logo SDS
Dnešní datum: 05. 12. 2020   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 34
Prům. 34
21 denni
Max. 2643
Prům. 605.2

Nyní si čte web : 39 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Brněnské memorandum

Vydáno dne 13. 01. 2015 (2158 přečtení)

Osmnáctá kapitola knihy Pavla Reimanna Dějiny KSČ z roku 1931

I v bojích, vyvolaných vyloučením Bubníkovým z KSČ, a které ohrožovaly stranu roztržkou, snažilo se pravé křídlo strany nadále zostřit zásadní sporné otázky politické, a jako na II. sjezdu strany, manévrovat tvrzením, že o usneseních V. světového kongresu KI není ve straně rozporů. Proti směrnici II. sjezdu se bojovalo výlučně tvrzením, že levá většina ústředního výboru neprovádí oněch směrnic správně a že v tom boji nejde o linii strany, ale o vyčištění vedení strany od neschopných a korupčních živlů. Toto vystupování pravice se projevilo nejkřiklavěji v dokumentu, který byl zrovna před jednáním páté rozšířené exekutivy připraven výkonným výborem brněnského kraje, v dokumentu, známém jako »Brněnské memorandum«. Ústřední výbor strany se usnesl 28. února, vyslat k zasedání exekutivy početnou delegaci a vzít do ní i zástupce dělnictva z oposičních krajů pražského, brněnského a kladenského. Toto usnesení vyvolalo u brněnských likvidátorů ohromný rozruch. Cítili se »uraženi« nejvíce tím, že ústřední výbor strany se omezil jen na vyslání oposičních dělníků brněnského kraje do Moskvy a pominul intelektuální vůdce brněnského likvidátorského puče. Poněvadž prý brněnští dělníci nedovedou hájit stanoviska likvidátorů, ovládajících brněnský krajský výbor, usnesl se tento výbor předložit exekutivě písemné memorandum. V tomto dokumentu bylo obšírně vyloženo likvidátorské stanovisko. Obrazila se v něm především domýšlivost obou brněnských intelektuálů, dr. Ečera a dr. Sterna, kteří se postavili proti rozmnožení delegace KSČ na moskevskou exekutivu dělníky takto:

Podle pokynů pražského ústředí by Marx ani Lenin nemohli býti členy pražské, kladenské a brněnské delegace… Vědouce, že naší delegaci není dopřáno obšírně a jasně vyložiti názor brněnského kraje, vědouce také, že zejména v diskusi s teoreticky a prakticky vyškolenými soudruhy z exekutivy Internacionály bude asi pociťována teoretická nedostatečnost naší delegace, vypracovali jsme, pokud to bylo možné v krátkém čase, stručnou zprávu, jež měla sloužiti naší delegaci jako základ otázek, jež rozvine.

Duševní ubohost brněnského memoranda, které spojilo v jedno útoky celé likvidátorské fronty proti ústřednímu výboru strany, se křiklavě odráží od intelektuální domýšlivosti jeho původců, kteří se postavili naroveň Marxovi a Leninovi, a hořce si stěžovali, že nebyli vzati do delegace.

Brněnské memorandum ukázalo nad slunce jasněji frakční strategii pravice. Bojovali ne s politickými hesly, ale s heslem »očistit stranu« od korupčních živlů. V souhlasu s celkovou frakční strategií pravice prohlašuje i »Brněnské memorandum«:

Především musíme vytknouti, že v základních otázkách nebylo a není ani nyní politického rozporu mezi vedením strany a vedením brněnského kraje.

Jestliže, jak tvrdili brněnští, nebylo diferencí politických, v čem tedy byla krise strany, ohrožující stranu roztržkou?

Kompromisní kandidátka, sestavená druhým sjezdem strany, vynesla pojednou do čela strany četné osoby, úplně neznámé širšímu kruhu členstva, a jež k novému postavení neoprávnilo nic jiného, než krajně radikální fráze, jež vytrubovaly před samým sjezdem… Jaké síly rozhodovaly ve vedení? Především jednotlivé osoby, nespolehlivé, zkorumpované živly, které dovedly levičáckým vystupováním zakrýti svou pravou povahu, jmenujeme Horna, Verčíka a Seidlera, některé členy mládeže, nyní také již vyloučené. Této skupině ve vedení, těmto korupčním, hmotným výhodám přístupným živlům jsme vypověděli boj.

