logo SDS
Dnešní datum: 26. 02. 2020   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 199
Prům. 68.2
21 denni
Max. 2192
Prům. 645.2

Nyní si čte web : 35 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Předmluva

Vydáno dne 27. 11. 2013 (2297 přečtení)

Předmluva knihy Pavla Reimanna Dějiny KSČ z roku 1931

V letošním roce oslavíme desáté výročí založení KSČ. Kampaň, kterou strana při této příležitosti vede, nemůže se samozřejmě omeziti na opakování pohledů nazpět do dějin, nýbrž musí stati v nejužším spojení s aktuálními bojovnými úkoly československé pracující třídy. Jen dovedeme-li použiti dějinných zkušeností z bojů dělnické třídy a její komunistické strany pro přítomnost, jen tehdy jsme s to skutečně zužitkovati dějinné vzpomínky. Jako komunisté nezabýváme se dějinami jen pro dějiny, nýbrž abychom pomocí studia dějin usnadnili další vývoj proletářského třídního boje.

V tomto smyslu má zužitkování dějinných zkušeností pracující třídy a boje o vzdělání komunistické strany mimořádný význam. Není pochyby, že marxismus-leninismus odedávna obracel mimořádnou pozornost k teoretickému studiu dějin dělnického hnutí a revolučních organisací proletariátu. Třeba vzpomenouti jen četných spisů Karla Marxe, které pojednávají o třídních bojích jeho doby, spisů o revoluci r. 1848, 18. Brumaire, spisů o Pařížské komuně atd. Třeba vzpomenouti jen toho, s jakou pozorností Lenin studoval nejen všeobecné zásady proletářského třídního boje, nýbrž každou jednotlivou fázi vývoje třídního boje, jak v každém jednotlivém úseku rozvoje revolučního hnutí propracovával základní strategické a taktické otázky okamžiku a jak dovedl zužitkovati konkrétní studium zkušeností třídního boje pro další vývoj revoluční teorie. Právě tento moment celkové činnosti Lenina nutno správně posuzovat, abychom pochopili celý jeho význam jako vůdce mezinárodního proletariátu.

Role, kterou hraje v dějinách vývoje marxisticko-leninské teorie studium praktických zkušeností třídního boje, není náhodná. Lenin právem zdůrazňuje, že bez revoluční teorie není revoluční prakse. Ale Lenin také ve svých dílech podal důkaz, že praktická zkušenost třídního boje je jedním z nejdůležitějších základů vybudování teoretického badání. Teorie a prakse jsou v marxismu spolu nerozlučně spojeny, neboť marxismus je teorií, která se vytvořila jen na základě konkrétního studia společenského vývoje.

Ve svém spise »Krok kupředu, dva kroky dozadu« píše Lenin o dialektice, která je základní metodou marxistické teorie:
Zásada dialektiky zní: Abstraktní pravdy není, pravda je vždycky konkrétní. Tím je také řečeno, že každé studium zásad třídního boje nemůže se omezovati jen na několik abstraktních pouček, nýbrž že musí vycházeti z konkrétního studia vývoje třídního boje.

Právě s tohoto hlediska nutno také pozorovati otázku vývoje KSČ a palčivou otázku výchovy nových stranických kádrů. Není možno si představiti vývoj těchto nových kádrů bez ohromného pozvednutí ideologické úrovně strany, bez rozvinutí teoretického studia a vyučování teoretickým otázkám.Ale toto teoretické studium nemůže býti abstraktní, musí vycházeti z denních zkušeností proletariátu v jeho boji proti buržoasii. Právě s těchto hledisek skýtají studium dějin třídních bojů v Československu a vývoj KSČ bohaté možnosti prohloubiti teoretické vzdělání stranických kádrů. Jedná se přece u starších kádrů strany o principielní teoretické zhodnocení oněch dějinných událostí, které samy prodělaly jako bojovníci, aniž by strana byla v dřívějších dobách dovedla masám stranického členstva objasniti dostatečným způsobem základní principielní zkušenosti těchto bojů. Na druhé straně doplňuje však KSČ své řady v poslední době z mladistvých dělnických živlů, které sice vyvíjejí velikou aktivitu ve své práci, jimž však chybí znalost všech dějinných zkušeností mezinárodního a československého revolučního hnutí. Tím vzniká u těchto kádrů nebezpečí, že opakovati budou chyby a omyly, které celým dějinným vývojem strany již byly překonány a jsou objasněny. Jen studium konkrétních historických zkušeností třídního boje může těmto kádrům dáti pevnou základnu pro jejich revoluční práci.

