťáctvo chystá zavést krvavou fašistickou diktaturu. Stojí před námi otázka: Fašistická diktatura, nebo diktatura proletariátu? Československo stojí blíže než jindy před revolučními otřesy.

V tomto údobí nabývá nového významu vývoj komunistické strany jako vůdkyně dělnické třídy. Prosincovým rozhodnutím exekutivy Komunistické internacionály bylo KSČ naznačeno, jak se má bolševicky reorganisovat k boji s oportunismem v praksi a s »levými« sektářskými tendencemi. Od té doby se tento úkol stal ještě závažnější.

Od prosince 1929 KSČ už dosáhla značného úspěchu ve splnění těchto úkolů. Podařilo se jí organisovat 6. března veliké demonstrace nezaměstnaných, podařilo se jí organisovat odpor dělnictva proti kapitalistickému útoku v četných místech v Karlově huti, ve frýdeckých textilních továrnách i jinde a s úspěchem skončit boje dělnictva proti teroru v závodech a proti hromadnému propouštění. z výsledků četných voleb do závodních výborů je patrné, že vliv strany v širokých vrstvách dělnictva nezadržitelně vzrůstá. Hnutí nezaměstnaných se vyvíjí velmi silně.

Přes tento zjevný pokrok má KSČ ještě veliké slabiny. KSČ může vykonat svůj úkol plně jen tehdy, stane-li se opravdu vůdkyní dělnictva, a zejména, povede-li veliké, hromadné hospodářské a politické zápasy československého proletariátu. Musí ukázat dělnictvu, že z krise se lze dostat jen revolučně, jen povalením měšťáckého třídního panství.

Oportunismus v praksi a »levé« sektářské tendence zavinily, že strana nemohla dostát svému úkolu plně. Ukázaly to velmi názorně chyby, jichž se strana dopustila při potírání gentské soustavy. na jaře 1930 se rudé odbory »zásadně« usnesly zastavit vyplácení podpor v nezaměstnanosti podle gentské soustavy a odůvodňovaly to velmi svérázně tím, že tato soustava znemožňuje rudým odborům vést politické boje. Ve skutečnosti bylo důvodem to, že pokladny rudých odborů byly úplně vyrabovány Haisem a že i sociálfašistická vládní politika znemožnila nést břímě, uložené gentskou soustavou. Místo, aby mobilisovaly dělnictvo proti sociálfašistické vládní politice a pro podporu v nezaměstnanosti, placenou zaměstnavateli a státem, vyhlásily rudé odbory bojkot gentské soustavě. Českoslovenští nezaměstnaní, kteří byli odkázáni jen na tento jediný druh podpory, nemohli pochopit, že příčinou oportunismu v rudých odborech je gentská soustava. A poněvadž rudé odbory se tehdy tuze nesnažily organisovat dělnictvo i nezaměstnané proti útoku kapitalistu, měli dělníci dojem, že rudé odbory nerozumějí jejich denním požadavkům a potřebám. A tak ultralevé bojkotování i pasivnost v denních bojích dělnictva oslabily posice revoluční fronty, právě když zase stoupala revoluční vlna. Nezájem o denní požadavky dělnické třídy a chabé hájení jich byly dva nejnebezpečnější výrazy oportunismu v praksi a »levých« tendencí, proti nimž musí strana soustředit boj.

Tento stav pochopil ústřední výbor strany, který v posledním zasedání ukázal, že strana musí hájit denní požadavky dělnictva, aby mohla nabýt většiny v dělnické třídě. v době, kdy se blíží politická krise, je nedbání denních zájmů dělnictva zdrojem velikého oportunismu. Zároveň s tímto nebezpečím potírá strana i jiné oportunistické chyby, jež vznikají tím, že se boj za denní požadavky nespojuje s bojem strany o revoluční cíle. Je to zvláštní rys situace, že právě hájením denních požadavků dělnictva se nejvíce rozmáhají hospodářské a politické hromadné boje, v nichž KSČ vyspívá k vedení rozhodujícího boje o moc, získávajíc většinu dělnictva. Tak získá KSČ i spojence proletariátu, široké vrstvy pracujícího rolnictva, získá i pracující lid potlačených národností, jejž musí zařadit do boje o diktaturu proletariátu.

*

…od roku 1825, kdy vypukla prvá všeobecná krise, praská celý průmyslový a obchodní svět, výroba a výměna všech civilisovaných národů a jejich více méně barbarských přívěsků zpravidla jednou každých 10 let. Doprava vázne, trhy jsou přeplněny, výrobků jsou tu spousty a nejdou na odbyt, hotových peněz není vidět, úvěr mizí, továrny se zastavují, pracujícím masám nedostává se potravin, protože bylo vyrobeno příliš mnoho potravin, bankrot stíhá bankrot, vnucená dražba dražbu… v krisích projevuje se násilným výbuchem rozpor mezi společenskou výrobou a kapitalistickým osvojováním. Oběh zboží je momentálně zničen, oběživo, peníze, stávají se překážkou oběhu; všechny zákony výroby a oběhu zboží postaveny jsou na hlavu, hospodářská kolise dosáhla svého vrcholu: výrobní způsob rebeluje proti způsobu výměny, výrobní síly rebelují proti výrobnímu způsobu, z něhož vyrostly. (Engels: Anti-Dühring, IV. vydání, str. 296.)