Podle toho byl hlavní příčinou krise ne spor o zásadní směrnici strany, ale fakt, že ve vedení strany jsou, jak tvrdili likvidátoři, korupční živly. To byl domnělý důvod k neslýchanému frakčnímu boji, během něhož brněnské krajské vedení dalo obsadit redakci brněnského listu strany a který přivodil i nebezpečí rozštěpení strany. Celý ten boj prohlašován za boj »o vyčištění strany«. A z téhož důvodu se otevřeně vystupovalo pro vyloučeného nepřítele strany, Bubníka.

Hned po prohlášení memoranda, že se brněnské krajské vedení staví proti každému úmyslu rozštěpit stranu, následuje nezahalená obhajoba bubníkovství:

Jsme dosud přesvědčeni, že Bubník neměl zprvu úmyslu, postaviti se proti KSČ, ale zašel do krajnosti ve své obraně teprve, když byl ukvapeně vyloučen.

Podle vylíčení brněnských nevyvolal nebezpečí rozkolu Bubník, nýbrž vedení, které tohoto renegáta vyloučilo. Za frází o »očistě strany« se tajila obrana rozbíječů strany, od jejichž názorů brněnští nebyli daleko. Ač brněnští předstírali, jak jen mohli, že jim jde jen o »vyčištění« strany od korupčních živlů, nemohli zakrýt skutečné sociálnědemokratické názory. Soudruh Stalin měl úplnou pravdu, když ve své řeči o »Brněnském memorandu« prohlásil v českém podvýboru rozšířené exekutivy, že je to dokument, »který se protiví zásadám bolševictví a úplně se rozchází s postupem Kominterny«. Soudruh Stalin shrnul kritiku »Brněnského memoranda« v pět bodů:

1. V »Brněnském prohlášení« je prazvláštní teorie, nemající nic společného s leninismem. »Brněnské prohlášení« popírá úkol strany, organisovat revoluci. Omezuje činnost strany na pouhé trpné přihlížení k revolučním událostem.

2. V »Brněnském prohlášení« je ryze menševické stanovisko k hromadným akcím.

3. Je známo, že velmi důležité pro komunistické strany je dávat co nejvíce pokročilých dělníků do vedoucích orgánů strany. Brněnské prohlášení se staví proti proletarisování vedoucích orgánů strany.

4. Je známo, že životní otázkou komunistických stran je vedení strany. Je známo, že centralisovaná strana je nemyslitelná bez řízení z jednoho ústředí. »Brněnské prohlášení« znamená vyhlášení války ústřednímu výboru československé komunistické strany, zvolenému na sjezdu té strany. V útocích na ústřední výbor zachází »Brněnské prohlášení« až tam, že popírá nutnost, řídit strany z jednoho ústředí. To není bolševictví, nýbrž nejhorší anarchomenševictví v organisačních otázkách.

5. Konečně zabrání časopisu strany v Brně krajským vedením. Lze vůbec pochybovat, že toto obsazení je projev banditství ve straně, či, chcete-li, chuligánství?

Postačí, doložíme-li tuto všeobecnou charakteristiku »Brněnského memoranda« jeho stanoviskem, zejména k otázce revoluce a proletářských hromadných akcí. Způsob, jakým o tom pojednává, svědčí o docela menševickém pojetí vztahu strany k masám, vztahu vedení strany k členstvu. Skutečný vztah je v »Brněnském memorandu« postaven na hlavu. Teorie o spontánnosti mas je vyhnána do krajnosti. Strana, která nevede, ale nechá se vést masami, které se pustí do boje proti vůli strany, toť politický ideál brněnských likvidátorů.

Při posuzování revolučního rázu nějakého údobí jde méně o vedení a spíše o chování mas. Revoluční vedení nevytvoří komunistické strany, zato revoluční dělnictvo umožňuje a dělá nezbytným revoluční vedení. Nyní není v KSČ ani uvědomělého komunistického vedení, ani uvědomělé komunistické masy.

Podle toho by mělo býti úkolem vedení strany, když není revolučních mas, aby nečinně založilo ruce a vyčkávalo, až nastane revoluční situace. Po leninském učení, po jeho jasném názoru, že úkolem strany, a zejména jejího vedení, je připravovat a organisovat revoluci, není v »Brněnském memorandu« ani stopy:

Vyplenění obchodů při drahotní demonstraci, poněvadž to vedení nařídilo, je něco zhola jiného, než vyplenění obchodů lidem přes domluvy vedení. První náleží k romantické obětovnosti, druhé je bezpečnou známkou revolučního údobí. 