Z těchto zkušeností možno konstatovat, že otázka organisování studia dějin strany ve spojitosti s desátým výročím trvání KSČ je otázkou naprosto aktuální. Základna pro organisování tohoto studia má býti dána vydáním těchto »Dějin KSČ.«.
Základní myšlenka marxistické dialektiky je, že vývoj není rovnoměrný pozvolným procesem vzestupu, nýbrž že vývoj se pohybuje v rozporech. Jak v přírodě, tak také v lidské společnosti působí rozpory, které se projevují v jednotlivých zjevech, na její další vývoj. Také rozvoj politických stran děje se ne přímočaře, nýbrž řetězem rozporů, a to platí zejména pro revoluční dělnické strany. Dříve nežli revoluční dělnická strana se rozvinula politicky a ideologicky, prakticky  a  teoreticky tak daleko, že je s to vésti masy pracující třídy po cestě proletářské revoluce, musí prodělati celou řadu průchodních stadií, musí překonati celé množství chybných názorů, prožiti řadu krisí; jen tím může se státi zralou pro splnění svých dějinných úkolů.

Tento rozporuplný vývoj proletářských stran ukázal se také v KSČ. Dříve nežli KSČ stala se tím, čím je dnes, musila prodělati celou řadu nevyhnutelných dějinných omylů, musila prožiti řadu stranických krisí, z nichž vyšla upevněna a posílena ve své revoluční teorii a praksi. Tento nevyhnutelný pochod vývoje revoluční strany nemohli sociální demokraté nikdy pochopiti, a při každém obratu strany, při každé krisi jásali nad rozkladem KSČ. Tento vývoj nemohli pochopiti také oportunisté a likvidátoři v našem hnutí, jimž každá diskuse strany a každá krise strany jevily se ne jako pokrok na cestě dalšího dějinného vývoje strany, nýbrž jako planá hádka, která překáží klidnému dalšímu vývoji strany a její konsolidaci. Takové představy žily také nedávno ještě v hlavách velké části stranických funkcionářů, kteří často jen nedostatečně chápali politický obsah našich vnitrostranických rozprav a kteří věřili, že se jedná o plané spory a hádky několika vůdců. Jak možno studovat dialektiku stranického vývoje právě na tom, co se neškolenému funkcionáři jeví jako pouhá hádanice, o tom napsal Lenin ve svém již citovaném spise: »Krok kupředu, dva kroky dozadu« v souvislosti s vývojem boje mezi bolševismem a menševismem toto:

Není možno ničeho pochopiti z našeho boje, nestudujeme-li konkrétní situaci, v níž se odehrávala každá bitva. Jestliže jsme ji však studovali, zřetelně uvidíme, že vývoj skutečně jde dialektickou cestou, cestou rozporů. Menšina stává se většinou, většina menšinou; každá strana přechází od obrany k útoku a od útoku k obraně. Východiště ideologického boje se »neguje« a ustupuje nadevším dominující hádce, pak ale počíná »negace negace« a nějak se vracíme k východišti čistě ideologického boje... Jedním slovem: nejen ječmen roste podle Hegela, nýbrž podle Hegela se navzájem potírají také ruští sociální demokraté.

S tohoto hlediska jeví se vývoj jednotlivých stran ne jako dějiny nějakých malicherných hádek mezi vůdci, nýbrž jako nutný vývoj celkové strany. Proletářská strana nemůže vzniknout a vyvíjet se bez vnitrostranického boje, aniž by se učila svými chybami organisovati třídní boj na jasnějším podkladě. Studium dějin strany vyžaduje tedy především studium všech obratů a vnitrostranických bojů, z nichž strana vyšla. To však přirozeně neznamená, že máme ospravedlňovati a okrašlovati chyby a slabiny, které se ukázaly nevyhnutelně ve vývoji strany:

Pravá dialektika neospravedlňuje osobních chyb, nýbrž studuje nevyhnutelné obraty, ukazuje jejich nevyhnutelnost na podkladě nejzevrubnějšiho probadání vývoje v jeho celé konkrétnosti.

Tyto věty Leninovy platí také v plném rozsahu pro dějiny KSC. Studujeme-li tyto dějiny, učíme se chápati, že za daných dějinných podmínek vývoj šmeralismu, právě tak jako vývoj jílkovského likvidátorství byly nevyhnutelnými průvodními zjevy vývoje KSČ. Máme tedy za úkol pečlivě studovati a objasňovati zvláštní dějinné okolnosti, z nichž tyto nesprávné tendence v našem hnutí vznikly. Ale to neznamená, že tyto staré chyby strany se historicky ospravedlní tím, že byly nevyhnutelné. Naopak, máme za úkol, tyto tendence a jejich dějinné kořeny odhalovati s cílem, abychom usnadnili jejich překonání revolučním dělnickým hnutím Československa.

Proberme tyto konkrétní podmínky vývoje. V rakousko-uherské monarchii prosadil se v české i německé sociální demokracii nejčiřejší oportunismus, který ve světové válce se zhroutil. Sociální demokracie proměnila se v »smrdutou mrtvolu« (výrok Rosy Luxemburgové). Poučení světové války přineslo masám poznání, že rozchod s kontrarevoluční stranou sociální zrady je nevyhnutelný, ale tytéž masy, které dovedly pochopiti nevyhnutelnost rozchodu se sociální demokracií, procházely po desetiletí školou sociální demokracie. Odvrátily se od zrádců, ale nepochopily, že kontrarevoluční válečná politika sociální demokracie a její koaliční politika po válce byly konečným výsledkem její oportunistické taktiky před válkou. Masy, které přešly ke komunismu, byly toho názoru, že sociální demokracie stala se nevěrnou vlastním zásadám, věřily, že mezi politikou sociální demokracie před válkou a po válce není vnitřní spojitosti. Věřily to proto, že samy tonuly v tradicích desetileté sociálnědemokratické výchovy.