Tak vylíčil Engels již před padesáti lety hospodářské krise kapitalismu. Tehdy řekl, že »krise svědčí o neschopnosti měšťáctva spravovat ještě nadále moderní výrobní síly«. Kapitalistický svět je v krisi, která rozsahem překonává všechny předešlé. Rozpory v poválečném kapitalismu jsou jeho stabilisováním vyhnány na ostří. Kapitalistický svět už nemůže najít nic, čím by krisi překonal. Moudrost vládnoucí třídy se vyčerpává vymýšlením prostředků, které ji se světa nesprovodí.

Kdyby mohl kapitalismus přizpůsobovati výrobu nedosažení maxima zisku, nýbrž soustavnému zlepšování hmotné situace mas, kdyby mohl použiti zisku nikoli k uspokojení choutek parasitních tříd, nikoli k zdokonalení vykořisťovacích metod, nikoli k vývozu kapitálu, nýbrž k soustavnému povznášení hmotné situace dělníků a rolníků, nebylo by krisí. Leč v tomto případě nebyl by též kapitalismus kapitalismem. Aby byly zničeny krise, nutno zničit kapitalismus. (Stalin, Řeč na XVI. sjezdu KSSS. České vydání str. 7.)

Jen jediná země je ušetřena neslýchané hospodářské krise. Zatím co kapitalistické země jsou zavaleny těžkou krisí a vládnoucí třída se snažně namáhá najít z toho východisko, rozvíjí se obrovitým tempem socialistické budování v Sovětském svazu. v druhém roce pětiletky, prohlašované sociální demokracií za utopii, se průmyslová výroba zdvojnásobila proti předválečné a třetím rokem vzroste na trojnásobnou. Kolektivisují se miliony selských hospodářství a socialistický vývoj zemědělství má vzápětí takový rozvoj výrobních sil, jakého kapitalismus nikdy nepoznal a nikdy nepozná, poněvadž půda je v něm soukromým vlastnictvím. Kulaci, poslední zbytky někdejší vládnoucí třídy, mizí s kolektivisováním půdy. Zvyšuje se životní úroveň dělníků a rolníků, zmizela nezaměstnanost. Takové jsou výsledky vývoje sovětského hospodářství za světové krise kapitalismu. Tak skvělého vzestupu dosaženo tím, že diktatura proletariátu umožňuje vývoj nové hospodářské soustavy, v níž jeden druhého nevykořisťuje a výrobní síly patří celé společnosti. Příklad Sovětského svazu potvrzuje, že z kapitalistické krise je jen jedno východisko, to, na něž ukázal již před padesáti lety Engels:

Toto řešení spočívati může jen v tom, že se uzná skutečně společenská povaha moderních výrobních sil, že tedy způsob výroby, osvojování a výměny se uvede v souhlas se společenským charakterem výrobních prostředků. A to se může stati jen tím, že společnost zjevně a bez oklik vezme v držbu výrobní síly, vyrostlé jen z jejího, mimo každé jiné vedení… Tím, že kapitalistický výrobní způsob stále více a více proměňuje velký počet obyvatelstva v proletáře, vytváří moc, která je nucena provésti tento převrat pod trestem zániku … Proletariát uchvacuje státní moc a proměňuje výrobní prostředky nejprve ve státní vlastnictví, ale tím ruší sebe sama jako proletariát, tím zrušuje všechny třídní rozdíly a třídní rozpory, a tím také stát jako stát... Jakmile nebude již žádné společenské třídy, která by byla držena v útlaku, jakmile odstraněna bude s třídním panstvím dosavadní anarchie výroby, odůvodňující boj o bytí jednotlivce a z toho vyplývající také kolise a excesy, není již, co by se potlačovalo, co by činilo nezbytným zvláštní potlačovací moc, stát. (Engels: Anti-Dühring, str. 300 a následující.)

V podmínkách vývoje kapitalistické společnosti se vyvíjí proletariát jako třída, jediné schopná odstranit rozpory kapitalistického společenského řádu. Proletariát může splnit své dějinné poslání, může výrobní prostředky, vytvořené kapitalismem, udělat vlastnictvím celé společnosti, může uskutečnit socialismus jen tehdy, ujme-li se sám moci ve státu a zavede diktaturu proletariátu. Ta umožní lidské společnosti skočit z říše nutnosti do říše svobody a přetvoříc společnost v socialistickou, odstraní všechny třídní rozdíly i vykořisťování jednoho druhým.

Má-li proletariát vybojovat novou socialistickou společnost a odstranit rozpory, vzniklé dalším trváním kapitalistické společnosti, potřebuje revoluční strany vědomé cíle, která by ho vedla k diktatuře a k organisování nového společenského řádu. v dlouholetých bojích s měšťáctvem a s reformismem i v bojích s oportunisty ve vlastních řadách stala se KSČ jedinou stranou, která dovede stát v čele československého proletariátu na jeho cestě k světodějinnému převratu. v třídních bojích, které nevyhnutelně povedou k vítězné proletářské revoluci v Československu, se KSČ ještě více zocelí a upevní a stane se železnou gardou československého proletariátu v jeho osvobozenském boji. Krise kapitalistické společnosti ukazuje proletariátu jediné východisko — zničit nynější společenský řád. Touto cestou půjde československý proletariát, jsa veden Komunistickou stranou Československa.


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Reiman | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
447 (447 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
397 (397 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
363 (363 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
343 (343 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
525 (525 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
375 (375 hl.)
Prohnilý humanismus !!
323 (323 hl.)

Celkem hlasovalo: 2773


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.