Ovšem ve stranické diskusi nešlo o to plenění. Že strana, vedoucí masy do boje proti drahotě, vydala heslo »drancovat«, je jedna z nesčetných pomluv, jimiž likvidátoři zasypávali nové vedení strany. V diskusi nešlo o plenění, ale o stanovisko likvidátorů, kteří pozbyli víry v revoluční síly dělnické třídy a stabilisování kapitalismu chápali tak, že je nemožné vésti nejen rozhodující boj o moc, ale ani hospodářské a politické dílčí boje. Když strana začala překonávat pasivnost dřívějšího vedení, když začala plánovitě vodit dělnictvo do boje za každodenní požadavky, vlezli jí do cesty likvidátoři ve straně s teorií, že nelze vést organisovaný boj, že strana musí všechno přenechat samovolné činnosti mas. Ba, likvidátoři zašli tak daleko, že odmítali proletářský hromadný boj i tehdy, kdy masy samy na boj naléhaly.

Ani bojechtivá masa nesmí býti vedena do boje, má-li místo kulí hrách. Chce-li někdo zachovat rozvahu, neznamená to, že chce utíkat z boje. Má-li se bojovat, musí být ne-li jistota, že se zvítězí, tedy aspoň možnost vítězství. Je-li porážka jistá, odraďuje to od boje, a porážka je jistá tam, kde nejsou ozbrojení vojáci. Strana, která není ještě zbolševisována, není ještě vystrojena k boji. Bylo by tedy úkolem levého vedení KSC, předvésti naši sekci Komunistické internacionále jako pohotovou k boji a ne ji pokládat za schopnou boje a chtíti ji vést do bojů, v nichž je porážka jistá.

Tak vedla teorie likvidátorů k stanovisku: »Stůj co stůj, za všech okolností proti boji.« Nic tak jasně neukazovalo, že teorie likvidátorů je způsobilá odzbrojit nejen stranu, ale i všechno dělnictvo v Československu, neboť tvrdila, že u nás není půdy k rozvinutí třídních bojů. Bolševisování si brněnští likvidátoři vykládali jako přípravu k boji, k němuž nedojde! Byla to do krajnosti dovedená šmeralovská teorie, prohlášená již na zakládacím sjezdu strany, totiž, že se síly nesmějí roztříštit v dílčích bojích, že se musí vyčkati rozhodujícího boje, teorie, vedoucí k představě komunistické strany, která nejen pasivně vyčkává, ale také se stává přímo brzdou dělnických bojů, poněvadž »není ještě bolševická«. Komunistická strana, jakou si přáli likvidátoři, byla karikaturou komunistické strany, druhým, zhoršeným vydáním sociální demokracie. Proto měl soudr. Stalin pravdu, když ze záplavy frází o boji za »očistu strany«, vyzvedl otázku, co soudí »Brněnské memorandum« o revoluci a o hromadných akcích.

Neméně důležitá byla i svérázná představa brněnských o stranické disciplíně:

Předpokladem opravdové kázně ve straně je ukázněnost vedení. Přísně ukázněné provádění usnesení strany může býti ku prospěchu proletariátu a strany jen tehdy, je-li vedení samo zárukou, že usnesení vycházejí od plně ukázněných vůdců.

Z toho plyne, že nižší orgány se musí podřídit disciplinárně jen tehdy, líbí-li se jim vedení strany. Teorie o stranické kázni, zastávané brněnskými, byla teorií o úplném chaosu ve straně, který by musil přivodit úplné vymizení kázně ve straně a také přivodil, jak ukázal právě brněnský přiklad.

Charakterisovali jsme stručně podstatný obsah »Brněnského memoranda«. Jeho význam v dějinách strany je v tom, že teorii šmeralovskou vyhnal do krajních důsledků, až neměla již nic společného s komunismem. V předvečer V. rozšířené exekutivy ukázalo »Brněnské memorandum«, že oportunismus v KSČ vyrostl ve zjevné likvidátorství a to také dalo ráz jednání československé komisi v Moskvě.


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Reiman | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
559 (559 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
500 (500 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
448 (448 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
405 (405 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
593 (593 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
466 (466 hl.)
Prohnilý humanismus !!
408 (408 hl.)

Celkem hlasovalo: 3379


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.