Na druhé straně však hrály také zvláštní národnostní poměry Československa roli při vzniku komunistické strany. Po desetiletí národnostně utiskované masy českého dělnictva viděly v československém státě ještě dlouho po převratu stát národního osvobozeni, nechápaly tedy jeho třídní charakter. Tato chyba dělnictva vedla k tomu, že nově vznikající komunistická strana sdílela velkou část zaostalých názoru mas. Revoluční vlna poválečné doby vedla sice masy do řad Komunistické internacionály, ale tím přeneseny byly také určité chybné názory do komunistické strany. Přechod ke Komunistické internacionále byl historicky mohutným pokrokem československého proletariátu, ale tento pokrok dál se v rozporech.

Jeho rozpor spočíval v tom, že následkem konkrétních dějinných podmínek KSČ se původně neopírala o teorii leninismu, nýbrž o teorii šmeralismu, který sice byl dějinným pokrokem vůči sociálšovinismu, avšak zpátečnictvím vůči leninismu. Rozpor mezi falešnou oportunistickou teorií a praksí KSČ a její příslušností ke Komunistické internacionále došel výrazu v řadě hlubokých stranických krisí, v nichž KSČ postupně zbavovala se svých starých tradic, až konečně poslední stranická krise roku 1928 vedla k hlubokému obratu stranické politiky.

Studium dějin strany znamená seznámení se se všemi oddíly vývoje strany, konkrétní studium všech oněch otázek, v nichž vytvářejíc; se komunismus v Československu dostával se do rozporů s oportunistickými názory šmeralismu a Jílkova likvidátorstvi. Dialektika stranického vývoje projevuje se však v boji proti oportunismu, který ve všech základních otázkách postavil proti leninismu svůj vlastní názor. Oportunismus KSČ, který se projevil v podobě šmeralismu a jílkismu, nechápal třídní charakter měšťáckého státu, nechápal kontrarevoluční charakter sociální demokracie v poválečném období, postavil se proti heslu práva sebeurčení národů, popřel vůdcovskou roli KSČ v dělnickém hnuti, nepřizpůsobil se názorům nejpokročilejší části dělnické třídy, nýbrž náladám zaostalých mas. Všechny tyto chybné oportunistické názory mohly býti překonány jen soustavným a vytrvalým bojem ve straně. Zde počíná také role »levých« tendencí, které ztěžovaly v různých časových úsecích boj proti oportunistickému hlavnímu nebezpečí KSČ. Podstatná chyba »levého« radikalismu spočívala v názoru, že ve velké proletářské masové straně možno jedním rázem, aniž by se prošlo celou řadou stupňů vnitrostranického boje, vytvořiti úplně ideologické a praktické jasno. »Levé« sektářstvi nepochopilo, že bolševisace KSČ je dlouholetým houževnatým procesem, nýbrž věřilo, že stačí postaviti proti falešným oportunistickým názorům správné revoluční zásady, eventuálně povaliti oportunistické stranické vedení, a že tím již jsou vytvořeny všechny předpoklady pro bolševisaci. Praktický vývoj prokázal, že také tato forma »levých« názorů, která vyrostla na půdě československého stranického vývoje, je překážkou pro revoluční třídní boj.

Tak se dál dialektický vývoj KSČ v boji proti dvěma základním úchylkám, z nichž oportunistická úchylka hrála ovšem hlavní roli v dějinách KSČ. Studium tohoto boje a oněch otázek, které vyvolaly vnitrostranický boj, je jedním z hlavních úkolů studia vývoje strany. Tento vývoj nedál se ovšem ve vzduchoprázdnem prostoru. Strana jako nejpokročilejší část proletářské třídy vyvíjela se v procesu třídního boje, který prodělával československý proletariát od převratu z 28. října. Studium dějin strany a vnitrostranického boje je proto současně také studiem vývoje dělnického hnutí, jehož pevnou a nerozlučitelnou nejpokročilejší součástkou je komunistická strana.

To jsou nejdůležitější myšlenkové pochody a hlediska, které zdůrazniti musíme při odůvodňování nutnosti studia dějin strany, že ve spojení s přípravou k desátému výročí mají tvořiti důležitou součástku stranické práce. V době vývoje velkých hospodářských a politických bojů československé pracující třídy má býti zpracování stranicko-dějinných zkušeností širokými kruhy našich funkcionářských kádrů prostředkem přípravy strany pro splnění jejího velikého dějinného poslání.

 


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Reiman | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
359 (359 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
336 (336 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
296 (296 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
284 (284 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
468 (468 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
317 (317 hl.)
Prohnilý humanismus !!
257 (257 hl.)

Celkem hlasovalo: 2317


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.